AJP: nová značka na našem trhu

Když se nám do redakce tenhle bílý motard dostal, vůbec jsme netušili, co od něj očekávat – se značkou AJP dosud neměl nikdo z nás zkušenost. Výčet komponentů, které tento výrobce do svých strojů montuje (licenční motor z Hondy XR, tlumiče Sachs či Marzocchi), však dává tušit, že s AJP bychom si na silnici mohli dovolit docela dost.To první, co vás při pohledu na portugalskou motorku zaujme, je kromě nablýskaných drátěných kol výrazný hliníkový rám a kyvka, na nichž je, stejně jako na krytu motoru, vyraženo logo AJP. Zatímco motor je asijské provenience, rám a kyvná vidlice je čistě portugalského původu. Decentní maska s menším „zamračeným“ světlem stejně jako špičatý blatník vysoko nad předním kolem, úzké motokrosové sedlo či řidítka s hrazdou dávají tušit povahu této motorky. Pod bílými plasty se „sprejerskými“ polepy se na pravé straně vpředu ukrývá akumulátor, vzadu pak typicky krosová koncovka výfuku. Koleno výfuku je v prostoru motoru sice zakryto mřížkou, i tak se nám ale povedlo propálit si kalhoty o nezakrytou část svodu. A jelikož na motardy se tak nějak předpokládá, že jezdec bude nohu ze stupačky pokládat na zem a zas zpět, prospělo by, kdyby byla chromovaná mřížka o nějaký ten centimetr protažena směrem k motoru. Svou funkci naopak bez výhrad plní úzké tvrdé sedlo, zpod nějž vykukuje palivová nádrž, a také široká řidítka nesoucí klasické ovládací prvky.AJPčko jsme skrz víčko v sedle nakrmili pár litry benzínu („dvoustovka přece nežere“) a hurá do ulic! Prvním dojmem po několika stovkách poklidně ujetých metrů byl údiv nad odstupňováním převodovky. Ty rychlosti jsou nějaké až moc krátké! Vzápětí se mi ale vybavilo upozornění při půjčování o tom, že tohle AJP je vlastně klasická kroska na motardových kolech, tedy zpřevodovaná do terénu. Tak teď už ty krátké kvalty chápu. Motardu by každopádně slušely trochu „delší“ rychlosti, hlavně čtyřka a nejvyšší pětka. Mohlo by se sice zdát, že krátké odstupňování převodovky bude mít za výsledek bleskovou akceleraci podporující agresivní motardovskou jízdu, jenže ouha! To by musel mít motor také odpovídající zátah. V základní verzi má 200 ccm čtyřtaktní jednoválec 18 koní (13,2 kW) a 15,5 Nm, což se při nízké váze PR4 zdá na papíře jako slušné parametry. Průběh výkonu tomu ale bohužel neodpovídá, motor sice slušně táhne odspoda, ve středním pásmu však jako by začínal vadnout a dusit se a nějakého vytočeného vršku se tak už vůbec nedočkáte. Místo očekávaného zrychlení tedy krátké rychlosti ve spojení s krátkým pásmem zátahu nabízejí hodně umírněnou a plynulou jízdu, která však postrádá očekávanou motardovou dravost. O smykování otočením plynu prostě nemůže být u AJP PR4 200 s motorem v základní verzi ani řeč, věřím ale, že po namontování výkonového kitu (ostré vačky, karburace, silniční rozeta,…) motor náležitě ožije a zvýší se i jeho maximálka, kterou nám jednoduchý digitální displej na přístrojovce stanovil na 95 km/h (dosaženo z opravdu dlouhatánského kopce). Do driftu si tak budete muset pomoci spíš zadní brzdou, která dokáže být při razantním sešlápnutí pedálu až nečekaně kousavá a zadní kolo zablokuje spolehlivě při jakékoliv rychlosti. Předek nijak ohromující brzdný účinek nevykazuje, brzdí však spolehlivě. Přední vidlici Paioli (prům. 41 mm) s dlouhým zdvihem 260 mm by ale pro silniční použití neuškodilo trochu přitvrdit hustší olejovou náplní. Měkké nastavení se na silnici projevovalo kromě obvyklého potápění při brzdění také ztrátou jistoty a předek až příliš často plaval, což v zatáčkách na klidu rozhodně nepřidalo. Zadní progresivní tlumič také rozhodně není pro motardovské účely to pravé, tlumil sice poměrně spolehlivě, ale až příliš často odskakoval. V terénu to sice možná nevadí, ale na asfaltu se tenhle nedostatek často projevoval. Rozpačitý dojem z podvozku pak nezachránilo ani kvalitní obutí Michelin Pilot Sporty, které by rozhodně sneslo brutálnější zacházení, než tlumiče a motor dovolily. Během jízdy jsme však ocenili sympaticky výrazný zvuk, který jsme do dvoustovky rozhodně nečekali. Aspoň nepřeslechnutelným řevem se může AJP řadit mezi ostré motardy. AJP rozhodně není sportovní náčiní pro protřelé brusiče asfaltu, kteří jsou zvyklí na pořádné skopičiny. Na to prostě dvoustovka PR4 nemá ambice a hodí se spíš na klidnější jízdu po městě a blízkém okolí. Tenhle kompaktní stroj však může zaujmout začínající jezdce, kteří budou v jeho sedle získávat základy motardové jízdy, které pak rozvinou na výkonnějších motocyklech. Ve slabší verzi 125 ccm pak může být i příjemným společníkem mladíků s čerstvě nabytým řidičákem A1. Těm AJP PR4 poskytne kromě nízkých nákladů na provoz a údržbu především stylovou společnost při vyjížďkách v ulicích, kde i díky nepřeslechnutelné zvukové kulise jistě vzbudí pozornost nejednoho děvčete. Setkání s portugalskou značkou AJP bylo každopádně zajímavou zkušeností a po ochutnávce AJP4 200 Supermoto můžeme slíbit, že si v za nějaký čas představíme i ostrý off-road model PR5 250 Enduro, jež máme už nyní slíbený na redakční testování.

Technické údaje:

Motor: čtyřtaktní vzduchem chlazený jednoválec 198 ccm
Max. výkon: 13,2 kW (18 k)
Max. moment: 15,5 Nm (7000 ot./min.)
Palivový systém: karburátor Walbro 30 mm
Startování: elektrické + nožní pákou
Převodovka: 5 stupňů
Přední odpružení: teleskopická vidlice Paioli, prům. 41 mm, zdvih 260 mm
Zadní odpružení: Progresivní tlumič, zdvih 300 mm
Brzda přední/zadní: Kotoučová, prům. 256 mm/220 mm
Výška sedla: 920 mm
Nádrž: 7,5 l
Váha: 105 kg
Pneu přední/zadní: 100/80 - 17" / 130/70 - 17"
Cena (ke dni 15.6.2011): 88 000 Kč