Malé nahlédnutí do Asie - Motrkáři 60+ jedou do Turecka

Po minulém úspěšném výletu motodědků na jihozápadní cíp Evropy - Španělsko, Gibraltar, Portugalsko, se nyní vydáváme na jihovýchod Evropy a kousek do Asie. Jedeme však v pozměněné sestavě : Míla a Jaryna Císařovi od České Lípy jedou na Suzuki GSX 1250 FA a na Yamaha XJ6. Laďa a Helena Mičánkovi z Velkých Němčic jedou spolu na BMW 1200 GS Adventure a já, Milan Kofránek z Velkého Poříčí , jedu na Kawasaki Versys 650.

Malé nahlédnutí do Asie - Motrkáři  60+  jedou do Turecka

Kapitoly článku

1. 

První den máme v 10h. sraz v Hradci Kr. u pumpy s Jarynou , Mílou a kamarádem Bobym z Komárna, na jehož chatě v Radvani máme domluvený první  nocleh .Tak kávičku a jedeme. V Brně najíždíme na dálnici a hned prošvihnem  výjezd na Velké Němčice kde se máme zastavit pro Laďu s Helčou. Další sjezd je skoro 50 km daleko, takže radost hned na začátek. Dojeli jsme se zpožděním, ale náladu napravil sqělý  řízek  od Helenky. S nacpanými panděry jedem znovu na dálnici směr Bratislava, potom Komárno a ještě asi 25 km na Chatu do Radvaně nad Dunajom. Nádherné místo u prima kamarádů     ( Boby-Shrek Old a syn Stano- Shrek  Daniels), známé už z akcí předešlých.  Bohatě nás nakrmili i napojili večer i ráno

497 km

2.

Ráno se sbalíme , rozloučíme s kamarády a jedeme směr Maďarsko.  Cesta  dost   nezajímavá, samá rovina, silnice nic moc a nepříjemné průjezdy přeplněnými  městy.  Nocujeme v kempu u termálních lázní  Gyula  poblíž rumunských hranic. Kemp Je skoro prázdný, dáme si panáka, postavíme stany a jdeme omrknout  termálko . Je to pěšky kus cesty  a než se tam dohrabem tak zavírají. Dáme si tedy pivko a jdeme  zpátky. Jako jídelní stůl nám posloužilo opuštěné podium, pojíme popijeme  a zalezeme do stanů, zítra čeká Rumunsko.
330 km

3.

Ráno chceme navštívit směnárnu u lázní, kterou jsme viděli večer zavřenou, ale nemůžeme najít kudy tam odbočit a tak se otáčíme ,  cestu k lázním jsme stejně neobjevili, všechno bylo jednosměrné  a tak jedeme na hranice.  Otáčeli jsme se však taky v jednosměrce (což jsme netušili), 3 jsme projeli, posledního Laďu s Helčou odchytili policajti. Řešili to naštěstí  domluvou a ukázali jim  , že se musí k lázním objet půl města. Sešli jsme se až na hranicích. Směnárnu jsme našli až v Aradu. Dál jedeme na Temešvár, silnice dobrý.  Přejedeme hranice do Srbska, je to tudy blíž, asi po 60km se vracíme do Rumunska a jsme již v Banátu. Konečnou dnes máme  ve Svaté Heleně( jedna  z českých vesnic). Ubytováváme se u paní Aničky Táborské, máme to i s večeří  a po ní  zajdeme na pivo do české hospody.
312 km

4.


Vstáváme za cinkání kravských zvonců, všechny sousedovic krávy žene na pastvu patrně obecní pasák. Projdeme se obcí , zavzpomínáme na časy našich babiček a  posnídáme zase u Aníčky Táborské naproti hořejší hospodě. Sbalíme se a jedeme  dolů k Dunaji a potom asi 100km nádherným skalnatým údolím až k železným vratům. První desítky km je slušný asfalt, ale čím dál je více úseků po šotolině plné děr. Po odbočení od Dunaje za Orsavou, na východ směrem na Targu jiu je již silnice dobrá. Míříme na Trans Alpinu a ubytováváme se v Penzionu v horském lyžařském středisku Ranca. Motorky jsme se báli nechat venku (okolo posedávali nepříliš důvěryhodní občané snědší pleti) a tak nás chápavý  ubytovatel  nechal po  uzavření  restaurace zaparkovat přímo u baru. Potom dobrá večeře, lahvinka vína a jde se spát.
284 km

5.

Vytlačíme motorky z hospody a  pokračujeme   po  Alpině.  Ráno mrholí, padá mlha, projíždíme serpentýny  po  novém, mokrém ještě  černém  asfaltu. Moc důvěry to nevzbuzuje, je to kluzké ,  pro mlhu  není moc vidět a  krajnice žádné. Brzo  jsme však zase  na staré a děravé asfaltce. Snad abychom moc nedivočili je vždy po několika stovkách metrů překopaný pruh asi 3m široký plný děr a potom taky  stametrové úseky bez asfaltu. Zastavíme u přehrady na svačinku a pokračujeme směr Sibiu. Při zastávce na tankování  potkáváme  3 kluky z ostravska na GSech, Helmut a spol. Po debatě nám  dali tel. kontakt na Bekira, Turka z  Istanbulu, který umí trochu česky a provází tudy kamiony , turisty i motorkáře.( Kontakt jsme úspěšně využili.)  Dále již směr Transfagaráš. Výhledů moc není dost se to mračí, ale jedem stále po suchu provoz je  malý. Po projetí tunelu na vrcholu a sjezdu dolů se už smráká,  ubytováváme se  v blízkém  kempu Drákula v chatkách. Pohodové posezení  u vínka a večeře a jdeme spát.
306 km

6.

Ráno vyrážíme směr Bukurešť. Dálnice přecpaná, jedeme  v  levém pruhu a mineme  objezd  města, přes kamiony  nevidíme včas odbočení, takže  projíždíme nechtěně Bukureští. Když váháme na jedné z křižovatek, přijede k nám klučina na skůtru, zeptá se kam a pak nás asi 2km vyvede na správný směr.  Dál Jedeme na Ruso, směr Burgas a Sozopol, kde se ubytujeme v kempu Zlatá rybka. Postavíme stany, dáme nezbytného panáka a jdeme omrknout okolí. Jdeme na pivo a večeři, hospoda prázdná, ale nemáme bulharské Leva a ten zloduch hospodský nám to chce měnit za eura 1:1, chce si na nás dohonit kšeft za prázdnou hospodu. Jdeme tedy  ke stanům a obsloužíme se z vlastních zásob.
552 km

7.


Dnes máme volný den, motorky zůstanou v kempu a my jdeme po svých asi 3km do Sozopolu. Pocouráme městem, okoukneme památky i tržnice, dáme pár pivek něco pojíme  a vrátíme se  do kempu  okusit také  vodu Černého moře. Záchody a  umývárny  tu mají zamčené, dostali jsme v recepci  klíče, je to ale děs a hrůza.  Večer posedíme  u  vínka  a jde se spát. Zítra Istanbul.

8.


Počasí nám stále přeje, když pršelo, tak jen  v noci a těch pár kapek někdy přes den ani nestojí za řeč. vyrážíme k hranici. Jedeme po okreskách, hrůza, samá díra, snad nám vypadají všechny plomby ze zubů. Bulharskou hranici projedeme hladce, na turecké straně po několika stech metrech ukazujeme postupně pasy u 3 kukaní a  když si myslíme, že už to máme konečně za sebou, teprve pak dolů z motorek a vyplnit formuláře u třech okýnek, zapsat motorky do pasu a po asi 3/4hod.můžeme konečně pokračovat. Bylo to sice zdlouhavé, ale vlastně žádný problém. Vyjedeme z celnice, nádherná silnice, úplně jiný svět. Brzo nás to navedlo na dálnici což jsme zrovna nechtěli a tady byl problém. Zavřená závora a tak dojít dost daleko do baráku koupit kupon. Vůbec jsme se nemohli domluvit, neumějí nebo nechtějí jinak než turecky. Nakonec jsme zaplatili 26E ,určitě to bylo víc než minimálně potřebná částka pro naši cestu. První cifra kterou mi však napsal na papír bylo 65E. Nikde není vyvěšený žádný ceník alespoň v angličtině.  Potom nás to už pustilo všude až do odjezdu , kupon si to načte samo za jízdy. V Istanbulu  je hrozný frmol, jedeme do kempu poblíž letiště. Navigace nás vede do uzavřené silnice, jedeme tedy dál, ale  navigace nás vrací, vjedeme tam tedy i přes zákaz, že se ten kousek snad na motorkách protáhneme. Ukazuje to do kempu asi 600m. Laďa  za námi však nevjel, našel cestu oklikou a my se ke kempu nedostali. Kemp byl  však stejně uzavřen  , sloužil  jen pro utečence. Na zavolání za Laďou dojel   Bekir,  na něhož jsme dostali kontakt  od Helmuta , byl to docela horor než jsme se v přecpaném  městě všichni sešli u pumpy a pak nás Bekir dovedl  k hotelu, kde nám zajistil na 2 noci ubytování.
375 km

9.


Dnes mají motorky o5 volný den. Přijel pro nás Bekir vlastním autem (jinak jezdí s taxíkem) , vzadu jsme seděli  4, dovezl nás k Modré mešitě , odtud jsme si udělali procházku městem , navštívili Velký bazar a dali si oběd v doporučené restauraci. Po návratu na hotel  jsme se s díky rozloučili s Bekirem (kromě díků také každý 20E)a ještě jsme šli  okusit koupel v Marmarském moři. Voda byla pěkně hustá ,plná zelených řas i odpadků ,ale také koupajících  se dětí a  turků,  i „ turkyň“ v černých hábitech a burkách. Krásný pohled, čachtaly se tam jako kačeny. V našich plavkách jsme tam dělali téměř pohoršení. Pánské plavky tam nosí minimálně po kolena, možná mají  chlapi co skrývat. Po koupeli jsme si dali venku u kioku pivo a byl s toho skoro problém.

10.


Ráno vyrážíme po šesté, což je na nás nezvykle brzo , ale chceme se vyhnout ranní dopravní špičce. Přejedeme Bospor a jsme tedy v Asii. Jedeme po dálnici , ke značce konec Istanbulu najedeme ještě 65 km, ale stále je to souvisle zastavěná aglomerace. Jedeme na  Izmit a potom dolů na jih. Nádherná hornatá krajina. Silnice i mimo dálnic jsou  většinou  jednosměrné, mají podobu našich dálnic, projíždějí však obcemi  a kruhovými objezdy. Staví nás policie, zajímají  je všechny  doklady, když je vše OK jsou samý úsměv a nechají se s námi vyfotit. Města jsou pěkná, kupodivu se nijak moc   občanská zástavba ve vnitrozemí neliší  od přímořských letovisek. Dojíždíme do města Dinar, kde se ubytujeme v pěkném penzionu. Večeře, nějaká  ta  lahvinka vína při posezení na balkoně a svalíme se do postelí. Večer zase sprchlo.
622 km

11.


Dnes  se pomalu stáčíme na západ a navštívíme Pamukkale, jednu z nejznámějších turistických atrakcí. Nádherná vápencová  jezírka, bližší  popis nemá smysl, foto řekne víc. Nad tímto místem je ještě staré historické město na které vůbec nedošlo. Toto nádherné místo by stálo za mnohem delší pobyt. Našim  cílem je dnes přímořské letovisko Kusadasi , kde se ubytujeme v pěkném kempu . Jako obvykle nejdříve panáka  postavit stany a pak  večerní  procházka městem a   kebab. Družba s policistou na motorce, další přátelské setkání.  Kemp je uprostřed města, je tu i  bazén a na pláž k moři asi 200m ,ale přes rušnou silnici. Ještě chvilka posezení  u vína v kempu a jdeme spát.
337 km

12.

Dnes  budou motorky i my zase odpočívat. Po poradě o možnostech místní  dopravy s recepčním,  se  vydáváme   do pomyslného cíle naší cesty Efesu, asi 15 km  taxíkem. Skutečným cílem  byla samozřejmě cesta  jako celek, ale vždy je nějaké místo odkud se začínáme vracet domů a tentokrát  je to starobylý Efes. Nikdo z nás nemá archeologii jako svého koníčka, návštěva těchto míst však udělá velký dojem i na úplné laiky. Nae parta je navíc v té věkové kategorii, že už  sem k vykopávkám skoro patří. Měli jsme obavy zda nebude při našem odchodu houkat alarm. Po návratu do kempu a „občerstvení“ jdeme ještě na prohlídku města, přístavu, večeři atp. Večerní posezení v kempu u vína a rozjímání nad tím, že už zítra jedeme vlastně domů.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.15
Známkováno: 41x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist