Slovinsko 2013

Den 3., Pátek 21.6.

Váháme, jestli tu nenecháme stan a nepojedeme pojezdit Triglav jen nalehko, s tím, že se večer vrátíme do základního tábora. Ale při pomyšlení jet stejnou cestu dvaktrát, se nám nechce. Nehledě na to, co kdybychom našli nějakej hezčejší kemp. Balíme, platíme, a jedeme s plnou polní…

Po silnici 206 směr Krajnska Gora, přes passo Vršič. Další mazec! Cesta nahoru dobrejch 20 minut. Nechtěl bych to šlapat na kole a smekám klobouk i s parukou před cyklisty, co to tam dávali. Zastávka na vrcholku, pár fotek, koupit nálepku a hou hou dolůůůů. Teda ještě chvilku strpení, než přejde stádo ovcí, které si to v klídečku a pohodičce šine přes cestu. 

 U nápisu Stará Ruská cesta jsem se pousmál. No po pár set metrech mě smích trochu přešel :) Ty vole tudy snad jezdily ruský tanky. Chvílema asfalt, panely, beton, střídaly kočičí hlavy - povrch vozovky spíš pro endura. Ale moje FJRko sjede všechno…

Stavíme u jezera Jasna, taky moc hezký. Už jsem se chtěl zase koupat, ale při pohledu do vody a spatření asi miliónu malinkejch pulců, mě to koupání nějak přešlo. O autobusu mejch vietnamskejch fanynek, co už chystaly foťáky nemluvě :-)
V Kranjske Gore tankujeme, cena benzínu mě docela zklamala. V Rakousku jsme tankovali levněji. Kde jsou ty časy, kdy jsme s našima Stodvácou jezdili do Itošky přes Slovinsko, kde jsme tankovali plnou, právě kvuli ceně o víc jak 15kč/litr levnější. No nic, valíme dál po silnici 201 podél říčky Sava Dolinka, obci Mojstrana sjíždíme z hlavní a po místní komunikaci nás navigace žene zkratkou směrem na Bled, Bledskému jezeru.
Ze silnice se po chvíli stala silnička, ze silničky cesta, a z cesty se začala stávat spíše cestička. Při míjení cedule „KONEC ASFALTA“ si říkám, tady něco nehraje… Jedeme dál, nás nic nerozhodí. Jedeme max.rychlostí 40km/h po šotolině, lesem, kde paprsky sluníčka prosvítají a nemilostně pálí do očí. Když tu a tam najednou z ničeho nic proti nám kombajn! „Ty vole, co tady s tou krávou děláš“, řvu si v helmě a uhýbám ke kraji, jak jen to jde, že už kufrem sekám kopřivy a brousím lak o svah, kterej je hned vedle. Málem jsem si překousl jazyk a připosral trenky, ale vešli jsme se. Max.rychlost snížena na 20km/h :-) a jedeme (a teď myslím opravdu doslova) vstříc novým dobrodružstvím. Po asi 20km a snad hodinové jízdě přijíždíme zpět na normální silnici.
Příště až mi navi oznámí, že trasa lze propočítat pouze s použitím nezpevněných cest, budu zvažovat další možnosti :-)Projíždíme Bled, je tu mraky lidí a spousty motorkářů, ale jezero fajn. Stavíme, fotíme, svačíme a smějeme se té offroadové cestě. Jsem neposeda, vyrážíme dál po silničce 209. Náš dnešní cíl je Bohinjské jezero a vodopád Savica. Jezero super, lidí teda taky dost, ale ne tolik, jako v Bledu. Při výstupu k vodopádu jsme se trochu zadejchali, ale taky paráda. Pár fotek, chvíle relaxu se sexy výhledem a schůdek po schůdku dolu. Co dál? Na motorkářích jsem se dočetl o motokempu někde nedaleko, ale co když se nám nebude líbit? Krom toho už jsme byli uvaření a to jezero mě dost svádělo.
Plán je jasnej, zůstaneme, jen se ještě zastavíme nakoupit zásoby. Cestou jsme viděli místní samoobsluhu, tak se pár kiláčků vracíme. Před sámoškou:přistoupí ke mně místní stařík a lámanou Česko-Slovinštinou se dává do řeči. Pochopil jsem, že u nás v Československu byl na vojně a že má naši zemi moc rád. Dále ukázal na motorku a říká: „Dobrá mašina“, tak jsem se zasmál. V tom mne chytil za rameno, ukázal na Káju a říká: „taky dobrá mašina“ :-) Tak jsme mu dali palec hore a rozloučili se. Místní, hlavně staří lidé jsou velmi kamarádští a milí.
Dorážíme do kempu, kde potkáváme čecháčka na luxusní tříkolce s karavanem. Pecka!  Ten se před námi někam schoval, nebo jsme se minuli. Hned vedle něj stanoval Anglický páreček důchodců na GéeSu se sajdkou a s úsměvem na nás mávali.
Stavíme stan, bereme plavky a razíme k vodě. Místní kempaři ve svetrech a vestách na nás nevěřícně koukaj a s takovým pošklebkem kroutí hlavami. No namočili jsme si nohy po kotníky a jasný bylo, že Kája tam nevleze. Tak jsme otevřeli plechovkáče „na kuráž“ a já tam po půlhodinovém rozmejšlení skočil. Kempíci začali tleskat a ten jejich pošklebek se rázem změnil v úsměv, někteří teda spíš koukali s otevřenou pusou. Ale proč pojedu k jezeru, když se v něm ani nevykoupu?! Po koupeli jedno „točeno pivo“ a na kutě.
Kemp Zlatorog **, 20E/noc (dva lidi, moto, stan) GPS: 46.279291,13.835768

Najeto 170km

Den 4., Sobota 22.6.

Dnes chceme dojet k moři, se zastávkou na Predjamském hradě. Jsem trochu smutnej z toho, že opouštíme hory, ale co, musím taky vyhovět dívčí půlce výpravy a podívat se někam do tepla a k moři.
Vyrážíme přes Bohinjskou Bystrici po hlavní silnici č.909, dále po č.910, krásnou krajinou, kde pouze sedláci obrací a suší seno na zimu, jinak nepotkáte živáčka. Občas zdravícího motorkáře, či cyklistu, anebo „paragána“. Dál si to štrádujeme po č. 403 a kousek za městečkem Zali Log mi navigace přikazuje odbočit vpravo, přes zákaz vjezdu. Stavíme, chvíli váháme a po projetí prvního auta, nejspíš nějakýho místňáka, to plným plynem pereme za ním. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE