Slovensko na pohodu

Den 1 - pátek 1.7.2011

Sraz je na benzínce v Hrádku ve Slezsku... Jsem první, druhý doráží Tom na MZ 150, v šusťákách, v teniskách...  Po standardních otázkách co to vlastně mám za motorku, co to žere, kolik to jede, atd. se Tom "chlubí" svou úplně hladkou zadní pneu!  Bezelstně mi pokládá otázku, jestli pojedem daleko, jestli mu pneumatika ještě vydrží..?  Navrhuji hned koupit novou, což se nesetkává s nadšením, takže vydrží!  Přijíždí Dan na Jawě 350 " Devině". Vidím, že nabalenou krosnu na Ukrajinu jenom přikurtoval na motorku a jel. Bereme plné nádrže, olej do 2taktu a hééén...Hrkáme se přes Čadcu, Žilinu, v Rajci nakupujem papu, na benzínce Tom zjišťuje, že nemá sluneční brýle, takže by si jako nějaké koupil. Po chvíli vychází z prodejny s brejlema jako mafián... Odjíždíme s Danem, ale Tom zůstává stát a divně pokyvuje s hlavou. Vracíme se na benzínku a na dotaz - co se děje?, dostávámeTtomovu strohou odpověď:  "Tlačí mě...brejle...v přilbě..."  Mizí v útrobách prodejny, aby v zápětí vyšel jak hrdina s vrácenou eurobankovkou v ruce!  "Bába byla trochu nas*aná, radši pojedem..." prohodí  Tom ledabyle. Opouštíme benzínku a jedem perfekt zatáčkami přes Fačkovské sedlo, kde nás zlákala vůně kávy ze salaše! 

Jedeme pak přes Prievidzu, Topolčany, Nitru až do Štúrova. Cesta probíhá v pohodě, zpestřením jsou vesnice plné cigánských obyvatel, hlavně dětí, Dan na ně pokaždé zvesela troubí, načež děti reagují veselým máváním a přátelským vbíháním před motorky... Tomovi vypadává ze svíčky fajfka, načež se Tom zkušeně shýbá, nahmatává fajfku, dává si pár elektrošoků a ještě zkušeněji nasazuje, skopává tři až pět kvaltů dolů a héééén... Dojíždíme do Štúrova. Trochu kufrujeme, tak se u hospody ptám kudy tudy... Jedem podle navigace místních, odbočuji do jednosměrky, Dan je za mnou, Tom nikde, tak čekáme... a nic... "Dane, počkej tu, zkusím ho najít!" Projíždím spleť jednosměrek, jedu znovu kolem té hospody, kousek dál míjím v zatáčce Toma... Otáčím se a valím zpátky, když se s Tomem potkáváme a pak jedem konečně spolu, zas kolem té hospody... Osazenstvo si muselo myslet, že jsme nějací gegoši... Huhůůů... Dojíždíme do kempu, který je naproti termálnímu koupališti. Vstupné do termálu trochu připomínalo drahotu, tak stavíme stany a valíme raději do hospody na chladěné, čapované... Večer bylo dlouho vedro, tak se jich vešlo...