MOTOTRIP UKRAJINA - ODĚSA 2013

Rok se s rokem sešel a naše osvědčená sestava, Milan , Vlasta, Fanda a Kamil, vyráží na další mototrip. Motorky zůstávají stejné jako minulý rok, 3x VARADERO a 1 FAZER. Jedeme opět na východ Evropy a jako cílové místo jsme si určili ukrajinskou Oděsu.

MOTOTRIP UKRAJINA - ODĚSA 2013

Kapitoly článku

23.8 – pátek    Čechtín (CZ)  – Zemplínská Šírava (SK)

Ráno máme sraz na osvědčeném místě - Motorest Rudíkov. Čeká se jen na Kamila, který má na Fazeru problém s řetězovkou. Po vynikající snídani všichni vyrážíme a Fanda poprvé upevňuje na helmu FULL HD kameru, se kterou bude dokumentovat celý mototrip.

Video: odjezd z Rudíkova

     
Před Brnem je jasné, že řetěz na Fazeru je po smrti. Sháníme řetězovku nejdřív v Bikes Crown, pak nás posílají někam na Cejl, nakonec uspějeme až v brněnských Husovicích. Sadu mají skladem a půjčí nám nářadí, nutné k výměně. Jenom přední kolečko má o zub víc, Fazer se tak zrychlí a kupodivu mu klesne spotřeba pod 6ti kvaltový Varadero. Kolem 11 hod konečně vyrážíme z Brna na Buchlovské kopce a v motorestu Rasová obědváme.
Pak jedeme až do Zvolena, káva na pumpě a odbočíme na silnici 526 směr Hnúšťa, Jelšava, Rožňava a přes Košice na Dargovský průsmyk. Tady Vlasta, jako tankista v záloze, podává vyčerpávající výklad o bojové technice, která je zde vystavená.

Už skoro za tmy dojedeme k Zemplínské Šíravě. Azyl nám poskytne penzion Hedera. Večer zakončíme procházkou kolem přehrady a hlavně návštěvou zdejších stánků s občerstvením.
Ujeto 670 km






24.8 – sobota. Zemplínská Šírava (SK) – Solotvino ( UA)

         Ráno posnídáme obsah Kamilova batohu a jedeme směr Užhorod. Hranice překračujeme bez problému a v bankomatu vybíráme hřivny. V Mukačevu míjíme policejní stanici, na které jsme  byli před třemi lety zavřeni za „ rychlou jízdu“. Tenkrát jsme nic neplatili, pomohla výmluva na „brata v Kyjevě“.
  Nyní jedeme schovaní za autobusem, opět tu chytají a čekají na prachy od motorkářů. Nás zastaví až u odbočky na Volovets, opět jsem zavřen na fízlárně a použiju osvědčenou výmluvu na „brata na ambasádě.“ Tak smutné policejní oči jsem už dlouho neviděl.
Za pár minut jedeme dál, kolem penzionu „u Leva“ do Koločavy, kde obědváme v Četnické stanici.
Video z Koločavy:

Pod vesnicí Viľšany míjíme místo mojí nehody z roku 2011 a pak autoservis, kde jsem opravoval motorku.

Pokračujeme až do Solotvina, kde chceme okusit místní slané koupele. Vstupné do bazénu je 20 hřiven, voda je tak slaná, že se v ní nedá potopit a obsluha místního kiosku je velice příjemná. Cestou z „bazénu“ potkáváme skupinku místních žen nabízejících ubytování. Nejstarší bábušku nakládá Fanda na Varana a ta nám poskytne pokoj za 40 hřiven na osobu. Kvalita odpovídá ceně.

Video s bábuškou:



Večer končíme procházkou po místních hospodách.
Ujeto 310 km.

25.8  neděle. Solotvino (UA) – Briceni (MD)

K snídani opět poslouží naše zásoby z domova. Vyrážíme směr Rakhiv, cesta ubíhá rychle, silnice je kvalitní. Za Rakhivem tankujeme a v Tatariv odbočíme na P 24 směr Kosiv, Černivci. Katastrofální silnice plná děr a krav. Jednu krávu Kamil za jízdy plácne po zadku, máme z toho velkou srandu:

Ve městečku Verhovina stavíme na svačinu u magazinu. Přes Kosiv dojíždíme do Černivci, kde v motorestu u pumpy dáváme oběd. Fanda zjišťuje poruchu centrální pružiny, Varan leží na dorazu. Ty tísíce děr v silnici se musely někde projevit.  Při obědě nám šmejdí u motorek místní „moloděc“, ze kterého nemáme dobrý pocit a tak pokračujeme v jízdě. 
 

Fanda jede i s poruchou pérování, zatím je povrch silnice  docela kvalitní. V pohodě překročíme hranice do Moldavska, ve městě Lipcany vybereme místní Lei z bankomatu a jedeme až do města Briceni, kde se nás ujme jeden místní řidič a dovede nás k hotelu.  Bereme 2 pokoje, koupena je společná pro patro. Na hotelovém dvorku začíná oprava Fandova Varana. Fešná servírka nám nosí pivo až na dvůr. Za  hodinu je tlumič venku, utrhla se zajišťovací segerovka, kterou je třeba nahradit svárem. To až zítra. Následuje návštěva hotelové pizzerie, ceny mírné, obsluha vzorná.

Ujeto 365 km.

26.8 pondělí. Briceni (MD) – Kišiněv (MD)

Během noci začalo hustě pršet. Kamil s Vlastou jedou shánět dílnu se svářečkou, Fanda hlídkuje na hotelu a já jdu na poštu poslat pohledy domů. Po dvou hodinách přivážejí svařený tlumič. V celém městě je pouze jedna, podomácku vyrobená svářečka, se kterou pracuje pouze její majitel na zakázku, pro místní automechaniky.  K opětovné montáži tlumiče využíváme terasu před hotelem, kam neprší. Varan je díky Vlastovi a Kamilovi opraven a jelikož je poledne, tak jdeme na oběd do naší oblíbené pizzerie. Vyjet do deště se nám nechce, ale nakonec nasazujeme nepromoky a jedem. Po M 14 směr Balti, déšť ustupuje a na odbočce na Ohrei sundáváme nemoky. Ve městě Ohrei se ptáme na cestu ke klášteru, který nacházíme u vesnice Butuceni. Až ke klášteru, který je na vysokém ostrohu nad řekou, dojedeme na motorkách.

Další zajímavost zdejšího kraje jsou vinné sklepy Cricova. Tam jsme přijeli pozdě a prohlídku sklepů jsme nestihli. Pokoušíme se koupit alespoň burčák, což se nám nepodaří, všichni nám nabízejí kvas, nealko nápoj nevábného vzhledu. Ačkoli je Cricova turisticky hojně navštěvované místo, není poblíž žádný hotel ani penzion. Místní nás odkazují do Kišiněva, kde už po tmě, nacházíme  luxusní hotýlek 30 E za dvoulůžko. Jeho název si  bohužel nepamatuji.Majitel tvrdí, že se tu nekrade, o čemž svědčí dětské kolo přivázané řetězem k zábradlí.  Takže motorky taky jako vždy pod řetěz a jdeme na prohlídku  města a nakoupit snídani, kterou si ráno připravíme v hotelové kuchyňce.

Ujeto  330 km.

27.8 uterý. Kišiněv ( MD) – Oděsa (UA)

Ráno nám pan domácí doporučí cestu na Oděsu přes Tiraspol, hlavní město Podněsterské moldavské republiky. Prý se jenom vypíše na hranicích deklarace. OK, jedem.
Video z Kišiněva:


    Hranice do podněsteří nás přivítá ozbrojenou hlídkou, zakopanou jak ve filmech z války. Celník nám rusky vysvětluje, že je lepší tuto oblast objet, my trváme na průjezdu Tiraspolem. Začneme vypisovat deklaraci, každého z nás minimálně jednou vyhodí, ale nakonec se to podaří za 2 E. Následuje další celník, další vysvětlování a za poplatek 10 E pokračujeme. Cestou míjíme množství symbolů z komunistickou tematikou a na zdejší poměry pěkný fotbalový stadion Šerifu Tiraspol. Most přes Dněstr opět hlídaný vojáky jak za války. Vjezd na Ukrajinu v pohodě a dál to mastíme po celkem rychlé silnici na Oděsu.

Před městem kupujeme mapu  a domlouváme, že se podíváme na Potěmkinovy schody. Nastavím navigaci a jedeme.
Video z příjezdu do Oděsy:

Jenže navigace mě nažene do uzavírky, kam za mnou zbytek výpravy nemůže vjet. Pokračuji tedy ucpaným městem sám a spoléhám se, že ostatní dojedou ke schodům pomocí mapy. Po chvíli se telefonem dozvídám, že čekají na Nikolajevské ulici. Navigace to nepobere a já bloudím městem a hledám kamarády. Nakonec se sejdem v bufetu, kde proběhne výměna názorů.  Vlasta s Fandou mají domluvené ubytování v hotelu Dom Pavlovich, já a Kamil jdeme do stanu v kempu, na břehu moře. Sprcha je v moři a WC v poli. To vše za 20 hřiven. Den končíme procházkou po stáncích kolem moře, kde největší atrakcí je rvačka mladého výčepního s přítelkyní, při které tekla krev na obou stranách. S Kamilem se dorážíme vodkou u stanu, aby se nám v té „palatke“ dobře spalo.
Ujeto 220 km.

28.8 středa. Oděsa (UA) – Galati (RO)

Dnešek začíná šokem. Vlastu s Fandou budí policajt, v ruce Kamilovu peněženku s občankou, „ znáješ etovo malčika“prý jeho věci  „našli na vagzále“. Klukům je hned  jasné, že nás ve stanu okradli a  jdou nás vzbudit.  Počítame škodu: Kamil – telefon, peněženka s drobnými, rozházené hadry kolem motorky. Naštěstí mu na motorce zůstal batoh, ve kterém měl schovaných 100 E. Já – tankvak, obal od stanu. Věci z tankvaku nacházím vyhozené v kontejneru, napáječ k NTB je ve křoví opodál.  Jenom tankvak, obal na stan a harddisk, jsou definitivně v čudu. Místní nám doporučují volat policii, což zavrhujeme. V hotelu dáváme snídani a řešíme Kamilův telefon. Jedeme prohlédnout ty Potěmkinovy schody, kde fotíme a kupujeme suvenýry.

Video z Potěmkinových schodů :



Rozloučíme se s Oděsou a definitivně míříme k domovu. Vracíme se přes Rumunsko, nudnou silnicí M 15 na Bolgrad, kde tankujem. Do Rumunska je nutno jet kousek Moldavskem. Na hranicích mi policajt zjišťuje neplatnou zelenou kartu pro MD, takže vyřizuji extra pojistku. To nás zdrží a na hranice s RO přijíždíme v okamžiku, kdy se střídá směna. Při čekání máme konflikt s rumunským celníkem, jemuž se nelíbí naše spodní prádlo, které je vidět při větrání obsahu motorkářských kalhot. Nervózní celník jde domů a další směna nás bez problému pouští do EU. Do města Galati však dojíždíme potmě. K hledání noclehu využíváme navigaci Nokia, na čtvrtý pokus bereme 2 pokoje v hotelu Danube. Motorky nám před hotelem bude celou noc hlídat sličná recepční. Při večerní procházce městem odbudeme večeři rumunskou paštikou a pivem Ursus u nonstop stánku s potravinami.
Video z příjezdu do Galati :

lati

Ujeto  330 km.


29.8. čtvrtek Galati (RO) – Praid (RO)


Ráno shledáváme motorky na svém místě, jen Vlastovi zmizel sloup, k němuž Varana v noci zamknul. Snídaně v hotelu Danube, formou švédského stolu, je vynikající. Jedeme směr Bacau, s jednou zastávkou až do města Bicaz, kde dáváme svačinu a zároveň přečkáme deštivou přeháňku. Následuje prohlídka bicazské soutěsky a posezení v restauraci nad jezerem Lacu Rosu, které vzniklo po sesuvu skály v roce 1838 a dodnes z něj trčí špičky stromů, tehdy zatopených.

Pokračujeme dál, přes Gheorgheni na 13B. Pěkná kopcovitá silnice, přichází náhlý slejvák a ani nestihneme nasadit nepromoky, protože není kde zastavit.
Video :



Durch mokří stavíme v Praidu v penzionu, ale majitel, když nás vidí, jak jsme mokří, tak má náhle plno. V dalším penzionku, Kelemen,  jsme úspěšní a dostáváme k dispozici celou chalupu se skvělou WIFI. Na motorkách se otočíme do konzumu pro večeři a snídani a máme pohodový večer, při kterém vysušíme všechny věci a všechny lahváče.
Video :

Ujeto 390 km.


30.8. pátek Praid (RO) – Eger (HU)

Po snídani předáme chalupu majiteli a vyrážíme na cestu. V Sovatě, navzdory navigaci, špatně odbočím a jedem  na Odorheiu Secuiesc, což znamená zajížďku cca 60 km a naštvání mých kolegů. Dál přes Tigru Mures, po dálnici kolem Cluj Napoca na Oradeu po silnici č.1.  Je hustý provoz, my předjíždíme auto za autem a držíme vysoké tempo, až do Ciucea, kde v restauraci Route 60 obědváme. Posledních 15 km před Oradeou je kvůli frézování vozovky, nekonečná kolona aut. Bereme kolonu zprava, zleva, jak to jde, předjíždíme i německý motorkáře, kteří v tom vedru stojí v koloně.
Video z kolony :



Obchvat kolem Oradea a v pohodě přes čáru do Hu a po pár kilometrech zase kolona, tentokrát kvůli havarovanému kamionu. Se svolením policie kolonu objedeme po vedlejších vesnicích. Dál přes Karcag, Tiszafured dojíždíme v 8 večer do Egeru. Po menším motání po městě nás domorodec posílá do vesnice Egerszolát, kde za pomoci paní, mluvící slovensky, berem penzion po 16 E se snídaní. Následuje večeře v pizzerii s protivným vrchním a jedeme na motorkách do termálu, který má otevřeno do 1hod. v noci. Teplá voda nás utahá tak, že padáme do postelí i bez tekutých prášků na spaní.


Ujeto 590 km.

31.8. sobota Eger (HU) – Čechtín (CZ)

Ráno při snídani plánujem cestu domů, mimo dálnice. V Egeru Kamilovi chcípne Fazer a tak čekáme, než rozchodí vlhkost v elektrice. Místní motorkář (v autě), nám nabízí pomoc, kterou nepotřebujeme, jelikož Kamil Fazera přemluví, aby ho „ ku..a nes.al a  dovezl domů ! „ . Stalo se. Dojem z pěkných serpentin na silnici č. 24 kazí štěrk, odbočíme na 23, 21 a po 22 až do Ballasgyarmat, kde Fanda tankuje. Ostatní vydržíme až na Slovensko. Hned za přechodem Šahy tankujeme všechny stroje. Dále přes Vráble, Nitru, Hlohovec do motorestu v Bučanech. Obluhoval lehce zmatený chlapec, ale jídlo měl výborné. Pokračujeme přes Senici do Hodonína a dále po D2 a D1 až do naší základny - Motorest Rudíkov. Tady proběhne vyhodnocení cesty a individuální odjezd domů

Ujeto 490 km.



Celkem ujeto 3695 km.


Na závěr chceme poděkovat všem našim blízkým, kteří na nás trpělivě čekali doma a všem, co nám fandili a sledovali naši cestu na FB.  A kam příště ? To se ještě uvidí.

Milan, Vlasta, Kamil a Fanda.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.24
Známkováno: 29x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist