europ_asistance_2024



Slovinsko na Jawě 350 v doprovodu čtyřkolky

Z nostalgie na mladá léta, kdy jsem se proháněl na Jawě 350 jsem si pořídil opět kývačku Jawu 350 r. v. 1957, která 15 let stála v kůlně, samý rez, prostě nálezový stav. Po půl roce práce jsem na ní poprvé vyjel a rozhodl se, že si na ní udělám první motodovču v 59 letech. Při grilovačce jsme se domluvili se zetěm, že vyrazíme společně - on na čtyřkolce Kawasaki 750 a já na Jawě. Mám projetou téměř celou Evropu s manželkou autem a 5 let na kamionu, pro přečtení pár cestopisů padla volba na Slovinsko - Triglavský N.P. Jelikož Slovinsko znám pouze jako tranzit do Chorvatska. Datum odjezdu jsme stanovili na sobotu 22. 8. 2015.

Kapitoly článku

1. DEN

A je to tady .... Jawa nabalená, vše funguje, ještě nějaké drobnosti napakuju pod sedlo a startuju. První šok je tu! Jawa nedobíjí, jak jsem dával poslední věci pod sedlo nedopatřením jsem urval ukostření relátka, mám zápalko z 634 a relé pod sedlem, oprava 15 minut a startuju, vše v pořádku, snad to byl první a poslední problém, který jsem si zavinil neopatrností. Vyjíždím na sraz na křižovatku do Skorošic na Jesenicku. Odjez se posunul na 9:00. Pokračujeme směr Mohelnice, Moravská Třebová, Brno. Na benzině před Brnem dáváme kafčo a sváču a pak dál na Znojmo, kde dotankujeme. Jedeme přes hranice Šatov směr  Krems, kde trochu bloudíme, jelikož nechceme na dálnici, nakonec se vymotáme a pokračujeme na St. Pöln, dojedeme do Rotheau, kde jsme při hledání  kempu narazili na sraz motorkářů, kde nám majitel a pořadatel v jedné osobě nabídl místo pro stan, ukázal na velký pozemek a řekl „das ist mein grund, postavte si stan, kde chcete a přijďte na pivo“. Po postavení stanu, večeři a pivku z plechovky jsme šli na čepované, dostali jsme krígle a mohli si natočit, co hrdlo ráčí. Dali jsme si jen jedno a lámanou němčinou pokecali s majitelem a jeho paní, která nám nabídla něco z grilu. Slušně jsme poděkovali, ale byli jsme nacpaní z domácích zásob. Přidali se i někteří motorkáři k debatě, byl to příjemný večer. Majitel nám ještě ukázal svoje motorky a také manželky a dcery. Asi po 23 h jsme šli spát. Ujeto 414 Km.

2. DEN

Po snídani foto z místa a sbalení se chceme rozloučit s majitelem, ale asi zapařili trochu víc, všude klid, tak jsme usoudili, že by nebylo slušné je budit a vyjíždíme směr Mariazel. Super cesta, jedna zatáčka střídá druhou dále Leoben, Judenburg, St. Veit - Villach, odbočujeme na Krajinskou Goru, jedeme si v klídku a najednou za ostrou pravotočivou zatáčkou před námi prudké stoupání, jaké Jawa za 58 let neviděla... za dvě... za jedna... nevím, jak dlouho, možná 600 metrů, možná víc, pak za dvě... místy i za tři a jsme nahoře! Sjedeme do Kr. Gory dále sedlo Vršič, moc hezké panorama, pár foto a sjíždíme dolů. Ubytovali jsme se v prvním kempu v Trentu za 11 éček, po večeři sprcha, pivíčko a hajdy na kutě. Ujeto 362 km.

Rozhodl jsem se, že ráno vyměním řetězové kolečko u převodovky, dosud jedu na 18 zubů, doma jsem to nestihl, tak jsem vzal s sebou 17 zubové.

3. DEN

Po snídani měním kolečko, máme sbaleno a začalo pršet... Po hodině čekání jsme na sebe hodili nepromoky a vyrazili směr Mangart. Vyjeli jsme až nahoru, poslední 2 km je zákaz vjezdu, ale za deště jsme předpokládali, že tam asi policie nebude ( jeli bychom i kdyby bylo hezky). Stejně tam jezdí všichni dle cestopisů. Výměna kolečka se osvědčila, Jawa si jen broukala, nějaké foto a jedeme přes Passo Di Predel k jezeru Lago Di Predil, opět pár fotek. Sjeli jsme ještě do Cave Di Predil, otáčíme se, pokračujeme směr Bovec. Nahoře na bývalé celnici bylo schováno pod střechou pár českých motorkářů, pozdravili jsme se a prohodili pár slov. Z Bovce dále na Tolmin, chčije a chčije... v obci Tarnovo ob Soči ve vodáckém kempu jsme sehnali bungalov za 12 eur na osobu, mohu doporučit příjemné paní, co to vedou. Konečně v suchu.

102 km za stálého deště.

4. DEN

Strávený v kempu sušíme co je třeba, sem tam prší, někdy i zasvítí sluníčko. Nakoupili jsme nějaké potraviny a pivo. Samozřejmě jsme zmokli, když jsme se vraceli z nákupu. Chystáme jídlo a relaxujeme. Odpoledne jsme si udělali výšlap kaňonem řeky Soči, moc hezké. Večer dáme nějaké pivko. Zítra má být hezky, takže popojedeme...

5. DEN

Konečně se budíme do slunečného dne. Předpověď počasí je přesná. Po snídani se sbalíme, rozloučíme se s majitelkami kempu a jedeme směr Bohinské jezero. Sjezd z Bohinského sedla nemá chybu. Prohlídka jezera, nějaké foto. Z časových důvodů jsme vynechali vodopády Savica, někdy příště určitě se sem ještě vrátím. Pokračujeme k Bledskému jezeru, opět prohlídka a pár fotek. Přesouváme se do Krajinské Gory, kde jsme nafotili kamzíka a jezero a vyrážíme k domovu. Přes Villach, St. Veit u Treibenu za tmy jsme zakotvili v kempu v Gaisthornu za 10 eur pro oba. Ujeto 374 km. Jdeme spát s tím, že zítra to dáme až domů.

6. DEN

Po snídani a sbalení vyrážíme po trase směr Admond, moc hezká cesta, krásné panoráma a sjezd do Admondu, opět paráda, dále Heiflau - Waiselburg, přejíždíme Dunaj a dáváme  se doprava podél Dunaje do Krems. Cesta ubíhá v pohodě, před Krems slyším, že Kawa nějak burácí. Zastavuji a Robin hlásí, že má díru ve svodu výfuku. Říká, že to řešit nebudeme a jedem dál. Horn - Retz - Šatov - cesta Rakouskem naprosto v pohodě, problémy nastaly až v česku kolem Brna. Samé objížďky a pak další na Svitavy. Konečně máme objížďky projeté, ze Svitav - Mohelnice - Zábřeh - Hanušovice - Lipová Lázně - Žulová... Robin na Javorník a já do Vidnavy.

Je 0:30 a jsem doma. Sprcha a moje postel... Ujeto 575 km. První motodovča se nám vydařila, přes zimu zase něco naplánujeme. Robin po týdnu prodal čtyřkolku a koupil Aprilii Dorseduro. Potvrdilo se, že když se chce, tak to jde a nemusí mít člověk velké GS. Jawa to dala bez sebemenšího zaváhání. Slovinsko je krásná země, kde se člověk domluví s příjemnými lidmi, takže volba byla správná!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (32x):


TOPlist