Čtyři dny v rakouských kopcích

Už několikrát jsme se pokusili dobýt Großglockner. Bohužel vždy se nám do toho zamotalo i škaredé počasí, a tak z hlavní „hvězdy“ našeho výletu nebylo nic. Tentokrát nám však počasí vyšlo dokonale, a tak jsme se mohli vydat na necelé čtyři dny projíždění krásných cest v rakouských kopcích.

Čtyři dny v rakouských kopcích

Kapitoly článku

Každý rok spolu bojujeme, kolik volných dní se nám podaří ukousnout pro společný motovýlet a pár dní klidu a štěstí za řidítky. Ať už kvůli rodinám nebo pracovnímu vytížení. Loni to navíc bylo zpestřeno o termín očekávaného přírůstku jednoho z účastníků a povinností nastávajícího otce držet místo řídítek ruce rodičky. O dříve realizovaných pěti dnech toulání se zatáčkami si můžeme nechat zdát, a tak se již zkraje každého roku strhává boj, jestli to budou jen tři, nebo alespoň čtyři dny.
Celou vyjížďku si nakonec dávám nejprve sám a „nanečisto“ již koncem května. Stihnu to bez problémů ujet za tři dny a s rezervou... ale jsem svým vlastním pánem, na nikoho se nevážu a také nepotřebuji čas na nezbytné zastávky k debatám, co kdo cestou viděl (a taky nekouřím:-)). A tak ukecám ostatní členy výpravy, abychom si ujeli alespoň kousek cesty již první den resp. tři dny motovýletu si natáhli o půldenní přesun blíže k cíli v první den a vše si to vychutnali trochu v poklidu. Termín odjezdu je tedy zvolen na sobotu 25.6. 2011 a návrat v úterý 28.6.2011. 

Den 1 – sobota 25.6. 2011 (Znojmo – Sankt Pölten - Mariazell)

Výprava startuje ze Znojma, kdy je sraz domluvený na čerpací stanici Shell na 13:00 hodin. Naše sestava čítá čtyři výletníky : Franta (Honda CBR 954 RR), Lukáš (Kawasaki ZRX 1100), Jirka (Suzuki B-King), Jarda (Suzuki GSX-R 750).  O čtvrt na dvě se konečně scházíme všichni a tak já a Franta máme dost času na namontování intercomu, abychom mohli tvořit prvního a posledního jezdce a byli o všem informováni. Kupujeme taky desetidenní dálniční známky, ať se tím už nemusíme později zdržovat.
Vyrážíme směr Sankt Pölten. Máme víc možností kudy jet. Pro dnešní den vybíráme přejezd přes hraniční přechod Hnánice, dále přes Retz a silnice č. 35 a 45 dojíždíme do Hornu. Odtud silnicí č. 34 podél řeky Kamp, přes Naturpark Kamptal. Je to příjemná cesta údolím s hezkými silnicemi, plná zatáček, ale také vesniček s radarovými budkami. Asi po hodině cesty dáváme na jednom odpočívadle kratší přestávku. Pak už přijíždíme do Kremsu a rovnou najíždíme na placenou rychlostní komunikaci  S33 vedoucí do Sankt Pöltenu. Projíždíme centrem a po silnici č. 20 se vydáváme směr Mariazell a taky do úseků s kopečky a zatáčkami.
Projíždíme přes Traisen, Türnitz a krásnými serpentinami se šplháme do městečka Annaberg, kde dáváme další zastávku. Sjíždíme pak serpentiny na jižní straně Annabergu. Projíždíme několika dalšími serpentinami, které v této trase jsou (zde už není cesta tolik kvalitní) a kolem půl paté přijíždíme do Mariazell. Zde se ubytováváme v hotelu Haus Franziskus, který je asi 100 metrů od hlavní silnice, po které budeme další den pokračovat v cestě. Ubytování ve dvoulůžkovém pokoji vyjde jednoho na 31 € i se snídaní a motorky musí dnešní noc přečkat na venkovním parkovišti. Vybalíme a vycházíme do města na večeři a omrknout centrum. Zde se zastavujeme na jídlo v pivovarské hospůdce (Brauhaus), kde si vaří vlastní kvasnicové pivo, tak ochutnáváme (já jsem nadšen, ale ne všichni jsou tak omámeni jako já a dožadují se i klasického). Dáme tedy jen dvě, jídlo k tomu a jdeme okouknout místní basiliku. Je krásná zvenčí i zevnitř a kombinace původního s novým moderním pojetím má taky něco do sebe. Po půlhodinovém obcházení jsme naznali, že bylo dost historie a na hlavním náměstí usedáme do pizzerie, dáváme pár dalších piv, kafíčko na „klidné spaní“ a vracíme se zpět na hotel.

Trasa:          Znojmo – Horn – Gars am Kamp - Sankt Pölten – Traisen – Türnitz –  Annaberg - Mariazell
Najeto:           198 km
Ubytování:     www.haus-franziskus.at (cena 31 Euro vč. snídaně)
Jídlo:              http://www.mariazell.at/gastronomie/brauhaus
Poplatky:       Rakouská dálniční známka (desetidenní 4,6 €)

Den 2 – neděle 26.6. 2011 (Mariazell – Gmünd In Kärnten)

O půl sedmé jsme všichni na nohách a rakouské předpovědi počasí opět nezklamaly. Venku je zataženo, mlha a drobně mrholí. Přesně, jak bylo uvedeno na tento den v sobotu ráno na rakouské předpovědi počasí! Psychicky jsme se na to tedy mohli připravit dopředu, takže nás to nemůže rozházet a ani nám to pokazit radost z výletu, protože víme, že po ujetí asi 50-ti kilometrů už bude zase pěkně. Sbalíme tedy věci, jdeme na snídani, kde se o jídlo pereme s autobusem polských turistů a po osmé hodině vyrážíme po silnici č. 20 směr Kapfenberg. Na konci Mariazell ještě natankujeme. Po ujetí asi 15-ti kilometrů v sílícím dešti to vzdáváme, zastavujeme v přístřeší jedné ze stodol a oblékáme nepromoky. Mokré silnice je škoda, protože trasa je pěkná, plná zatáček a několika serpentin. Naštěstí ji máme najetou už z dřívějška a tak nás to nemusí až tak mrzet.
V nepromocích to musíme vydržet naštěstí jen něco přes půl hodiny, protože rakouské rosničky nezklamaly ani napodruhé a déšť ustal přesně v místech, kde to nahlásila předpověď ze sobotního rána. Zastavujeme tedy na začátku města Kapfenberg a vysvlékáme se z nepromoků, což vzhledem k předchozímu navléknutí na mokré kombinézy, dělá některým značné problémy.
Kapfenbergu najíždíme na silnici č. 116, která nás dovede k nájezdu na rychlostní S6 ve směru na Leoben a která pak přechází na S36. Čeká nás asi 50 km po zpoplatněné dálnici, kdy cestou míjíme Knittelfeld a Judenburg. Tento úsek je trochu nudný, ale není velký provoz a silnice jako taková je taky pěkná. Po navazující silnici č. 317 jedeme přes Sankt GeorgenobJudenburg a Scheifling, kde odbočujeme na silnici č. 96 ve směru na Murau a Predlitz. Zde už je po čem koukat, když jedeme v údolí kolem řeky Mur. Zastavujeme na kousek odpočinku na jedné z benzinek a doplňujeme také nádrže. U městečka Predlitz odbočujeme vlevo a dáváme se na jih na Turracher Straße. Před půl dvanáctou už vjíždíme do kopců a serpentin k lyžařskému středisku Turracher Höhe k prvnímu sedlu.
Vydáváme se tedy po silnici č. 95 do vrcholku Turracher Höhe (1763 m.n.m.), cesta je sice úzká, ale pěkná. Zatáčky se přelévají zleva doprava a nejsou nijak utáhlé. Snad vyjma konce před samotným lyžařským střediskem. Občas ještě slabě zaprší, ale už to není nic, co by kazilo výlet. Uděláme tedy pár foteček a pokračujeme jízdou přibližně 7 kilometrů na jih, kde silnice klesá až do úrovně 1107 m.n.m. a kde odbočujeme vpravo severozápadním směrem a přes mýtnici se vydáváme do Národního parku Nockberge a hlavně na 34 kilometrů dlouhou Nockalmstrasse (za poplatek 8 €), která má krásných 52 vraceček.
Kroutícími zatáčkami, které jsou nyní zpravidla hodně utažené a dají se projíždět většinou na jedničku popř. dvojku, se šplháme zase vzhůru, kde zastavujeme u jezírka Windebensee (1950 m.n.m.), zase něco kolem vyfotíme a poté dojedeme do dalšího sedla Graupn-Höhe (2024 m.n.m.). Zde zastavujeme v místní hospůdce Glockenhütte a dáváme gulášovou polévku a espresso. Zase vše zdokumentujeme a necháme se kroutícími serpentinami vést dolů do údolí (1526 m.n.m.), abychom se hnali do druhého sedla Eisentalhöhe, které Nockalmstrasse nabízí a jehož výška je 2042 m.n.m.. Silnice je krásně postavená a v této severozápadní části má již táhlejší zatáčky. Poté opět z kopce a zde můžeme opustit Nockalmstrasse v její severní části u vesničky Innerkrems a vydat se západním směrem k silnici č. 99, po které dojedeme do Gmünd In Kärnten, kde plánujeme ubytování pro dnešní den.
Ubytováváme se po druhé hodině kousek od centra ve směru k Maltatalskému údolí, které chceme ještě stihnout odpoledne navštívit. Jedná se o pension Dullnig hned vedle muzea automobilů Porsche (www.auto-museum.at/). Paní majitelka je příjemná, pension má hezky udržovaný a se snídaní platíme 27 €. Nejvíc potěší, když na dotaz k zaparkování motorek, ani chvilku neváhá a vlétne do přilehlé kůlny a během minuty vše přeskládá tak, aby se do prostoru vešly stroje čtyř nových zákazníků a mohli jsme je zde při podvečerním návratu uložit k zaslouženému odpočinku.
Po ubytování vyrážíme slepou údolní silnicí Malta-Hochalmstrasse na prohlídku Maltatalského údolí. Určitě tato trasa stojí za „zajížďku“. Údolí je zpočátku široké a kolem silnice jsou vidět vodopády. Vstup k nim je zpoplatněn 3 €, ale nám stačí se pokochat z blízké silnice a pokračovat. „Raději“ platíme vstup hlouběji do srdce údolí, tentokráte 9 €. Kousek za mýtnicí čekáme na časově ovládaných semaforech, protože za nimi je silnice část úseku jen jednosměrná. Odtud se ráz údolí i silnice mění a přichází na řadu zúžená cesta, která se kroutí kolem skal, prochází tunely vytesanými do skály (vč. jednoho s vracečkou o 180°), místy je silnice zalévána vodou z okolních skal a občas se mezi stromy objeví vodopád. Za jedním z tunelů se nakonec otvírá pohled na betonovou hráz přehradní vodní nádrže, která je vysoká 200 m a široká 626 metrů.
Zastavujeme u hotelu Sporthotel Maltatal, který je postaven u Maltatalské přehrady (1 902 m.n.m.). Uděláme obhlídku a vše kolem se zdá v porovnání s tímto betonovým dílem trochu malé. V prostředku přehrady uděláme pár fotek na ocelovém můstku předsunutém před obrys přehrady a pro vylepšení dojmu navíc v provedení s prosklenou podlahou kombinovanou s ocelovým pororoštem. Výhled z přehrady na okolní hory Národního parku Vysoké Taury je úchvatný. Při návratu si opět vyčkáme na semaforech (na rozdíl od některých řidičů automobilů), motorky ubytujeme v uklizené kůlničce a vyrážíme na jídlo do nedaleké pizzerie v hotelu Platzer. Jídlo i pivo dobré, ale restaurace je trochu přehřátá od slunce a tak dáme ještě obhlídku hlavního náměstí a chvíli se usadíme na jedné z venkovních zahrádek.

Trasa:            Mariazell – Gußwerk – Kapfenberg – Leoben - Sankt  Georgen ob Judenburg – Predlitz – Turracher Höhe - Innerkrems - Gmünd In Kärnten
Najeto:           351 km
Ubytování:     http://pension-dullnig.at/ (cena 27 € vč. snídaně)
Jídlo:              http://www.hotel-platzer.at/restaurant.html
Poplatky:       Nockalmstrasse (8 €), Maltatalské údolí (9 €)

Den 3 – pondělí 27.6. 2011 (Gmünd In Kärnten - Hallstatt)

Den začíná velmi dobře. Paní majitelka připravila snídani ve velkém stylu a tak máme pro pokračování výletu dobrý základ. Dnešní den vyrážíme na Großglockner. Natankujeme a po půl osmé se vydáváme po silnici č. 99 (kopírující mostní dálnici A10) přibližně 10 km jižním směrem, kde před Spittal an der Drau sjíždíme na E66. Poté přijíždíme do Möllbrücke a napojujeme se na silnici č. 106 vedoucí až k Winklernu, kde je jižní vstupní brána na Großglockner-Hochalpenstraße. Od Möllbrücke je to do Winklernu přibližně 45 km příjemného svezení po široké silnici obklopené kopci a tak je stále cestou co prohlížet a o čem si povídat (a již po několikáté oceňujeme možnost vše ihned zhodnotit pomocí intercomu). Projíždíme přes Reißeck, Obervellach, Stall a přijíždíme do Winklernu, kde se vydáváme severním směrem po silnici č. 107 k dobití motorkářského symbolu Apl - Großglockneru.
Zastavujeme na celnici u obce Heiligenblut, kde platíme mýtné 19 € a také se můžeme těšit z toho, že i pro dnešní den vychází předpověděné počasí a nebe je prakticky po celou cestu bez mráčku a krásně slunečné. Konečně to tedy vychází! Některým na třetí pokus! A máme tak v deset hodin dopoledne konečně možnost po příjezdu na Kaiser-Franz-Josephs-Höhe (2 369 m.n.m.) vidět celou krásu okolních kopců. Stejně tak při přejezdu Hochtor (2 505 m.n.m.), na vyhlídce Edelweiß-spitze (2 571 m.n.m.) a v neposlední řadě i celou cestu na jednotlivé vrcholy i zpět k Zell am See, kdy se můžeme kochat pohledem do všech bočních údolí od hlavní trasy, zbytky sněhu i již zcela zelenými horskými loukami. Přesně v poledne zastavujeme v restauraci pod Großglockner-Hochalpenstraße u její severní mýtnice a dáme menší svačinku v podobě polévek.
Po drobném odpočinku se vydáváme stále ještě po silnici č. 107 přes Brück an der Großglocknerstraße k Zell am See, které však jako takové mineme a jedeme z východní strany jezera Zell. Projíždíme vesničkami přilehlými k tomuto jezeru a hledáme plácek k vykoupání, abychom se trochu zchladili v opravdu horkém odpoledni a taky netrávili úplně celý den na motorce. To nacházíme ve vesničce Thumersbach vedle placené části pláže.
Po vykoupání objedeme zbytek Zellerského jezera, po silnici č. 311 se dáváme na Saalfelden a po silnici č. 164 projíždíme přes Maria Alm, Hinterthal a Mühlbach am Hochkönig až k Bischofshofenu. Až na pár výjimek způsobených aktuální opravou komunikace se jedná o jeden z nejkrásnějších úseků, který jsme dosud během našeho motovýletu projeli. Silnice je samá zatáčka, několikrát vyjíždíme kopce a zase je sjíždíme, abychom mohli opět stoupat vzhůru. Minimální provoz na této komunikaci nám umožňuje sledovat i nespočet lyžařských středisek v okolí této trasy a z jedné strany horský masiv Dientenen Berge, z druhé pak hřebeny Hagen Gebirge a Steinernes Meer. Přijíždíme do Bischofshofenu, kde zastavujeme na dotankování nádrží. Projedeme centrem města a asi po kilometru odbočujeme východním směrem na silnici č. 99 ve směru na Hüttau, odkud pod označením č. 166 vede severním směrem Salzburger Dolomitenstraße. Opět se jedná o klidnou silnici s hezkým povrchem, která nás dovede až do Hallstatt a zejména posledních několik kilometrů je silnice svým hadovitým pojetím skutečnou lahůdkou pro každého motorkáře.
Tunelem, dlouhým více než kilometr pod samotným městem, přijíždíme do městečka Hallstatt (502 m.n.m.) nacházející se v Solné komořeRakousku. Leží bezprostředně u Halštatského jezera a společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou patří do Světového dědictví UNESCO. Což se také bohužel odráží v ceně ubytování (kolem 40 €) a tak se přesouváme ještě o kousek dál do vesnice Obertraun na druhé straně Halštatského jezera, kde se nám daří v jednom z množství privátů ubytovat za 25 € i se snídaní. Motorky nám, tentokráte na úkor zahradního traktoru, dávají do přilehlé garáže a jdeme ohodnotit dnešní den do přilehlé Gasthof Höllwirt. Opět dobrá volba! Rychlá obsluha s dobrým jídlem, pivem a nakonec i šnapsem.

Trasa:   Gmünd In Kärnten – Lendorf – Obervellach - Winklern –    Großglockner -      Brück an der Großglocknerstraße - Zell am See – Saalfelden –   Bischofshofen –  Hüttau – Lammerer – Hallstatt (Obertraun)
Najeto:           298 km
Ubytování:     Privat Obertraum, ulice Brandgasse (cena 25 € vč. snídaně)
Jídlo:              Gasthof Höllwirt, Obertraun 29, 4831 Obertraun
Poplatky:       Großglockner-Hochalpenstraße (18 €)

Den 4 – úterý 28.6. 2011 (Hallstatt – Znojmo)

Vstáváme o půl osmé a máme před sebou posledních několik stovek kilometrů návratu do Znojma. Po snídani vyrážíme ve směru na Bad Aussee a hned v prvních kilometrech nás čeká překvapení v podobě silnice s 23% stoupáním, která vede celá lesem a překrásně se klikatí. Bohužel její stav je horší než jsme u rakouských silnic navyklí a tak to aspoň hned zkraje moc neženeme.
Před městem Bad Aussee najíždíme na silnici č. 145 a poté odbočujeme na silnici č. 320, která nás vede přes Liezen. V tomto úseku je silnice sice široká a pěkná, ale taky dost frekventovaná kamiony (nemluvě o, pro nás často nepochopitelném, omezování rychlosti) a tak jsme rádi, když za Liezen míjíme nájezdy na dálnici, většina aut a kamionů tak odpadne a my pokračujeme po silnici č. 146 na Hieflau a tím se zase dostáváme mimo provoz, na klidnou část trasy, kde si můžeme jízdou v Ennstalských Alpách vychutnávat opravdu hezky vlnící se silnici podél řeky Enns v obklopení vápencovými stěnami……i když občas se tu vynoří taky kamion a místy už má silnice své nejlepší roky za sebou.
U Hieflau odbočujeme severním směrem na silnici č. 115, po které jedeme asi 5 km a sjíždíme na silnici č. 25, kde projíždíme přes Gams bei Hieflau, Lassing, Göstling an der Ybbs a za Gaming odbočujeme na silnici č. 28, projíždíme přes Sankt Anton an der Jeßnitz a sjíždíme na silnici č. 39 vedoucí do Sankt Pöltenu. I když už je tato trasa konečnou v projížďkách mezi horami, tak i zde je stále co prohlížet a příjemné silnice se zde pěkně kroutí kolem řeky Pielach, takže se nenudíme (což nám mimo obce zpestřují i poklopy kanálů nešťastně osazených v několika úsecích prakticky všude po šířce silnice, zatáčky nevyjímaje). Po silnici č. 39 projíždíme přes Frankenfels a Kirchberg an der Pielach až do Sankt Pöltenu, kde se zastavujeme v McDonald´s na jednu rychlovku.
Abychom se ze Sankt Pöltenu nevraceli stejnou cestou, kterou jsme sem před pár dny přijížděli, směrujeme se po silnici č. 1 na město Tulln. Silnice se sice ze začátku proplétá mezi rakouskými vesničkami, takže stále zpomalujeme a zrychlujeme, ale pak dlouhý úsek kopíruje elektrickou trať do Vídně a naše rychlost se tím zásadně vylepší. Poté projíždíme přes obchvat kolem Tullnu, najíždíme na dálnici S5 ve směru na Stockerau a S3 na Hollabrunn, abychom po silnici č. 303 dojeli zpět do místa, kde jsme před více než třemi dny vyrazili na cestu - do Znojma. Jak zjišťujeme, je to nejrychlejší přemístění se tratí Sankt Pölten – Znojmo, pokud už člověk nechce užívat klidnou cestu podél řeky Kamp.

Motovýlet 2011 nám tak vychází do posledního puntíku. Viděli a projeli jsme naprosto vše, co jsme vidět a projet chtěli. A až na několik kilometrů předpověděného deště jsme mohli necelých 1200 km dlouhý výlet vychutnávat pod hřejícím sluncem.

Trasa:        Hallstatt (Obertraum) – Bad Aussee – Bad Mitterndorf – Stainach – Liezen - Admont - Hieflau – Lassing - Göstling an der Ybbs – Gaming – Kirchberg – Sankt Pölten – Tulln – Hollabrunn - Znojmo
Najeto:          338 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.06
Známkováno: 18x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist