Kam se schovat před vedrem? Na vodu!

Aktuálně sice českou kotlinu trápí spíš opačné extrémy než tropická horka, ale pár dnů, kdy teploměr vyleze vysoko nad třicítku si užíváme pravidelně každé léto. Pro motorkáře vlastně taková výheň není žádné terno, nebo alespoň pro ty, kdo nechtějí riskovat pobyt na jipce jízdou v tílku a vietnamkách. Ani sebelépe odvětraný motooděv ale nedokáže poskytnout dostatečný komfort, a tak je kolikrát lepší zamířit místo vyjížďky někam k vodě. Že nevydržíte bez řídítek v ruce a motoru pod zadkem ani chvíli? Zkuste vodní skútr!

Kam se schovat před vedrem? Na vodu!

Kapitoly článku

Za vodními radovánkami dokonce ani není nutné cestovat k dalekému moři. Legislativa v naší republice sice není jízdě na motorovém vodním skútru příliš nakloněna, ale přece se najde pár míst, kde se dá ofiko svézt. Jedním z nich je úsek Labe mezi Přeloučí a Srnojedy, kde se skútraři mohou opravdu pořádně rozmáchnout. Vyhrazená trasa totiž měří dlouhých devět kilometrů v České republice je nejdelší tratí, na které lze oficiálně a celoročně vodní skútry provozovat. Výhodou při získávání povolení bylo, že v těchto místech lemují břehy Labe jen pole a louky - nestojí tu žádné chaty ani jiná zástavba. Prostě tady provoz skútrů nikomu nevadí.
Přesto všechna potřebná razítka - a že jich nebylo málo - sháněl původní provozovatel firmy Scooter Labe pět let. Na začátku letošní sezóny po něm převzal pomyslný klíč od řeky nový majitel, ale rozsah služeb zůstal prakticky beze změn. Do Přelouče si po telefonické dohodě může přijet zařádit kdokoli s vlastním skútrem, a funguje tu nadále také půjčovna. Ta bude mít vzhledem k sezónnosti a omezeným možnostem využití asi víc klientů než samotná trať - vodní skútr zatím v každé druhé české garáži nestojí, a pokud se legislativa nezmění k lepšímu, asi se masového rozšíření tohoto vodního motosportu jen tak nedočkáme.
Pro zpestření horkých letních dnů je přitom vodní skútr ideální prostředek. V Přeloučské půjčovně mají na výběr ze tří modelů: největším je rodinný "člun" Yamaha Waverunner 800, který se skvěle hodí na první seznámení s jízdními vlastnostmi skútru, které sice jsou v lecčems podobné motoce, ale v některých ohledech se naopak hodně liší. Po přesednutí z motorky chvilku trvá, než si člověk zvykne na zatáčení plným rejdem řídítek a plným plynem, a také je třeba si trochu hlídat boční vlny, jinak hrozí převrácení. Velká Yamaha je ale maximálně stabilní, a odpustí začátečníkovi snad každou jezdeckou chybu. Na to jak má robustní trup se ale chová ve vodě překvapivě obratně, a nechá se sebou provádět téměř akrobatické kousky. Vděčí za to hlavně výkonnému motoru - dvoutaktní osmistovka dosahuje maxima 66 kW. Při rozjezdu z místa jí chvíli trvá než popadne dech, ale když plynovou páčku (podobně jako u čtyřkolky) zmáčknete nadoraz, za okamžik vystřelí s přídí vysoko vztyčenou, jako by vážila mnohem míň než deklarované tři metráky. Otočit se dokáže na pětníku, vlny krotí s přehledem hodným svému názvu, a celkově je s ní fakt velká legrace. Můžete s ní blbnout takřka beztrestně - zkoušet zařezávat zatáčky z větší a větší rychlosti, skákat po vlastních vlnách, nebo letět po hladině osmdesátikilometrovou rychlostí, což mimochodem pocitově připomíná mnohem rychlejší jízdu na motorce - a prakticky jí nemůžete převrátit. Dokonce se ani nemusíte převlíkat do plavek, na palubě je téměř sucho. Stačí se jenom zout.
Dřív nebo později ale stejně každý, kdo se trochu otrká na Yamaze, začne zákonitě pokukovat po drobnějším plavidlu s nápisem Kawasaki. Tenhle skútr už je podstatně hubenější než Yamaha, a podle toho se taky na vodě chová. Mnohem snáz jde třeba do náklonu, ale to nemusí být v každé situaci nutně výhoda - tady už je třeba dávat si většího bacha, jinak může průjezd zatáčky skončit nedobrovolnou koupelí. Motor Kawy sice není tak silný jako Yamaha, ale o to méně odvahy stačí k tomu, aby ho člověk držel pořád pod plynem. I do oblouků se modrý skútr sklápí trochu ochotněji, a když si člověk zvykne na to, že k zatáčení je třeba použít řídítka a plynovou páčku, dá se jízda na tomhle skútru se svezením na motorce směle srovnávat. Chybí tu sice brzdy, ale odpor trupu na hladině zpomalí skútr hodně ostře, Zrovna tak voda není schopná předat zpětnou vazbu při akceleraci nebo zatáčení tak přesně, jako asfalt pneumatice. Na druhou stranu ale na široké řece, kde nic jiného nejezdí, se z nějakého půlmetru nestřílí a jediné co si jezdec musí hlídat je, aby omylem nevyjel na břeh. Jinak si stopu může vybírat naprosto svobodně a brázdit hladinu ve stylu freeride.
Ve všech směrech se vodní skútr a motorka měřit nemohou, ale v horkém letní odpoledni budu odteďka osobně dávat přednost svezeni po vodní hladině, než po rozpáleném asfaltu. A kdoví, jestli se časem nedám dokonce na závodění. Na Vltavě v Davli občas nějaké pretěky vodních skútrů proběhnou, a to už je zase trochu jiná liga než amatérské brouzdání. Tam už jsou k vidění kaskadérské kousky, za které by se motorkář rozhodně stydět nemusel. Se sportovní stojkou může zkušenější borec předvést whellie, stoppie a dokonce i backflip.  Základ je ale naučit se nejdřív se stojkou rozjíždět, a proto musím do Přelouče, kde jí také půjčujou, zajet minimálně ještě jednou. To ale až někdy příště.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.18
Známkováno: 11x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist