Motocykly Somoto na českém trhu

Samotná značka Somoto úplně nová není, její kořeny jsou, jak se dá očekávat, v Číně a na evropském trhu již nějakou dobu funguje, především v Itálii. U nás jsme se s touto značkou poprvé setkali na pražském Motosalonu v březnu 2019, ovšem to bylo jen takové první oťukávání trhu a než se tady Somoto stačilo trochu rozkoukat, přišla pandemie. Od letoška ale již prodej běží a napřesrok by do toho pánové z pražského importu chtěli šlápnout víc. Co značka Somoto na českém trhu nabízí, to jsme se zajeli podívat do malého, ale stylového showroomu v pražských Hrdlořezích. To donedávna bylo jediné místo, kde jste si motocykly mohli koupit, dnes ale jsou k dostání i ve Slušovicích u známé společnosti MCF a na spadnutí je dealerství u jedné velké společnosti v Českých Budějovicích, takže se se stroji Somoto budeme na silnicích časem setkávat zřejmě častěji.

Co značka nabízí? Aktuálně je její portfolio postaveno na trojici retro modelů postavených na stejném technickém základu: nejlevnější je Classic 400 za 143 900 Kč, nejuniverzálnější Scrambler 400 za 150 500 Kč a největší stylovka Cafe Race 400 za 155 900 Kč. Tyto modely pohání stejný a i u nás velmi dobře známý vzduchem chlazený čtyřventilový jednoválec o objemu 397 cm³, který kdysi nakreslila Honda a který dnes najdeme třeba v řadě 350 OHC týnecké Jawy. I tady můžeme počítat s jeho 28 koněmi, doprovázenými 33 newtonmetry, které na zadní 17“ kola posílá pětistupňová převodovka. Dlužno podotknout, že tyto motory ještě plní normu Euro 4, nicméně bez obav, jejich prodej bude možný i napřesrok. Až přijdou euro-pětky, bude to nejspíše úplně jiný motor, Somoto nedávno ukázalo kapalinou chlazený dvouválec. Co musíme u stávajícího provedení vyzdvihnout, jsou moc pěkné výfuky. Zaprvé jejich zpracování, zadruhé tvar koncovek (buď po jedné na každé straně, nebo u scrambleru dvě nad sebou vpravo) a zatřetí to, jak vypadají svody a kde je katalyzátor. Z toho by si v Jawě mohli vzít příklad.

Podvozková technika je pro všechny modely s výjimkou předku u Classicu stejná, čili klasický ocelový dvojitý kolébkový rám, vzadu ocelová kyvka obdélníkového průřezu s dvojicí postranních tlumičů, u kafáčů dokonce s vyrovnávacími tlakovými nádržkami, a vpředu obrácená vidlice tchajwanské značky FastAce. Zatímco na zadku si můžete poštelovat akorát předpětí pružin, vpředu máte na obou teleskopech šroubky na tlumení. Vyloženě silně vypadají brzdy, vpředu s dvojicí kotoučů a radiálně uchycenými čtyřpístkovými třmeny. Classic se liší tím, že má klasickou nestavitelnou vidli a jenom jeden brzdový kotouč s axiálním třmenem. Potěší nastavitelná brzdová páčka, ABS je samozřejmě přítomno také. Na vyplétaných ráfcích o průměru 17“ najdeme obuté pneumatiky 110/70 a 130/70 od značky Timsun, liší se jen dezén – na kafáči a klasikovi hladký silniční, na scrambleru pěkně zubatý. Hmotnost činí celkem běžných 155 kg.

Retro motorky si ale nekupujete kvůli technice, nýbrž proto, jak vypadají. A tady musíme stroje Somoto docela pochválit, až na nehezky vytrčenou nádobku s aktivním uhlím nalevo před bočními kastlíky a na opačné straně obnaženou jednotku ABS jsou to stroje fešácké. Moc pěkně tvarované nádrže s kovovými nebo koženými pásky a excentricky umístěnými víčky, elegantní boční kastlíky, analogové budíky, plechové blatníky, slušné detaily, hezká sedla, prostě na tyhle motorky vás rozhodně neuráží koukat. Největší fešák je samozřejmě Cafe Race, ten má i přední LED světlo, zrcátka v koncích řídítek, otočná nahoru nebo dolů, sportovní přední blatníček nebo stupňovité prošívané sedlo. A fakt to je kafáč i pocitově, nejen na pohled – k řídítkům se musíte natáhnout a předklonit, stupačky hledejte vzadu a nahoře. Jak stroje Somoto fungují, to vám řekneme napřesrok v redakčním testu, ale takhle „nasucho“ působí příjemným dojmem.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE