Strážovské vrchy

Ve třech dnech na Slovensko do Strážovských vrchů.

Strážovské vrchy

Kapitoly článku

1. den, tj. 11.7.2014

      Tak vás zas zdravím, děcka. Su tady zas a tentokrát se s váma podělím o zážitky z traťůvky na Slovač do Strážovských vrchů. Na sleváču jsem zmerčil pobyt na jednom slovačským lontě a tak jsem to po dohodě s mojó zabukoval a cálnul. Bylo to pro dva na pátek až nedělu c PéPéčkem (Pozn.autora: Ne abyste vy čuňáci mysleli na něco nemravnýho, je to fakt polopenze.) Splašil jsem čemodan na motku a mohli jsme vyrazit.
       Vyrazili jsme něco po druhé odpo z Blanska směrem na Vyškec. Sotva jsme ujeli pár kilců do nedalekých Lažánek, začalo scat a plóžili sme se vyfrézovanó štrekó, párkrát sme kópili sprchu od plechovkářů až na hrb a to se mně začalo honit glocnó hodit tam vracečku dom. Ale batůžek se zezadu neozýval, tak jsem zatáhnul za plyn a valil dál. Scalo chvílu fest, chvílu zas míň. Ve Vyškecu pak vůbec. Ne na dlóho, kósek před Nesovicama, v díře zvané Roštoudky, jsme museli vyhodit kotvu a vzít za vděk autobusové zastávce. Vasrůvka mi už čvachtala v gaťatech v rozkroku. Šťouralům, co namítnou, proč jsme si nevzali nepromoky, odpovídám, že jsme holt šetřili místem.

       Buřina přešla a my valili dál na Uherské Brod a Buchlováky. Tam taky přestalo scat. Přes čáru jsme přejeli ve Starým Hrozenkově a kósek za čárou jsem dali pauzu u koliby Drietomica. Vždycky tady byla super obsluha i chalka. Tentokrát se okolo místo hbité servírky plóžila zjevně nakrknutá mladá kůža, a protože čekání na kafe bylo dlouhý, zvedli jsme kotelny, vomrkli nové párek černých labutí v jezírku, kopli do vrtule a mazali vocaď.
     Kósek za kolibou je 60ka  a hned po pár metrech stáli místní šilci a měřili v obou směrech. Ale bliknul na mě jeden plechovkář, tak v poho. A džipina mě táhla ještě před Drietomou doleva, tak jsem ji poslechl a dal levingston okreskou do lesa. Projeli jsme les, pak Horná Súča, Doľná Súča, Nemšová a Dubnica nad Váhom. Tady mi to přišlo jak skanzen socialismu. Paneláky, fabriky, cesty, vše jak to v 70. letech postavili. No nic, pokračujem na Iľavu, Zliechov a konečně Čičmany.
     Zámeček jsme našli hned. Vyfásli jsme klíč od cimérky v patře, kde budem vegetit do neděle. Žádná hitpoška, ale nejsme cimprdlich. Čisto bylo, takže pohoda. Shodili jsme vlhký hadry a šuflata a vyrazili se do knajpy nafutrovat a taky na nějaký to bahno. Chalka celkem šla. Dokalit další škopek, hodit sršňa do kolny, opláchnout longoša (kocór zase to svoje), otevřít nitrianského červa a pomalu nacvičovat skoky do betle. Chrupčili jsme za moment.

2. den, tj. 12.7.2014

    Durchčili jsme až do čtvrt na deset. Pila do knajpy nachalovat se. Dali jsme i kafe a protože zoncna rumplovala, šli jsme protáhnout pastelky aus. Čičmany jsou špicové lont, jejich dřevěný malovaný perníky jsou fakt suprový, nic podobnýho jsem nikde negómal. Hodili jsme čučku taky do Národopisnýho muzea, lupen stál symbolický éčko.

   Na Zámešku jsme dali kafčo a šli se vohodit na výlet po okolí. Hrnuli jsme na sever směr Rajecká Lesná vomrknót vyhlášené betlém. Voni to píšou všude betlehem, ale proč, to mně glocna nebere. Štreka byla betélná, samý bergle kolem, asfalt solidní, levingston - pravingston, plechovky nula. Škoda že jen 16kilců. Na místě nám místní londoni ukázali cestu a šli jsme na čučku. Vzali za kliku a bác ho. Zarýglovaný!? Čtvrt hoďky před zavíračkou na to hážou bobana. Takže až tam někdo povalí, maj polední pauzu plus minus půl hoďky.
   No nic, pěkně nakrknutý jsme to hrnuli zpátky a dál na jih do Bojnic. Z Čičman je to 39 kilců. A zas až do Prievidze špica štreka. Pro kochálisty i pro závoďáky.
   V Bojnici jsme chtěli hodit voko do Prepoštské jeskyně. U vlezu nás zdejší hajfa s úsměvem vyvedla z omylu, že pudem do skutečné jeskyně. Je to jen šméčko, taková naučná stezka o pravěku. Co už, šli jsme do toho prsama, někdo většíma:-), když už jsme se sem v tom hicu táhli. Zacálovali jsme 7 éček za oba a vyfasovali test s ujištěním, ževraj, keď správne odpovíme na kontrolné otázky, dostaneme cukríky. Byla to celkem čurina. Kolem nás kroužili podobný dospělý individua a hledali a hledali. Zmákli jsme to, obtáhli hajfu vo cukríky a mazali provětrat kostry k zámku. Lidí bylo jak vo póti, tak jsme vsadili zmrzku a hodili zpátečku (jen pro pořádek, lupen stál 8 éček).
     Cestou zpátky jsme jeli kolem pramene řeky Nitra a pak jsme se stavili na kofču u salaše Kľak. Betélné dřevěné perník, kolem plno vyřezávaných soch a ty panoramata:-) Stojí za to hodit sem voko.
    Když jsme dorazili k penzionu, na dvorku místní londoni trsali, hókali a kalili jak vo život. Pré mají ňáké Den obce. No tak jsme kydli na lavku, dali pár škopků a šmírovali jak se baví na lontě. K trsecu jim hrála místní grupa, něco jako "Švédská trojka" nebo tak nějak. Teda sotva čtvrt hoďky váleli  a hoďku buď futrovali, kalili nebo plkali. Ale v pauzách jódlovali místní ty jejich vály, jako "...on mi ho tam..." , "....keď prišiel moj milý ožratý domov..." atp. Prostě vo tom, jak kdo smočil paroh nebo jak se kdo nakóřil. A to byl věkové průměr cca 75 let. Špica čoch. Ještě na cimře jsme slyšeli to hókání. Pré hráli až do třech, ale vo tom já nemám ani šajn.

3. den, tj. 13.7.2014

     Ráno jsme se vodlepili před devátou, dali dlabanec, zamázli sekyru, natlačili cajky do čemodanu a hodili mávačku domorodcům na Zámečku. Byli to lidi v pohodě, ochotní, usměvaví, dělali, co mohli v rámci možností.
   Valili jsme dom směrem na Zliechov, Iľava, Dubnica a tentokrát Trenčín. Nakonec jsme se rozhodli, že v té hicně  Trenčínský hrad nedáme, snad jindy. A valíme do Česka.

    Přes čáru zas v Hrozenkově, jen kotvu na kafčo jsme vyhodili později, u penzionu Rasová. Na ceduli měli kynutý knedle s merglama a to jsem neodolal. Byly suprový. No a pak zas Buchlováky, Brod, Nesovice, Vyškec a Blansko. Tam jsem odložil batůžek a valil přes Sobůlky do Brniska.
   Závěrem chcu ocenit statečnost mojí milé. Nevzdala to, dala to v dešťu, buřině, hicu, nevyspaná, je to prostě holka i do nepohody.

    Jináč, pokud někdo bude mít stejné nápad na vélet, můžu doporučit. Stačí 3 dny, víc toho na čučku v okolí sténě není. No a pro ty, co to maj přes kopec (UH, ZL, VS,..), je to betélné typ na jeden den. Zejména pro lidi typu Roman Tyčka:-) Kdo nehledá luxus, Zámeček OK, jináč je tam penzion Katka, Javorina, ubytko v soukromí ap. A špica tam může být i v zimě, na bretlách se dá hoblit svah všude kolem.
   Jo, děcka, chalka byla v oukeju, mohla být pestřejší, bahno dobrý, kofča suprová (dělá se v Rajecké Lesné) a místní hajfy tentokrát nemůžu hodnotit. Jednak jsem měl milou sebou a taky kromě té mladé v kase u neandrtálců měla nejmladší sedm pětek na hrbu.
    Tak zas někdy, bděte a dávéte na sebe majzla, zdarec

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.35
Známkováno: 20x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist