Historie řady Suzuki GSX-R: prvních 15 let

Text: Josef Kubát | Zveřejněno: 5.5.2015 | Zobrazeno: 56 422x

Kapitoly článku

Dva roky po ukončení výroby speciálu GSX-R 750 R se vedení Suzuki rozhodlo pustit do výroby druhou limitovanou sérii odvozenou od základního modelu GSX-R 750. Počet vyrobených motocyklů se zastavil opět na 1 000, tak aby bylo vyhověno homologačním předpisům FIM. V samotném Japonsku zůstalo prodejcům 500 kusů, druhá polovina byla určena na export. Nová GSX-R 750 R byla hodně odlišná od sériového provedení a hlavně svojí hmotností se vrátila ke kořenům této řady. Pro pohon technici zvolili dlouhozvihový motor s vrtáním 70 mm a zdvihem 48,7 mm, tedy se stejnými rozměry, které měl původní motor použitý u první limitované série. O udržení teploty motoru v rozumných mezích se staralo kombinované chlazení SACS, když do systému chlazení oleje byl vložen kromě rozměrného prohnutého hladiče před motorem i menší chladič, umístěný před výfukové potrubí. Nejvyšší výkon narostl na 120 k při 11000 ot/min. U samotného motoru byly vyztuženy ojnice a kliková hřídel, tedy nejvíce namáhané části. Víko ventilů bylo opět z hořčíku. Namísto původních karburátorů o průměru 36 mm byly použity větší BST40SS.

GSX-R 750 R - 1989

Rám spolu s přední a zadní vidlicí nedoznal žádných změn. Pro snížení hmotnosti se změnilo vedení výfukových trubek na 4-1 s jediným tlumičem na pravé straně motocyklu a plechová palivová nádrž byla nahrazena hliníkovou s objemem 19 litrů. Tím se hmotnost stroje bez náplní zastavila na 187 kg, což bylo o téměř 10 kg méně, než vážil sériový model. Lehce pozměněno bylo kapotování motocyklu, hlavně v zadní části. Nový model byl opět jednosedadlový s rozměrnou červenou tabulkou na zadní kapotáži. Přední kapotáž byla uchycena, po vzoru závodních strojů, rychloupínáky. Zajímavé bylo, že se tento model nikdy nevyvážel do USA. V Německu byla jeho cena stanovena na 23 390 DM, což bylo poměrně dost, přesto se právě tam speciál docela dobře prodával. Je ale potřeba připomenout, že tento motocykl měl homologaci od mezinárodní motocyklové federace a bez nějakých zásadních úprav se s ním dalo závodit. Jen pro zajímavost, základní model GSX-R 750 stál tehdy 13 810 DM.

GSX-R 250 R SP - 1989 GSX-R 250 R - 1989

GSX-R 400 SP - 1988 GSX-R 400 R SP - 1989

Modernizací prošel i motocykl GSX-R 250, představený v roce 1987. Nyní dostal, kromě nové kapotáže, do názvu další R a prodával se opět ve dvou provedeních, když kromě základního modelu GSX-R 250 R vznikl i typ GSX-R 250 R SP, který měl na nádrži a na předku kapotáže dvojité R, na bocích nápis Sport Production a po obou stranách zadní části velkou černou tabulku. Oproti základnímu typu měl jinak odstupňovanou převodovku a lepší, nastavitelné odpružení. Sedlo spolujezdce bylo sice schováno pod krytem, ale chyběly zadní stupačky. Rám a motor obou motocyklů byl stejný s předchozím modelem. Třípaprsková kola z lehkých slitin měla rozměry 110/70-17 vpředu a 140/60-18 vzadu a byla shodná na obou typech. Stejná byla i hmotnost obou motocyklů a to 143 kg bez náplní. Tak, jako jejich předchůdce, se i motocykly GSX-R 250 R (SP) prodávaly pouze v Japonsku. Provedení z roku 1987 bylo v nabídce souběžně v novém lakování. Rok 1989 se pro oba typy stal posledním rokem jejich produkce. Doprodej typu GSX-R 250 probíhal ještě v roce 1990 a typ GSX-R 250 R a SP byl v nabídkovém katalogu i v roce 1991. Základní model čtyřstovky se prodával už jako GSX-R 400 R beze změn, speciál GSX-R 400 R SP měl podsedlovou část podobnou dvěstěpadesátce, ale na rozdíl od ní neměl sedlo spolujezdce. Dále měl odlehčené ventily a pružiny, jiný karburátor Mikuni , typ BST 33 (zákl. model měl BST32), jinak odstupňovanou převodovku, nastavitelné odpružení a hmotnost 162 kg, což bylo o 3 kg méně než výchozí typ.

V roce 1990 Suzuki inovovala všechny tři modely řady GSX-R, které ještě zůstaly ve výrobě. Při popisu změn začneme středním ze sportovních strojů, modelem GSX-R 750. Po dvou letech výroby staršího typu bylo nutné provést určitá vylepšení. Ta se týkala hlavně motoru a přední vidlice. U motoru se technici vrátili k dlouhozdvihovému provedení s vrtáním 70 mm a zdvihem 48,7 mm. Ten samý motor už používal model GSX-R 750 R Limited Edition a podobný se montoval i do motocyklů první série této řady. Objem zůstal zachován na 748 ccm, ale výkon se zvedl na 116 k při 11 000 ot/min. Zásluhu na tom určitě měly větší karburátory Mikuni BST38SS typ Slingshot s průměrem difuzoru 38 mm, což bylo o dva milimetry více než u předcházejícího modelu. Primární převod tvořilo soukolí s převodovými koly se šikmým ozubením. Mechanicky ovládaná spojka pracovala v olejové lázni. Na šestistupňovou převodovku navazoval sekundární řetězový převod. Motor s převodovkou byl umístěn v prakticky totožném rámu s hliníkových slitin jako u předchozího modelu.
Nejvýznamnější novinkou na podvozku nového motocyklu bylo použití moderní přední teleskopické vidlice typu Upside-Down. Výrobek firmy Kayaba měl průměr kluzáků 41 mm a umožňoval přednímu kolu zdvih 120 mm. Obrácená vidlice typu Upside-Down se prvně začala používat v tomto provedení u závodních silničních motocyklů. Rok po zavedení v mistrovství světa už jí japonští konstruktéři montovali na své produkční stroje. Zadní kolo bylo u inovovaného motocyklu vedeno kyvnou vidlicí zhotovenou z lehkých slitin a vybavenou systémem odpružení Full Floater s centrální pružící a tlumící jednotkou Kayaba. Výkonům motocyklu byly přizpůsobeny i kotoučové brzdy, přední dvojitá o průměru 310 mm se čtyřpístkovými brzdovými třmeny japonského výrobce Nissin, zadní jednoduchá 240 mm s dvoupístkovým třmenem od stejného výrobce. Lehká třípaprsková kola byla osazena radiálními pneumatikami s rozměry 120/70 ZR 17 vpředu a 170/60 ZR 17 vzadu. Pohotovostní hmotnost motocyklu s plnou nádrží byla 227 kg. Uspořádání výfukové soustavy se po dvou letech vrátilo k systému 4-2-1 a nově se na motocykl montoval nerezový tlumič výfuku.

GSX-R 750 - 1990 GSX-R 1100 - 1990

S novou sedmsetpadesátkou byl představen i inovovaný motocykl GSX-R 1100 a to přesto, že rok předtím vyjel úplně nový model. Hlavní rozdíl mezi oběma novinkami spočíval ve vedení výfukové soustavy, když jedenáctistovka měla tlumiče po obou stranách motocyklu. Jinak byly na první pohled motocykly téměř k nerozeznání. GSX-R 1100 poháněl stejný motor jako u předchozího modelu. Nyní se technikům podařilo zvýšit výkon až na neuvěřitelných 143 k při 9500 ot/min. Největšího krouticího momentu 119 Nm dosáhl motor při 7 250 otáčkách. Kromě jiného zdvihového objemu byl motor jedenáctistovky stavebně prakticky totožný s motorem sedmsetpadesátky. Jiné už bylo provedení převodovky, kdy šikmé ozubení kol nahradilo přímé a také převodových stupňů bylo o jeden méně. Rozdílně bylo také uspořádání spojky, která sice také pracovala v olejové lázni, ale měla kapalinové ovládání. Sekundární převod obstarával řetěz. Rám z lehkých slitin byl, kromě několika detailů, rovněž totožný s modelem GSX-R 750. Také přední a zadní odpružení odpovídalo parametrům tohoto modelu. Maximální rychlost více jak 240 km/h spolu se zrychlením z 0 na 100 km/h za 3,2 vteřiny řadily inovovaný motocykl GSX-R 1100 mezi nejrychlejší sériově vyráběné motocykly světa.

GSX-R 750 - 1990 USA - model s klasickou přední vidlicí

GSX-R 1100 - 1990 USA - model s klasickou přední vidlicí

Na německém trhu se oba nové motocykly těšily nebývalému zájmu a za rok 1990 se menší typ GSX-R 750 stal s 2 342 prodanými kusy nejprodávanějším strojem mezi sportovními motocykly a byl zároveň nejprodávanější motocyklem vůbec. Model GSX-R 1100 byl s 2 123 prodanými motocykly třetí v kategorii sportovní motocykly. Zajímavostí bylo, že v USA se modely GSX-R 750/1100 prodávaly i v roce 1990 s klasickou přední vidlicí. Zřejmě tam byly nějaké problémy s homologací. Obrácenou vidlici typu Upside-Down dostaly na tomto trhu až motocykly modelového roku 1991. Nejslabší zástupce, model GSX-R 400 R, se nově stylizoval tak, aby se podobal větším motocyklům této řady. Byl vybaven novým prostorovým rámem velice podobným tomu, který používaly oba větší modely. Podsedlovými plasty se zase podobal limitované sérii typu GSX-R 750 R, který se začal prodávat o rok dříve. Kapalinou chlazený čtyřválcový řadový motor zůstal nezměněn. Jeho výkon byl stále 59 k při 12 500 ot/min.
Nově se do tohoto motocyklu montovaly více výkonné karburátory typu Slingshot BDST33. Spolu s rámem byla přepracovaná i přední vidlice, která nyní používala obrácené kluzáky typu Upside-Down. Nový motocykl se první rok prodával jen v Japonsku a vyvážel se v letech 1991 až 1993. Tato vývozní verze měla zvýšený výkon motoru na 66 k při 13 000 ot/min. Hlavně v Japonsku se prodávala i verze GSX-R 400 R SP, která se odlišovala od základního modelu karburátory BDST35 s větším průměrem difuzoru, jinak odstupňovanou převodovkou, lepším nastavitelným odpružením a několika menšími detaily, jako třeba závodními rychloupínáky kapotáže. Změna, kterou tento motocykl prošel v roce 1990, byla zároveň poslední. Z výrobních pásů sjel poprvé v roce 1984 a byla to jeho celkově pátá modelová řada. V Japonsku se prodával ještě v roce 1998. Typ z roku 1984 byl první z celé řady GSX-R.

GSX-R 400 R - 1990 GSX-R 400 R SP - 1990

GSX-R 400 R - 1991 GSX-R 400 R - 1995

Následující rok byla u obou silnějších modelů změněna hlavně kapotáž s důrazem na větší aerodynamiku. Před světlomety bylo přídavné sklo a kapotáž se více protáhla dopředu. Změněny byly též podsedlové plasty a sedlo. Úpravy na podvozku spolu s novou kapotáží stály za zvýšením hmotnosti modelu GSX-R 750 o 15 kg oproti předchozímu roku a suchá hmotnost se vyšplhala už na 208 kg. Kde byly časy, kdy tento motocykl vážil připraven k jízdě se všemi provozními náplněmi méně než model 1991 bez nich. Situace došla tak daleko, že někteří prodejci raději tento údaj ve svých propagačních brožurách ani neuváděli. Dílčí změnou prošla hlava válců, když nyní ovládala ventily vlečená zdvihátka místo vidlicových. Výkonové parametry zůstaly prakticky totožné jako u modelu 1990 - 116 k při 11000 ot/min. Co se týče motocyklu GSX-R 1100, tak zde platilo to samé jako u menšího typu. Výkonové a jízdní parametry zůstaly shodné s předchozím modelem. Suchá hmotnost se zvýšila o 16 kg a zastavila se na 226 kg. S ročním zpožděním se i v USA začaly tyto dva modely prodávat s Upside-Down přední vidlicí.

GSX-R 750 - 1991 GSX-R 1100 - 1991

K radikální změně došlo v roce 1992 u modelu GSX-R 750 W. Kombinované chlazení motoru olejem a vzduchem SA-CS bylo nahrazeno chlazením kapalinovým (proto bylo do názvu motocyklu přidáno písmeno W, což byla zkratka pro slovo water - čili voda). Tuto změnu si vyžádalo přehřívání motorů u závodních motocyklů, když starý systém už nebyl schopen dostatečně uchladit stále více namáhané části motoru, tak jak se postupně během let zvyšoval výkon. I přesto, že velkou část motoru nyní chladila kapalina, byl starý systém chlazení olejem zachován alespoň při rozstřikování na dna pístů. Technikům se tak úspěšně podařilo skloubit oba dva způsoby dohromady.

GSX-R 750 W - 1992

Koncepce motoru zůstala stejná s vrtáním 70 mm a zdvihem 48,7 mm. Maximální výkon se zvýšil na 118 k při 11500 ot/min, zvětšil se kompresní poměr (11,8:1), dříky ventilů byly tenčí a hrníčková zdvihátka nahradila dříve používaná vlečená. Dále byly odlehčeny písty a na klikovou hřídel se montovala větší ložiska. Díky novému chlazení se podařilo zmenšit mezeru mezi válci o 10 mm a motor byl tím pádem kompaktnější a menší než předchozí provedení. S šířkou 490 mm byl jen o něco větší, než motor z modelu GSX-R 400, který byl široký 433 mm. Zabudován byl v inovovaném rámu z pětibokých hliníkových profilů, u kterého se díky tomuto provedení zvětšila torzní tuhost o 24%. Přepracována byla také zadní kyvná vidlice, nyní vyrobená jako hliníkový odlitek, když starší provedení bylo pouze svařeno z hliníkových profilů. Přední Upside-Down vidlice s kluzáky o průměru 43 mm byla stejná jako u předchozího modelu, stejně tak i zadní nastavitelná centrální pružící a tlumící jednotka. Dvojice předních brzdových kotoučů měla rozměr 310 mm a čtyřpístkové uspořádání třmenů značky Nissin. Vzadu brzdil jeden kotouč 240 mm s dvoupístkovým třmenem. Suchá hmotnost zůstala 208 kg a modely z let 1991 až 1993 byly nejtěžší v historii GSX-R 750. Maximální rychlost se pohybovala někde kolem 240 km/h.
Tvarově se motocykl na první pohled výrazně nelišil od loňského modelu. Při bližším zkoumání se několik změn našlo. Za prvé to byla lehce pozměněná kapotáž, když nasávací otvory systému SCAI (Suzuki Condensed Air Intake) ke čtyřem 38 mm karburátorům Mikuni Slingshot se posunuly níž a v boku kapotáže byl jen jeden průduch. Za předním kolem se také objevil rozměrný chladič kapaliny, na který nebyli zákazníci u tohoto modelu zvyklí. Změně se nevyhnula ani podsedlová část, která nyní měla výrazně aerodynamičtější tvar, včetně plastu přetaženého přes rám k přední kapotáži, který měl vylepšit obtékání vzduchu kolem motocyklu. U krytu předních světel byl místo dražšího skla použit plast. Výfukový systém zůstal 4-2-1 s tlumičem z nerezového leštěného plechu po pravé straně motocyklu. Při lakování kapotáží zvolili u Suzuki pro některé modely výrazně barevnější provedení než minulé roky.

GSX-R 750 W - 1992

Silnější model GSX-R 1100 si na nový kapalinou chlazený motor musel počkat až do roku 1993 a v roce 1992 se vyráběl beze změn jen v jiném barevném provedení. Za povšimnutí určitě stojí, že v USA, jak jinak, byl i v roce 1992 menší model nabízen v provedení pro rok 1991 s kombinovaným chlazením SACS, ale v lakování pro sezónu 1992 a až v roce 1993 tam vyjely oba motocykly, jak 750 tak i 1100, s kapalinovým chlazením současně. Ještě jedna kuriozita se váže k Severní Americe, kde byl prodáván i další motocykl řady GSX-R.

GSX-R 600 - 1997

Jednalo se o model GSX-R 600 W, který byl nabízen společně s oběma většími modely. Všeobecně se má za to, a tato informace je i na oficiálních internetových stránkách Suzuki, že historie modelu GSX-R 600 se začala psát až v roce 1997. Nicméně už v roce 1992, i v roce následujícím, dealeři značky Suzuki v USA a Kanadě prodávali šestistovkovou verzi GSX-R. S největší pravděpodobností to byla samostatná akce amerického zastoupení Suzuki, jako už několikrát předtím s jinými modely. Jednalo se o motocykl s kapalinou chlazeným motorem, který se tak stal vlastně prvním strojem řady GSX-R s tímto chlazením v USA. Motocykl byl tvarově shodný se sedmsetpadesátkou. O původu motoru se mohou vést spekulace, ale je hodně pravděpodobné, že byl upraven právě z modelu GSX-R 750. Bližší informace se mi nepodařilo zjistit. Jedno ale jisté je, šestistovka moc velký úspěch na trhu nezaznamenala. Byla téměř stejně těžká jako sedmsetpadesátka, ale výkon upraveného motoru nedosahoval takových hodnot, aby uděloval motocyklu potřebné zrychlení. Po dvou letech se typ GSX-R 600 W přestal vyrábět.

GSX-R 1100 W - 1992 GSX-R 600 W - 1992 USA

GSX-R 1100 W - 1993 GSX-R 750 W - 1993

Pro sezónu 1993 se model GSX-R 1100 W, s ročním zpožděním oproti sedmsetpadesátce, dočkal také kapalinového chlazení. Obsah čtyřválcového čtyřdobého motoru DOHC zůstal zachován na 1 074 ccm, rovněž čtyřventilové uspořádání se nezměnilo. Co se ale díky novému chlazení změnilo, byl výkon, který vzrostl až na 155 k při 10 000 ot/min. Vliv na tak vysoký výkon měl i pozměněný systém SCAI (Suzuki Condensed Air Intake), který přes nasávací otvory přiváděl vzduch ke čtveřici karburátorů Mikuni BST40. Výkon motoru se přenášel přes kapalinou ovládanou spojku pracující v olejové lázni a pětistupňovou převodovku na zadní kolo pomocí řetězu. Motor byl zabudován do téměř stejného rámu jako u modelu GSX-R 750 W. Jednalo se o rám svařený z hliníkových slitin, jehož pětiboké trubky o rozměru 60 mm x 45 mm měly tloušťku 2,5 mm. Přední kolo vedené Upside-Down vidlicí dostalo tlumič řízení a zadní kyvná vidlice byla odlita ze stejného materiálu jako rám. O odpružení zadního kola se starala v mnoha směrech nastavitelná centrální pružící a tlumící jednotka. Posílení se dočkaly i přední brzdy, které nyní měly šestipístkové uspořádání brzdových třmenů a zakusovaly se do dvojice 310mm kotoučů. Zadní brzda měla jeden kotouč o průměru 240 mm s dvoupístkovým třmenem. Výfukový systém zůstal zachován na 4-2 s dvojicí tlumičů z nerezového plechu po obou stranách motocyklu. Suchá hmotnost motocyklu se zvýšila už na 231 kg. Menší typ GSX-R 750 W, modelový rok 1993, se vyráběl prakticky beze změn, jen v jiném barevném provedení. Drobnější úpravy se udály pod kapotáží na motoru. Jednalo se o menší posunutí klikové hřídele níž, čímž se snížilo těžiště motocyklu a o optimalizaci nasávacích otvoru systému SCAI, které přiváděly vzduch ke čtveřici karburátorů. Samotný motor pracoval stále s kompresním poměrem 11,8:1, což byl nejvyšší poměr ve třídě. Výkon 118 koní zůstal stejný, rovněž tak hmotnost motocyklu. Jejího výraznějšího snížení se dočkali zákazníci až s příchodem motocyklů modelového roku 1994.

GSX-R 750 - 1994

Inovovaný typ GSX-R 750 W stále poháněl kapalinou chlazený čtyřdobý čtyřválec DOHC se čtyřmi ventily na válec o objemu 749 ccm a výkonu 118 k při 11500 ot/min. Ovládání ventilu přes hrníčková zdvihátka se také nezměnilo. Motor byl ale umístěn v odlehčeném prostorovém rámu z pětihranných profilů vyrobených ze slitin hliníku. Výkon se dále přenášel přes mechanicky ovládanou spojku v olejové lázni a šestistupňovou převodovku na zadní kolo řetězem. Odlehčena byla rovněž třípaprsková litá kola. Přední s pneumatikou o rozměru 120/70 ZR17 bylo vedeno USD vidlicí ve výrazně modré barvě s kluzáky o průměru 43 mm. Po vzoru modelu GSX-R 1100 měly přední brzdy šestipístkové provedení od japonské firmy Tokico, která vystřídala dříve montované výrobky další japonské firmy Nissin. Průměr dvojice brzdových kotoučů byl 310 mm. Zadní kolo s o deset milimetrů širší pneumatikou 180/55 ZR17 a inovovanou kyvnou vidlicí (ta rovněž prošla odtučňovací kúrou) zlepšilo jízdní vlastnosti celého motocyklu. Jednoduchý kotouč zadní brzdy měl průměr 240 mm a dvoupístkové uspořádání třmenů. Výfukové potrubí v provedení 4-2-1 bylo zakončeno tlumičem z nerezového leštěného plechu na pravé straně motocyklu. Největší, pouhým okem, viditelné změny se dočkala přední kapotáž, která byla kolem světla o trochu větší než u předchozího modelu s nasávacími otvory ke čtyřem karburátorům Mikuni BST 38 Slingshot posunutými výš k řidítkům. Nádrž paliva mohla pojmout až 21 litrů benzínu. Celkovou suchou hmotnost motocyklu se díky odlehčení některých komponentů podařilo stlačit pod hranici 200g na 199 kg, což bylo o 10 kg méně než měl předchozí model. Souběžně s typem GSX-R 750 W se u prodejců v menším počtu objevila i limitovaná série GSX-R 750 W SP. Byl to třetí a zároveň poslední speciální model tohoto motocyklu připravený přímo továrnou Suzuki. Předtím to byl v roce 1986 GSX-R 750 R a jeho pokračovatel se stejným jménem, představený v roce 1989. U tohoto třetího provedení se nejednalo o nějaké radikální změny, jako u předchozích typů, ale o dílčí úpravy, které odpovídaly reglementům FIM o specifikaci motocyklů pro mistrovství světa superbike a mistrovství světa vytrvalostních motocyklů. Motor byl osazen jinak odstupňovanou převodovkou a čtveřicí karburátorů Mikuni TMR 40, kterým se přispůsobilo i zvětšené výfukové potrubí. Kryt ventilů byl vyroben z magnezia a ke snížení hmotnosti přispělo i hliníkové vodní čerpadlo. Jinak se motocykl navenek od sériového provedení odlišoval pouze dvojicí černých tabulek na bocích motocyklu s nápisem SP 750 a větším tlumičem výfuku. Vyráběl se jen v modrobílém provedení.

GSX-R 750 W - 1994 GSX-R 750 SP - 1994

V odborných kruzích se proslýchalo, že pro rok 1995 má Suzuki připravený zcela nový model GSX-R 750 s novým prostorovým rámem, ale nakonec zůstalo vše při starém a premiéra další verze oblíbené sedmsetpadesátky byla závazně ohlášena až na rok 1996. Typ GSX-R 1100 W se dočkal pro rok 1995 modernizace, kterou prodělal slabší model GSX-R 750 W už pro rok 1994. Vesměs se jednalo o úpravy, které vedly ke snížení hmotnosti celého motocyklu. Hlavní zájem na snížení hmotnosti se soustředil na zadní kyvnou vidlici, která byla nyní totožná se sedmsetpadesátkou. Dalšími úpravami rámu a výfukového potrubí se podařilo snížit hmotnost motocyklu bez náplní o 10 kg na 221 kg. Tato verze jedenáctistovky se prodávala až do roku 1998 a poté byla výroba po třinácti letech ukončena.