globalmoto_duben_nolan




Motorkářské hry: Archiv

Po příjemném minulém víkendu se zima opět přihlásila, a tak budeme muset naše stroje nechat ještě chvíli v garáži. Čekání si zatím můžem zpříjemnit alespoň virtuálním motorkařením. Pod drobnohled jsme si proto vzali motocyklové hry na PC a konzole a zajímalo nás, co která hra nabízí. Dnes se podíváme do historie na hry, které z obrazovek hráčů většinou už dávno zmizely. Mnozí z vás si je třeba ještě budou pamatovat, a pro ty, kdo dřevní éru moto-paření nezažili, to může být zajímavá exkurze do gamesního muzea.

The Cycles – International Grand Prix Racing

A když archiv, tak pořádný! Na PCčko vycházely už v jeho raných dobách absolutně neodolatelné hry, z nichž mnohé se staly legendami. Jednou z nezapomenutelných her, které prošly harddisky milionů hráčů, jsou dosovské motorky The Cycles, které nabídly kromě tehdy špičkového grafického ztvárnění závodů z pohledu první osoby (vrcholem vizuálních orgií byl detailní analogový otáčkoměr na přístrojovce nebo efekt kouře, když jste motor přetáčeli a zadřeli) také jednoduché a přitom zábavné ovládání čtyřmi klávesami. Celá hra se sice vešla na disketu, zábavy však skrývala na tuny. Obsahovala všech 15 tratí seriálu Grand Prix 1989 (včetně všech terénních zlomů a okolního prostředí) a na výběr jste měli tři stroje o objemech 125, 250 nebo 500 ccm (výběr kubatury byl jasnou volbou, všechny tři motorky se chovaly sice naprosto stejně, jen pětistovka byla prostě rychlejší), s nimiž jste se mohli pustit do volného kola, jednotlivého závodu či do celého seriálu GP. Zajímavá byla volba obtížnosti – na „začátečníka“ stačilo drtit plyn a krouhat zatáčky, na nejvyšší obtížnost se motorka občas zvedala na zadní, v zákrutách moc neposlouchala a pokud jste nevhodně řadili, zadřený motor znamenal konec závodu. The Cycles dnes už vypadají jako z pravěku, své kouzlo spočívající v jednoduchosti a přitom zábavnosti si však uchovaly dodnes. Pokud si na tohoto praotce motocyklových simulátorů chcete zavzpomínat, můžete si jej jako abandonware stáhnout třeba zde.



Road Rash

Hra ztvárňující ilegální pouliční závody vyšla poprvé už v roce 1991 na dnes už téměř zapomenuté konzoli Sega Mega Drive, později ale vyšla i verze pro PCčko nebo PlayStation a poslední vydání je i pro PSP. Už samotný název hry napovídá, že nešlo o žádné ježdění v rukavičkách. „Silniční lišej“, jak překlad zní, totiž ztvárňoval ilegální silniční závody, které se odehrávaly v ulicích velkoměst nebo také na dálnicích. Nejzábavnější na celé hře byl fakt, že soupeře jste mohli porazit nejen díky rychlejší motorce, ale třeba i za pomocí násilí - pěsti, nohy, řetězy nebo ocelové trubky tu létaly vzduchem, jako by se nechumelilo. Stačilo jen se pověsit za protivníka, v pravou chvíli zpoza něj vyjet a během předjíždění ho majznout po hlavě nějakým nepříliš hebkým předmětem. Přitom jste si museli dávat pozor, aby vám soupeř rány neoplácel, to jste potom skončili v kotrmelcích ve škarpě. Tam jste se ostatně mohli dostat velmi lehce, neboť krom ozbrojených soupeřů se na silnici neustále motali „plechovkáří“ a policie a sem tam jste taky nečekaně potkali olejovou skvrnu nebo kus skály. Road Rash měl na svou dobu opravdu pěknou „uhlazenou“ grafiku a frenetickou syntezátorovou hudbu, která dokreslovala zběsilé tempo závodů. Hra se díky několika verzím a pokračování stala jednou z nejrozšířenějších motorkových videoher. Na videu níže doporučujeme hlavně pasáž okolo 2:50, kdy uvidíte, jak takový správný Road Rash vypadal.



Elastomania

Jednoduchá 2-D arkáda Elastomania nabízí podobnou úroveň zpracování, jak The Cycles.  Snad právě díky svému jednoduchému ztvárnění, ale geniálnímu principu sklidila velký úspěch a dočkala se mnoha verzí a napodobenin. Ačkoliv se „Elma“ nepokouší o žádnou věrnou simulaci motorek, je to jedna z nejslavnějších her s motocyklem v hlavní roli. O co jde? S motokrosařem projíždíte nejrůznější tratě s mnoha překážkami (kopce, příkopy, skoky). Vaším úkolem je udržet motorku na obou kolech, projet celou trať a sbírat bonusy v podobě červených jablíček.
Vypadá to lehce, jenže ouha! Vtip spočívá ve fyzikálním modelu hry, v ovládání, respektive chování motorky, která je jakoby „elastická“ a nesutále se natahuje a smršťuje. U tohoto neposedného mezka hráč ovládá nejen plyn, ale také náklon stroje na přední nebo zadní kolo a směr jízdy. Vše je ale pořádně obtížné, motorka je velice citlivá na přidání plynu, staví se lehce na zadní i na přední a její poloha se musí korigovat náklonem jezdce. Ve hře však funguje malá gravitace, díky níž motorka neustále poskakuje ve vzduchu, smršťuje a protahuje, a mění tak svoji ovladatelnost. Zkrátka, hráč se s motorkou musí poprat, princip Elastomanie je však tak jednoduchý a návykový, že vás to jen tak neomrzí a budete jednotlivé levely na neposlušné krosce projíždět pořád dokola, dokud se vám konečně nepovede kýžený šílený skok a neseberete i poslední jablíčko. Elastomania se obtížně popisuje, o to víc ale doporučujeme vyzkoušet aspoň demo.



Moto Racer

Moto Racer je herní série motrkových závodů, v nichž jste si mohli vyzkoušet jízdu na okruhu, na silničních tratích v ulicích velkoměst i v motokrosovém bahně třeba v pralesu poblíž inckých zřícenin. První díl vyšel už v roce 1997 (mimochodem, na PlayStationu šlo o jednu z prvních motoher, která mě připravila o desítky hodin nevinného dětského spánku). Povedené spojení superbiků a motokrosu dělalo z Moto Racera vlastně dvě hry. Ačkoliv ani jedna část nebyla bůhvíjak věrnou simulací, když vás ovšem silnička omrzela, jednoduše jste přesedli na krosku a naopak. Na krosce se navíc dalo do zatáčky driftovat přes nohu a bylo možné předvádět i jednodušší triky, což bylo opravdu zábavné a právě proto si většina hráčů oblíbila hlavně motokrosovou část hry. Už první díl série, spíše arkádový, měl slušný úspěch, který ještě podtrhlo vynikající pokračování. Moto Racer 2 přinášel ještě více propracovaných tratí, hlavně ale rozšířil už tak hodně zábavný arcade-mód o realističtější závodění v režimu simulace. I tak ale znamenal Moto Racer především rychlou jízdu v bleskovém tempu na pestrých tratích za doprovodu ostrých rockových melodií (třeba na jedno sólo Joea Satrianiho jste dokázali profrčet i tři kola!). Po pár letech přidal Moto Racer 3 ještě další závodní módy, třeba trial, FMX nebo sprinty, nejzábavnějšími však zůstával motokros a silnice. Ačkoliv Moto Racer už patří do herního důchodu, díky své vyvážené porci simulace a arkády a díky povedeným rychlým tratím s výbornou motokrosovou částí přinášela tahle série kupu zábavy, kterou je schopna nabídnout ještě dnes.




GP500

Hra, která je spoustou motopařanů považována za dosud nepřekonaný simulátor, vznikla v roce 1999 na základě předchozí sezóny seriálu Grand Prix. Vydavatelé si od začátku kladli za cíl co nejdokonalejší ztvárnění motocyklových závodů, a nutno říct, že se jim to opravdu povedlo! Na vývoji hry se podílela i největší esa GP včetně Kennyho Robertse jr. nebo Valentina Rossiho. GP500 se pyšnila především naprosto vymakaným fyzikálním modelem, díky kterému jste i nad klávesnicí měli nefalšovaný pocit, že ovládáte opravdovou závodní motorku. Žádná divoká nereálná arkáda – stroje se v zatáčkách vlní, je potřeba opatrně na brzdy a ještě opatrněji na plyn a ještě při tom kontrolovat průběh otáček, zařazenou rychlost a v souladu se zatáčkami nebo rovinkami na trati musíte vysedávat či zalehávat – bez zvládnutí toho všeho prostě slušný čas nezajedete! Zpočátku je hra částečně frustrující (to jak vám to vůbec nejde), zároveň vás ale vybroušené ovládání a chování motorky motivuje se to vše dobře naučit. Pokud nevyměknete a nezvolíte po prá kolech nouzový arcade režim "pro srábky“, odměnou vám bude naprosto královská zábava. Jen doporučujeme alespoň gamepad, ovládání klávesnicí není to pravé ořechové a Vale by asi povytáhl obočí. GP500 je navíc otevřena různým úpravám a editacím a díky své celosvětové oblibě se tak od hráčů a fanoušků dočkala desítek různých modifikací (historičtí jezdci GP, nové tratě). Na našem fóru se například objevil odkaz na vydařenou modifikaci Supermotards. Ačkoliv hry představené zde v článku patří do škatulky „Archiv“, GP500 rozhodně není žádná vykopávka. Její grafika, která v době vydání ohromila, neurazí ani dnes, a realističtější motorkovou hru byste hledali marně. GP500 přináší věrohodný závodní zážitek. takže pokud marně vyhlížíte nadcházející sezónu, vezměte zavděk aspoň tímhle vynikajícím simulátorem.





Superbike 2001

Superbike 2001 od virtuálního sportovního giganta EA Sports byla pokračováním úspěšného simulátoru Superbike 2000 a vývojáři do ní vkládali naděje jako do možného přemožitele GP500. Ačkoliv se většina hráčů v diskuzích o nejlepší motohře všech dob staví na stranu GPček, Superbike 2001 je v závěsu hned za ní. Hra od Electronic Arts vycházela z licencovaného ročníku WSBK 2000, obsahovala tedy věrné ztvárnění všech jezdcům, týmů i tratí. Na rozdíl od GP500 měla Superbike 2001 možná o něco lepší grafiku (hlavně tratě a okolí byly opravdu detailně zpracovány), což výborně dotvářelo atmosféru a vy jste měli pocit, že sledujete skutečné závody v TV (třeba replaye po závodě byly opravdu lahůdkové). U Superbiků 2001 nešlo až o takový hard-core simulátor, jako v případě GPček. Ovládání nebylo tak důkladně propracované, chování motorky nebylo tak věrné, na druhou stranu hra byla určitě přístupnější širšímu pařanskému publiku. Superbike 2001 možná trochu doplatila na to, že byla posuzována ve světle GP500, které chtěla překonat. I přes to všechno jde ale o jeden z nejlepších simulátorů motorek, který dokáže precizním zpracováním atmosféry závodů a všeho okolo zaujmout stále.


(pozn. komentář nebyl součístí hry)

Výše uvedený výběr archivních her berte pouze jako inspiraci. Pokud si vzpomínáte na další hry, které vás před lety zaujaly a připoutaly k obrazovkám, neváhejte se o ně podělit v diskuzi pod článkem. V dalším dílu o motohrách se už budeme zabývat novějšími hrami, které se těší velké oblibě právě teď. Na přetřes tak přijdou takové kusy, jako třeba série Moto GP, World SBK '09, MTX Mototrax, Motocross Madness nebo MX vs. ATV... 

Informace o redaktorovi

Jan Krajíček - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (51x):



TOPlist