Expedice Skotsko 2005

Úvod - 1. - 6. den

Úvodní cesta do IJmujdenu byla úmorná, ale nakonec celkem v pohodě. Dešti jsme úspěšně ujížděli, a tak jsme po hodinovém hledání kempu, spočinuli v jednom zapadlém a doufáme, že ráno nebudeme platit. Zítra na trajekt a hurá do Newcastle!

23.5.

Druhý den jsme jeli do přístavu, tam bylo ale pusto, a tak jsme se poflakovali raději městem. Asi v jedenáct jsme zabloudili k pláži a tam narazili na kluka s holkou na Africe. Dali jsme kafe slivku a klábos. Prohlídka bunkrů z války ukrojila další čekání a hurá k trajektu. Tam jsme poznali, jak super je naše cena za lístky. Na trajektu jsme urazili pár Heinekenů a šli spát do přetopený kajuty. To jsme ještě netušili, jak by nám byla tato kajuta dobrá v příštích dnech.

24.5.

V Newcastle klasicky pršelo a byla dost zima, chceme proto stihnout trajekt do Irska, a tak valíme v dešti na Stranraer. Cestu se podíváme na jeden hrad a natankujeme. Na místě se rozhodneme kempovat. Paní Duck nám udělala cenu 6 lib./os.
V přístavu nám vyrazí dech cifra za jednu a půl hod. trajektem 66 lib./os. To samozřejmě nebereme. Ráno to zkusíme v Carnrianu u jiné společnosti. Domluvili jsme se, že když to bude stejné, tak Irsko nebude. Máme najeto asi 1200 Km.

25.5.

Za neustálého deště asi v deset hodin balíme a vyrážíme na druhý trajekt. Cena je ale 45 lib./os. a tak Irsko definitivně padá. Vyrážíme na sever a obědváme pod přístřeškem. Déšť a vítr nás vyžene i od super hradu na pobřeží, který jsme našli náhodou, i když na mapě nebyl.

26.5.

Ráno vstáváme a světe div se, neprší. Natěšení snídáme a balíme. Bez pršáků vyrážíme hledat „ferry“, co nás za 6,80 lib. doveze na poloostrov Cowall. Stále je pěkně, tak si užíváme jízdy po zapadlých silničkách. Až u Ynverarry Castle začínáme tušit vodu. Tankujeme a jdeme do pršáků. Zbytek cesty k nejvyššímu kopci Anglie Ben Nevis 1344m.n.m. už jen ujíždíme dešti. Cesta uběhla v pohodě, jelikož je na co se dívat. Pod horou v parku Glen Nevis je kemp za 6.80 lib., což je v pohodě, a tak za svitu slunce stavíme stany a sušíme věci. Zítra dle počasí vyrazíme na horu, nebo se uvidí. Máme najeto asi 1600 Km.

27.5.

„Tak jo, dáme horu“, řekli jsme a zaplatili ještě jednu noc v kempu. Vybaveni dvěma musli tyčinkami a vodou razíme. Výstup nám trval asi 3 hod., od poloviny mlha a citelná zima, nahoře sníh a pomalu mráz. Přímo na vrcholu jsme potkali dva Čechy vybavený jak do Himalájí. Tak nás alespoň vyfotili. Čuměli, že já jdu ve „větnamkách“ a větrovce a Standa v motorkářských botách a bundě. Cesta dolu byla ještě horší. Nohy bolely jak čert a klasicky začalo pršet. Abychom se nenudili, objevily se „Midges“, místní tiplice. Repelenty moc nepomáhají. Sprcha a guláš mě trochu spravili, ale nevím jak proběhne noc. Zítra chceme dojet na ostrov Skye.