Motoráj 11/2007

Představení listopadového čísla časopisu Motoráj.

Motoráj 11/2007

Ecce EICMA 2007


Motocyklová tajemství pro příští sezonu odhalena
V minulým čísle jsme vás informovali o tom, co novýho přinesl pařížský veletrh. No a teď je tady další várka, tentokrát z italského Milána, kde se doslova před pár dny konala výstava EICMA 2007. Výstava mnohem většího rozsahu než ta francouzská a my, protože nejsme líní a navíc nás veškerý akce týkající se motorek baví, jsme tam samozřejmě nesměli chybět.
Pokud bychom vás chtěli detailně informovat o všem, co bylo v Miláně k vidění, obávám se, že bychom se v tomhle čísle časopisu nemohli věnovat ničemu jinýmu, a myslím, že byste s námi vyběhli jak s horkým popelem. Takže následující řádky berte jen jako základní, syrový informace o něčem z toho, co se na vás i na nás příští rok chystá, a nejen to – i jako lákadlo pro další ročník téhle výstavy. Protože jestli jste na ní nikdy nebyli, o dost přicházíte, skutečně za návštěvu stojí a ani to není tak daleko, z Prahy cca 950 km. A navíc se koná v jednom z nejhezčích měst, co znám, zvlášť večerní Milán je nádhera. Ale dost agitace, jdeme na věc.

Špeky z výstav


Co zajímavého přinesly letošní výstavy v Paříži a v Miláně
Je to každej rok stejný. Lítáme po výstavách, fotíme kdeco, aby se pak v konečný fázi vybraly především jen fotky s novinkama. Má to svou logiku, to, co je novýho, vás samozřejmě zajímá nejvíc. Jenže je to svým způsobem škoda, protože tyhle akce nejsou jen o tom, co si na nás ta která značka vymyslela a čím převratným nás chce uchvátit. Kdepak, výstavy jsou plné různých zajímavostí a je škoda se o ně s vámi nepodělit. Takže tady jich máte aspoň pár.

Motocykly


Pohádka o tom, jak jsme vrkli na Bimotách


Tesi 3D a DB5S
Je půl devátý ráno a my docházíme před budovu Bimoty, kde již čekají ostatní novináři a především Igor Wolf a Ruda Šmerda z brněnského DMota – firmy, která u nás Bimotu zastupuje a která celé tohle setkání zařídila. Tedy nebýt nenápadného loga na budově a poštovní schránky s nápisem Bimota, nepoznali bychom, že stojíme před sídlem jedné z nejexkluzivnějších značek... Továrna spíš připomíná působiště nějakýho nepříliš významnýho úřadu. Ale opět se potvrzuje, že nelze soudit podle prvního dojmu, hned za vstupními dveřmi nás vítá minishowroom s několika stroji, včetně legendární KB1 z roku 1978, ještě legendárnější VDue a současný hvězdy nahatýho nebe, DB6 Delirio.

Riders on the Storm, Killer on the Road...


Yamaha XVS 1300A Midnight Star vs. Harley-Davidson Dyna Street Bob
Jasně slavná bluesrocková skladbička neméně slavné kapely Doors se mi nezadržitelně linula z kouta mého mozku pokaždé, když jsem osedlal jednu z testovaných motorek. Na těchto strojích jsem se posunul o dobrých 30 let vzad. Pocitově samozřejmě, nikoliv konstrukčně. Jak asi tušíš, tenhle testík bude hozený trošičku jiným směrem. Je to tak, supersportaři prostě ruplo v kouli a zatoužil se svézt na něčem pomaluchodném, něčem, co se v odborných kruzích nazývá cruiser a chopper. Nejde ani tak o srovnávací test dvou mašin, jako spíš o reportáž, co který styl může nabídnout opačně orientovaným jedincům (nemyslím sexuálně).

Turista, sportovec, nebo univerzál?


Honda CBR125R vs. Honda XL125V Varadero vs. Yamaha YBR125 a Yamaha YBR250
Kde jsou ty časy zlatého věku sovětských bratří ve zbrani, Jawy jako světové značky a světových motokrosových titulů Strakonické ČZ. Tenkrát bylo tak jednoduché rozhodování, člověk se usmyslil, že chce stopětadvacítečku, na pivko, do práce, na koupák nebo jen tak na víkend do přírody, navštívil prodejnu Mototechny s husičkou v tašce jako pozorností a mohl si vybrat z nepřeberné nabídky. Shodou okolností stejného výrobce Čezet (rok 1989 se již blíží, a tak ostatní 125 už zanikly v propadlišti dějin) a ukázat prstem na tu pravou bylo tak snadné. Byly jen ve dvou provedeních. Buď byly, nebo nebyly. Jó, to se to pak vybírá. Vždyť říkám, zlaté časy.
Díky bohu za to krásné dilema a volnost při výběru motocyklu, kdy jsme limitováni pouze stavem naší peněženky. Dnes výrobci nabízejí endura, nakedbiky, sportovce, cestovní endura a místy i nezařaditelné kreace. Pokusíme se vám poradit, jak nejlépe investovat vaše peníze a zjistit, zda náhodou klasická nahatá 125 neudělá stejnou službu jako značně narostlý cestovatel stejného objemu za dvojnásobné peníze. Nebo má k tomu co říci štíhlý atlet? Tady jsou naše zkušenosti a postřehy, pokud pomohou při vašem rozhodování, budeme potěšeni.

4 x 2 = 8


Představení sportovní čtyřkolky Yamaha YFM250R
Inu matematika věda je, má i cenné údaje... Klasifikace 4 x 2, ale zároveň označuje počet poháněných kol na nové čtyřkolce od Yamahy, tedy ze 4 kol hnaná 2. Sportovního yamažího quada YFM250R jsme totiž byli nedávno prohnat po „tankodromu“ (po offroadové trati pro quady v Lešanech nad Sázavou), kde na skvěle připravené trase obsahující skoky, strmé výjezdy nebo bahnité brody mohla nová sportovní čtyřkolka YFM250R ukázat, co v ní je.
Hned na první pohled mě zaráží, jak je tahle holka mrňavá. To snad ani není pro dospělý lidi, říkám si. Obzvláště v porovnání s vedle stojícím užitkovým modelem Grizzli 700 vypadá jako hračka z kindervajíčka.

Ojetina


Aprilia RSV Mille R (2001)
Rychlost, Síla, Výkon. To vše ve verzi R (spíš než „racing“ to asi znamená „rachot“, a to pořádný). I tak by se dal vysvětlit název jedné italské a těžce návykové záležitosti na dvou kolech. Těžko říct, koho z inženýrů v italském Noale napadlo sestrojit už v roce 1998 tuhle hodně brutální hračku pro dospěláky, každopádně bůh mu žehnej. Zdroj produkující krystalicky čistý adrenalin spolu s neuvěřitelnou porcí zábavy za řídítky, to je APRILIA RSV Mille R (r. v. 2001).

Zjednodušený masakr


Goldammer Trouble
Osmatřicetiletý Kanaďan Roger Goldammer staví motorky přes deset let, a protože ho tahle činnost neživí, je pro něj nejdůležitější, aby se motorky líbily pouze jedné jediné osobě – jemu. V jeho dílně Goldammer Cycle Works Garage, která vyrábí doplňky na čopry a cruisery, díky tomu vznikají naprosté unikáty, diametrálně vzdálené od všeho ostatního.
Inspirací pro stavbu Trouble byly jednoválce Harley-Davidson Peashooter, se kterými se ve dvacátých letech minulého století závodilo na dřevěných oválech. Do motorů s jedním pístem je Roger velký nadšenec a takový to v zemi V-Twinů nemá jednoduché. Jenže stačilo z motoru S&S vyseparovat zadní válec a bylo po nedostatku – jednoválec s objemem 965 kubíků byl na světě. S cílem eliminovat případný nedostatek výkonu namontoval Roger k agregátu ještě kompresor Rotrex, který je uložen v místě, které zbylo po zadním válci.

Co? No přece Kymco!


Pozvánka do továrny
Chtělo by to někam vypadnout, říkám si. Začíná podzim, venku je vyloženě hnusně… Jo, odjet tak někam do tropů, to by bylo něco. Aspoň na pár dní. Takže když dostávám nabídku od společnosti MSA k návštěvě Tchaj-wanu, neváhám ani chvilku – ostatní redaktoři mají smůlu, jedu já.
Tchaj-wan je pro většinu z nás zemí exotickou a víceméně nedostupnou. Není se čemu divit, neleží zrovna blízko, a pokud se mám rozhodnout, jestli jet na víkend do Českého Krumlova, nebo na Tchaj-wan, Krumlov jasně vede – přeci jen cesta do jižních Čech vychází podstatně levněji. O to víc mě pozvání na tento vzdálený ostrov těší, přestože nepůjde o žádnou dovolenou – kdepak, jedu pracovat, přesněji řečeno navštívit továrnu Kymco a vyzkoušet takříkajíc na vlastní kůži jejich výrobky.

Techmánie


Udělejte si radost do velikosti vaší peněženky
Tak minule jsme se pošklebovali předvánočnímu šílenství v obchodních centrech a ejhle – ony už ty Vánoce zas tak daleko nejsou. No a s tím vyvstává stejnej problém jako každej rok – co dát komu za dárek? Copak pro filatelisty, pro ty je to jednoduchý, seženete modrýho mauritia a je vystaráno. Zrovna tak zahrádkáři udělá jistě ohromnou radost kupka pravýho kravskýho hnoje vkusně umístěná pod vánoční stromek a příznivci BDSM se určitě zavděčíte sadou kožených důtek – a když ho s nima ještě za zvuku koled přetáhnete párkrát přes prdel, nebude znát jeho nadšení mezí.
Jenže kupovat něco pro motorkáře je problém, tedy alespoň tak, aby byl překvapenej (nejlépe příjemně). Oblečení, helmu, boty a rukavice je nutno vyzkoušet (čili překvapení se nekoná) a s technikou uděláte botu, jen to hvízdne... Jo, není to lehký. Ale třeba něco vyberete z následujícího.

Strážce tlaku


Poradna – digitální ventilky
Tak pod pojmem strážce tlaku si lze vybavit jen jedinou věc, a to tu přirozenou, kterou si každej z nás hlídá a ventiluje podle toho, jak potřebuje… O týhle potřebě se ale přeci jen v motorkářským časáku nebudeme bavit, protože návod na to, jak si hlídat lidský turbo, je přeci jen lepší nechat pro rubriku v lékařskejch letácích. Hodíme řeč na téma ventilků v kolech se snímačem tlaku.

Redakce testuje


AVON Viper Supersport
Myslím, že netřeba zdůrazňovat, co se většině z vás vybaví pod jménem AVON. Ano, i já se musím přiznat, že jsem si při prvním seznámení s touhle značkou představoval, jak si jejich výrobky budu při testech maximálně rozpatlávat po obličeji... Jenže věřte tomu, nebo ne, šance otestovat kosmetiku od stejnojmenné firmy se mi teda vážně nenaskytla. Zato mi kurýr přímo od českého distributora přinesl dvě úplně nové, černočerné gumové bačkůrky na mýho miláška (Aprilia RSV Mille R, r. v. 2001).
Pravda, i když jsem tyhle pneu přebíral s nadšeným hýkáním a radostným skotačením, extra velkou důvěrou jsem k nim zrovna neoplýval. Mno, není se co divit – na bajku jsem právě dojížděl Pirelli Dragon Supercorsa, takže jsem z hlavy nemohl dostat otázku: budou tyhle AVONy alespoň trochu srovnatelné? No, posuďte sami.

Jsem tvoje…


… škrticí klapka
Škrticí klapka, anglicky Throttle body, je umístěná mezi airboxem a sacími kanály a jejich prací je regulace vzduchu se vstříknutým benzinem na základě tvých povelů plynem. Není těžké si pod pojmem škrticí klapka představit něco podobného nebo hodně blízkého karburátoru. Ve skutečnosti je škrticí klapka společně se vstřikovači paliva a nezbytnou elektronikou nástupcem důchodců karburátorů. Jak ale přesně klapky fungují a co všechno umějí, to je předmětem dnešní bleskovky.

Sport


Poslední rozdílení republikových vavřínů


aneb jak dopadlo MČR
O prvním zářijovém víkendu se rozdaly poslední poháry našeho národního šampionátu. A jak že to vlastně celé dopadlo? To se dozvíte ve změti slov a znaků pod tímhle úvodníkem. Nevím, jestli byste radši hromadu různě poskládanejch slovíček, nebo radši víc fotek, ale protože tentokrát vsadím víc na fotky, nebudu to tu tolik rozmazávat.

Z klobouku kouzelníka Pokustóna


Závody Moto GP
Už jste někdy viděli kouzelníka, jemuž přímo na jevišti „dojdou“ kouzla? Že ne? Světový exšampion Valentino Rossi je bezesporu velkou osobností moderní éry motocyklového sportu, ale musí nám prominout, v poslední době nám právě kouzelníka, jemuž „srklo“ a ocitl se před plným hledištěm bez triků, tak trochu připomíná.
Nenarážíme tím na skutečnost, že se mu v posledních třech závěrečných závodech sezony, tedy přesně v Austrálii, Malajsii a Valencii nedařilo dle jeho dříve proklamovaných představ, protože to se může stát jednoduše každému a nemusí to být zrovna několikanásobný mistr světa. Dokonce tím nemáme na mysli ani případné různorodé oslavy jeho vítězství, které svojí občasnou originalitou opravdu okouzlují nejen jeho fanatické fanoušky. Spíše nás zaujalo, jak se během neúspěšných týdnů změnilo jeho chování k lidem, kteří mu v minulosti stoprocentně dali možnost vyhrávat, neboť ať si kdo chce co chce říká, stále ještě je to o symbióze motorka – jezdec, nebo pro ty chytlavější jezdec – motorka.

Hajrá Talma, hajrá!


Rozhovor s mistrem Moto GP třídy 125 ccm Gáborem Talmácsim
V designu jeho závodní helmy je ukryta královská koruna, on si však na žádného grófa ani uherského barona nehraje. Nos nahoru mu nezvedla ani korunovace krále letošních stopětadvacítek. Myslím, že motocyklový národ může být letos navýsost spokojený, neboť král Talma I. Uherský byl, je a bude již navždy jedním z těch, kteří vzešli z lidu.
Můžete a nemusíte nám věřit, ale naše mínění se nezakládá jen na tvrzení těch okolo a už vůbec ne pak na základě nějaké momentální masovosti nebo třeba jen na nějakých domněnkách, či dokonce osobních sympatiích. Jedná se o výsledek dlouhodobého pozorování vývojového růstu jedince-jezdce a podrobnější vnímání jeho chování. Svět se skládá z maličkostí, kdysi kdosi řekl. S tím se opravdu nedá nesouhlasit a každá sebedůležitější věc má pevné základy jedině v tom případě, že všechny základní drobné kostky stavebnice jsou dokonalé. A ne náhodou jsme si všimli, že v případě Gábora Talmácsiho tomu tak bylo.

S čistým listem


Rozhovor s mistrem Moto GP třídy 250 ccm Jorgem Lorenzem
Jeho excesy a teatrální vystoupení se již nyní podobají těm Rossiho. Skoro by se nabízelo poznamenat, že do seriálu MotoGP 2008 nenasadí Yamaha své dva tovární jezdce, ale spíše své dva herce. To, jak významnou roli však který z nich má v příštím roce sehrát ve světové motocyklové show, je všem asi předem jasné.
S ohledem na bedlivě sledovaný vývoj nové osmistovkové tváře MotoGP je jen málo pravděpodobné, že by Jorge Lorenzo, letošní mistr světa čtvrtlitrů, mohl hned při své premiérové sezoně nějak výrazně promluvit do předních umístění. Ne proto, že to od něj nikdo neočekává a ani očekávat nemůže, ale proto, že je to dost nereálné.

Bez poskvrny


Rozhovor s mistrem královské třídy Moto GP Casey Stonerem
Zhruba před rokem se Valentino Rossi zasadil o to, že se Australan Casey Stoner nestal jeho týmovým kolegou, přestože za něj lobboval dokonce Rossiho vlastní šéfmechanik. A dnes! Dnes je ze Stonera jeden z nejúhlavnějších soupeřů italského nyní již dvojnásobného exšampiona. A kritici jsou pěkně zticha.
Vždyť taky musí! Nic jiného jim totiž ani nezbývá. Kdo by si pomyslel, že na konci letošní sezony bude právě jméno australského mladíka zapsáno do tabulek mistrů světa v královské třídě? Asi málokdo by si troufnul takto odvážné tvrzení vyslovit a pevně ho před ostatními hájit ještě dlouho předtím, než vůbec byl odstartován první závod právě již skončené sezony 2007. Stalo se však právě to, co nikdo nečekal!

Vyměnit křídlo za piano


KL Intermoto vyrazí do příští sezony s ladičkami tovární Yamahy
Vyměnit tyhle dva nástroje v hudebním tělese není rozhodně takový problém jako změnit značku motocyklů v MS Supersportů. Navíc pak ještě k tomu po mnoha letech pevné vazby. Když však chcete tvrdit muziku, nezbude vám občas prostě nic jiného než mít k dispozici i odpovídající nástroj.
Zcela určitě je po právu MS Supersportů řazeno mezi jednu z nejvyrovnanějších tříd v motocyklových závodech na úrovni mistrovství světa. Pokud tedy chcete „hrát bez falešných tónů“ a vyrovnat se těm, kteří hrají v úzké špičce rovnou první housle, musíte se opřít o kvalitní techniku. A k té se prostě lze dostat velmi těžko.
Bylo by bláhové se domnívat, že si někdo koupí jen tak motorku v obchodě a bez jakýchkoliv úprav s ní vyrazí do světa závodit. Tedy čistě teoreticky to možné je, ale žádný velký výsledkový zázrak od toho očekávat nelze. Noty „supersportové hry“ jsou napsány tak, aby byl zajištěn neustálý vývoj této třídy, a tak je i nasnadě, že i když se jedná svým způsobem tak trošku o „produkční“ šampionát, nejlépe na tom budou s technikou vždy tovární, případně satelitní týmy jednotlivých značek. Ty totiž vyvíjejí to, co si pak vy koupíte v obchodě jako model příštího roku.

WSBK skončil – Vallelunga, Magny Cours


WSBK Round 12 a 13
Závěrečné dva závody letošního seriálu WSBK se odehrály na italské dráze Vallelunga, kde superbiky jely letos úplně poprvé, a na francouzském okruhu v Magny Cours. Ve Vallelunze se rozhodlo o vítězi malých štoků, vítězové velkých štoků a superbiků museli potvrdili své pozice až v Magny Cours. Oba závody se jely na přibližně stejně dlouhých okruzích a provázelo je pěkné podzimní počasí.

Speedway info


Extraligový titul po dlouhých třinácti letech opět putuje do Plzně
Andreas Jonsson prožil zlatý týden: během sedmi dnů byl dvakrát na nejvyšším stupni, nejdříve na prestižní pardubické Zlaté přilbě, pak v závěrečném závodě Grand Prix. A u nás? Extraligový titul po dlouhých třinácti letech opět putuje do Plzně.
Pokud by měl švédský reprezentant Andreas Jonsson říct, jaký je jeho nejšťastnější, ale fakt upřímně na férovku nejšťastnější týden v jeho životě, asi by neměl moc těžké rozhodování: během pouhopouhých sedmi dnů získat zlatou přilbu v Pardubicích a pak ještě celé světové elitě vypálit rybník v závěrečném závodě seriálu mistrovství světa a nádavkem shrábnout šek na sto tisíc dolarů, to se prostě nepoštěstí každou chvíli.

Suma sumárum


Dragsterová sezona definitivně vzala zasvé
S příchodem podzimních plískanic definitivně vzala zasvé dragsterová sezona, protože se širokou pneumatikou bez vzorku to na mokrém betonu plném spadaného oslizlého listí prostě nejde. Oni i jezdci, doprovodný personál a samotné stroje toho měli po nabitém programu čtyřměsíčního bláznění až až a na zimní pauzu se všichni těšili jako na boží smilování.
Celá tahle hlučná paráda začala výstavou Motocykl 2007, kde se představil výběr několika draků z různých kategorii. Díky patří všem, kteří motorky přivezli a pomohli s budováním svatostánku v malé sportovní hale. Odměnou jim byl značný zájem návštěvníků výstavy, nekonečné laviny dotazů a salvy blesků cvakajících foťáků.

Retro


Hockenheimring, část 1.


Historie okruhu
Další ze slavných německých závodních drah slaví v letošním roce pětasedmdesátiny. Britská Tourist Trophy slavila v době, kdy v Hockenheimu začala výstavba nové závodní dráhy, už 25. výročí. Od té doby se na ní objevily největší světové závody jak mistrovství světa silničních motocyklů, tak mistrovství světa automobilové formule 1 a pochopitelně také řada nejlepších jezdců.
Jaká byla situace, která výstavbě nové dráhy předcházela?

Wayne Gardner


Další z pánů jezdců
Wayne Michael Gardner byl jedním z řady australských jezdců, „ostrých hochů z kolonií“, jak jim říkali jezdci z britských ostrovů, kteří se objevili v mistrovství světa. Má však jedno prvenství, podařilo se mu totiž prorazit léta nadvlády amerických jezdců ve třídě 500 ccm a přinést tak důkaz, že i Američané jsou porazitelní. Je ale pravda, že po jeho odchodu se tato nadvláda obnovila a znovu ji přerušil až další Australan Mick Doohan.
Ale vezměme to od začátku. Wayne Gardner se narodil 11. října 1959 ve Wollongongu v Novém Jižním Walesu. Ve svém domovském městě se učil soustružníkem a seřizovačem a svou dráhu motocyklového závodníka zahájil v roce 1976 v závodech dirt-track.

Koehler-Escoffier


b>Historie továrny
Jméno této společnosti už asi v dnešní době nikomu nic neříká. Přesto to byl výrobce motocyklů, které na začátku výroby firmy patřily po technické stránce mezi nejpokrokověji řešené soudobé motocykly. Dvouválec s rozvodem OHC poháněný královským hřídelem rozhodně nebyl ve dvacátých letech minulého století nijak obvyklý.
Jak už je vidět ze jména firmy, její zakladatelé byla dva. Prvním z nich byl Jules Ernest Escoffier, narozený 8. října 1881 v Grenoblu. Ve dvaceti letech začal pracovat jako strojník v motocyklové továrně Magnat-Debon, kde byl zaměstnán také jeho otec. Už o rok později se stal oficiálním jezdcem továrny Magnat-Debon, startoval v závodě na kilometr v Deauville a sesbíral hezký seznam úspěchů pro svou značku v různých turistických soutěžích a závodech na okruhu Rhone, pořádaných Motoclubem de Lyon. V roce 1905 si zřídil v Lyonu zastoupení značky Magnat-Debon a stal se i významným členem Motoclubu de Lyon. O dva roky později se oženil s tehdy sedmnáctiletou slečnou Louise Augustine Prasovou, která byla neteří Josepha Magnata, jeho zaměstnavatele.

Cestománie


Podél zemské a státní hranice, část 2.


Tip na výlet
Měsíc se s měsícem sešel a stalo se, že jest mi dokončiti tipík na vejlet, který jsem minule rozvykládal. Tož, kdeže jsem to skončil? Áno, na ochozu věže strážního hradu Roštejn, pohled upřen k jihovýchodu. Takže nezbude než se opatrně po krkolomných dřevěných schodech spustit dolů na nádvoří, před branou probudit k životu svoji společnici (samozřejmě tu kovovou, chraň pánbůh, abych radil odkládat, neřkuli umrtvovat, životní partnerky kdesi po parkplacech, to by mi genderové ježibaby řádně vytmavily) a vyrazit. Před námi je ještě hezkej kousek cesty, tudíž každá chvilka dobrá.

Kam s mašinou za jídlem?


Motobar Rozmarná, Štěchovice u Prahy
Zjistil jsem, že v poslední době mě naplno uspokojují převážně tři činnosti: a) konzumace dobrýho jídla a pití, b) jízda na moto a c) kopulace. Protože tuším, že přinejmenším dobrej gáblík spolu s vychlazeným drinkem v těchto dnech potěší nejen bajkery, ale i nebajkery, rád bych vypíchnul jednu novou putyku speciálně zaměřenou právě na motorkáře.
O tom, že se ve Štěchovicích u Prahy otevřel někdy v půli července motobar, jsem se doslechl úplně náhodou. Spolu s pár přáteli jsme se tedy rozhodli tohle místo náležitě otestovat a ohodnotit. Nejprve si ale dovolím trochu popsat, co návštěvníka tohohle místa v údolí štěchovické kaskády vlastně čeká.

Evropou na šicím stroji


cestopis
Jsem učitel a fotograf. Letos jsem se rozhodl, že nebudu fotit pouze architekturu, ale začnu fotit i něco jiného. O Velikonocích jsem se vypravil autobusem fotit židovský hřbitov do Neveklova, ale nejenže jsem nestihl focení samotné, navíc mi ujel poslední spoj a nezbylo než stopovat. Řekl jsem si dost a rozhodl se koupit si skútr.
Chtěl jsem něco českého a našel jsem na internetu, že existuje česká firma Kentoya, vypravil jsem se do prodejny, kde mi prodavač oznámil, že sám by si to nekoupil. Byl jsem ale rozhodnutý, peníze jsem měl s sebou a jednu motorku jsem si vybral, zaplatil a odvezl. Několik desítek let jsem na ničem se dvěma koly nejezdil, takže jsem si na motorku zase chvíli zvykal a líbilo se mi, jak to jede pomaličku, že se cestou dá rozhlížet. V té době už jsem pomalu plánoval prázdniny a tu se v Kentoyi vyměnilo osazenstvo a do prodejny se dostal fanda na všechno, co má kola a motor, pan Janák a ten mě začal masírovat. Redakce
Soutěž
Na mušce Motoráje aneb zaostřeno na vás!
Aktuality
Shop
Komiks

Titulka časopisu Motoráj 11/2007


V prodeji od 15.11.2007


Cena:


  • 60,50 Kč (100,- Sk)
  • Předplatné:


  • půlroční: 330,- Kč
  • roční: 615,- Kč
  • možno objednat na emailu: asistent@motoraj.cz
  • Více informací: www.motoraj.cz

    Jak se Vám líbil tento článek?
    Průměr: 0.00
    Známkováno: 0x

    Vložení komentáře

    Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



    TOPlist