Švýcarské motání 2013

9.7.2013 úterý (Ritzingen – Bramois (CH) – 265,0 km)

Dnes si trochu dopřáváme. Vstáváme až v 8 hod. V noci pršelo a tak je všechno mokrý a není kam spěchat. V noci jsme vařili čaje, měl jsem i teplotu.

Vyrážíme až v 10 hod. Pádíme směrem na SIMPLON PASS, který je podle mě nejrychlejším průsmykem i přes to, že se tu hodně opravují cesty a doprava je řízená kyvadlově. Na hoře vidíme akorát přistávat zásobovací vrtulník. Zhruba po 10km to otáčíme a jedeme zpět. Tentokrát už do Itálie nechceme.

Průsmyk Simplon Pass

Dalším dnešním zajímavým místem mělo být muzeum Zermattu. Po cestě kupujeme nějaké ovoce, neb je třeba s bacilem konečně zatočit. Informace o muzeu jsem špatně pochopil. Myslel jsem, že je ve městě Tasch, kam se dá ještě dojet. Není. Dál už se musí vlakem, busem, nebo taxikem. Parkování je samozřejmě placené.
Otáčíme to a jedeme tedy dál směrem na Leukerbad. Má tady být krásné okolí, přirovnávané k Německému Berchtesgadenu. Nám to tedy nepřipadlo. Bylo tam hezky, ale řekl bych nic, co jsme ve „Švajcu“ neviděli.

Pokračujeme směrem na Sion, s úmyslem se někde ubytovat. Nedaří se nám nic najít a tak nakonec ještě dnes stihneme návštěvu podzemního jezera LAC SOUTERRAIN. Nachází se v místě, kde by jej tedy nikdo nečekal. V obytné zóně. Vstupné činí 10CHF a prohlídka trvá 30minut. Máme štěstí a prohlídka začíná asi za 5 minut. Ještě jsme upozorněni, že je dole asi 15 stupňů C.

Po prohlídce zadáváme do navigace nejbližší kemp, který máme asi 3km. V kempu jsme asi v 17 hod, vypadá to na klidné místo. Chystáme se opět dát si teplou večeři, ale obsluha neumí anglicky a tak nám jedna ze zákaznic překládá, že vaří až od 18:30, což je asi za 30minut, že kuchař ještě nedorazil. Vaříme tedy z vlastních zásob polévku a těstoviny. Večer ještě vypereme, sníme ovoce a jdeme do sprchy, která je opět placená.

Kemp: Bramois (Švýcarsko) – 25 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 1-

10.7.2013 středa (Bramois – Villeneuve (CH) – 263,2 km)

V noci pršelo, ale jen malý deštík. Vstáváme v 8 hod a jdeme si vyzvednout včera objednaný (na recepci) čerstvý chléb. Nejlepší chléb, který jsme za celou cestu jedli.

Jedeme mimo hlavní silnice směrem na COL DU GD. ST-BERNARD. Když říkám mimo hlavní, myslím opravdu mimo hlavní a tak si užíváme i menší enduro vložky. Jedeme asi 2km po hlíněné cestě na COL DU LEIN, kde mají děti nějaký skautský tábor. Evidentně tudy nikdo nejezdí, děláme jim pozdvižení.

Okolí Col Du Lein

Samotný Bernard je nádherný, silnice jsou prvotřídní.

Ale to už jsme opět v Itálii. Ovšem ne na dlouho, přejíždíme tunelem COURMAYEUR hned do Francie. Samotný tunel měří asi 11km, pokud si dobře pamatuji, platí tam max. povolená rychlost 70km/h. Nejhorší na tom je cena za tento tunel. Já typoval asi 10-15EUR. Cena byla příšerných 27,40EUR. No kdybych to jen tušil, jedu raději zpět přes Bernarda a dám si dobrou večeři. Z Francie hned přejíždíme zpět do Švýcarska, námi známou cestou.

Zastavujeme ve městě Martigny, kde si chceme prohlédnout římský amfiteátr. Bohužel nám pohled na něj kazí uprostřed stojící pódium. Zřejmě se tam konají koncerty.

Římský amfiteátr - Martigny

Hned vedle navštěvujeme muzeum bernardýnů (vstupné 12CHF/os). Je zde vše od historie až po současnost.

Nedaleko odsud má být muzeum veteránů. Jdeme pěšky, je to údajně 150m. Vstupné se platí tentokrát vysoké (20CHF/os), je to totiž součást dalšího muzea (asi historie). Auta to byly opravdu nádherný, vše v bezvadném stavu, naleštěné a bez jediné šmouhy.

Po prohlídce vyrážíme směr hrad CHILLON, s úmyslem co nejblíže zakempovat. Daří se nám to asi 2,3km od něj. Stavíme stan, dáváme sprchu (tentokrát neplacenou) a jdeme na procházku. Hrad CHILLON je nádherný, ale právě se opravuje, tak nám fotky kazí lešení.

Hrad Chillon - v muzeu miniatur

Po cestě zpět nakupujeme opět ovoce a pečivo. K večeři si dáváme polévku a Lunchmeat.

Kemp: Villeneuve (Švýcarsko) – 30 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 1-

11.7.2013 čtvrtek (Villeneuve – Lutschental (CH) – 173,8 km)

Vstáváme v 6:30 hod, chceme toho dnes hodně stihnout. Všechno je ale od rosy a tak vyrážíme až v 9 hod. Jedeme přes město Montreux, kde je to samá objížďka a pro jistotu neoznačená. Žene nás kupředu ovšem vidina, možná spíše vůně, muzea čokolády ve městě BROC.

Nacházíme ho bezvadně, mají to dobře značené. Vstupné činí 10CHF/os, ale řekl bych, že je zdarma, neboť na konci je ochutnávka a tam se tato investice vrátí v podobě neskutečné chuti čokolády, kterou z ČR neznáme. Celá prohlídka je fantastická. Prochází se různými místnostmi, které jsou dobově vybaveny a je zde audio nahrávka z historie čokolády a kakaa. Dále se prochází částí výroby (samozřejmě za sklem). A následuje již zmíněný konec, v podobě nekonečné ochutnávky. Jak dlouho se zdržíte, je jen na Vás. Za nás můžu říct, že jsme neochutnali všechny kousky a přesto, že by oči jedly dál, mozek vysílal signál, že cukru je už dost na pár dní dopředu.

Dál pokračujeme přes JAUN PASS do městečka Stechelberg, kde je nástupní stanice na lanovku na SCHILTHORN – Piz Gloria, kde se točil James Bond. Lístek stojí šílených 98,6 CHF/os. Ale co se dá dělat. Po cestě se 4x přestupuje, vše krásně navazuje a pokaždé při rozjezdu kabiny, hraje hudba z Jamese Bonda. Nahoře nám počasí nepřeje. Je zataženo a mlha hustá tak, že by se dala krájet (jak by řekl rákosníček). Kousek se občas protrhá a tak se kocháme tím nádherným výhledem. Uvnitř je to celé věnované agentu 007. Plakáty, figury, kus vrtulníku (možná letadla, nejsem fanoušek Bonda), promítají se zde filmy atd... Prohlídka nám zabrala asi 1,5 hod + 30min cesta nahoru a 30 minut cesta dolů.

Schilthorn - Piz Gloria

Ubytování máme už jen kousek, asi 15km. Stavíme stan a jedeme ještě nakoupit potraviny. U obchoďáku se setkáváme s místním neandrtálcem, který postavil auto tak, že jsem nemohl vyjet a když se uráčil dojít, tak měl ještě nějaký hloupý řeči. Přesně jako v česku. :-(
V kempu si vaříme k večeři párky, potom dáváme sprchu (zase placená), ovoce a spát.

Kemp: Lutschental (Švýcarsko) – Dany's Camping – 31 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 2+

12.7.2013 pátek (Lutschental – Luzern (CH) – 114,2 km)

Budíček máme na 7 hod. Všechno je zase od rosy a v noci byla pěkná zima. Snídáme a pobalíme věci a v 9:30 hod vyrážíme směr Grindelwald, kde je nástupní stanice na vlak na JUNGFRAUJOCH.

Cena nám tedy vyráží dech a podlamuje kolena, 172CHF /os. Zvažujeme to asi 20 minut, ale nakonec platíme a jedeme. Cesta nahoru trvá asi 1,5 hod (dolů o 15 minut méně). Prohlídka nám zabere asi 1,5 hodiny. Je zde možnost si zapůjčit i lyže nebo boby a jít si užívat sněhu. Dál je tu spousta zajímavostí a informací z historie stavby, spousta vyhlídek, restaurací, tzv. Magická hala a Ledová hala, která se mě osobně líbila nejvíc, krom venkovních vyhlídek.

Jungfraujoch - Top Of Europe

Po prohlídce a dlouhé cestě zpět dolů, do teplých krajů, pokračujeme směr Luzern.

Je šílený vedro a cesta se opravdu táhne. Tady se nejvíce ukazuje, jak Švýcaři jezdí pomalu. V kempu jsme kolem 17:30 hod a hned u kasy potkáváme Čechy na kolech. Chvilku se dáváme do řeči, předáváme si vzájemně informace a zkušenosti. Stavíme stan a jdeme se projít po městě a doufáme, že se i najíme. S jídlem to bylo, jak se dalo čekat, ale aspoň si dopřejeme Panini.

Sprchy jsou dnes zdarma, takže každý do své :-D

Kemp: Luzern (Švýcarsko) – International Lido – 35,80 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 1

13.7.2013 sobota (Luzern – Domov – 984,5 km)

Spalo se dobře a konečně je mi líp, i když mi to sedá zase na hlasivky. Vstáváme v 7:30 hod a v 9 hod už vyrážíme. Není kam spěchat, plány máme na dnešek celkem v klidu. Jedeme přes poslední průsmyk KLAUSEN PASS.

Je to tady samý motorkář, tolik jsem jich ještě neviděl na žádném průsmyku. Někteří jedou jak magoři. V jedné zatáčce to taky jeden neustál a odložil si motorku na silnici. Naštěstí mu nic není, takže pokračujeme dál. Cesta zpět dolů je plná kravských výtrusů a několikrát i krav samotných, takže jedeme hodně opatrně.

Průsmyk - Klausen Pass

Pokračujeme směrem na Appenzell, kde má být nádherné okolí. Opravdu tu je. Úžasný Švýcarský venkov plný zelených pastvin a luk.
Dál už pokračujeme do Rakouska směr Feldkirch, kde bylo v úplně původním plánu zůstat. Ale plány jsme v průběhu měnili a je teprve 14 hod, tak se domlouváme, že urazíme pár km po dálnici a někde zůstaneme na noc. Po dálnici to ubývá a tak kolem 16 hod je za námi 200km. Domlouváme se, že dáme ještě 100km a mrkneme do navigace, kde něco je. Na odpočívadle hledáme v navigaci kemp, až z legrace plácnu: „Tak co, jedeme dom, máme to ještě asi 500km?“ A dostává se mi nečekané odpovědi. „Tak jo, přece nebudeme někde platit další noc a budeme mít aspoň klidnou neděli.“

Domů dojíždíme v 22:30 hod. Jelo se dobře, nikde žádné kolony.



Celkem jsme urazili 3.587 km. Náklady činily nepěkných 32.000,- Kč, ovšem v této částce jsou výlety na Schilthorn (2x 2.105,-) a na Jungfraujoch (2x 3.672,-). Byla by škoda si tato krásná místa nechat ujít.

Musím říct, že Švýcarští řidiči na mně zanechali rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsou ohleduplní a jezdí jistě bezpečně, ale na druhou stranu jsou nebezpeční díky jejich pomalé jízdě, která byla někdy opravdu nesnesitelná. Max. povolené rychlosti jsou zde nepochopitelně nižší než u nás (dálnice 120km/h, mimo obec 80km/h, obec 50km/h), jelikož je kvalita silnic naprosto nesrovnatelná. Lidi jsou zde ochotní, příjemní, pokaždé slušně pozdraví, usmívají se a nikdy nezapomenou poděkovat.

Švýcarsko je opravdu nádherná země, kterou jistě někdy navštívíme znovu. Pro našince je zde bohužel příliš draho a to hlavně, co se týče jídla. Párek v rohlíku: 120-140,- Kč. Pizza (průměr 25cm) 300-400,- Kč (podle typu), steak (porce pro jednoho) cca 600,- Kč a to jsme se po jídle dívali mimo velká města, hlavní promenády apod.

Více foto: http://http://matlc8.rajce.idnes.cz/Svycarsko_2013/

Fotky z muzea veteránů: http://matlc8.rajce.idnes.cz/auto_muzeum_Martigny/

Snad na každém průsmyku, který jsme projeli, opravovali silnice a byly nějaké uzávěrky, občas se jelo i po štěrku.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE