Výlet za Lochneskou příšerou

Asi po týdnu po výše uvedeném grilování, jsem zjistil, že budu mít týden volna a má první myšlenka byla automaticky výlet na Loch Ness a to ještě k tomu na mé nové motorce Kymco Pulsar 125 LX. Rychle jsem vymyslel plán. Měl jsem jen jedno dilema a to, které město zvolit jako základnu na přespání. Rozhodoval jsem se mezi městy Glasgow a Edinburgh. Z wikipedie jsem se dočetl, že Edinburgh je hlavní město Skotska a je druhým nejnavštěvovanějším městem Velké Británie po městě Londýn, kdežto o Glasgow uváděli hned na začátku velikou kriminalitu. Hned jsem se rozhodl pro Edinburgh a zajistil si tam i ubytování v Hostelu The Globetrotter Inn Edinburgh na pláži moře.
Plán jsem měl jednoduchý. První den cesta Londýn – Edinburgh. Druhý den návštěva města Edinburgh a relaxace po cestě. Třetí den výlet na Loch Ness a zpět do Edinburghu. Čtvrtý den odpočinek po cestách. Pátý den cesta zpět do Londýna.
S radostí jsem tyto plány sděloval přítelkyni, s tím že jsem si neodpustil připomenou, že mám předplacenou asistenční službu RAC a v případě poruchy motocyklu mě odtáhnou domů. Její záludná otázka zněla: „ Fakt? A to víš, že Skotsko je jiná země, má taky i svůj vlastní parlament a nemusí Ti tam platit všechny služby co Ti platí v Anglii? „
S jakým zděšením jsem hned začal pročítat smlouvu s RAC a za deset minut hlásil, že mám asistenční služby RAC včetně Skotska. A taky jsem si neodpustil poznámku, jestli bych pro jistotu neměl žádat o víza, když tedy jedu do toho Skotska :D
A teď už jen zbývalo nabalit na cesty.

Den první

Po lehké snídani jsem vyrazil v 6:00 ráno. Prokličkovat centrem Londýna a najet na M1 bylo tak akorát na zahřátí pneumatik. Přesto po prvních kilometrech na M1 jsem cítil, že pneumatiky budou možná asi dobře zahřáté, ale můj hrudník náporem vzduchu začíná pociťovat čím dál větší chlad. Na křížení M1 a M25 jsem tedy zastavil a dooblekl svetr.
Další zastávku jsem dělal až na M6 na service Corley. Zaparkoval jsem co nejblíže objektu rychlých občerstvení a záchodů na poměrně velkém plácku. Když jsem u motorky jedl svou první bagetu, tak jsem na opačné straně zahlédl přijíždět čtyři motorky, které si to rovnou zamířili ke mě. Trošku ve mně hrklo. Blížili se motorkáři na silných strojích a já tam se svou dvácou ( slovy Angličana na mopedu ) neznámého jména a ještě s Angličtinou připomínající spíše poláka jsem začal být trošku nesvůj. Po pozdravech jsem zjistil, že jsou z německa a jsou už druhý den na cestě na Isle of Man. Po rozloučení jsem doplnil benzín a pokračoval dál směrem Scotland.
Někde za Manchesterem jsem dal další WC a bagetovou přestávku včetně prvního omytí čelního skla helmy. Nevím jak to dělají jiní motorkáři, ale pro mě se osvědčila tato metoda. Když vykonávám potřebu do pisoáru, tak si nasadím helmu trochu na hlavu, abych měl volné ruce. Následně po umytí rukou si ji sundám a omeji čelní sklo helmy od létavého hmyzu a pak ještě vysuším ruce i helmu pod sušáky.
Dál cesta probíhala částí Cumbria. Nádherná lokalita, kterou jsem navštívil loňský rok. Dálnice v těchto místech probíhá nádhernou scenérií hor. Jel jsem stejnou rychlostí a přitom to bylo na kochačku. Kochal jsem se a kochal až jsem měl strach, že skončím jak doktor z Vesničko má středisková.
Další zastávku jsem dělal Southwaite těsně před Skotskem. Další WC, bageta a hlavně doplnění benzínu do nádrže do plna. Už na příjezdu jsem si všiml dvou motorkářů co leželi na trávě vedle parkoviště. Docela zajímavé já jel dlouhodobě 96 km/h ( tachometrově ) takže ostatní motorkáři mě předjížděli a hlavně zdravili. Já vzhledem k tomu, že jsem naučený se na dlouhé trase zbytečně nezdržovat na parkovišti, tak jsem je tímto zase předjížděl. Ve výsledku mě zase oni znovu předjížděli a znovu zdravili. A ti dva co tady odpočívali byli právě jedni z nich co mě předjížděli. Taky mě zdravilo spousta motorkářů na dálnici v proti směru, což bylo pro mě úplně nové. Za chvíli jsem je zdravil taky.
Další a poslední zastávka byla na J13 na M74 a pak už poslední část po A702 do Edinburghu. Byla to nádherná změna jet mezi horami s ovcemi a vesničkami, kde byla samá zatáčka, horizontálka řazení atd... Poslední kilometry do Edinburghu jsem si užíval.
Po dojetí na Hostel jsem zabezpečil motorku, ubytoval se a dojedl poslední bagetu. Pak jsem se vydal na nádhernou nedělní vycházku po pláži, která byla jen 300 metrů od Hostelu. Užíval jsem si pohody a nádherného počasí

Rekapitulace prvního dne:
Start: 6:00
683 km
9 hodin řízení
Vypnutí motorky: 17:30

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE