Za dětmi do Skotska

Den devátý 24.6

Je ráno 5:00 budí mě opět husy vracející se z pole,metr ode mne si to hezky mastí v řadě za sebou,zajímavý pohled na život venkova ale od té doby už neusnu takže to bude dnes náročný den.Plán je Londýn návštěva mého syna a potom dojezd do Doveru.V osm hodin vjíždíme na dálnici v rámci úspory času směr jih,po třech hodinách najíždíme na Londýnský obchvat, znechuceni obrazem totální zácpy vjezdů do Londýna,Jižní spojka v Praze je proti tomu vesnická silnička,po pěti marných pokusech najít nějaký volnější vjezd do města to vzdáváme a já při vzpomínce když mi mladej říkal že pokud se dostanem do centra Londýna tak nám zaplatí komplet oběd pochopil že když Londýn tak letadlem a veřejnou dopravou… no nic sjíždíme z okruhu a jelikož máme čas vyhlídkovou jízdou po Anglickém venkově pomalu jedem do Doveru kde chceme koupit lodní lístky na další den a přespat.Vjíždíme do přístavu a na místním kruháči nás žene regulovčík směr první závora k trajektům,stavíme a hledáme prodej lístků kde nic tu nic,tak projíždíme závorou… pak druhou… a najednou jsme ve frontě na trajekty,něco je jinak a nám nezbývá nic jiného než si koupit předražený lístek a ještě dnes přeplout do Francie.Zbývá nám hodina do odjezdu,tak prosíme čekající Rumunku aby nám udělala společné foto to jako na památku že jsme zdolali Skotsko a Anglii!Na trajektu jsem si oddychnul motky zde kurtuje obsluha trajektu,při odjezdu fotím panorama Doverského hradu se západem slunce a jdu si zdřímnout mám toho dnes docela dost.V 22:30 vyjíždíme z Calais a podle navigace hledáme nějaký kemp,záhy jsme zjistili že tři kempy co nabídla navigace jsou zrušené a u čtvrtého se ocitáme o půlnoci,brána na kartu,jen vrátka pro pěší jsou otevřená,kolega zjišťuje že řidítkama Golďase vrátky projde tak prostě na férovku vjíždíme dovnitř z vypnutými motory, hned za vjezdem u křoví rozbalujem matrace a spacáky jsme hotový,plácnem sebou o zem a chrápem.

Den desátý 25.6

Ráno mě budí snad po pátý pozdrav Bonžůr,to kámoš se zdraví z místními rekreanty cyklisty sedíc u stolu a pozorujíce cvrkot v kempu,popíjí kávu z nezbytným cigárkem,slunce svítí je jasno prostě idylka a já netušíc že ta pohoda záhy skončí se rád přidávám.Kámoš jde do sprchy já zatím hlídám věci,pak jdu já,stihla mě ještě potřeba,sedím na oné místnosti a najednou řev starý báby samo že Francouzky takže zbaběle čekám až jí to přestane bavit,když bába utichla(v domnění že to vzdala) vycházím ze záchodu a řev znova,otočím se a venku před sociálkou majitelka na golfovým vozíku!situace jak z trapný Francouzký komedie,takže sprcha nebude..

Vyklízím bojové pole a naštván že budu dnes neumyt a smrdět balím motorku.Ze zatáčky se najednou řítí onen golfový vozík!bába a na posilu si vzala ještě dědka!kámoš říká klíd se dohodnem… děda byl tak trochu podpantoflák jsme se dohodli že samo zaplatíme což jsme měli v plánu,no bába na kalkulačce nabušila cenu na naše bratru 900kč,naštěstí neměla terminál na platební karty a mi měli jen deset Éček keš tak naštvána sebrala Éčka a něco v tom smyslu ať se zbalíme a vypadnem odjela… děda tam s námi zůstal pomohl nám najít v mapě optimální cestu k dalšímu bodu naší cesty a já se došel ještě v klidu vysprchovat když jsme měli zaplaceno že…

Dnes nás čeká zhruba 280 kiláčků Francouzkým venkovem k jezeru do camping des Vieilles Forges.Bylo se na co koukat,provoz relativně malý cesta opravdu příjemná,ve tři odpoledne dorážíme k jezeru jsme docela vyvaření je třicet pět ve stínu takže okamžitě dáme koupačku aby se nám zchladil mozek.Poté jdeme na recepci se ubytovat,za pultem sedí plnoštíhlá dáma kolem čtyřicítky,kámoš cítí příležitost jak ušetřit,hodí na ní pár naučených vše slibujících pohledů a máme to každý jen za 150 kč dost dobrý.Najdeme si fleka zaparkujem máši a jdeme opět na pláž pozorovat krásu žen,po Skotsku je to balzám pro oči.Večer dáme super večeři čočku z vepřovou konzervou dojdem do hospůdky na pívo a jdem spinkat krásný odpočinkový den.

Den jedenáctý 26.6

V osm hodin vyrážíme směr hraniční trojmezí k vesničce Ouren,cesta opět příznivá klidná prostě Belgie.Asi tak deset kiláků od cíle začíná být krásná příroda Arden,projíždíme zákazem vjezdu a po silničce úzké z novým povrchem míjíme památníky vzpomínek na druhou světovou válku.V samotném cíli u vesnice Ouren je nádherné udolí z mega památníkem kde zemřelo mnoho vojáků.Prohlídneme si tabule z historií tohoto místa a jdeme udělat nezbytné foto tří hraničních kamenů Belgie,Lucemburska a Německa…Začíná být neveselá nálada,toto byl poslední bod našeho zájmu teď už zbývá jen transfer domů.Užíváme si vymazleného Německého venkova než se napojíme na dálnici směr Frankfurt, sto kiláků před ním začíná drobně pršet,nasazujem nepromoky u mě na motce se projevuje (jediná závada) prasklá žárovka,za deset minut vyměněno a jede se dál.Projedem kolem Frankfurtu sjedeme z dálnice na odpočívadlo a stavíme stan na poslední noc našeho putování…

Den dvanáctý 27.6 závěr cesty

Ráno se probouzíme do hustého deště je to paradox,Skotska jsme se báli kvůli dešti a nakonec zmokneme relativně blízko domova.Jízda je nepříjemná díky kamionům za kterými se zvedá vodní stěna,až na Rozvadov prší kde zjišťuji velké mokro v intimních partiích,nějak jsem zapomněl zalepit falešné kapsy kalhot nepromoku a po nádrži mi tam vesele zatýkala voda,no nic je teplo to se doma vyždíme.Na pumpě se ptám obsluhy jestli je v okolí restaurace s teplým jídlem na což se mi dostalo naštvané odpovědi nevrlé ženštiny“copak já vím od toho tady nejsem!takže jsem se ujistil že už jsme opravdu v Čechách:zaprvé mluví Česky a je pěkně nasr… co dodat.Aspoň přestalo pršet a mi bez nějakých problémů dorazili domů plni zážitků a radosti že naše stroje fungovali bezchybně a nenechali nás ve štychu.V garáži jsem mašinku pochválil,uznale jí poplácal po nádrži a slíbil jí za odměnu velký servis což jsem splnil ale to už je jinej příběh…

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE