europ_asistance_2024



Víkend na Slovensku

Uplynulo pár měsíců od koupě moji první motorky a já si už pohrával s myšlenkou, že by bylo potřeba vyrazit na nějakou delší cestu za hranice naší republiky. Při pročítání všech možných cestopisů tady na webu jsem začal přemýšlet o tom, že s přítelkyní vyrazíme na slavný a všemi opěvovaný Grossglockner. Jenomže, nemám kufry na motorce a jet tam s baťohem na zádech není úplně ono, a jelikož jsem byl v nové práci teprve krátce tak ani dovolená nepřišla v potaz. Rozhodli jsme se tedy, že pojedeme přes víkend na Slovensko. Které není na čas a potřebnou výbavu tak náročné jako Rakousko.

Kapitoly článku

PRVNÍ DEN: pátek 21.8.2015

Z práce jdu dřív a zhruba kolem 14. hodiny vyjíždíme vstříc novému dobrodružství. Dnešní plán je jasný, dojet do 300 km vzdáleného města Prievidza, kde máme na dnešek zamluvené spaní.

Jedeme bez navigace, pouze z vytisklou mapou z netu a vypsanými městy s čísly silnic. A tak nás nepřekvapují opakující se zastávky a ptaní se kolemjdoucích na cestu. Co nás ale překvapilo, byla krátká neplánovaná návštěva Rakouska po špatném odbočení v Mikulově. Na podruhé už to však vyšlo, a tak v 18:25 přejíždíme hranice přes přechod Hrozenkov.

Bereme to svižně, abychom ještě za světla byli na místě. Jelikož zkušenost, kdy jsem  jel v noci domů 150 km už nechci nikdy zažít. Tma jako prase a to světlo co Japonští inženýři na motorku namontovali, jestli se to teda dá světlem vůbec nazvat svítilo tak málo, že kdybych na svícení použil telefon teflonem tak by to bylo asi lepší.

Něco před půl 8 přijíždíme do města Prievidza. Tak jako jsem celej den nemohl nikam trefit tak ubytovnu, kde máme přespat nacházím tak bravurně jak to nedokáže ani ta nejlepší GPS. Kolem ubytovny kupa nepřizpůsobivých občanů a tak motorku parkuji na dalekém náměstí pod pouliční světlo.

Sprcha, jídlo, na pivko do hospody, kde jsme měli tu čest poznat kus slovenské kultury. Točí Kozla a v televizi dávají Slunce seno. 

Unaveni a s těšením na další den jdeme spát.

 Najeto 311 km

DRUHÝ DEN: sobota 22.8.2015

V 7 hodin budíček, snídaně a chystání na další den, jak se zdá trochu zamračený. Jdu pro motorku a přijíždím před ubytovnu, kde ke mně přichází starší pán bílé pleti a ptá se "Kdes to měl zaparkovaný, že ti ju neukradli ". S radostí, že máme na čem odjet, odjíždíme. První zastávka Zámek Bojnice, kde se natáčela pohádka Šíleně smutná princezna.

 

Po pár fotkách vyrážíme dál mezi pohořím Velká Fatra a Nízkými Tatrami. Zde musím vyzdvihnout silnici č. 14, která vede z Turčianských Teplic do obce Dolný Harmanec. Pěkný asfalt, kde jedna zatáčka střídá druhou. Dál jedeme směr Donovaly, zde v lyžařském parku zkoušíme bobovou dráhu, je to super zážitek, ale motorka je motorka. Poobědváme a vyrážíme dál na Ružomberok, Kvačianskou dolinu až k hradu v Oravské Porubě.

Na večeři zajíždíme do obce Stará Bystrica, kam nás nalákal Slovenský Orloj. Není tak krásnej jako ten náš, ale má tu obrovskou výhodu, že se zde nemusíte přetlačovat s turistama z Japonska. A riziko, že Vás okradou chmatáci je zde o 100% menší.

S přecpanými břichy vyrážíme směr Rajec, kde máme domluvené další ubytování, teda si to aspoň myslíme. Po telefonickém totiž zjišťujeme, že sice stojíme správně u pošty jak je domluveno, ale ve špatném městě. A tak jsme jedeme zpátky do města Rajecké Teplice, všimněte si ty podoby. Zde nás už čeká krásné ubytování v lázeňském prostředí s parkováním ve dvoře.

Sprcha, jídlo, na pivko do hospody a RomanTyčka procházka.

Najeto 363 km

TŘETÍ DEN: neděle 23.8.2015

Dnes nás čeká slunný den. V 9 hodin nasedáme na motorku směr ČR přes Karpaty. Opět zatáčky a krásná krajina. Po cestě zastávka v Luhačovicích, kde jsme se najedli a schladili točenou zmrzlinou. Pak do Uherského hradiště za kamarádkou. Pak přes Buchláky na Brno. Navštěvujeme Mohylu míru, kde jsme nerudné bábě zaplatily 10 Kč za parkování, abychom viděli památník v rekonstrukci. Stejně tak i Brněnské silnice, kde jsme se kvůli uzavírkám celkem zdrželi. Ještě navštívit rodiče a hurá domů.

Výlet to byl nádherný, počasí nám vyšlo páradně a motorka za celou cestu ani jednou nepozlobila. No a příští rok snad do toho Rakouska na Grossglockner.

Najeto 343 km

Celkem najeto 1017 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (7x):


TOPlist