Dynamometry z Kolína

Motocykly se stávají složitější a přístroje pro jejich snadnější a přesnější opravy dostupnější. Ještě před pár lety se mluvilo o dynamometru v souvislosti se servisem motorek jako o nedosažitelném snu.

Dynamometry z Kolína
Výbavou servisu zabývajícího se víc než jen standardními opravami (seřízení ventilů a výměna kapalin) je v dnešní době často právě dynamometr schopný měřit parametry motoru a to pěkně v teple dílny se značnou přesností. Bohužel je hodně případů, kdy nadšenec s řádně plnou peněženkou zakoupí skvostnou závodní koncovku výfuku deklarující koně navíc, ale často se mlčí o nutnosti upravit motor na míru novým komponentům jako jsou právě koncovky, svody, změna sání atd. Na měření výkonu je však nutné se dívat střízlivým zrakem. Výrobců je v dnešní době velká řada a jeden z nich je i český MotoComTest Kolín fungující přes 6 let, který za tuto dobu dodal přes 40 dynamometrů především na český trh. Přestože už zde vyšel článek týkající se měření výkonu, rád bych ve stručnosti připomenul základní údaje.
Hlavní hardwarová část válcového dynamometru je válec s dostatečným vyvážením (obvodová rychlost je klidně přes 300km/h, čili otáčky kolem 4000 ot/min). Tento válec má svůj moment setrvačnosti a inkrementální snímač, zjišťující polohu a zrychlení válce. Zrychlení je při dynamické zkoušce společně s momentem setrvačnosti výchozí veličina. Válec má běžně 100-200kg (znám však i skoro tunový obr, a to pořád v souvislosti s měřením motocyklů). Pokud se jedná o nastavení v ustálených režimech (např. programování jednotek), je nutné mít válec dovybaven retardérem k umožnění statického měření. K brždění jsou nejčastěji použity vířivé proudy (všechny běžně známé válcové dynamometry), méně častěji např. hydro retardér (vodní brzda), ze známých firem např. americká SuperFlow, která dělá brzdy motorové. Při statické zkoušce je měřena síla pomocí elektronického siloměru na daném rameni a odpadá měření zrychlení válce (to je při měření prakticky nulové, neuvažujeme-li mini kolísání vlivem regulace).


Podstatně důležitější částí je softwarové vybavení na patřičné výpočty a možnosti práce se zařízením (regulace při statice). Současný software firmy MotoComTest umožňuje napojení až 6ti čidel. Výhodou od předchozího řešení je mj. snímání otáček motoru ze zapalování. Přináší to přesnější určení převodového poměru, odhalení prokluzu spojky či pneumatiky. Snímat tak můžeme cokoliv, co lze převést na analogový signál. Všechny senzory používané na motocyklu v souvislosti se vstřikováním lze použít i pro vstup do měřícího softwaru. Samotný průběh kroutícího momentu není vždy dostačují a je nutné vidět jaké hodnoty mají v danou chvíli jiné veličiny. Např. rozjezd z nízkých otáček na některých motocyklech nelze provést hned na plný plyn (při zátěži) a je nutné udělat náběh.
Měření v oblasti náběhu není věrohodné, proto je nutné vymezit oblast pouze na plně otevřený plyn. To je případ snímání polohy klapky, který mají snad všechny současné motorky aspoň kvůli zapalování, když je to ještě náhodou karburátor. Velkou výhodou je možnost sledovat složení směsi. Používá se dvoustavová lambda sonda, naroubovat však lze i širokopásmová. Na grafu lze krásně vidět vliv složení směsi na kroutící moment. Měřit lze samozřejmě i např. plnící tlak u stavby motorů s přeplňováním (viz graf), což je jedna z hlavních vášní pana Hrudky, výrobce dynamometrů MotoComTest. I na závodním poli v dragsterech dosáhl a dosahuje výborných výsledků, kde na motorech z jeho dílny jezdí Roman Sixta, který v roce 2006 vyhrál první místo v Evropě ve třídě TopGas s časem 8,44s na 1/4 míle.


Software MotoComTest je poměrně rozsáhlý a lze jej získat od výrobce i pro zkušební náhled veškerých možností. Je možné ukládat zákazníky i motocykly do databáze, nadefinovat jakýkoliv snímač, definice měřící stolice, nastavení barev, vzhledu otáčkoměru a rychloměru, porovnávání různých měření, zobrazení či skrytí jednotlivých naměřených veličin, výřezy z grafů, definice ztrát přímo z grafu měření, nastavení různých jednotek. Výčtem by se dalo ještě chvíli pokračovat, ale lepší bude, když si to zájemce vyzkouší. Jeden z parametrů rozhodování, zda jít do tohoto systému, bylo nadšení p. Hrudky, kterého jsem potkal na jednom ze závodu draků v Hoškovicích.
Zařízení fy MotoComTest obsahuje pro sběr dat mikropočítač, který po měření přesune naměřená data do hlavního PC. Mikropočítač lze tedy do jisté míry použít i jako datarecording.


Na závěr bych rád poprosil média publikující různé výsledky měření, aby data byla opravdu výsledkem měření a nikoliv rozvášněným tahem čísi ruky. Ve vícero časopisech opakovaně občas nechtěně narazím na nesmyslné výsledky. Nikdy na dálku si nemůže být člověk přesně jistý průběhem kroutícího momentu zkoušeného motocyklu, může si však být jist přesným tvarem výkonové křivky vůči danému momentu. V tomto případě nelze shazovat vinu na nepřesnost měření, protože jedna z veličin je měřena, druhá dopočtena z první dle vztahu P=2×π×M×n. Na přiloženém grafu z jednoho periodika vidíme hned několik seků. Průsečík momentové a výkonové křivky „modré“ motorky musí být ve stejných otáčkách jako průsečík momentové a výkonové křivky „červené“ motorky. Červená motorka může mít vyšší výkon jen v tom pásmu otáček, kde má i vyšší kroutící moment. Protnutí výkonové a momentové křivky může být jen v jednom bodě (jedná se přece o lineární funkci, která má jen jeden kořen). Pokud software produkuje jednotlivé grafy, nemusí vždy zvolit stejné měřítko os, což je často osudné těmto nesmyslným výsledkům. Každý rozumný program k dynamometru je schopen dělat porovnávací měření.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist