reline_unor



Santorini na Blackbirdu

Projeli jsme ve dvou na jedné motorce celý Balkán až na Santorini a zpět.

Kapitoly článku

První den jsme vyrazili pouze na Lipno, aby jsme nezahájili hned nejakým zátahem, který nás umoří a sebere elán. Na Lipně jsme se ubytovali v kempu Jenišov, který je řekl bych lepší průměr, postavili stan a vyrazili jak jinak než na večeři a nějaké pivko. A hned první večer jsme dostali sprchu, ale jak se na Lipno sluší a patří, vítr nárazem tak 80km, až jsem měl strach o stan a převrácenou motorku a tak jsem si objednal další pivko. Netrvalo dlouho a bouřka byla pryč a mi našli stan i moto na svém místě.
Ráno jsme zbalili stan a vyrazili. Naším dalším cílem a místem k noclehu byl kemp Stará Pošta, která se nacházela již ve Slovinských Alpách nedaleko hory Grintovec, kde nás čekalo nádherné prostředí a i počasí se vyvedlo.

Ale i zde se jednalo pouze o přetržení dlouhé trasy, které se ovšem konalo na nádherném místě. Kemp menší, pěkný, pěkná hospůdka s venkovním posezením pod borovicemi. Náš další přesun hned další ráno nabral směr Jajce, což je malebné městečko v Bosně, ve kterém se nachází vodopád, na nějž jsme mrkli a myslím, že jsme neudělali špatně. V Jajcích jsme stan vystřídali za Youth Hostel, za který jsme dali, jestli si dobře vzpomínám, neco kolem 30 Eček, takže v poho. Ráno opět naložit motorku, s kterou jsme včera jezdili po Jajcích a už jsme mazali do Černé Hory, o níž jsme toho hodně slyšeli, ale ještě neviděli. První zastávka byla naplánovaná v horách nekde kolem Žabljaku a páni kluci a děvčata, Černohorské hory mohu jen a jen doporučit - nádhera a víc není co dodat.


Škoda současné migrační vlny, protože to není tak daleko a je, čím se kochat. Tady jsme přenocovali v penzionku viz foto. Byli jsme moc příjemně překvapený, jak se k nám chovali, ubytování slušné, porce jídla veliké, ceny nízké, pivo dobré - může být ještě lépe? No nic jedeme dál. Další den nás čekala Budva na dva dny, aby jsme si odpočinuli od motorky a trochu poválely šunky. Klasika pláž, moře, pivko, ryba, pláž, moře a pořád do kola. Zde jsme nocovali opět ve stanu v "Kempu Budva", což byl horší průměr. Budva jako taková také nic moc a to píšu přes to, že mám moře, pláže a vše s tím spojené rád, ale tady byla všudy přítomná špína, vajgli a odpadky, ale lepší jak drátem do oka, to zase jo. 

Zkrátka vyleženi po dvou dnech jsme nabalili mašinu a pelášili k Ohridu. To byl jediný úsek cesty, který byl trochu offroadový sem tam kousek asfaltu a ještě nám do toho sprchlo, takže opatrně a pomalu. S jedinou motorkou nastane problém raz dva. Ale vše dobře dopadlo, tedy alespoň co se týče offroadu. V Tiraně v Albánii mi na semaforu vocas s Golfem zašláp plné brzdy, když chtěl projet na oranžovou a já za ním a na poslední chvíli si to rozmyslel a hamtnul na brzdy a co čert nechtěl, tak já akorát najel na nastěrkovanou šipku, zavízdalo mi přední kolo a byli jsme v něm. Naštěstí v rychlosti tak 5km, takže prakticky pád na místě, tak jsem srovnal páčku brzdy, dolil vodu z petky avalili jsme dál a za chvilku jsme dorazili k Ohridu, kde má člověk dojem, že je u moře, jen voda je sladká. Tady jsme se ubytovali již večer na Albánské straně v Hotelu Lyhnidas,

který když jsem viděl, tak jsem se nechtěl ani zeptat na cenu, jelikož byl velice luxusní s vekým bazénem a nejhorší auto před ním byla zánovní A6 (odhad 100Eček na osobu), ale moje ne jen hezká, ale i chytrá manželka řekla, že za zeptání nic nedáme a taky jsme tak učinili. Když jsem uslyšel 25Eur, tak jsem věděl, že máme vyhráno, ale když jsem uslyšel, že to není za osobu, ale za nádherný dvoulůžkový pokoj, tak jsem se málem zvrhnul. Našinec je tam bohatý, ochutnal jsem pocit němce u nás. Jinak jezero je nádherné, čisté a veliké, dovedu si představit, že tam někdo stráví celou dovolenou a bude spokojený a jak jsem již říkal, bohatý. Zde jsme strávili dvě noci.
Ráno opět náskok na oře a hurá do Meteory, což jsou kláštery na skalách uprostřed Řecka a udělali jsme dobře, protože je zde na co koukat, zase neco jiného, zase neco krásného.

Takže po ubytování v penzionu Zozas (domácí prostředí, mám za to že 40Eur. Domácí byl v pohodě, dokonce mi půjčil 32 klíč, abych mohl došponovat řetěz, protože ten jsem sebou opravdu nevezl) jsme hupli na moto aprojeli co se dalo. Opět mohu doporučit, je to zajímavé místo.
No a ráno nás čekal poslední přesun před trajektem. To místo byl kemp Glaros cca 60km od Pireas (přístav v Aténách) a musím říci, že byl moc pěkný, ve svahu, kaskádovitý a každý stan měl své místečko pod borovicemi a před ním pěkná pláž. No zde jsme se koupali a slunili, pojedli a popili a nařídili budíka a šli spát, jelikož nám to vyplouvalo 7:25 a mi byli 60km daleko. Naštěstí jsem měl Pireas naštudovaný, protože jsme sice nazaspali, ale nedošlo nám, že budeme skládat stan ve tmě (doporučuji, nemá to chybu) a také nám nedošlo, že bude ráno kolem přístavu zácpa, že jsem se ani s motorkou nechytal. Takže sbalit nám trvalo déle a pak kličkovat mezi auty ve 170 s přeloženou motorkou, co vám budu říkat trochu strachu bylo, hlavne za mnou, pak již zmíněná zácpa, před kanceláří lodní společnosti seskok, koupit lístek a mazat na loď. Nakonec 15min rezerva, ale ryskuj to. Následovalo 9 hodin nádherné plavby a už jsme tady!


Ubytování opět ve stanu v kempu v Perisse. Kemp pěkný palmy a borovice a sociálka průměr, takže dobrý. Ovšem Santorini se mi vpálilo do paměti, že půjdou vyvolat obrazy snad ještě po mé smrti. Nádherné pláže s černým pískem, po kterém v poledne nikdo pomalu nešel, rákosové deštníky, pivko za 3,50 a jídlo za 8 nebo 10 podle toho co a kde. Fira a Oia jsou městečka jak z pohádky, není třeba popis, ani to snad nejde. Takže tady jsme to během 4 dnů projeli křížem krážem a políhli na pláži.
Při návratu opět na trajekt


Po vylodění v Aténách jsme to napálili směr sever a plán byl přes jednu zastávku v Parze (Řecko), druhou Utjeha (Černé Hora) a třetí Pakoštane (Chorvatsko) se dostat domu, ale chyba lávky. Už nás to táhlo domů a tak jsme valili dál sever a dojeli večer do Larissy (střed Řecka), kde jsme přespali. Ještě jsme stihli večerní procházku a pivko za 5Eček. Ráno jsme se ale bohužel rozhodli, že valíme domů a dali cca 1800km na jeden zátah. Kdo jste neco podobného absolvovali, tak je vám jasné, že to nebyl dobrý nápad. Nejde o únavu a bolest, ale ke konci už po mě šlo spaní a bylo to o držku. Už nic podobného neudělám a že s dovolenou na motorce rohodně nekončíme.
Na závěr musím konstatovat, že to byla jednoznačně naše nejlepší dovolená. Viděli jsme toho tolik, že nám připadalo, jako by jsme na Lipně a Slovinsku byli už v loni. Kdo o něčem podobném přemýšlíte, tak to neodkládejte, jak vidíte i s jednou motorkou se nechá projet kus Evropy. Tak všem šťastnou cestu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (27x):


TOPlist