Hochalpenstrasse 2016

Alpy na Manetu S 100/ 1959

Hochalpenstrasse 2016

Kapitoly článku

Rád bych se s Vámi podělil o všední - nevšední cestu na Hochalpenstrasse.
Cestu jsem absolvoval na stroji Manet S100 vyrobeném v roce 1959 v Povážských strojírnách.
Přípravy na cestu trvaly od hloupého nápadu :) asi dvě hodiny. Sundal jsem nosič, zrcátko, baterii, vypustil benzin a odlehčeného Maneta nacpal do Škody fofrman z roku 1995. Do kufru jsem nacpal fošnu, abych ho zvládnul vyložit i naložit sám i pod alpami. Přibalil jsem bednu náhradních dílů pro Formana a další pro Maneta, koupil dvě kila banánů a tím byla příprava na cestu ukončena.
V sobotu večer okolo 21:30 jsem se vydal na cestu směr České Budějovice - Lienz - Fusch. Po 20 kilometrech bohužel shořelo relé dálkových světel, takže zbytek cesty opravdu paráda :)  Ještě že byl zrovna měsíc v úplňku :)  Po celonoční celkem pohodové cestě jízdní souprava dorazila okolo 06:00 do opuštěného a do tmy ponořeného Fusch an der G.
Všude na silnicích námraza, takže i Forman měl přes všechny podpůrné elektronické systémy co dělat, aby se udržel na cestě.

Příprava na zprovoznění Maneta a jezdce proběhla celkem rychle a okolo 07:00 jsem byl nabalený a natěšený na mýtné bráně.

Bohužel jsem nebyl vpuštěn z důvodu sněhu a ledu na vrchních úsecích u Edelweisspitze. Marné bylo moje přemlouvání, že než se Manet vyškrábe nahoru, bude to dávno roztáté.... Mám se prý zeptat okolo desáté..... zkusil jsem to v devět a byl jsem za potutelných úsměvů vpuštěn. Hurááá :) Takže řadím jedničku a v oblacích dýmu opouštím mýtnou bránu. Asi na 50 metrů jsem zařadil i
dvojku. Manet byl po ránu nějak ztuhlý, takže celé stoupání až pod Edelweisspitze rychlostí okolo 20km/h stále na jedničku.

Díky teplotě těsně nad nulou jsem dojel až k první sněžné fréze nedaleko alpského muzea přírody v nadmořské výšce okolo 2260 m.n.m
Po vychladnutí stroje jsem se vydal na zdolání nejvyššího bodu cesty - Edelweisspitze.

Díky přípravě narychlo jsem malinko podcenil vliv nadmořské výšky na výkon Maneta. Jak jsem stoupal výš a výš, začal se hltit a zatáčky
na Edelweisspitze 2572 m.n.m jsem k pobavení přihlížejících vyběhl vedle svého unaveného stroje. Nahoře jsem zkusil spustit jehlu na spodní polohu, ale jak se ukázalo, moc to nepomohlo....
Několik Helmutů, kteří po nejapných otázkách na výkon mého stroje (5 ks) obdivovali můj cestovní kufr na nosiči. Trochu jsem je nakrmil, že je to prototyp od GIVI ... Kdyby věděli, že v tom byl kdysi propanbutanový vařič .... :-)

Po vychladnutí stroje jsem se spustil dál  k tunelu Hochtor, kam jsem také nevyjel.
Při opětovném tlačení jsem byl natáčen posádkou Porsche, které jelo krokem vedle mě -  opravdu povzbudivé :)


Po zralé úvaze, jestli budu schopen dostat stroj zpátky k Hochtoru jsem se spustil směr vyhlídka Franze Josefa. Tam jsem také tlačil :)
Po pár nezbytných fotkách s ledovcem a značkou zákazu zastavení motocyklů jsem se vydal na zpáteční cestu.V záloze byla i varianta 140km přes vedlejší průsmyk, kdyby  Manet opravdu nedal zpáteční stoupání k Hochtoru. Nabalený obečením a díly na Maneta jsem byl dost, takže proč ne :) Nakonec jsem zvolil cestu přes Hochtor, abych zkusil ještě jednou výjezd na Edelweisspitze.
Byl to nejnáročnější úsek cesty. Spojka zapečená, bílý kouř z motorového prostoru a většina koní už dávno...... tlačil jsem.....
Po  vychladnutí   sjezd ke spodnímu tunelu a k jezírku - pohoda. Stoupání k památníku mrtvých - tlačil jsem...
Byl jsem opravdu rád, že jsem na parkovišti, odkud to je do Fuchsu už jen z kopce. Zastavil u mě chorvat a smál, se, že ty moje přískoky pozoruje celý den.....co dodat....

Při sjezdu do Fuchsu dostali pořádně zabrat i brzdy. Z předku se odporoučel tuk z ložisek kol.....
S klesající výškou se probudili i koně, celý den se schovávající kdesi v podsedadlovém prostoru a po projetí mýtné brány to byla
stará známá bestie na dvou kolech :)
Abych pravdu řekl, užil jsem si tento výlet o hodně víc, než na Suzuki SV, na které jsem tam byl předloni. Viděl jsem spoustu krásných výhledů, které
jsem na SV neměl šanci vidět bo jsem hltal zatáčky a zkoušel Pirelli angel... Počasí vyšlo nádherné - celý den slunečno. Dva dny nato opět chumelenice. Manet na takovéto akce není moc  vhodný stroj. Sám váží přes 100kg, k tomu dalších 100 jezdec a bagáž.... na 5 koníků to je výkon....Vzdávám hold všem, co to zvládli na Stadionech, Pionýrech atd. ...
Tak snad příště třeba na Péráku? :)

p.s. moji kolegové motorkáři ocenili jako sportovnější výkon, že jsem jel do alp se Škodou Forman a né výjezd Maneta na Hochalpenstrasse... :)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.07
Známkováno: 28x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist