Jawa Chopper

Do této přestavby jsem se vrhnul společně s mým tátou, protože se nám líbili chopery a na japonce nebyly peníze. Když jsme začínali, tak motorka měla vypadat jinak, ale postupem času se měnily nápady a vkus.

Jawa Chopper
Nejprve jsme koupili kompletní kývačku bez motoru, ten jsme měli ve stodole. Nejprve jsme celou motorku rozebrali a přemýsleli jak předěláme rám. Nakonec padlo rozhodnutí ho o 17 cm prodloužit a o něco ho snížit (pod sedačkou). Úhel řízení je také značně pozměněn. V místech kde je rám řezán jsou do něj vloženy vyfrézované výstuhy. Do rámu bya zavařena schránka do které byla později umístěna baterie a další součásti elektoinstalace. Nyní přišlo na řadu postavit rám na kola. Volba padla vpředu na 19´´ ráfek ze staré čízy. V zadu to bylo podstatně složitější, po nekončném přemýšlení a mnoha nápadech jsme se nakonec rozhodli pro rafek 13´´ z Trabanta. V něm je přišroubován střed ze železa, který je složen ze tří částí. Ke středu je z jedné strany našroubována rozeta a z druhé kotouč od brzdy (ten je vlastní výroby). Vše je umístěno v původní kyvné vidlici, která je ovšem rozšířena. Zadní kolo dalo určitě nejvíc práce z celé přestavby. Přední vidlice je umístěna v brýlích vlastní výroby, jsou z nerezu (středy tlumičů jsou od sebe 29cm), na brýlích jsou umístěny držáky řidítek, také nerez. Potom ovšem přišla na řadu výroba nadrže, ta je upravena z nějaké staré ČZ, je rozšířena v místě u víček o 5cm. V nejužšim místě zůstala stejná, také je o 3cm smížena. Tímto bylo dosaženo krásné "kapky". Ze zadním blatníkem to nebylo o nic jednodušší. Původní je z kejvačky, ovšem rozšířen o 6cm a v zadní části je nařezán a přizvednut. Na nadrž a blatník jsem nasledně vypotřeboval několik plechovek tmelu a celé jarní prazdniny. V téhle chvíli uz to vypadalo skoro jako motorka. Dalším oříškem bylo vytvořit neobvyklé výfuky, volba padla na šest nerezových trubek (všechny jsou plně funkční). Kolena která jdou prímo z motoru jsou náléz z kovošrotu (zde jsem sehnal mnoho věcí, které se hodily a prakticky zadarmo). Převod síly z motoru na zadní kolo je řešen řetezem, tedy dvěma řetězy. Protože zadní kolo je širší a řetez z motoru by nešel v rovině, tak je zde umístěn jakýsi mezikus. Jsou to dvě rozety vedle sebe na jedné hřídely, ta je umístěna v ložiskách. Napínaní malého řetězu je vyřešeno pomocí excentrického umístění této hřídele. Další zajímavou součásti tohoto stroje jsou stupačky umístěné hodně vepředu, vše je zase vyrobeno z nerezu. Ovládání je plně funkční. Pod pedálem brzdy je umístěn brzdový hydraulický válec, (spojkový ze Škody 120) k němu je připojena hadice, ta vede k zadnímu brzdiči (Škoda 100). Řazení je řešeno pomocí táhla od poloautomatu. Přední světlo je ze starého Simsona, tež přepínače na řidítkách. Nyní už se dodělala pouze elektroinstalace a začali zkušební jízdy a postupné odchytáváni much. Po několika jízdách jsme celý stroj rozebrali. Začalo nekonečné leštění nerezu a tmelení všeho co šlo do laku. Celý motocykl jsem stříkal sám doma v dílně. Po několika dnech co vyschl lak, jsem celý stroj dal kompletně dohromady. Nyní se nám teprve naskytl pohled na který jsme čekali přes dva roky. Možná že to tak nevypadá, ale celá přestavba vyšla přibližně jenom na 6000 Kč. Motorka se každou chvíly ještě pořád vylepšuje nebo upravuje podle současných představ. Když jsme začínali, tak motorka měla vypadat jinak, ale postupem času se měnily nápady a vkus. Na konec to dopadlo, jak to vidíte nahoře na fotografiich.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.67
Známkováno: 6x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist