S Mařenkou do Alp

Výlet na pět dní.

S Mařenkou do Alp

Kapitoly článku

Už nějakou dobu se chystám na trochu delší cesty s Mařenkou. Původně jsem si připravoval cestu na sever, tedy pouze severní Čechy, Morava a jižní Polsko, ale zasáhly zase povodně a já nerad sbírám uzávěry silnic a očumuju cizí neštěstí.
Vždy při čtení cestopisů na tomto serveru bezmocně obdivuji otrlé borce, co u patníku číslo patnáct v případě potřeby provedou kompletní rozborku a sborku stávkujícího motoru a pro tento případ si vezou s sebou nejen kompletní nářadí, ale i náhradní půlku zmíněného motoru. Náhradní půlku motoru a nářadí jsem vyřešil pojištěním Motocare v naději, že když...... tak .... zavolám...
Koupil jsem, už před měsícem, za nemalé Kč navigaci a učím se s ní zacházet. Možná to je moje vina, ale pořád ji nemohu tak nějak rozchodit, abych byl spokojen. Po delším úsilí jsem aktivoval mapu TOPO CZECH, ale stále to nefungovalo podle mých představ. Mapa CITY NAVIGATOR EUROPE NT mi stávkovala úplně. Rozhodnutí k odjezdu urychlila předpověď počasí, která byla na dny od 6. do 10. června více než suprová. Napsal jsem si dovolenou. Nakonec jsem se, ohledně navigace, obrátil na internetovou podporu, ale konverzace typu otázka - hodina - odpověď - hodina ...., neměla potřebný spád k použitelně rychlému řešení. Nezbylo mi nic jiného, než v pátek 6. června - první den dovolené - namísto plánovaného odjezdu se vypravit do Evropské ulice s prosbou, aby mi tu navigaci konečně rozchodili. Tvářili se tam celkem profesionálně a během hodiny a půl prohlásili, že teď to poběží. Položil jsem tam pár konkrétních dotazů, udělal praktickou zkoušku s pokusnou trasou a teprve pak vyměnil eura a uzavřel cestovní pojištění.
Díky tomu byla reálná chvíle odjezdu 6. června až kolem 3tí hodiny odpoledne. Rozhodl jsem se pro výlet do Rakouska s tím, že snad dojedu až do Slovinska a severní Itálie. V tuto hodinu již nebylo místa pro nějaká hrdinství po okreskách, a tak jsem mazal strakonickou, pak na Písek a až do Českých Budějovic. Za nimi na mě kolem 7mé hodiny večer kývnul rybníček Štilec a kemp. Postavil jsem stan, dal si paprikový klobásek, dva kousky, báječně se vykoupal v rybníku a konečně ze sebe sklepal mrzutý pocit z nepodařeného začátku a začal se cítit jako na dovolené.

2. den

Ráno jsem vstal, nasnídal se, vykoupal se a začal balit. Během mého pakování se do dosud prázdného kempu začali ve velkém trousit rozliční rakouští turisté s mohutným rybářským vybavením, které začali plánovitě a systematicky rozestavovat kolem rybníka. Až mi bylo těch ryb líto. Ale můžete být klidní, co jsem tam byl, nikdo z nich nevytáhl ani šupinu. Jejich drahé polovičky a dětičky se s velkým rámusem a ještě masivnějším kempinkovým vybavením začaly zabydlovat v místních chatičkách. Záhy bylo v kempu poněkud dusno a já odjížděl velmi rád a s pocitem, že do Rakouska klidně můžu, jelikož tam bude docela prázdno. U pumpy v Dolním Dvořišti jsem nabral benzín a zadal do navigace Bad Leonfelden a Linz. Záhy jsem se dostal na rakouské okresky. Mařenka se zklidnila, přestala poskakovat a stal se z ní milý společník, který sebejistě, suverénně a klidně začal vykružovat zatáčky a svižně plynout krajinou. Nádherná a vypěstěná, zatím mírně zvlněná krajina s udržovanými zemědělskými usedlostmi. Kolem cesty závěje kopretin, prostě paráda.
V Linci vystoupalo sluníčko a nastal pořádný pařák. Tady se maximálně projevila výhoda jednočlenné posádky, která jednohlasně a bez dalšího dohadování se snadno smířila s výrazným zredukováním plánované trasy. Do navigace bylo zadáno město Gmunden a tím bylo zamířeno k jezeru Traunsee. Velké vztekání nastalo u města Wels, kdy navigace mě soustavně, ba přímo sveřepě, cpala na dálnici a to i v případě, že tyto a placené silnice pro ni byly zapovězené!  Jel jsem tedy naslepo po silnici 138 a nakonec se to ukázalo jako správné. Zde se projevila nevýhoda navigace, která sice ukazuje šipkou na malém kousku kam aktuálně jet, ale jeden tak úplně neví kde vlastně je. Promenáda jezera Traunsee byla vítaným odpočinkem a s malou Mařenkou bylo snadné i na plném parkovišti zaparkovat. Od Traunsee jsem pokračoval k Attersee a po cestě jsem objevil krásnou vyhlídku, odkud Traunsee i s celým panorámatem bylo jak na dlani.
U městečka Steinbach jsem se ubytoval v kempu "Eurocamp", ale to nebyla úplně ideální volba. Skásli mě o jedenáct euro a nedali mi ani účtenku, ani "číslo" na stan. Očividně to pan recepční strčil do kapsy a odešel domů, zatímco já spal v kempu vlastně načerno. Kemp byl plný omladiny, která vyrazila si popít a zahulákat. Když jsem se vzbudil v půl třetí ráno, ještě byli v plném nasazení. Před každým větším stanem byl v provozu malý gril na dřevěné uhlí, takže ani o smrádek nebyla nouze.

3. den

Ráno, po náročné noci jsem z kempu, bez snídaně, co nejdříve vypadnul. Byla neděle, to mají supermarkety v Rakousku zavřeno, tak jsem s tím počítal a měl už jídlo s sebou. Posnídal jsem cestou  na hezčím místě a se stolečkem a lavičkou. Pak už Mařenka zamířila na Bad Ischl a Bad Aussee. Tam bylo několik krásných malých okresek, ale pak jsem odbočil k jezeru Grundlsee. Zde mi padla do oka překrásná borovice, jejíž stín zval k odpočinku, a jezero ke koupání. Byl to parádně strávený, odpočinkový den vyplněný pochrupováním ve stínu a koupáním v jezeře.
Abych se na slunci nespálil, nesvlékl jsem celý den ani při koupání tričko. Neměl jsem s sebou žádný opalovací krém a docela by se mi hodil. Až po páté hodině Mařenka se mnou pokračovala na Zell am See. Za Bischofshofenem jsem špatně odbočil, a tak mě tímto městem protáhla navigace nadvakrát. U St. Johan mě cedulky dovedly k dalšímu kempu. Camping Wieshof byl za celou cestu ten nejlepší, za slušnou cenu solidní jednání, klid a opravdu luxusní sociální zařízení. Dal jsem opět dva kousky a spal jak v bavlnce.

4. den

Ráno se poměrně neodbytně nabízela myšlenka na GG. S nadějí, že je pondělí a pracovní den, nemusel by být na GG takový nával. V roce 1999 jsem GG vyšlapal na kole. To je zážitek, na který se nezapomíná! Na kamaráda Jožku, který mi tenkrát dělal společnost a až na GG se přiznal, že trpí pořádnou závratí. Ani na veliká mračna motorek, které tenkrát kolem mě kroužily. Já měl pěkně stažený zadek, kdy některý z těch motorkářů zatáčku nevybere a srazí mě ze skály. Teď z té "druhé" pozice opáčko na Mařence mě lákalo. Velká nadmořská výška slibovala i menší parna. Po ránu má první cesta byla do blízkého Sparu pro snídani, ale co to?? Všude je zavřeno. Letos 9tého června slavili v Rakousku PFINGSTEN (svátek Letnic) a pro rakušáky je to volný den. Tím GG padl a zůstává na příště. Čerstvé housky jsem musel koupit u benzínové pumpy. Jel jsem tedy na Mittersill a cestou si projel údolí Stubachtal.
Na konci údolí je vodní elektrárna ÖBB, lanovka a také pěkný vodopád. Cestou zpátky se hodilo i nějaké to osvěžení v potoce. Pak mě cesta vedla dál až ke Krimmelským vodopádům. Tak to opravdu stálo za to! Spousty vody se řítily z velké výšky, více než působivá podívaná. Usadil jsem se do stínu, do motorkářské kavárny s výhledem na vodopády a dal si tam večeři a  dva "alkoholfrei" kousky. Mařenka tam na parkovišti kavárny stála mezi mnohem většími stroji BMW, Triumph, Kawasaki a Harley Davidson a tvářila se jakoby nic. 
Po večeři jsem usoudil, že je na čase zamířit domů. Zamířil jsem na Kitzbühel a projel přes Paß Thurn. V malé vesničce za Kitzbühel se objevil kemp a já se rozhodl tam přenocovat. Napřed mi chtěli zabavit občanku, a když jsem nesouhlasil, tak si ji ofotili a nechali mě zaplatit hned. Byl to nejdražší kemp za celou cestu. A to ještě chtěli prachy za sprchu. Příjemné jednání také vypadá jinak.

5. den

Ráno budíček v pět a před šestou jsem byl na cestě. Do Prahy to bylo 400 km a já nevěděl, jak rychle mi to na Mařence půjde. Za ranního chládku jsem uháněl po silnici 176 na Marquartstein, Traunstein a Simbach. Navigace mě vedla nádhernými silničkami, hotová lahůdka. V Simbachu jsem zadal do navigace Passau a krásně přes Schärding jsem se tam vezl. Asi 8 km před Passau, pěkně na kopci a kousek od hlavní silnice jsem vyhledal pěknou lavičku s výhledem na Šumavu z "druhé strany" a s pocitem, že teď už to určitě stihnu, se nasnídal. Bylo to moc pěkné místo. Jen všichni z auťáků, co náhodou jeli kolem, po mě pěkně čučeli. To však ve mně nevyvolávalo vůbec žádné znepokojení.
Po snídani jsem si dovolil dost! Ukončil jsem v navigaci stávající trasu a zadal novou =>směr Strakonice. Navigace dosti dlouho zuřivě počítala a pak vyhodila bílou obrazovku "chybný výpočet". S touto obrazovkou pak odmítla na cokoliv reagovat. Byla tedy vyndána z držáku, tím zbavena externího napájení, a s pocitem naprostého krámu vhozena do kufru. Už stejně nebyla potřeba, protože  jsem se nacházel ve známých cestách a krajích. Mařenka se tedy vydala na Passau,
Freyung, Vimperk, Strakonice atd. Přejezdem hranice se z vozovky stala opět děravá valcha. Kam my ty velký daně cpeme? Před Dobříší jsem se zastavil u benzínové pumpy na odpočinek, zas bylo pořádný vedro, a ze zvědavosti vytáhl z kufru navigaci. Baterky došly a navigace konečně zhasla. Po upevnění do držáku se opět tvářila funkčně. Nastavil jsem mapu Topo Czech a svou adresu ve Stodůlkách. Hned na to mě navigace sundala ze Strakonické a nasměrovala na Dobříš. "Máš pravdu, holka, máš zakázaný placený úseky" a s pocitem zvědavosti jsem navigaci následoval s přesvědčením, že bude následovat Mníšek pod Brdy, Řevnice, Kuchař a Stodůlky. Ale ouha! Hnalo mě to přes Dobříš na Nový Knín, a pak po silnici č. 102 na Štěchovice, Davle, Vrané n/Vltavou a za Zbraslaví zpátky na strakonickou. Na tom malém kousku dobře o čtrnáct kilometrů delší cesta. S navigací jsem ztratil trpělivost a dojel domů podle svého. Moje drahá žena dostala pusu, spolu s díkem za pochopení, kolem čtvrté odpoledne.

Zhodnocení nakonec?

Projel jsem se, odpočinul si!
Mařenka běžela bez zaváhání, poruch a k naprosté spokojenosti.
Za ubytování zaplaceno 140 Kč, 11€, 13€ a 16€.
Ujeto 1340 km.
Spotřeba 2,96 l/100 km.
Na pěkné silnici I. třídy, kde řidiči dodržují předpisy (Rakousko), Mařenka bez problémů držela krok. Při zácpě, koloně a ve městě byla rychlejší.
Celkové náklady na cestu 4 724,- Kč.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.33
Známkováno: 21x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist