Přes Rumunsko do Rakouska

Takže snídaně, balení a jedeme. Co je zajímavé, v každé vesnici mají několik hnízd čápů. Snad mezi sebou soutěží, kdo jich má více. V jedné jsem jen u hlavní cesty napočítal 7 obsazených hnízd. To je ale jedno, narážíme na silnici 66, tohle číslo je bomba, srdce zaplesala. Ani nám nevadilo, že je to v Rumunsku a ne mnohem dále na Západ....Skutečně jsem projeli Rumunsko, vjeli do Maďarska - opět rovina a nuda, přejeli do Chorvatska, přes které byl průjezd asi 25 km a už je tu Slovinsko. Tady občerstvení u pekárny, naprosto úžasné. A za chvíli Rakousko. To už se stmívalo, ale jeli jsme po "69" a v 22 hodin padlo rozhodnutí - žádný stan, ale zimmer frei. Stálo nás to 20 Euro na osobu, ale vyspání stálo zato, byla sprcha, prostě pohoda.

6. den

Vyrážíme směr Grossglockner. Již jen jízda v Rakousku byla skvělá - nahoru - dolů, samá zatáčka, skvělá cesta. Prostě jsme si to užívali. Bylo i trochu studeno, tak zastávka a oblíkání. Čím víc se blížíme k našemu cíli, tím víc se zatahuje. No a před cílem nasazujeme nepromoky a začíná pršet. Rozladěnost, já tam jedu po druhé a pokaždé se stejným výsledkem. No nic, dojeli jsme sem, platíme poplatek (22 Euro) a v hustém dešti vyrážíme vzhůru. . Postupně přestává pršet a vidíme i modrou oblohu!!! Tak přeci - alespoň trochu štěstí. Je tu i sních u silnice, Pavel si to nenechá ujít.Já se nechávám vyfotit na "vrcholu". Pak už sjezd na sever a vzhůro přes Salzburg do Plzně. Zvládli jsme to, v 21:30 jsme byli doma. S Honzou jsme se rozloučili před Plzní u sjezdu na dálnici - jel za sestrou, která bydlí v Plzni, tak to neměl taky daleko.

Cesta byla skvělá, užili jsme si to. Boleli nás zadky, ale to k tomu patří. Motorky šlapaly bez problémů, spotřeby OK, žádné policejní kontroly a tak. Občas jsme zmokli, ale nepromoky fungují fakt dobře, takže žádný problém.
Zjistil jsem, že V Strom není zas tak dobrý do terénu - je těžký a hlavní stojánek mu bere průjezdovou výšku. Tedy asi na další cestu jej vymontuju.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE