Motohouse 10/2008

Aktuálně o novinkách
Svět se opět zaplní novými modely všemožných značek. Těšíme se na to a zjišťujeme podrobnosti. Pro vás pak máme první obrázky a technické údaje výrobců, kteří své záměry odtajnili v polovině září.


Co chtít víc...
Obě dvě dohromady váží půl tuny a z motorů při plné zátěži vykašlou v součtu až tři stovky koní. Je to jak obrovitánský lis, který netlačí na nic menšího než na – vaše sebevědomí. Suzuki B-King a Yamaha MT-01.
Den jako stvořený pro fotografování to teda zrovna nebyl. Zima, zataženo a vedle nás dvě oddechující bestie, který snad ani neměly nikdy vzniknout. Dva koncepty muscle-biků, které byly kdysi představeny na jakýchsi světových výstavách: lidi (i novináři) šťourali do těch japonských fabriček tak dlouho, až je doopravdy zavěsili na výrobní linky a spustili jejich výrobu. Dvě sochy vymodelované ze síly, dva pomníky tomu nejbrutálnějšímu pouličnímu teroru. Otevřete s námi startérem tyhle dvě pekelné jámy, užijte si, stejně jako my, ten neuvěřitelný pocit, když zmáčknete kouzelný startovací knoflík.

Ducati story
Tohle celé má na svědomí naše Godzilla Somik, který, ač nevelký fanda supersportů, má taky trochu italský srdce a tyhle horkokrevné krásky miluje stejně jako já. A proto mu vzdávám velký dík, jelikož jsem si tak splnil jeden ze svých motocyklových snů. Nikdy jsem totiž nejel na žádné ze starších řad sportovních Ducati (916–996–998) a nebylo sezony, kdy bych na to nemyslel a nepřál si to. Shodou náhod ale máme v Liberci kamaráda Oldu, velkého to fandu Ducati, který jich za celý život vlastnil opravdu požehnaný množství, a v současnosti jeho garáž obývá 996. A Olda svolil, že do toho s náma půjde. Tím ho zdravíme a taky moc děkujem...

Voxan Black Magic
Ráno se dle očekávání rozednilo a mohlo začít druhé dějství naší vyjížďky à la exclusivité. Zarazili jsme prst do mapy a vydali se na cestu. Konečně byl čas na to pořádně se s motorkou sžít. Začnu tedy od začátku. První, co vás po nasednutí ohromí, je šířka stroje. Kdo někdy jel, nebo alespoň seděl, na historikovi nebo na silniční stopětadvacítce, bude zhruba vědět, o čem mluvím. Jasně, stupačky nejsou tak nahoře, ale řidítka vás protáhnou kolem štíhlounké nádrže tak, že máte kolena skoro těsně u sebe. Po několika pokusech se konfekční postava dokáže složit do polohy, která je už sice příjemná, ale pořád dost sportovní. Motorka je koneckonců Café Racer, a tak trocha té agrese nemůže uškodit.
První jízdní dojmy na sebe nenechaly dlouho čekat. Převodovka se přesností nijak nelišila od nejnovějších japonských či italských strojů, kapalinová spojka šla lehce a citlivě a taky všechny prvky ovladačů šlapaly na jedničku. Podvozek je samozřejmě limitován koncepcí rámu, ale jak zadní tlumič Paioli, tak předek od Marzocchi jsem dokázal nastavit tak, jak jsem zvyklej, a ani při velkým zatížení se bike nechoval nestabilně nebo nervózně.

Working Class Hero
Původně jsem teda chtěl tenhle článek pojmenovat – „Loser Bikes“, jenže pak jsem si přece jen přiznal, že to by byla asi trochu lež... No, a navíc bych takovým nadpisem asi taky naštval i pár šťastných majitelů vyjmenovaných motorek, a to jsem neměl v úmyslu už vůbec! Naopak – tohle je zatraceně zajímavá parta!
Na myšlenku nacvrkat tenhle článek mě přivedl jeden ze človíčků úzce spojených s půjčováním testovacích motorek jedné nejmenované japonské značky: „Ty si jdeš půjčit tuhle chudinku,“ spustil na mě onehdá, „hm, tak to jste letos první redakce. Představ si, zatím ji nikdo vlastně ani moc nechtěl. Stojí tady, skoro nezajetá, v koutě.“
Koukám na něj, oči plný překvapení – vyjevenej, zhruba se stejným výrazem, jaký má hraboš polní, kterýmu právě zdivočelý Kyrovec přejel na podzim obývákem. Nechápu to, proč? Hledám v tom logiku. Proč takovouhle motorkou lidi opovrhujou??? Vždyť je to taková tutová a stoprocentní sranda za pár kaček. A já už se, popravdě, od Vánoc (tedy od jejího představení) těším, až ji budu moct trochu podrndat. Že je to rozpočtovka – ale upřímně, to mi přece ani trochu nevadí!

Představení KTM 2009
Pro požírání prachu a bláta
Přesto, že rakouská KTM proniká poslední dobou z motokrosových tratí i na silnici a rozšiřuje tak své pole působnosti, její dominantou jsou neustále offroadové modely. A že si na nich dává opravdu záležet, dokazuje zveřejněním informací o modelech pro rok 2009.
Oranžová nabídka z Mattighofenu je na příští rok opravdu nařachnutá. Tihle hoši rakouští se s tím rozhodli nepárat a paleta nabídky jejich modelů je opravdu neuvěřitelně pestrá. A tím samozřejmě i neskutečně lákavá. Na své si zde přijde každý: „Vše pro rychlost a podle pilotova gusta...“ – to jako by byla i nadále hlavní vývojářská politika!

BMW F 650 GS
„Otče, zhřešil jsem! Víte, vyrobili jsme ve firmě nový motocykl a já přesvědčil vedení, abychom lhali celému světu. V názvu má šest set padesát, a přitom je to osmistovka.“ „Hm, to opravdu není pěkné. Proč jste to udělal?“ „Když on starý model s tímto označením patřil mezi naše nejoblíbenější a...,“ odmlčel se. „A?“ „A motorku, která se jmenuje správně, máme také a nemůžeme mít dvě se stejným názvem.“ „To jsou všechno jen výmluvy! Dvacet otčenášů!“ zazněl z druhé strany zpovědnice definitivní trest. Definitivní?
Odpuštění
Vyšel z kostela se zamračenou tváří. „Proč mě to jen sakra napadlo?“ ptal se sám sebe na důvod činu, za který před chvilkou vyfasoval dobrou čtvrthodinku modliteb. V ruce svíral přilbu, ale na motorku se mu v ten moment vůbec nechtělo. Pak ji ale uviděl. Mezi nevýraznými auty na parkovišti se leskla světle modrá nádrž a z dálky jako by na něj mrkaly oči světel. Čím víc se k ní blížil, tím víc jeho mysl opouštěl špatný pocit z hříchu. Když byl asi tři metry od ní, zastavil se a jen koukal. Očima přejížděl od výrazné přední partie přes krásný rám až k ostrým křivkám zadní části. V ruce žmoulal klíček, ale jako by se mu ještě nechtělo nasednout. Pak střelhbitě přiskočil a nastartoval. Nemohl se dočkat bublání dvouválce. Přehodil nohu přes sedlo, zdvihl motorku a zaklopil stojánek. Ještě jednou se podíval směrem ke kostelu, a rozhodl se. S klapnutím jedničky a prvními metry to přišlo. Odpustil si.

TEST 2008 Harley-Davidson VRSCAW V-Rod
„Tohle nemá s Harlejem vůbec nic společnýho. Podívej se na ten příšerně hnusnej, a ještě k tomu vodou chlazenej motor!“ ječí v hlavě puritánská část mého já, kdykoliv mi zrak spočine na V-Rodu. „Pokrok je nutnej, tak už to konečně schroupni. A ten motor je náhodou krásnej, tak dej pokoj!“ utne ho v mžiku další část mé osobnosti. Těžkej boj...
Sedm let je docela dlouhá doba. Sedm let jsem o téhle motorce mohl mluvit jen zprostředkovaně, nikdy jsem na ní nejel. Když se testoval V-Rod jako novinka, ještě jsem ani neměl papíry na velkou motorku, a když měla před třemi roky redakce k dispozici Street Roda, ležel jsem doma v horečkách. Jako by mi to něco nepřálo. Ale dnes...

ENDURO TEST – TM EN300 & EN450F
„No, to si asi děláš srandu, viď?“ kroutil jsem nechápavě hlavou, když tahali obě motorky z dodávky. Dvoutaktní tříkilo, to bude strašný. Palicí mi lítaly hrůzný představy brutálních smyků, pantů od dorazu k dorazu a následnýho potykání si se zemí z blízkosti, která není vůbec příjemná. „Vždyť už dvěpade je ukrutnej brus, tohle musí bejt fakt už nesmysl,“ říkám Kubajsovi, kterej se statečně hrne do sedla čtyřtaktu. Co vám budu vykládat, byla ve mně malá dušička, ale taky jsem byl obrovsky zvědavej, jak to asi pojede. Jo, hádáte správně – jede to strašně! A to fakt moc. Tyhle moderní 2T motory mají odspodu takovou páru, že máte co dělat, aby vám to nevyrazilo řidítka z ruky. Už při našlápnutí (jde to v pohodě a napoprvé) je z motoru cítit hrubá síla. Není to uječená dvacka, tady je ten zvuk hlubší a při prohrábnutí plynu nijak splašeně neštěká.

4KOLKY a jejich příbuzní
Can-Am Spyder
V rámci testování čtyřkolek jsme čistě náhodou ve firmě Andymotors narazili na něco, co nám naprosto vyrazilo dech. Can-Am Spyder je lahůdková záležitost pro toho, kdo chce mít doma něco jinýho než všichni ostatní…
Na setkání s touhle mašinou vás nemůže prakticky nic připravit. Je to jako když dostanete pořádnou facku. Jednou se na ni podíváte, a už vás má. Od tý doby budete přemýšlet jenom o jedný věci. Jak to sakra asi jezdí? Byli jsme na tom úplně stejně, ale naše smutný oči v tomhle případě zafungovaly. Jo, půjčili nám to!

Suzuki Sixteen – Víc než jen hezká tvářička
Tyhle retroskútříky máme rádi. Většinou se na nich dobře jezdí, mají svěží design a nestojí fůru zlata. Suzuki jde ale ještě dál… No to je přeci jasný že jo. Nikdy nemůže být nic dokonalýho. Tak třeba podsedadlovej prostor je titěrnej. Místo na helmu tady sice je, ale integrálku do ní nenacpete ani pomocí kladiva. Ne každej na skútru jezdí v otevřeným kokosu, takže tady píšeme poznámku do žákajdy. Podle nás je to trochu blbovina, protože pod polovičkou sedla je obrovskej plast, kterej by šlo lehce vybrat, a zvětšit tak místo pod sedlem alespoň o polovičku. Dobrý je, že mezi nohama najdete háček na tašku, bez toho si už žádnýho skútra představit nedovedeme. A druhá věc, která se nám moc nepozdávala, je sedlo. Tvar je fajn a hnedka se neprosedí, ale ta barva. Je to jak ho***. Fuj, tohle je teda bída. Normální černý, jako má v modrý nebo stříbrný variantě, by bylo tutově lepší. Ale zase, je to otázka vkusu. Třeba vám to přijde dobrý.

SROVNÁVACÍ TEST ANGLIE
Super nakeds – supernaháči
Svléknuté a pořádně vybičované mašiny. Třída litrových naháčů nabízí maximum zábavy, jakou si můžete užít s mašinou bez kapotáže. Poprvé se utká nová Honda CB1000R s Aprilií Tuono, Yamahou FZ1 a fešákem Triumph Speed Triple.
Aprilia Tuono, magické jméno a magický vzhled. Tuono vyhrálo náš test supernaháčů v předchozích dvou letech a chystá se na titul dosáhnout i potřetí. Nicméně od té doby, co bylo znovu uvedeno na trh v roce 2005, je téměř beze změn.
Triumph Speed Triple, rodokmen téhle mašiny, jako jediné z testovaných, sahá zpátky až do 90. let. Speed Triple vstupuje do třetího roku s náloží 1050 cm³ a celkem má za sebou už 14 let. Opravdu budou nové brzdy a designové kudrliny stačit na to, aby si tenhle původní streetfighter udržel svoji silnou pozici?
Honda CB1000R, nová mašina, jedna z těch, na které jsme čekali opravdu s napětím. Neříkejte jí Hornet! V Hondě jí tak určitě neříkají. Motor je z Fireblada, stejně tak brzdy a vidlice, a všechno je zabalené v nejfantastičtějším designu.
Yamaha FZ1, nekapotovaný Fazer, (lehce) vyladěný motor R1 z roku 2004 jí dává pořádný výkon, který výborně koresponduje s agresivním vzhledem. Na trh byl znovu uveden v roce 2006, podle všeho ještě předtím, než v Yamaze dořešili přívod paliva – vloni se kolečko uzavřelo a konečně našli řešení.


MH Trip – Instantní Barcelona s Arai RX-7GP
Tak moc věcí a tak málo času, chtělo by se říct o výletě do španělské metropole. Tudíž jsme se s Márou z firmy Y-Shop, která nás na představení nového topmodelu Arai vyslala, stali typickými turisty, běhajícími maniakálně od památky k památce.
Jelikož jsme oba trochu dobrodruhové a toto pojetí nám tak úplně nevyhovuje, zpočátku jsme to vykonávali s drobným odporem. Dnes ale rozhodně nelituju, Barcelona je neuvěřitelně krásná a to, co jsme viděli, opravdu stálo za to. Tak trochu štěstím v neštěstí bylo, že jsme nesehnali letenky na den tiskovky, a tak nezbývalo než letět o den dřív. To sice znamenalo stěhovat se z jednoho hotelu do druhého (ten druhý byl fakt velký luxus, za který se nám nechtělo platit, Arai se ovšem plácnul přes kapsu), ale vem to čert, alespoň jsme na rozdíl od ostatních měli čas podívat se po městě.
Už při nástupu do letadla na pražské Ruzyni jsme si uvědomili dvě důležité věci spojené s budoucím pobytem: oba jsme mladí nadšení bikeři, takže s komunikací a pohybem po městě nebude problém, i když ani jeden z nás neumí ani slovo španělsky, takže budeme odkázaní na ochotu místních lidí, a taky že Španělky jsou neuvěřitelně krásný ženský (bože, ta letuška!).

ADVENTURA
Pokračování Somikovo cesty
V minulém vydání MH jsme vás pozvali na cestu po Chorvatsku, Slovinsku a Rakousku...
Level 6 – Zpět do vedra
Cíl: Kemp Dalmatien, Tisno, Chorvatsko, GPS: 43°48'14.75"S, 15°37'58.76"V
Komáři nás přes noc úplně nesežrali, a tak nás všechny ráno tahá ze spacáků slunce. Všichni se shodujeme na tom, že tohle jezero je asi nejhezčí místo celé dovolené, aspoň vážně konkuruje prvnímu fleku. Je tady fakt nádherně. Vyrážíme na hranice s Chorvatskem a kousek nad Splitem se dostáváme na rychlostní silnici, po které jedeme směrem na Šibenik. Hrozná nuda a silnej provoz.
Pro zpestření si alespoň měníme motorky. Kevin o Varaderu: „Na týhle motorce jsem v minulosti už něco najezdil, ale přijde mi jiná. Chápu, proč si měl ze začátku problém s předním kolem, je to jako by řidítka byly v gumových silentblocích, prostě chybí cit. Ale asi nic hrozného, jak říkáš, dá se na to zvyknout. Jinak se vodí báječně a motor mám taky rád. Aby ne, vždyť ho mám vlastně i já. Co mě moc nepřesvědčilo, jsou brzdy, nejsou úplně slabé, ale na dnešní dobu by to mohlo brzdit víc. Naopak absolutní paráda je ten komfort. Nefouká na tebe a to sedlo... lahoda.“

SPORT
Silnice v Brně
Tour de Val – Tři chyby v řadě znamenají plus 75 bodů ve prospěch italského poloboha. A zdá se, že to bylo opět Brno, kde se zrodila ta nejdůležitější bodová propadlina!
Ten červencový večer s megaprogramem z Laguny Seca mám stále před očima. Rossiho souboj se Stonerem uprostřed americký pouště, to byl závodnický koncert – ještě teď mi běhá mráz po zádech. Po dlouhé době jsme vzali velkolepou MotoGP na milost, při průjezdech prvními koly by se ve fanoušcích (toho či onoho pilota) krve nedořezal. Úchvatná podívaná. A pro nás český fanoušky dokonce dvakrát. Následující závod (odveta) se má odehrávat právě u nás – mohl snad někdo vymyslet lepší důvod, proč vyrazit koncem srpna do Brna? Všichni jsme doufali, že tihle hoši zopakují něco podobného i před našimi zraky. Snad se to i u nás vyvrbí tak, že na to budeme ještě dlouho vzpomínat...

SUPERBIKY
Superbiky na Doningtonu. Tak to bude řežba. Ty krutý vracáky, nemilosrdně nalepený k docela dlouhým rovinkám. Anglická oblíbenost litrových motorek a do toho všeho ještě ne zcela rozhodnutý souboj o post vicemistra.
Řežba, dobrá podívaná. Už zkraje víkendu začíná poprchávat. Mokro a chlad. Tvrdé podmínky, které však českému fanouškovi přinášejí hned v sobotu velikou porci radosti. V supersportech, tedy v ostrých šestkách, se nejrychlejší kolo povedlo francouzskému jezdci Mattu Lagrivovi z týmu KL Intermoto z východních Čech – ihned od nás letí za kanál pochvalná esemeska: „ON JE Z TECH ENDURANCI ZVYKLEJ :O)))“, vzápětí přichází odpověď: „DRZTE PALCE, HLAVNE ZEJTRA!“

Mistrák – silnice
Skončilo letošní okruhové mistrovství. Dnes si to nejdůležitější připomeneme v obrazech, na podrobnější komentáře si necháme čas až do některého zimního vydání MH.


MS motokros z Lokte
Týden před Grand Prix v Brně se jela Grand Prix v Lokti, na rozdíl od čisté silnice se ovšem na západě Čech představili nejlepší „bahňáci“ této planety.
Mnohými nenáviděná, mnohými milovaná. Taková je trať v západočeském Lokti. Loketské serpentiny jsou právem považované za jednu z nejtěžších tratí Evropy. Uspět na ní dokáže jen skvěle připravený borec, který je ochoten pustit se dolů z obrovských srázů a nebát se podržet bike při náletech na množství různých skoků a lavic. Loketské serpentiny neodpouštějí chyby, o čemž se například vloni přesvědčil Josh Coppin, který po pádu přišel o pravděpodobně jasný titul v MX1. I letos se jeden z favoritů musel rozloučit se závodem poté, co ho vyhodil ze sedla jeho ocelový oř. Shaun Simpson je čtvrtým jezdcem celkového pořadí MX2 a po pádu v kvalifikaci, při které si zlomil kličku, do nedělních závodů ani nenastoupil.

Real World: Přestavba
Snad mi budiž omluvou skutečnost, že jsem chtěl bike se sportovním motorem, a to GC-1000 rozhodně je. V jeho srdci totiž tepe Honda RC-51, tedy po našem eSPéčkové VTR. A tenhle motor vzal do svých pracek chlápek, který si říká Gregg a který založil v Campbellu (asi hodinu jízdy na jihovýchod od San Franciska) firmu GC Cycles. Jedinou úpravou motoru jsou leštěné kryty na hlavách a boku. Přiznám se, že moc nechápu, proč se někdo pouští do přestavby a neudělá nic s motorem, ale na druhou stranu je pravda, že SP má už dost síly v základu a motor je jediný sériový díl na téhle motorce, vše ostatní je jinak. Nejvýznamnější obměnou na tomhle biku je rám.
+ samozřejmě všechny stálé rubriky, Girlhouse, Dumka, dva plakáty, rozhovor s modelkou, Co máme v tlapách...

Motohouse 10/2008 v prodeji od pátku 19. 9. 2008
* cena 99 Kč
* roční předplatné 750 Kč
info předplatné: www.send.cz
info časopis: www.motohouse.cz