husqvarna_svartpilen_801_2




Na motorce po Gruzii. Češi nabízejí speciální tripy pro enduro nadšence

Kdo může říct, že se proháněl na motorce po kavkazských hřebenech, projel gruzínské kaňony a brodil s motorkou tamní řeky? Milan Wlasák, zakladatel společnosti Georgia Trip, určitě ano. Dělá to už několik let. Ve volných chvílích bere do ruky mapu, nakládá na čtyřkolku pilu a jede prozkoumávat nové terény. Své zkušenosti pak využívá jako průvodce pro Čechy a další milovníky endura, kteří chtějí propojit aktivní dovolenou s jejich vášní a zároveň se nechtějí starat o organizaci celkem náročného výletu.

Netradiční a aktivní dovolená bylo něco, co devětačtyřicetiletého Milana Wlasáka vždycky táhlo. A jak to tak bývá, z vášně se časem stalo živobytí. Dobrodružné výlety nejprve organizoval pro své přátele, následně ale začali jevit zájem i další nadšenci. Do Gruzie se Milan poprvé dostal v roce 2005 na doporučení svých známých. Začal organizovat heliski a catski zimní tripy, v létě pak výlety na elektrokolech a horské výšlapy. Před pár lety ale objevil lásku k terénním motorkám a zjistil, že gruzínský reliéf v tomto ohledu motorkářům přeje.

Gruzie je celkem netradiční destinace. Proč by milovníci enduro měli jet zrovna tam?
Chceme lidem nabízet netradiční zážitky. Gruzie je neuvěřitelně rozmanitá. Má moře, hluboké lesy, kaňony, vápencové skály, ledovce, pouště, náhorní plošiny i vinohrady… Za jeden den může člověk projet 4 – 5 krajinných typů. Navíc nebereme klienty na klasická turistická místa ale právě do horských oblastí na jihu a západu země, kam turisté zkrátka nejezdí. Známe místní cesty, které kolikrát ani nejsou na mapě a neustále objevujeme nová území, která stojí za to vidět.

Takže v Gruzii můžete s motorkou do přírody?
Pokud to není národní park, tak ano. Není to tu tak regulované jako v Evropě, kde člověk prakticky nesmí sjet z vozovky. V Gruzii je to jiné. Hodně lidí žije na vesnici a jsou zvyklí se navzájem navštěvovat. Potřebujete za známým ve vesnici za kopcem? Tady vám to nikdo po rozbité asfaltce v údolí objíždět nebude, když tu už přes sto let vede hliněná trasa přímo přes kopec. Jezdili tak jejich rodiče i prarodiče, tak proč by tak místní nejeli i teď? Tyto cesty používáme pro enduro i my. Nic neničíme. Ta trasa dostane víc zabrat, když po ní přejede starý náklaďák s 20 tunami dřeva.

Musím být zkušený motorkář, abych s vámi enduro trip zvládla?
Nemusíte. Ale nějaké zkušenosti by člověk mít měl. My se vždy snažíme, aby na tom jednotlivé turnusy byly zkušenostně podobně. Nejlepší je, když se rozhodne přijet grupa 5 - 6 kamarádů, kteří spolu už tak nějak jezdí. Neradi dáváme dohromady cizí lidi, protože neznáme úroveň jejich dovedností. Ale samozřejmě se jich ptáme a zjišťujeme, jak na tom jsou. A k tomu mám vždy nachystané dvě varianty cest s únikovou možností u úseků, které jsou těžké na projetí. Vždy se to dá objet. Místní hory znám, takže jsem schopný být celkem flexibilní a třeba i trochu kličkovat před špatným počasím.

Jak vůbec plánujete trasy?
Když je čas, jezdíme na průzkumy. Některé místní cesty totiž nejsou vyznačené ani na mapě. Výhodou je, že v zimě často létáme s vrtulníkem, když bereme lidi na heliskiing – to je jedna ze zimních služeb, které také nabízíme. Díky tomu mám čas si vše prohlédnout z vrchu. Stromy nemají listí a reliéf je pěkně vidět. Když se mi něco líbí, zaznačím si to do mapy. V létě pak vezmeme čtyřkolku s navijákem, pilu a lopatu a prozkoumáváme. Některé cesty je třeba zpřístupnit, jiné jsou dobře průjezdné.

V čem je tedy vaše služba unikátní? Mohla bych je to do Gruzie na vlastní pěst?
Lidé od nás dostanou full servis. Máme tu Husqvarny 701 a KTM 690, takže si nikdo nemusí lámat hlavu s převozem své vlastní mašiny. Známe místní trasy, které kolikrát ani nenajdete v navigacích a víme, jaká místa stojí za to vidět. Domlouváme ubytování i transfer osobních věcí. Vše je zkrátka zajištěné a člověk si díky tomu může na plno užít dovolenou a krásy exotické Gruzie. Nedávno mi někdo řekl, že za cenu tripu, kterou by nám měl zaplatit, dostane do Gruzie motorky sám. Poprosil jsem ho, že pokud zjistí jak, ať mi dá vědět. Protože my to zkoušeli a vyjde to rozhodně dráž.

Jak to?
Tak buď se rozhodnete dojet na enduro motorce až sem. To je ale 3 500 kilometrů, nikdo nechce jet tak dlouho s koleny pod bradou. Takže musíte vzít cestovní enduro, nabalit si ho a jet po vlastní ose, ale to je jiná úroveň ježdění. Nikdy jsem to nezkoušel. Cesta autem z Česka sem trvá zhruba 3 dny. Když si to chci užít se zastávkami, tak je to tak na týden. Pak to máte zhruba tak týden ježdění v Gruzii a pak zase zpět. Určitě jsou takoví dobrodruzi, kteří si to užijí, ale když se vám mašina rozbije v zahraničí, sranda to není.

Co když se rozhodnu motorky převézt v náklaďáku?
Je to dlouhý logistický proces plný administrativních procedur. Motorky je třeba nechat v ČR zaclít, Převézt do Gruzie, to je zhruba 10 dní, tady zkontrolovat celníkem a vyclít. Musíte získat dočasnou registrační značku a celou proceduru zopakovat po skončení tripu při cestě zpět. V závěru vás to stojí hromadu času, stresu a peněz za dopravu i proclení. Podle toho, co jsme počítali, vás to vyjde výrazně dráž než využití našich služeb. Navíc tu máte naše zázemí, techniky a kontakty v případě, že je potřeba cokoliv vyřešit.

Jak tedy vůbec vypadá jeden takový den na enduro tripu?
Ráno vstáváme zhruba v 8 – dříve gruzínské zaměstnance v hotelech vstávat nedonutíte. Chystáme motorky – na to jsou s námi po celou dobu výletu technici, kteří jezdí na buginách s potřebným materiálem a osobními věcmi účastníků tripu. V případě, že by se motorka rozbila nějak vážněji, máme s sebou i rezervní mašinu. Každé ráno tedy vyrážíme s plně funkčními a čistými stroji kolem deváté.
Vepředu jede průvodce v bugině, za ním pak celá skupina, popř. ještě druhá bugina, pokud je zájezd větší. Děláme menší pauzy, například na focení a v polovině dne stavíme na oběd, který vezeme s sebou. Někdy dojíždíme do cílového ubytování ve čtyři odpoledne, někdy až v osm večer. Záleží na podmínkách a trase. Večer míváme výbornou večeři v hotelu – rádi říkáme, že s námi na dovolené rozhodně nezhubnete. Vozíme spolu dokonce naše vlastní pivo, které vaříme, a také víno a koňak.

Kolika početné jsou vaše skupiny?
Větší skupiny jsou zhruba o 6 lidech, většinou se jedná o muže, k tomu průvodce, 1 – 2 technici a pak řidič auta, který vozí zbytek věcí na hotely.

Jezdí s vámi někdy i ženy?
Na cyklo-turistické či čistě turistické výlety ano. Ale na endura jsme zatím žádnou ženu neměli. Naši průvodci už mě lanařili a říkali, že jestli někdy přijede čistě dámská enduro skupina, odvedou mi jí celou zadarmo (smích). Takže to je taková výzva pro milovnice enduro. Pro jejich skupinu máme připravenou krásnou slevu.

Informace o redaktorovi

PR článek - (Odebírat články autora)

Související firma
  • Georgia-Trip

    Georgia-Trip nabízí maximální zážitky z Gruzie. Georgia-trip tvoří tým zkušených profesionálů, kteří Vám pomohou Gruzii poznat. Za posledních 15 let Georgia-Trip v Gruzii vybudovala široké technické a odborné zázemí. To je důvod, proč Vám můžeme pomoci objevovat gruzínskou krajinu jinak, lépe a z...




TOPlist