Dovolená červen 2012 - Nízké Tatry

Za cíl letošní 1.dovolené jsme si vybrali Nízké Tatry na Slovensku. Ubytování jsme si našli v Demänovské dolině. Z důvodu nedostatku místa jsem nucen připojit na cestu i vozík PAv-40, čímž se cesta stává zajímavější. V plánu není žádné velké ježdění na motorce, ale pěší tury. Proto zde nečekejte rozsáhlé popisování nekonečného cestování na motorce. Zato zde bude pár tipů na zajímavé pěší výlety. Jedu se svojí přítelkyní na naložené Jawě 350/640 + PAv-40.

Dovolená červen 2012 - Nízké Tatry

Kapitoly článku

Den první – 19.6.2012

Od domu odjíždíme v 10.40 s plnou nádrží a věcmi přeplněnou motorkou. Na motorce sedíme dva, máme 3 plné kufry a pak ještě plného PAva-40. Pro PAva to je jeho druhá jízda a doufám, že pro něj nedopadne stejně jako ta první, kdy mi prasknul rám pod korbou. Cesta je naplánovaná po trase Kroměříž, Holešov, Fryšták, Slušovice, Vizovice, Horní Lideč, Půchov, Žilina, Martin, Liptovský Mikuláš, Demänovská dolina v Nízkých Tatrách.

Při rozjezdu lituji, že Jawa nemá alespoň o 10kW víc a lituji motor, že musí táhnout takovou zátěž. Takto naložená Jawa se kroutí a mám pocit, že mám prázdné zadní kolo. V kopečkách mezi Fryštákem a Slušovicemi to vipadá, že motor už vůbec netáhne a mám obavu o jeho přehřátí a následné zadření. Tak raději na karburátoru přitahuji šroubek bohatosti směsi o ¼ otáčky, ale výsledek se nijak neprojevuje. Asi nejsem zvyklí na takto zatíženou motorku. První plánovanou přestávku máme na čerpací stanici u Valašské Polanky. Zde nechávám motor trochu vychladnout a i mi se chladíme zmrzlinou. Po přestávce pokračujeme dále na Horní Lideč a pak na Půchov. Z Půchova do Povážské Bystrice chci jet kolem vodní nádrže Nosice, ale díky uzavírce musím pokračovat po hlavním tahu a ocitám se na dálnici. Dálnici opouštím až v Bytči a celou cestu jedu 100-115 km/h. Alespoň je to příjemná změna a cesta již normálně ubíhá. Za Bytčí zastavujeme na malou pauzu. Pak následuje cesta přes ucpanou Žilinu a pod hradem Strečno do Vrůtek a Martina. Hned za Strečnem opět zastavujeme, abych si vyfotil zříceninu starého hradu. V opačném směru do Žiliny je několikakilometrová kolona, která se téměř nehýbe a auta jenom popojíždí. Kolona je až do Vrůtek. Před Vrůtkama opět zastavuji na benzínce a chci si najít kešku u děla z 2.svět.války. Dělo stojí hned vedle silnice, jako památník bojů za 2.svět.války.  Ale díky tomuto provozu nechci nikde nic vytahovat. Tak nasedáme a jedeme dál přes Vrůtky , Martin směrem na Ružomberok. Před Ružomberkom zastavujeme v salaši Krajinka, kde si chceme dát oběd a koupit trochu ovčího sýra na večeři. Po zastavení na parkovišti mě osloví jeden český řidič se slovy údivu, že si troufáme na Jawě až na Slovensko. Po dobrém obědě opět nasedáme a jedeme přes Ružomberok na dálnici kolem Liptovské Mary do Liptovského Mikuláše a pak odbočujeme do Demänovské doliny, kde máme rezervované ubytování. Ubytování je luxusní a jsme nad míru spokojeni a mohu jej vřele doporučit. Vybalujeme věci a PAva-40 ukládám do neděle ke spánku do úschovny lyží. Po ubytování jedeme ještě koupit něco na jídlo do Liptovského Mikuláše a při té příležitosti plním nádrž a do nádrže mi vleze 12,3 litrů Naturálu. Po návratu zakrývám motorku plachtou a jdeme plánovat túru na příští den.

Ujeto 252km, spotřeba 4,9l/100km

Den druhý – 20.6.2012

Dnes se na motorce přesuneme jenom na konec Demänovskej Doliny a pak pěší tura na Chopok a Poľanu. Na Chopok se buduje nová lanovka a cesta na jeho vrchol je procházka po jednom velkém staveništi. Cesta z Chopoku na Poľanu je již pohodová a můžeme si užívat výhledu. Škoda že je opar a nedá se pořádně fotit. U vrcholu Dereše se vedle chodníku pasou Kamzíci a já mohu k nim přijít až na vzdálenost 5m a udělat několik fotek.
Najeto 18 km.

Den třetí – 21.6.2012

Dnes vyrážíme na „odpočinkovou“ turu. Jako cíl jsme si vybrali Kvačianskou a Prosieckou dolinu. Na cestu jsme vyrazili kolem 10 hodiny a za 40 minut přijíždím na parkoviště před Kvačianskou dolinou. Parkovné pro motorku stojí 1 Euro. Z Parkoviště vyrážíme po červené tur.značce a procházíme po pohodové cestě celým údolím až k vodním mlýnům v Oblazech. V Oblazech jsou 2 mlýny, ale jenom jeden je provozní a je volně přístupný. Po zaplacení dobrovolného příspěvku na opravy mlýnu, celý mlýn prolézám a dělám fotky. Po prohlídce se vydáváme po modré tur.značce která vede do Prosiecké doliny. V obci Veľké Borové míjíme pěknou hospůdku, a jelikož máme hlad, tak se jdeme něčeho najíst. Jídlo bylo velice dobré a s plnými žaludky pokračujeme dále v chůzi.

Po projití rovné pláně přicházíme k horní části Prosiecké doliny a potom z toho co zde vidím, mi padá brada. Před námi se otevírá kaňon vymletý vodou, ale voda zde momentálně není. K průchodu kaňonem je potřeba lézt po žebřících a držet se řetězů, či lan. A to jsem ještě netušil, co nás čeká po zbytek cesty touto dolinou. Přelézáme velké kameny, slézáme po žebříkách, lezeme podél skály, abychom nespadli do potoka, který se jako zázrakem vynořuje pod skálou a zaplňuje údolí. Jelikož o kráse této doliny se nedá nic napsat, ale musí se vidět, tady je pár fotografií a doporučuji si tuto dolinu projít. Opravdu stojí zato.

Po projití Prosiecké doliny se vydáváme po žluté na parkoviště, kde jsme zanechaly motorku a pak se vrátili na penzion. Dnešní den budu muset někdy zopakovat, ale v opačném směru.

Najeto 50km.

Den čtvrtý - 22.6.2012

Dnes dopoledne prší a tak je válecí den. Sedím u notebooku a čtu si co je kde nového. V poledne přestává pršet a dokonce i občas vysvitne sluníčko a tak pěšky vyrážíme do 10 km vzdálené obce Svatý Kríž na prohlídku dřevěného kostela. Z venku není kostel ničím extra zajímavý, ale ve vnitř už je to něco jiného. Škoda, že se nesmí ve vnitřních prostorách fotit. Po opuštění kostela začíná pršet a mi jdeme v dešti zpět. nádherně zmokneme až na kůži.

Den pátý – 23.6.2012

Návštěva Žiarské doliny. Do Žiarské doliny vyrážíme po 10 hodině a na místě jsme za necelou hodinu. Jelikož už jsme docela unaveni předešlými dny, tak nějak v chůzi nespěcháme a procházíme dolinou po tak zvané „staré cestě“ k Žiarské chatě. Tam jsme nabraly síly a vydaly se zpět po nové asfaltové cestě k motorce. V plánu byl výstup přes Žiarské sedlo a Baranec, zpět na parkoviště k motorce. Cestou na penzion jsme se ještě zastavili na nákup. Návrat po 16.hodině. Z této cesty nemám jedinou fotku, takže nic nepřiložím.

Najeto 43km.
 

Den šestý, poslední – 24.6.2012

S nabalenou motorkou odjíždíme v 10.00 a v plánu je cesta po dálnici a zastávka ve Vlkolínci a na oběd v Salaši Krajinka. V Liptovkém Mikuláši sjíždím na dálnici a hned mi do cesty vstupuje policista v bílé čepici a dává znamení k zastavení. Ihned mi projede hlavou, že mám zapojený vozík, který má v průkazu max.rychlost 70km/h a přemýšlím nad výmluvou. Když už jsem 5m před policistou, tak tem mi ukazuje, abych jel, a zastavuje auto jedoucí hned za mnou.  V ten okamžik mi spadl kámen ze srdce a beru za plyn a mizím z místa se stovkou na tachometru. Škoda, že je dálnice jen kolem Liptovské Mary a tak po pár kilometrech se silnice mění na klasickou s jedním pruhem pro každý směr. Před Ružomberkom mě dojíždí skupina 6 motorek a zařadí se cik-cak za mnou a jako vedoucí skupiny projíždím Ružomberkom. Všichni odbočujeme na Bánskou Bystricu a teprve na konci města mně předjíždí. Já odbočuji na Vlkolínec a škrábu se na 1.rychlostní stupeň do kopce na parkoviště před obcí. Po zaplacení vstupného 2 eura na osobu, si necháváme u pokladní bundy a tankvak a jdeme se podívat do vesnice. Připadal jsem si jako bych se vrátil v čase o nějakých 100 let zpět a při tom je vesnice stále obydlená.

Po odjezdu z Vlkolínce projíždím Ružomberkom a míříme na oběd na Salaš Krajínka. Parkoviště je plné a také restaurace. Na místo se čeká fronta. Po vydatném jídle ještě kupujeme domů uzený ovčí sýr a opět vyrážíme. Cesta se krásně kroutí kolem Váhu, škoda, že je velký provoz a auta se táhnou za sebou jako šňůra perel a nemohu si tu krásu vychutnat. Cestou zastavuji jen na konci Žiliny pro dotankování plné nádrže a vjíždím opět na dálnici, která mne dovede až do Půchova. Jedu 90-105km/h a silný boční vítr semnou občas pěkně zacloumá. Při sjezdu z dálnice opět stojí policie, ale mě si nevšímají a já uháním dál směr státní hranice. Na bývalém hraničním přechodu se něco staví a Tatra mi tam nedává přednost a já brzdím naloženou motorku pomalu i očima a pak jede asi dvacetikilometrovou rychlostí. Projíždím Horní Lideč, míjím Čertovi skály a zastavuji na čerpací stanici u Valašské Polanky. Dáváme si zmrzlinu a protahujeme ztuhlé zadky. Nyní následuje průjezd Zlínem a po dálnici do Kroměříže. Doma jsme po 17.hodině.

Najeto 266km.

Závěr

Jízda s naloženým vozíkem byla pohodová, akorát se motorka trochu víc vlní, ale na to jsem si po pár kilometrech zvyknul. Spotřeba je nějakých 4,9 l/100km, což s takto naloženou motorkou není moc.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.07
Známkováno: 28x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist