D.I.A. Alpy 2010

18.8.2010 středa (Brno – Garmisch-Partenkirchen – 722,4km)

Ranní odjezd se nám trochu komplikuje. Nedávno mě zlobila baterka a nenašla si lepší čas na odchod do věčných lovišť než před odjezdem. Ráno tedy jedeme ještě do Elitu pro novou baterku.
Vzhledem k časové ztrátě a spoustě km co nás dnes čeká, měníme mírně plán a volíme variantu jízdy po dálnici i v Rakousku. Jako průjezdní bod volíme městečko Mattighofen, pro znalce KTM netřeba rozebírat, pro neznalce bych toto místo nazval domovinou KTM.
Jelikož nám po cestě trochu prší, děláme pouze nějaké fotky, tankujeme a směřujeme dále směr Garmisch. Cesta byla převážně po dálnici, takže méně zajímavá. V Garmischu hledáme ubytování a projíždíme městečkem křížem krážem, až na konec nacházíme malý, lehce zastrčený (snad i tedy levný) penzion. Paní majitelka ovládá angličtinu lépe než jsme čekali, vzhledem k jejímu zasloužilému věku. Motorku parkujeme pod stříškou a paní domácí s údivem prohlásí „ very big bike“.Po vybalení a nutné sprše si dáváme konečně i teplé jídlo (k obědu byly studené řízky s chlebem, jak jinak :-D ) a ohříváme si guláš z plechovky.

19.8.2010 čtvrtek (Garmisch-Partenkirchen – Bolzano – 380,2km)

Vstáváme před 8 hod a v 8 jsme již na snídani. Snídaně byla vynikající.
V noci pršelo, k ránu jen mrholilo a než jsme vyrazili tak už se začalo objevovat místy i sluníčko. Cesta je velmi příjemná, báječné horské silničky… přesně kvůli tomuto jsme sem jeli. Po cestě zastavujeme u horského jezera, voda je neskutečně čistá.
Další zajímavostí po cestě je vojenská pevnost „Festung Nauders“, která nyní funguje jako muzeum. Bohužel se na informační tabuli dočítáme, že je pouze na objednávku pro větší skupiny lidí. Přes cestu ještě nacházím místo, kde jsou asi 3 tanky a 2 děla.
Pokračujeme dále po cestě směr Passo dello Stelvio. Cesta vede okolo „Lago di Resia“, nemůžeme zde nezastavit a alespoň na chvíli se nenabažit té nádhery.
Ve městě Pratto alo Stelvio ještě tankujeme a lehce se občerstvujeme. Moc netušíme co nás čeká za zatáčky. Zhruba v půlce už mi celkem docházejí síly a tak si dáváme malou pauzu. Moc příležitostí k předjíždění toho karavanu nebylo a jet za ním bylo únavné.Po příjezdu na vrchol děláme pár fotek, rozhlížíme se co kde a tak. Samozřejmě nezapomínáme na jídlo (opět řízek a chleba).
Naše cesta pokračuje druhou stranou dolů směr Bormio a Passo del Tonale. Šílené nekonečné serpentiny.
Poměrně vyčerpaní přijíždíme do Bolzana, ubytování se nám nedaří najít žádné volné a za slušné peníze, tak pokračujeme pomalu směr Nova Levante a doufáme, že po cestě na něco narazíme. Cca po 8km nacházíme ubytování, majitelé jsou motorkáři. Motorka opět parkuje pod stříškou a my si pochutnáváme tentokráte na těstovinách ala vitana.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE