sumoto_leden



Malý okruh Alpami aneb reklama na vodácké pomůcky

Hold všem samocestovatelům

Kapitoly článku

Tak jsem se rozhodl, že se taky podívám na motorce dál než za komín. Když jsme poprvé usínal sám ve stanu u Innsbrucku tak jsem si vzpomněl na větu z knížky Pavla Suchého : "Když jsem uléhal kdesi v poušti v Mongolsku, jen jsem se smál nad vzpomínkou, kdy jsem byl poprvé v Alpách a říkal jsem si, jak jsem daleko".

Tento cestopis je jen hold samocestovatelům jako Fidlimydli a Clostridia, kteří mě jen utvrdili v tom, že jet sám je fajn. Díky za drcnutí.

Čtvrtek 7.7

  Zabalil jsem věci do loďáku s nápisem a obrázkem výrobce, aby pak logo firmy celou cestu svítilo nad kufrem jak maják :) Koupil jsem nepromok a vyrazil jsem .... do práce. Zde jsem zbastlil držák na telefon tak, že sem ani fotku nedám. Ale fungoval a posloužil. Tím se původní plán vyjet v 11 a spát v Soldenu v Rakousku vymknul už na začátku. Vyrážím v 13.30 :D

Cesta do Rudy je známá a rychlá, v 15 hodin dávám poslední kávu této cesty u kostela a rozhoduji se jet do Mnichova po dálnici. Původně sem se jí chtěl vyhnout a jet po okreskách ale prostě čas. Jak všude píšou že jednoválcové enduro není na dálnici, tak jim věřte, kór na tu německou. Jedu vytrvale 105, a sem 2. nejpomalejší samohyb na trase :) Pomalejší jsou jen kamiony jedoucí 100. Cesta po dálnici jde dobře, tak mě napadlo, že se podívám do Lousie v Mnichově. No nafackoval bych si. Dávám navi a na okruhu kolem Mnichova zácpa. Ok, zkusím to nějak objet městem, a tam je nečekaně ještě větší :D Tak tam uvíznu, vařím se i s motkou hodinu a půl a jediná myšlenka je dostat se ven a zmizet. Ale moderní stavby kolem průtahu jsou tam pěkný.

Konečně sem se dostal ven a po dálnici mířím na Ga-Pa. Pusto, prázdno, nikde nikdo, do helmy Black Sabath a pohodová večerní jízda. Za Ga-Pa hledám kemp, bude 21.hodin, mám hlad a chtěl jsem koukat, jak si to daj Němci s Francouzema ve fotbale. Tak u Krünu kemp u cesty, parkuji stavím vařič na večeři a jdu stavět stan. A ejhle, zapomněl jsem doma kolíky. Takže kudla a vzhůru do křoví. Vyřežu pár kolíků, zatloukám je kamenem a vedle kempující dálkový cykloturista podezřele bublá do čaje :D

Pak už je jídlo a šup na fotbal. Němci padli. Po fotbale koupačka. Nevím kolik kemp stojí ale dle sprch se moje platební karta bojí už teď. Sprchy obrovský a pěkný, jednou sem tam i zabloudil ale teplá voda zdarma. Paráda. A hurá do spacáku. 400Km.

Pátek 8.7

Vstanu, dodělám rozvod elektriky k zásuvce na nabíjení (no neměl jsem úplně všechno připravený na cestu :) a vyrazím. Po 3 kilometrech jízdy si uvědomím, že by to chtělo sluneční brýle. Tak zastavuju a pak si uvědomím, že jsem je nechal na kufru, když sem šel platit kemp -18€. Tak si říkám: No do řitě. Otočím se a ejhle, zůstali tam. Moc potěšilo.  

V Rakousích je mým prvním cílem Solden, nejvyšší místo kam jde oficiálně v Alpách vyjet po silnici. Cesta parádní, sice mě navigace poslala o údolí vedle, takže jsem si prohlídl vesničky v údolí ale i tak fajn. V Soldenu pak točím do kopce a hurá nahoru. Stoupání fakt parádní. Kámoš říkal, že tu byl na kole. Hovado.

 

 

 Když už to výš nejde, protože po ledovci neumím, tak to zapíchnu a jdu se projít. Nabral jsem si sníh do bot :D

Jinak je tu frišno a krásně. Svačina a cesta dolů, prověrka repasovaných brzd v týdnu před odjezdem (aspoň to jsem stihl :)

Zpátky v Soldenu, kam teď? Chtěl bych vidět Dolomity. Hmm, tak do Taliánska. Takže vzhůru do průsmyku. Po cestě se chvíli „naháním” s Aston Martinem, pak na to šlápne a zmizí :D Protože plánování nebylo úplně podrobný, tak jsem trochu překvapen Timmelsjoch Hochalpenstraße za 16€. Pěkná cesta nahoru i dolů.

V městečku odbočuji na cestu Strada Stradale 44. Supr klikatá cesta nahoru, minimální provoz, todle byla velká paráda.

 

Nahoře relax a koukám jak se nahoru řítí báwo. Docela to praská. Přijel, zastavil u mě, chlapík vyskočil ze M4 ve zlaté metalíze, pozdravil, vyfotil si výhled, ceduli a praskal zpátky. Vyčistit hlavu. Po cestě dolů na mě ze zatáčky vyskočili 2 Porsche 911, kluci si jeli hrát do zatáček. Když už tu něco jede, tak je to aspoň pěkný kus techniky.

Ve Viturině najíždím na cestu údolím do Misuriny v Dolomitech. Muzika, prázdná cesta pod dálnicí a pohoda. Dojíždím do údolí ke Cortině d’Ampezzo a koumám, kde budu spát. Přece jen je zase 8 večer. Na parkovišti vystraším hradečáky v oktávce , kteří tam načerno spí. Myslí si, že sem strážce parku. Tak s nima pokecám o noclehu :)

Nakonec dojedu až do kempu v Misurině. Je tu po dešti a zima, kemp narvanej Čechama. Postavím stan, a zjišťuji, že se rozbil zip od vchodu na tropiku. Takže chudák motorka přichází o plachtu a tu přivazuji na stan, aby dovnitř nepršelo dveřma :D

Uvařím a jdu se družit s bandou motorkářů. Pokecáme a pak to balí, že ráno vstávaj, aby v 7 vyráželi a v 11 byli na Glossglockneru. Brr. Nevadí mi ani tak ta hodina ale ta organizovanost. Držet skupinu, někde být načas…

Jdu taky do peří. 330 Km

Sobota 9.7

Vzbouzím se v 7, sám od sebe. V noci pršelo, takže vylepšení stanu se vyplatilo.

Koukal jsem večer do map a ještě vede cesta k jedné chatě do 2500m. n. m. Je pěkně, ještě je takový měkký ranní světlo, tak nějaký jídlo do kufru a hurá nahoru. Brána je za 12€. A cesta mě vede až pod masiv Tre Crime.

Tady jsem si udělal menší pěší výlet, abych davy chodců, alpinistů a horolezců rozrážel oděn v motohadrech a motobotech :D

Dolomity jsou krásný. Parádní. Úžasný.

 

Po 2 hodinách jedu dolů na snídani/oběd a zabalit. Tak kam teď? Četl jsem, že Nočkový Alpy jsou pěkný a je to 130km. Takže do sedla. Přijíždím na křižovatku a že se vrátím zpět z Dolomit do údolí na cestu ke Cortině, když tu projede banda motorek na druhou stranu. Tak si říkám co je tam zajímavého?

Tak to stočim a jedu za nima, přehoupnu kopeček ani ne 500m a tam jezero a za ním 3000 metrové štíty hor. No kýč jak bič – Lago de Misurina. Pofotím, pokochám a pak už teda směr Rakousko.

Po cestě jedu kolem jezera Mittelsee, dlouhé, usazené mezi horama s loďkama na hladině. Pěkné. Skoro mě to zlákalo na koupání a to jsem zapřísáhlí suchozemec :D

Ještě kousek jedu a sem u brány do Nočkových Alp. Mýtné je 10,5€ a je to 40km s 52 zatáčkama a kvalitním asfaltem. Krásný svezení s parádními výhledy. Jsou to zase jiný Alpy než jsem doteď projel.

 

Po sjezdu dolů sem to stočil směr domů. Je 6 večer. Jedu po vedlejších a potkal jsem v první rozbitej asfalt :) Asi po 1100km. Kaboní se to, takže směr na hlavní a na Saltzburg.

Valim to Solnohrad, že tam najdu kemp a ráno to dorazím. Město jsem projel ale nic. Tak v dalším městě stavím a oslovuju děvče, co jde od bankomatu. V tom okamžiku vyskakuje z auta poblíž chlapík, jak čert z krabičky. Tak se rovnou taky zeptám, jestli neví, kde je kemp :) Uklidní se, ukáže mi na mapě a popřeje: Gute fahrt. Kemp sem našel ale byl plnej a drahej. Tak to zapíchnu někde po tmě v lese na divoko.

Stan podle toho vypadá :) Večeře a do spacáku. 330km

Neděle 10.7

Ráno vstanu zase bez budíka, v 6. Hic. Zabalím a cestou, že poprosím o vodu. Prvního člověka sem potkal po 50km. Mám vodu, tak zastavím v Branau auf Inn na náměstí, kde si pod motorkou uvařím čaj ke snídani. Trochu se tam projdu a směr Pasov. Zde si prohlídnu letmo město a přes Strážný se vrátím do Čech. První co vidím za hranicema je kasíno a děvka, že bych do ní vídle nepích :( Pak už jen dojezd šťastně domů.

 


Je to SVO-BO-DA, kdo váháte, jeďte.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (27x):


TOPlist