Motorkář roku Steve Menneto se svým Indiánem a Victory

Steve Menneto získal svůj titul za oživení či znovuzrození značky Indián a především za to, že na to šel tou správnou cestou. A protože jsou Američané na svou zemi a tudíž i své výrobky náležitě pyšní, ocenili logicky člověka, který vdechl skoro vyvražděným Indiánům nový život.
Indián zemřel v roce 1953 (spolu se Stalinem - pro milovníky konspiračních teorií, to rozhodně nemohla být náhoda). Ani jeden z předešlých pokusů o znovuzrození Indiána totiž nebyl v průběhu celých desetiletí nijak zvlášť úspěšný. Většinou se jednalo o snahu vytěžit maximum ze značky a prodat pod ní vše od špatných britských, potažmo britsko-italských strojů po předražená trička a pokusy kopírovat Harleye. Po těchto svých peripetiích získala značka Indián logicky tak trochu secondhandovou pachuť.

Před třemi lety firma Polaris vyhlásila svůj záměr na znovuoživení Indiána. Polaris – hvězda v oblasti produkce sněžných skútrů, ATV a dalších hraček určených pro motosport se sídlem v Minnesotě - se stala posledním z celé řady zajímavých i méně zajímavých investorů, kteří pojali záměr obnovit zašlou slávu kdysi hrdé značky a společnosti Indian Motorcycle company. A jak již jistě víte – povedlo se!

Vše začalo obvyklým vzletným sloganem hlásajícím respekt a úctu k dědictví, které přestavuje první americká motocyklová značka…jenže tentokráte byla tato slova podpořena i opravdovými výsledky. Jako první přišel zbrusu nový a bezpochyby indiánský motor Thunder Stroke 111 V-twin. Poté překvapení - „Spirit of Munro“ - dechberoucí, ručně vyrobený streamliner k poctě Burta Munroa z filmu The World’s Fastest Indian (V zajetí rychlosti). Hned na to povstal první motocykl – Chief – povedený update nejlegendárnějšího modelu Indiána. A letos jsme byli svědky zrození „Scouta“, svědčícího o tom, že Indián umí nejen velmi dobře oprášit minulost, ale hodlá jít i inovativně s dobou.
Samozřejmě, že za celým tímto úspěchem nestojí pouze jeden člověk a je to práce celého týmu, ale přeci jen by Indián nebyl dnes tam kde, je nebýt právě dnešního vice-prezidenta Polarisu pana Steva Menneta. Steve byl a je motorkářským nadšencem a bývalým dealerem Polarisu. Do společnosti nastoupil v roce 1977 jako prodejce a vypracoval se. Před 16 lety se stal ředitelem prodeje, v roce 2009 převzal zodpovědnost za znovuvzkříšenou Victorku a od roku 2011 má Steve Menneto jako vice-prezident pod dohledem značky dvě. Byl to totiž Steve, který přesvědčil vedení Polarisu o tom, že akvizice Indiána zajistí společnosti růst. Hloupý ani neschopný tedy jistě nebude, protože i společnost s takovými zdroji jako má Polaris mohla klidně ve svém záměru selhat. Ony totiž někdy jen peníze nestačí a uvést na trh každý rok novinku vystavěnou na úplně jiné platformě je náročný úkol i pro tak silnou společnost jakou je Polaris. V roce 2013 vzrostly Polarisu díky značce Indian a Stevovi prodeje motocyklů o 94%.
Steve tvrdí, že firma je technicky, vývojově a marketingově velmi silná a připravená pokračovat v nastoleném tempu. Slibuje, že Indián půjde dopředu: „To, že respektujeme minulost a tradici jsme již předvedli a nyní je čas vše posunout dál“.
Steve Menneto má tedy pod dohledem dvě značky. Má ale jasnou představu o tom, jak obě propagovat. Z Indiána má být cítit něco legendárního s historií, nostalgií a nádechem luxusu. Naopak cruisery Victory budou zaměřeny více na výkon a „moderno“. Obě značky jsou konkurencí pro značku Harley-Davidson, jejíž podíl na US trhu s těžkými cestovními motocykly činil v roce 2013 56,5%. Obě značky Polarisu (Indian i Victory) by rády do budoucna zabraly na tomto trhu 15-20%. V Severní Americe má Indián zhruba 140 dealerů a dalších 70 ve světě. Victory jich má globálně asi 600. Já osobně jsem nedávno shodou okolností jednoho z dealerů Victory s kamarádem navštívila a zrovna měli zákazníka, který si jednu Victorku odvážel. Překvapilo mě to – bylo to v takové zapadlejší vesnici – v podstatě ve velké stodole a kupující byl mladík, takže Američani budou mít asi fakt o svoje nově zrozené značky zájem… Možná jsou doopravdy rádi, že pokud chtějí kupovat stroje s americkou tradicí, mají konečně na výběr, což je určitě fajn.
Jinak Steve má nejspíš motorky fakt rád a jezdí určitě nejen kvůli propagaci. Je hrdým majitelem titulu „Iron Butt“ (Železný zadek či prdel) od IBA (Iron Butt Assosiation), přičemž obdržel tvz. „SaddleSore 1000“, což znamená absolvovat jízdu dlouhou minimálně 1000 mil (1 610 km) v rozmezí 24 hodin.