Motorkou za duchovními hodnotami a hmotnými zážitky

Deník z 2400 km cesty motorkou po Čechách a Slovensku v srpnu 2011.

Motorkou za duchovními hodnotami a hmotnými zážitky

Kapitoly článku

Kamarádi, rádi bychom se podělili o naše plány a zážitky slovem i obrazem. Po snadné domluvě s Miriam a Richardem a Franceskou a Pavlem tedy se sebou:) jsme vyrazili společně s kamarádem Vojtou na dovolenkovou moto-cestu v jedné stopě a po stopách Božích.


Den 1 - pondělí 1. srpna 2011

Vyrazili jsme z Prahy a Mělníka na skútru Yamaha 250 (Havránkovi), Suzuki 650 Savage (Franceska), Kawasaki VN 800 (Pavel) a Kawasaki 600 (Vojta). Našim prvním cílem byly po 220 km překrásné cesty Orlickými horami. Dorazili jsme do Neratova, kde 20 let budují Fuksovi a Němcovi kostel a dílo chráněného bydlení. Samozřejmě jsme obdivovali kostel Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou. Jak jsme později zjistili, naše cesty vedly po kostelech Panny Marie pak už vždy... V Neratově jsme nejenom přespali, také jsme se modlili a vůbec dobře se měli.

Den 2 a 3 - úterý a středa 2.-3. srpna

Pak jsme si kousli největší krajíc (365 km) a jeli přenádhernou přírodou po silnici č. 11 až na Slovensko okolo Strečna a údolím Váhu do Sučan u Martina, kde nás čekala otevřená náruč bratrů Salesiánů Juraja a Maroša i garáž fary. Jejich pohostinství, včetně přilehlé restaurace, kde byl prostor k velmi příjemnému sdílení., jsme využili po dvě noci Společně jsme se dohodli na výletu do Tater, kde nás inspirovala krásná příroda k nevšednímu zážitku – jízda na koloběžce z Hreběnku. Naše cestovní rychlost se snížila na pouhých 52 km/hod, protože jsme se neustále kochali a dojímali. Na zpáteční cestě přes Ružemberkom jsme v malé dědině, Liptovské Sliače, navštívili 15 let starý, radikálně moderní kostel – společné dílo řady architektů nazvané ARCHA. Na začátku stavby kostel neměl jméno pro zasvěcení, při kopání základů byl nalezen kámen ve tvaru srdce a druhý dovezen se štěrkem. Je tedy zasvěcen nejsvětějšímu srdci Ježíšovu a srdci Panny Marie. Po 260 km jsme se vrátili do Sučan, kde začínala večerní bohoslužba v kostele Panny Marie. Večer jsme zakončili s bratry Salesiány debatou o jejich společném díle, kdy v tomto domě chtějí připravit na život propuštěné mladistvé delikventy.

Den 4 a 5 - čtvrtek a pátek 4.-5.srpna

Následující den byl náš cíl nejnovější (jeden rok starý) řeholní dům bratří Benediktýnů v Samporu u Sliače, s kostelem zasvěceným proměnění Páně. Bratr František odložil vidle (labora) a s otevřeným srdcem nás vřele provedl areálem a dal nám požehnání  (ora) Pokračovali jsme cestou k rodišti Francesky – Nová Baňa. Cestou jsme byli svědky zázraku doplnění benzínu do zaručeně prázdné nádrže v průběhu jízdy do motorky Havránkových:) Dalším zázrakem je meteorologická situace, protože kolem nás pršelo, a na nás ne! Po krátkém uvítání s farníky a panem děkanem jsme se ubytovali u tatínka Francesky a vyrazili na pěší túru kolem jezera Tajch, které je dominantou místního údolí. Zajímavé je, že je na kopci. Tento den jsme zvládli 170 km jízdy a 2 km chůze. Po večerní bohoslužbě nás pan děkan Peter pozval na agape. S naší radostí jsme cestou domu seznamovali všechny sousedy.
Poslední den našeho společného putování jsme navštívili naopak nejstarší benediktínský klášter na Slovensku v Hronském Benadiku s relikvií Veroničiny roušky a také místní společenství salesiánských spolupracovníků, které je zde od roku 1977.

Den 6 - sobota 6.srpna

V sobotu na Sv. Proměnění Páně jsme se rozloučili s Miriam a Richardem a popřáli jim šťastnou cestu domů. Nebylo jim však dopřáno. Večer jsme však dostali SMS, že u Hodonína jim vypověděl motor a cestu domů dokončili s pomocí svých dětí autem ve 3 hodiny ráno. Tentýž den nás ale doplnil náš kamarád Toník na Hondě 750. Po vřelém přivítání okolo desáté dopolední s námi zažil asi jeden s nejrychlejších dnů. V 11:30 jsme křtili malou Martínku a po obědě u jezera Tajch ve vyhlídkové restauraci završené výbornou palačinkou jsme šli navštívit kamarádku a jejího vítacího psa Bruna do Kozárovic. Odsud na svatbu do Hronské Benadiku, večer mše svatá a poté oslava narozenin tetičky (74 let)a už jen spokojený a unavený jít spát. A za sebou podobně jako jiné dny 180 km bez deště a v krásném počasí!


Den 7 a 8 - neděle a pondělí 7.-8.srpna

V neděli jsme ráno začali maraton čtyř mší svatých, na kterých jsem kázal v českém jazyce Slovákům. Radost nám udělal výlet na Bukovinu do kostela sv. Marie Goretti, je patnáct let starý a nyní čerstvě vymalován pro první mši svatou novokněze Milana. Po obědě s námi jel Francesky tatínek (84) na motorce na pivo. No a večer bylo krásné setkání s naším kamarádem, místním pane děkanem, a s našimi společnými přáteli. Mimo super grilu tu bylo pivo přímo duchovní - Smädný mnich!
V pondělí jsme za mírně mlžného počasí vyjeli do Nízkých Tater za haluškami na poutní místo Staré Hory (mariánské poutní místo), jenže nás 10 km před cílem donutil vydatný déšť otočit nazpět. Při návratu déšť ustal, a proto jsme se rozhodli navštívit lázeňské město Sliač, poslat pohledy přátelům a ještě jednou navštívit klášter Sámpor. A po celkem 230 km jsme byli doma a u přátel jsme jedli skutečně domácí bryndzové a slaninové halušky. A i tento den jsme byli na mši svaté, tentokrát večer v kostele sv. Alžběty.

Den 9 a 10 - úterý a středa 9.-.10.srpna

V úterý jsme se vydali do Baňskej Belej za Frančesčinou sestrou Boženkou, kterou jsme vybavili helmou a ona jezdila celé dva dny s námi. Zajeli jsme do Banskej Šťavnice, na jezero Počůvadlo, ke Šťavnické Baňe, do Hontiáských Něměc za našim kamarádem P. Peterem, milovníkem motorek Ducati Monster, a nakonec na rodinné grilování na Novů Baňu. Ve středu byl na programu "odpočinkový" den s krásnou vyjížďkou Pohroním cca 150 km a večer rozlučkový guláš a ministranty na faře s děkanem Peterem.


Den 11 a 12 - čtvrtek a pátek 11.-12.srpna

Ve čtvrtek nejprve odjez od dědečka z Nové Bani směr Partizánské, Nové Mesto nad bb a do Topolecké u Starej Turej ke kamarádovi Daliborovi, který nás uvítal maxi-obědem (kačice, pstruhy, knedle-lokše). Poté jsme společně jeli obdivovat hraniční horu Javorník a světe div se, chodili jsme pěšky , dle našeho odhadu to bylo nakonec cca 4 km na 2400 km v sedle motorek:) V pátek pak 365 km až domů, pod ochranou Panny Marie, bez deště a nehod. Po D2 a D1 už jen drnc, drnc, drnc, drnc..., bzzzz.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.50
Známkováno: 12x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist