Tour de Romania - červen 2012

z Ústí nad Orlicí do Rumunska

Tour de Romania - červen 2012

Kapitoly článku

Několik let zpátky jsme začali jezdit na podzimní srazy časopisu Motoroute. Já, Martin na "brku" Námaha XT125, Tonda alias Candát na VéeFéRu 800, Míra na Báwu R1150R a jeho brácha Robert na dvanáctce Banďákovi. Ten měl ovšem o zavazadlo navíc v podobě svý drahý polovičky Danči. Jako každej rok jsme hltali zážitky ostatních z motocestování a spřádali plány, že spolu taky jednou někam vyrazíme.
Na srazu v září 2011 nás okouzlilo Rumunsko a Ukrajina. Po několika schůzkách u kafča na benzince byl cíl jasný - vyhrálo Rumunsko. Jelikož však Robert hned na začátku prohlásil, že na Banďákovi takovouhle cestu absolvovat nehodlá, v listopadu koupil svoji vysněnou dvanáctku "Géeso". To byl impuls i pro mně. Začal jsem sjíždět net a spekulovat, co pořídit. Nakonec jsem si zajel pro půl roku staré "GS-ko" TripleBlack - tak se i můj sen stal skutečností.
"GS-ka" jsme přes zimu trochu "vytunili", postupně vyrobili a dokoupili nosiče, různý ochranný rámy a další potřebný vybavení pro cestování. S Robertem jsme si každej pořídili navigaci Garmin Montana 650, do kterých jsem nechal kromě běžných map nainstalovat i topografický mapy Rumunska. Koupil jsem knížku průvodce Rumunskem, pečlivě ji prostudoval a zajímavý body přenesl do programu Mapsource pro Garmin. Taky jsem pročetl nespočet motocestopisů a zkoukl plno videí. Dalším zdrojem potřebných informací se mi stal můj velkej koníček geocaching, který mi dal taky spoustu zajímavých tipů. Některé poibody (trasové body na mapě) jsme ještě probrali s naším kámošem Mildou, kterej tou dobou pobýval na studentský stáži v Bukurešti. Příprava trasy byla dost náročná a zdlouhavá, ale jenom díky ní jsme navštívili top místa Rumunska. Ukázalo se, že místa profláknutý a hojně navštěvovaný turisty často nejsou tak úchvatný (např.hrad Bran) jako spousta nádherných zákoutí (bahenní sopky), o kterých se člověk jen těžko dozví.
Jak už to tak bejvá, během plánování se složení naší skupiny začalo postupně měnit. Míra, kterýmu se v dubnu mělo narodit druhý dítko, to s ohledem na rodinu vzdal rovnou. Candát, kterej jako jedinej neměl původně v úmyslu měnit stroj, se "pod tíhou" našich "GéeSek" rozhodl  přeci jenom "čenžnout" Hondičku za Súzu DL V-Strom, což se nakonec ukázalo jako rozhodnutí osudový. Při "testovací jízdě" totiž v jedný zatáčce v Orlických horách trošku zaváhal a lehnul. Odnesla to naštěstí "jenom" noha, ale s komplikovanou zlomeninou se dost špatně jezdí a i největšímu optimistovi muselo dojít, že za tři týdny zbývající do odjezdu se to asi nezahojí. Naše skupina účastníků zájezdu se teda o dalšího člena zmenšila. Tenhle stav ale dlouho netrval. Na hokeji jsme s Robinem navrtali dalšího žhavce - našeho gólmana a kámoše Péťu s Hondičkou CBF600, kterej po pár dnech váhání nakonec naše řady doplnil.

Ještě před odjezdem jsme si domluvili tři základny. Na severu ve vesnici Remeti (u Dančinýho spolupracovníka Ivánka), v Bukurešti u Mildy a v české vesnici Svatá Helena u příbuzných jedné Rumunské rodiny, která již spousty let žije a pracuje v naší rodný vsi na Ústeckoorlicku.

Takže finální sestava: Já - Martin, Péťa, Robert a samozřejmě Danča.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.02
Známkováno: 44x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist