Dracula Tour 2010

DRACULA TOUR – 2010
ASPHALT COWBOYS
Mojmír Chlupáček, Petr Jícha, Libor Trpělka, Martin Pesler

Pátek 18. 6. (Brno-Szeged):

Začínáme na OMV u Tesca na výpadovce na Blavu. Letos poprvé s novým členem ASPHALTŮ bažantem – Martinem. Choppery jsme vyměnili: Petr (Lihus) na Suzuki 650 V-Strom, Mojmír a Martin na Hondě 1000 Varadero a Libor na BMW 1200 GS. Jako každý rok, i letos někdo určitě přijede pozdě! A je to Mojmír, přijíždí na sraz o 45 min později, a tak ve 3hod.odpoledne vyrážíme směr dobrodružství. Po 496 km po dálnici, totální rovinky bez kopce a jedné zatáčky u Budapešti, jsme po osmé hodině před Szegedem a kotvíme v kempu. Bereme chatku se sprchou a WC za 25 EUR pro nás 4, ale s podmínkou, že nesmíme zvalchovat a ušpinit povlečení. Na benzínce jsme si nakoupili piva, sedíme před chatkou a paříme a kouříme. Kvůli hejnům komárů se nad ránem ukládáme na karimatky do chatky na podlahu mezi postele.
Dnes ujeto 496 km.

Sobota 19. 6. (Szeged-Sv.Helena):

Ráno vstáváme za slunka a …..Martina hrozně bolí hlava....... Copak to? Snídani nakoupíme v Lídlu v Szegedu a stolujeme před místní hernou. V jedenáct vyrážíme za velkého vedra (přes 30 stupňů). Je to úmorný, sama rovina, okreska a vcelku i provoz. Kousek za Timisoarou se koupeme v řece Timis, zrovna se tu kdosi utopil pod jezem. Sjíždí se hasiči, policie a záchranka. Po koupaní dáváme 1-2 piva a pak znovu do propocených hader a pokračujeme v hrozným vedru (37-38 stupňů) dál. Konečně po 720 km první kopečky a zatáčky a pak krásný příjezd k Dunaji, z 59 odbočujeme na 57. Odtud směr Moldova Nouá. Silnice celý den vcelku slušný a provoz minimální, takže rychlost 100-120 km/hod žádný problém. Na zahrádce u břehu potkáváme skupinu asi 10 borců z Velké Bíteše, rybáře. Spí ve Sv. Heleně. Přijíždíme po pěkném asfaltu (ještě loni prý šotolina) a s krásnými výhledy na Dunaj, Srbsko a okolí do české vesnice Svatá Helena. Tady se skutečně mluví všude plynně česky. Na křižovatce nás vítají velké slunečníky a to znamená, ze patkujeme a dáváme nějaké to pivko. Následně domlouváme ubytováni i večeři (domácí nám udělala skvělé brambory s klobásou a zelím + polévku), včetně snídaně, vše za 400 Kč. Vše včetně vesnice doporučujeme. Tady můžeme platit i korunami, čehož využíváme. Když si chceme zamknout pokoj, nejde to, při reklamaci nám bytná jen říká, že tu mají teď pouze jednoho Rumuna, ale ten prý je hodnej. Dáváme při fotbale MS pár piv a jdeme na kutě.
Dnes ujeto 300 km.

Neděle 20. 6. (Sv. Helena - Lanici):

Krásný slunný den, Mojmír jde na ranní špacír po "malé ČR" a dokumentuje. Česka snídaně: sázené domácí vejce a domácí hustá slanina (nedoporučujeme). Pak všichni prochajda po dědině. Libor se po cestě "málem" po..ral a kolem 11 hod vyrážíme podél Dunaje č.57 směr Železná vrata. Chvílemi krásný nový asfalt střídaný stavební šotolinou a sutí (už jsme tutově v RO. Téměř žádný provoz. Dáváme pauzu s pivem (38 st. tepla) před Orsovou, kde nám místní motorkář doporučil, že do Honedoary nemáme jet po státní, ale přes hory a lázně Baile Herkulane a Baia de Arama. Zajíždíme kouknout na Železná vrata a na krátkou návštěvu Srbska. Teplota tak 39 stupňů ve stínu. Kousek za Orsovou odbočujeme a vyrážíme po žluté č. 67D. Na konci lázní Baile Herkulane se koupeme v horské ledové říčce a kluci si perou smradlavá trička (To jsou ASPHALTI !!!). Pak hurá do hor a jsme konečně v pravém Rumunsku. Asfalt střídají díry a výtluky s kamenama v poměru tak 50:50. Libor vymetl jednu díru tak razantně, že mu ulétl horní kufr, čehož si asi 2km vůbec nevšiml. V horském sedle dáváme v "motorestu" výborný místní občerstvení z grilu, pivo Hategana a na závěr na chuť každý rybičku. Varování – na cestách po RO musíte být obezřetní, neboť za zatáčkou potkáte prasata, krávy, husy, kozy. V Targu Jiu se napojujeme na rout 66 (E79) a míříme na sever přes Bumbesti Jiu k Huneodara. Vzhledem k pokročilému času táboříme v "sedle" u vesnicky Laniči na oblázcích u horské řeky Jiu. Tady náš bažant poprvé položil moto na kamínky. Koupačka naturel v řece s tři 2l PET lahvemi piva, které nám dělají společnost. Pak Mojmír s Martinem dostávají hlad a tak vyrážíme na místní šašlík (Libor už v pyžamu). To se nemělo stát!!!! Samozřejmě Moraváci!!! To by bylo, abychom nechtěli ochutnat místní kořalku. Mojmír ve strachu, aby Moravákům nebyla nalita malá štamprlička objednal stakan velké, dostáváme plnohodnotných 2 deci domácí rakije. Pak ochutnáváme ještě cosi hnědého, je to lepší, tak pijem a pijem a odcházíme do tábořiště s písní " já ti ho tam našroubuju, já ti ho tam dám” na rtech a ve 2 ráno načínáme další PETku piva a konečně po 3hod lezem do spacáků. V 5 budíček, bo je bouřka jako prase a my zpitomělí, rozespalí, přiopilí zmateně a vrávoravě pobíháme po táboře a snažíme se zachránit, co je suché a co se dá. Pak naboso a s pár věcma prcháme provlhlí pod přístřešek motelu, různě uleháme na stoly na místní zahrádce a postupně omdléváme.
Dnes ujeto 270 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE