První motocykl z bratrské dílny, Ariana 125 ccm, byl vybaven dvoutaktním motorem Casal, a ačkoliv byla vyrobena pouze jedna série o 25 kusech, obsahovala Ariana už některá konstrukční řešení, která naplno využily pozdější motocykly AJP. 
V roce 1991 navázalo AJP těsnou spolupráci s portugalským petrochemickým koncernem Petrogal-Galp, z níž kromě malého endura Galp 50 vzešla také řada syntetických olejů do dvoutaktů. V letech 1991-2000 také AJP zaznamenalo mnoho úspěchů v portugalském národním enduro šampionátu, když v letech 1996-2000 posbíralo pět titulů v řadě. Dařilo se i v domácím mistrovství off-roadů, kde AJP posbíralo vavříny v letech 1996, 1997 a 1999.
Po letech výroby dvoutaktních motocyklů přišel přelom v roce 2001, kdy vznikl první čtyřtakt AJP, model PR4 125. Kromě modernějšího motoru, který má základ v licenčním agregátu z legendární Hondy XR, se hlavní inovace týkala palivové nádrže. Ta se přesunula z dřívější klasické pozice nad motorem až dozadu pod sedlo. Díky nižšímu těžišti tak AJP nabídlo v terénu lepší jízdní vlastnosti, umožňující agresivnější jízdu. S příchodem čtyřtaktu do AJP také začala portugalská značka své motocykly vyvážet. První exportní série směřovaly do Francie, Německa a Anglie. V roce 2003 otevřelo AJP novou továrnu v Lousadě, z níž v následujícím roce vyjel další čtyřtaktní model, AJP PR4 200, který konstrukčně vycházel ze stopětadvacítky. Právě tento model jsme měli možnost v redakci otestovat a naše dojmy z něj se dočtete v další kapitole článku. S novou dvoustovkou rozšířilo AJP svůj zahraniční trh i na Španělsko, Polsko, Itálii a Řecko.
Rok 2007 se u portugalské značky nesl ve znamení inovací. Novinka AJP PR3 200 MX byla sice vybavena „starým známým“ motorem dle vzoru Hondy XR, dostala však inovované odpružení a hlavně zbrusu nový hliníkový rám, který přinesl jednodušší konstrukci a snížení hmotnosti. S pouhými 89 kg se tak AJP PR3 stalo nejlehčím čtyřtaktním endurem na trhu v kategorii 200 ccm. V roce 2008 vznikla také verze PR3 125 ccm a obě off-road verze byly homologovány i pro silniční provoz.
Následující rok byl dalším významným mezníkem v historii AJP. Významným investorem AJP se stala kapitálová společnost AICEP, která dodala prostředky na dosud nejambicióznější projekt AJP, modelovou řadu PR5, která se v roce 2009 představila s 250 ccm motorem, jak jinak než na základě Hondy XR. PR5 v terénní i silniční verzi skloubilo výkonný motor s tradičně nízkou hmotností AJP - zde pouhých 100 kg. PR5 se navíc může pochlubit tím, že většina jeho dílčích komponentů byla vyvinuta přímo v portugalské továrně. I díky příznivému ohlasu, který tento model zaznamenal v off-roadových kruzích, přibylo mezi exportní destinace Japonsko a Brazílie.
V letošní sezoně se s motocykly AJP můžeme oficiálně setkat i u nás – dovozcem portugalských strojů se stala plzeňská firma Streetmoto, od které jsme si AJP PR4 200 půjčili. Pokud jste na tuhle mírně exotickou značku zvědavi, stejně jako jsme byli my, pokračujte ve čtení do další kapitoly, kde si „čtyřku“ podrobněji představíme.
V roce 1991 navázalo AJP těsnou spolupráci s portugalským petrochemickým koncernem Petrogal-Galp, z níž kromě malého endura Galp 50 vzešla také řada syntetických olejů do dvoutaktů. V letech 1991-2000 také AJP zaznamenalo mnoho úspěchů v portugalském národním enduro šampionátu, když v letech 1996-2000 posbíralo pět titulů v řadě. Dařilo se i v domácím mistrovství off-roadů, kde AJP posbíralo vavříny v letech 1996, 1997 a 1999.
Po letech výroby dvoutaktních motocyklů přišel přelom v roce 2001, kdy vznikl první čtyřtakt AJP, model PR4 125. Kromě modernějšího motoru, který má základ v licenčním agregátu z legendární Hondy XR, se hlavní inovace týkala palivové nádrže. Ta se přesunula z dřívější klasické pozice nad motorem až dozadu pod sedlo. Díky nižšímu těžišti tak AJP nabídlo v terénu lepší jízdní vlastnosti, umožňující agresivnější jízdu. S příchodem čtyřtaktu do AJP také začala portugalská značka své motocykly vyvážet. První exportní série směřovaly do Francie, Německa a Anglie. V roce 2003 otevřelo AJP novou továrnu v Lousadě, z níž v následujícím roce vyjel další čtyřtaktní model, AJP PR4 200, který konstrukčně vycházel ze stopětadvacítky. Právě tento model jsme měli možnost v redakci otestovat a naše dojmy z něj se dočtete v další kapitole článku. S novou dvoustovkou rozšířilo AJP svůj zahraniční trh i na Španělsko, Polsko, Itálii a Řecko. 
Následující rok byl dalším významným mezníkem v historii AJP. Významným investorem AJP se stala kapitálová společnost AICEP, která dodala prostředky na dosud nejambicióznější projekt AJP, modelovou řadu PR5, která se v roce 2009 představila s 250 ccm motorem, jak jinak než na základě Hondy XR. PR5 v terénní i silniční verzi skloubilo výkonný motor s tradičně nízkou hmotností AJP - zde pouhých 100 kg. PR5 se navíc může pochlubit tím, že většina jeho dílčích komponentů byla vyvinuta přímo v portugalské továrně. I díky příznivému ohlasu, který tento model zaznamenal v off-roadových kruzích, přibylo mezi exportní destinace Japonsko a Brazílie. 
• AJP PR4 200 Supermoto»