CZ - D - A - I - CH - F - CH - D - CZ
Text: TomasFZS | Zveřejněno: 26.12.2011 | Zobrazeno: 34 869x
Kapitoly článku
Den 6 - pondělí 29.8.
Budíček byl kolem 7.hod. a před 9.hod. jsme se vzdalovali od Matterhornu. První zastávka byla největší přehrada Evropy a 5. ve světe (výška hráze 285m). U města Sion jsme se dali směrem na Pralong. Vědel jsem, že po cestě jsou i přírodní útvary zvané Erdpyramiden. Blbě jsem odbočil a u města Euseigne jsme na ně narazili. 
Po pořízení fotek jsme mohli pokračovat dál k přehradě. Vystoupali jsme do výšky asi 2200m a dorazili k tomu veledílu. Je opravdu monstrozní! Chtěli jsme se dostat na úroveň vody. Dole na nás čekal ,,mazaný“ semafor, na kterém svítila pořád červená. Po 20 minutách čekání jsme ho projeli a objevili jsme se o pouhých 30 výškových metrů dál. Cesta byla bohužel uzavřená. 
Další bod naší cesty bylo Chamonix. Cesta celkem bez problému, jen přímo v Chamonix bylo hodně našlapáno. Prodrali jsme se pod masiv Mont Blancu, ale kvůli času jsme víc nestihli. Zdokumentovali jsme naší přitomnost a jeli zpět do Švýcarska. 
V údolí okolí města Martigny se sbíhají hlavní tři směry světových stran, což mělo za následek velké nápory větru na naše kapotáže. Jeli jsme místy naklonění po rovince. Pokračovali jsme přes Saanen, Spiez až k Vierwaldstattersee. V Horwu jsme našli kemp a na pěkném plácku rozbalili bydlení. Placeno 12Fr./osoba. Počasí: celý den jasno. Tacho: 480/2290.
Den 7 - úterý 30.8.
Přispali jsme si do 8hod. a okolo 9:30 už startovali motorky. Cesta přes Luzern nebyla moc dobrá volba, protože jsme se tam pěkně zasekli u semaforů v kolonách. Jeli jsme dál přes Wattwil až k Bodensee. V Kostnici jsme zaparkovali poblíž muzea Mistra Husa a zašli jsme se mrknout. Tam na nás čekala paní z Čech a umožnila nám vstup do prostor. 
Posledním bodem celé naší trasy byl Friedrichshafen. Vzducholoď jsme viděli už na dálku, ale chtěli jsme co nejblíže. Ve zmíněném městě totiž provozují lety vzducholodí a nachází se tam i muzeum. Je velká škola, že z toho nic nebylo. Cesta podél jezera byla fakt hrozná a zdlouhavá a přesto k ničemu. Město bylo neskutečně zasekané a ani u muzea nic nebylo. Bylo už pozdě a tak jsme to vzdali a pokračovali směr Mnichov. Poprvé jsme najeli na dálnici a doslova hltali kilometry. Někde za Mnichovem jsme dali přestávku a přemýšleli, jestli má cenu ještě někde přespat. Bylo kolem půl 9 večer a do Prahy navigace ukazovala dojezd za 3,5hod. Najedli jsme se v Burger Kingu, nádrže naplnili po hrdla a za šera vyjížděli k domovu. Cesta nudná, ale rychlá. Zastavili jsme ještě na Shellce u Stříbra, dali Red Bulla a 168km od Prahy jsme se rozdělili. Já pokračoval na Hradec do Kutné Hory. Domů jsme dorazili po půlnoci, resp. kolem jedné. Počasí: celý den jasno. Tacho: 960/3250.
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz