sumoto_leden



Zářijové Alpy 2011

Kapitoly článku

Den 3 - pátek 23.9.

(Zell am Ziller – Krimml – Mittersill - Bruck – Grossglockner Hochalpenstrasse –Bruck – Sankt Johann – Wagrain – Radstadt – Schladming – Liezen – Linz – Freistadt – České Budějovice – Písek – Praha – Luštěnice)

Ráno nemůžu dospat, chci se ale nasnídat. Snídaně se podává později, tak trošku trpím, jelikož dnes přijde vrchol mého výletu. Vyjíždím krátce po deváté směr Gerlos, opět nádherná trasa směrem nahoru. Několik vraceček a zatáček si dám s dvěma německýma motorkama a frčím dál. Opět nulový provoz. Platím poplatek na Gerlosstrasse a sjíždím dolů. To musím dát ještě jednou, tak šup nahoru a ještě jednou dolů. Musím dál, chci dorazit na Grossglocker max v poledne. Stavím u Krimmelských vodopádů.
Jdu se mrknout jen dolů, nahoru mě v motorkářským oblečení nedostanou. Po krátkém rozjímání nad divem přírody nasedám a zastavuju až v Brucku, kde tankuju do plné Super 98, ať jsme s Mášou připraveni:-) Vyrážím, platím dole mýtné a už hurá nahoru. Jsem poprvé na Grossglockneru a jsem nadšený, zatáčka střídá zatáčku a každou si vychutnávám, jen pozor, některé jsou mokré od tajícího sněhu.
Zastavuju nahoře na obídek na posilněnou, prohlížím průvodce, kterýho jsem vyfasoval u mýtné brány a paráda, je v češtině. Ani nevím, jak to ta paní dole poznala, když ani na značku nemohla vidět (ledažeby se dívala na obraz nějaké kamery snímající espézetky zezadu). Pod silným alpským sluníčkem chytám při obědu nějaký bronz a vydávám se prozkoumat celou Hochalpenstrasse. 48 kilometrů, 36 zatáček s úhlem otáčení 360 stupňů, minimální provoz (jak to tu asi vypadá v létě v době prázdnin…).
Některé části Hochalpenstrasse jsou po víkendovém a pondělním sněžení prohrnuty, ale vesměs suché, v nižších polohách se to naopak zase všechno zelená. Pro mě neskutečný zážitek. Dávám si to sem a tam třikrát, některé hezké úseky i vícekrát, trávím zde něco málo přes pět hodin. Při posledním stoupání na Hochtor pozor na ovce (nerespektují pravidla silničního provozu)! Už vím, proč byla dole ta značka s ovcí :)
Odjíždím odsud něco málo po páté odpoledne, na tento první motorkářský zážitek z Alp nezapomenu! A teď mě čeká cesta domů.
Poslední hezký úsek mého výletu je mezi Sankt Johannem a Radstadtem s tím, že to beru přes Wagrain. Zvažuju, jestli to nezabalím někde ještě na noc anebo to dám až domů. Přece jen už za chvíli bude večer. Rozhoduju se až za Liezenem, jelikož z Radstadtu až sem to uteklo neskutečně rychle. Svižná jízda s minimem provozu předčila mé časové odhady, takže to zkusím dát. Tentokrát to beru po A9 do Linzu, dál na Freistadt a Budějovice. V Budějovicích zahýbám na Písek. Jelikož už je dávno tma a nechci riskovat, že si popovídám tváří v tvář s nějakou srnkou či zajícem, nechávám se vést za svižně jedoucí Corsou a poté Superbem a už jsem v Praze. Jelikož jsem touto stranou jel poprvé a značení jsem jakožto nedomorodec nepochopil, tak mě to vytáhlo na okruh. Sakra, zajížďka jak prase a já už se těšíl na teplou postel. No nic ještě rychle z Prahy po R10 směr domov, kde končím trošku promrzlý, ale nadmíru spokojený lehce po jedné v noci.

Závěr: Zářijový termín určitě přispěl k umocnění zážitku z jízdy i tím, že provoz byl na většině navštívených míst minimální. A k tomu nádherné slunné počasí bez deště, co víc si na takovém výletě může člověk přát.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (24x):
Motokatalog.cz


TOPlist