Španělsko 2014 - Do Santiaga a až na konec světa...

8. 5. Hukvaldy – Feldkirch (AT)

Je tady dlouho očekávaný státní svátek osmý květen a my vyrážíme po vlastní ose do Španěl. Z Frýdku vyrážíme v šest ráno a míříme směr Vídeň. Sraz máme po deváté hodině s klukama z Bratislavy, na pumpě u St. Pölten. Sesbíraly se 3 x BMW R 1200 GS a 1 x RT 1150. Dáváme první kávu za 3,4 Eur, neřekli jsme, že chceme malou a dostáváme něco o velikosti polévky prapodivné chuti. Pokračujeme směr Linz a Salzburg, dálnice není moc zábavná. Krajina se k lepšímu mění za Salzburgem, kdy jedeme na Innsbuck a dále směr Švýcarsko. Příjemné zpestření je vyhnutí se placenému tunelu za Sankt Anton am Arlberg, bereme to přes průsmyk, nahoře zbytky sněhu a krásná vyhlídka. V Rakousku je poměrně velký rozdíl mezi cenou benzínu na dálnici a ve městě, běžně 0,15 Eur (koneckonců jako u nás). Na dálnici cena okolo 1,62 Eur. Sjíždíme na přespání do Feldkich, který leží na Rakousko Lichtenštejnské hranici. Ceny běžných hotelů jsou nad 100 Eur za dvoulůžkový pokoj, našli jsme za 70 Eur podnik jménem Hotel Hoch Haus, dole prapodivný klub s nějakými podivnými děvčaty všech barev, majitel je z Bosny, připomíná to Balkánský bordel. Vše je ale čisté a na přespání vyhovuje. Jdeme na pivo, ve městě si vzhledem k pozdní hodině dáváme kebab. Najeto 918 km.

9.5. Feldkirch – Sete (FR)

Ráno vyrážíme směr Vaduz a bez jakýchkoliv hraničních kontrol vjíždíme do Švýcarska, kupujeme celoroční dálniční známku (jinou koupit nelze) cena společná pro moto i auta 40 CHF. Káva stojí 4 CHF, ale aspoň dobře chutná. Jedeme vše po dálnici přes Zurich, Bern a Ženevu, poměrně velký provoz. Na dálnici je limit 120 Km/h a snadno se dá jet rychleji. Několikrát na nás v tunelech blikají blesky od radarů na silniční piráty, tak uvidíme, jestli domů dojde pošta od tety ze Švajcu  Odpoledne vjíždíme do Francie, projíždíme Lyon a točíme na jih směr Nimes a Montpellier. Motorky mají na dálnici nejnižší sazbu, hrubě to vychází okolo 5 Eur/100 km. Dálniční káva je okolo 2 Eur a chuť se stále zlepšuje, benzín stojí jako v Rakousku. Počasí se výrazně zlepšuje a najednou teplota atakuje 30ᵒ C, vše je rázem příjemnější. Sjíždíme k pobřeží do města Sete u moře jsme našli kemp. Večerní směna, což je údržbář mluví jak jinak jen francouzsky. Nakonec pochopíme a ubytujeme se, cena přátelská, za 4 osoby+moto+2xstan platíme 43 Eur. Kemp je pěkný čistý, několik budov se sociálkami na výběr, teplá voda samozřejmostí. Jdeme na véču do města, my odvážnější dáváme černé mušle (Slávky) uvařené v zeleninovém vývaru – moc dobré, zbabělci objednávají kuřecí steak. Cestou zpátky zjišťujeme, že v jediné restauraci v kempu to docela slušně žije, no je vlastně pátek večer. Dáváme poslední drinky před spaním a povídáme o blbostech s místními, co nepředstírají, že jinak než francouzsky neumí. Večer příjemný, ceny jídla i pití ve Francii úplně nesmyslné. Najeto 882 km.

10. 5. Sete – Andora la Vella

Špatně se nám vstává, ale to bude dále společný jmenovatel celého bytí ve Španělsku. Kupujeme křupavou bagetu a džus a najíždíme na dálnici. Chceme tankovat, nefunguje kartový terminál a na pumpě je velký cirkus. Pak se to rozbíhá, platí se tak, že do stojanu vložíte kartu, dostanete přidělenou maximální částku (kredit) a pak natankujete. Pozor na limit karty, vždy to zablokuje cca 5 tis. Kč a po odúčtování přesné sumy se blokace zruší, to může trvat klidně 2 dny. Tedy, kdo má týdenní limit např. 15 tis. Kč a třikrát natankuje, tak má vymalováno. Placení dálničních poplatků může být pro technikou nepolíbeného taky noční můra, systém nebere karty VISA Electron a MasterCard. Musíte vjet do terminálu, který bere karty i hotovost (bankovky i mince), pokud vjedete jen do karetního a nemáte správnou kartu, bude legrace. Mačkáte tlačítko se znamením telefonu, něco na vás mluví francouzsky (je to ale plechová huba – nahraná stopa), po nějaké době za vámi narůstá fronta a hlas se mění, zjevně někdo živý. Zkouším anglicky, pak trochu španělsky, chvilku se nic neděje, pak dorazí zřízenec osobně, vezme peníze, pak mi vydá a brána se otvírá. Jsme v Perpignanu, před námi Pyreneje se zasněženými vrcholky, nádherný pohled, krásné počasí. Konečně je legrace, silnice se kroutí, podél cesty kamenné kláštery i budovy, míříme na hranici směr Andorra. Provoz je poměrně velký, když se dostaneme na hranice, překvapuje nás cca 4 km fronta aut s francouzskými značkami. Předjíždíme to protisměrem, hned za hranicí na vrcholcích hor je prapodivné nákupní městečko, trošku Disney Land, parfémy, hadry, restaurace, ale i věci na motorky, oproti Francii velmi laciné. Benzín je za 1,25 Eur. Míříme, směr hlavní město Andorra la Vella, cestou vidíme lyžařské střediska, nádherné hotely, ale nikde ani noha. Auta i vše kolem svědčí o vysoké životní úrovni, na druhou stranu jsou ceny v restauracích i obchodech úplně normální, nechápu, jak to celé funguje, DPH je 0 %, stát je bohatý a lidi taky. Ubytováváme se v centu, Hotel Les Fonts, cena 58 Eur. Jdeme na pivo a véču, cestou nakupujeme blbosti. Najeto 319 km.

11. 5. Andora la Vella - Zaragoza

Nakupujeme samolepky na kufry a vjíždíme do Španělska. V Adrallu odbočujeme na starou pyrenejskou silnici N260 a jedeme přes la Pobla de Segur, el Pont de Suert, Ainsa až do Sabiňanigo. Zpětně hodnotím, jako jeden z nejlepších horských úseku, kvalita asfaltu pro GSka výborná, samá zatáčka a nádherná krajina, kaňony, řeky, skály v kombinaci s dobrým počasím nádhera. Vše kvete a krásně voní. Stahujeme se do Zaragozy. Z Huescy vede neplacená čtyřproudovka po náhorní planině, fouká tak silný vítr, že dva pruhy pro jízdu rovně skoro nestačí. Velká legrace je při předjíždění kamionů, kdy je pořád třeba měnit náklon motorky. V Zaragoze si dáváme pivko a na bookingu objednáváme hotel Goya v centu města. Cena 62 Eur za pokoj, parkovné chtějí 18 Eur za motorku, smlouváme, že zabereme jen jeden box na auto a to i zaplatíme, ale bez úspěchu. Parkujeme o 200 m dále na malém náměstí mezi skútry. Vyrážíme do města, obrovské náměstí s katedrálou, vystoupení bubeníků, moc pěkné. Máme žízeň, kamarádka mi poradila, že když se něco jmenuje la bodega, je to sklep s dobrým vínem a máme tam jít. Sedmičky jen lítaj, jíme k tomu nějaké tapas zvláštních kombinací (rybička s marmeládou a čokoládou), ale docela to chutná. Potácíme se na hotel s poslední lahví v ruce a dopíjíme ji v hale. Chci udělat nějaké fotky, ale asi to nepůjde, zrcadlovku, tablet a další blbosti jsem nechal v bodeze. Říkám si, snad tady jsou slušní lidi, ale vnitřně se s těmi hračkami loučím. Najeto 390 km

12. 5. Zaragoza - Logroňo

Budím se s divným pocitem, že jsem trouba, co propil všechny věci hned první večer, navíc to chce brufen, hlava slušně řinčí. V kapse najdu účet z Bodegy, je tam i telefonní číslo, volám tam, ale nikdo to nebere. Jdu do recepce a žádám recepčního, ať to prověří. Někdo to na druhé straně zvedá a říká, že se podívá. Za chvilku volá zpět, že vše si můžu po 10 hod. vyzvednout. Tady je svět asi ještě v pořádku. Jdeme do města na snídani, za 2 Eura je espreso a toasty, všude je plno studentíku, co se jim nechce snídat doma. Město žije a má příjemnou atmosféru. Číšník v bodeze se na mě nebo mi směje a vrací mi hračky. Startujeme stroje, cílem je národní Park Bardenas Reales u města Tudela. Trochu bloudíme, ale nakonec vše najdeme. První projíždíme makadamový úsek, do kterého se vjíždí ze silnice NA 125, vyjíždíme nahoru do kopců, moc pěkná vyhlídka. Pak jedeme na hlavní okruh ze silnice NA 134 jižně od městečka Arguedas, skalní útvary jsou nádherné, připadáme si jako v USA na poušti. Jsme hladoví jako psi a jedeme na slepo do Arguedas něco zakousnout. Na něčem jako náměstí je restaurace pro místní, objednáváme Paellu, jídlo moc dobré. Turistů sem asi moc nejezdí, na místí působíme jako atrakce a staří pánové ohlížejí motorky. V plánu byl klášter v Irache, kde je v kašně voda a víno pro poutníky. Nakonec musíme z časových důvodů vynechat a sypeme to směr Logroňo. Zastavujeme na kraji města a hned jsou u nás policajti, ptají se, jestli chceme pomoct a když nechceme, zase zmizí. Tady má pomáhat a chránit asi jiný význam. Bereme na okraji historického centra hotel FaG, nádherný interiér, pokoj za 56 Eur, parkovné je 18 Eur za podzemní parkovací místo, 4 motorky se na něj vejdou. Jdeme do města něco spolknout. Najeto 335 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE