sumoto_leden



"Six Panthers jedou na GG"

První jízda naší motorkářské party za hranice.

Kapitoly článku

Úvod

Jak to všechno začalo.

     Psal se rok 2013 a já spolu s pěti kamarády založil motorkářskou partu. Bylo nás šest a tak jsme založili partu s názvem "Six panthers". Nejsme žádný oficiální motoklub, jen parta chlapů co mají rádi motorky a vše kolem nich.
     Vždy bylo mým snem cestovat s partou kamarádů na motorkách a pak napsat cestopis, který vložím  na motorkáře.cz. Času je málo a tak jsme rádi, že se občas projedeme "okolo komína". Až letošního roku v lednu jsme se na schůzi u piva rozhodli, že je už na čase vyrazit někam dál a vyzkoušet naše stroje,  jak si poradí s větší porcí kilometrů. Volba byla jasná, na základě rčení "kdo tam nebyl neni motorkář", jsme zvolili jako cíl naší první cesty klasiku Grossglockner. Cesta byla naplánovaná velice rychle, tak jen dovybavit naše stroje na cestování a hurá jede se !!

Den první 1.8.2014 "Most - Kaplice" 287km

     Sraz byl na parkovišti v 14:45 u Intersparu. Všichni dorazili včas a po pořízení první společné fotky jsme vyrazili směrem na Prahu.


 

První pauza byla na Shellce u Doříše, kde jsme si dali kávu, protáhli si těla a pokračovali do cíle dne, který byl ve městě Kaplice v penzionu "Míková". Majitelka penzionu velice milá paní, ubytování pěkné za 300kč za osobu a motorky na oplocené zahradě před okny pokojů.

Po odstrojení motorek a ubytování jsme šli na večeři do pizzerie "U Bódi", kde jsme si dali výbornou pizzu a naše oblíbené pivo Svijany. Zábava byla super a pivo po dobré večeři nám moc chutnalo a kdybychom nemuseli ráno brzy vstávat a řídit,  určitě by to dopadlo špatně.                                                         

Den druhý 2.8.2014 "Kaplice - Viehhofen"  320km

     Ráno jsme vstávali v 7:00 pobalili, nastrojili motorky a v 8:00 jsme odjížděli z penzionu. I když předpověď na dnešní den nebyla pro cestu na motorce příznivá, opět jsme zjistili, že kdyby počasí předpovídala rosnička na žebříku vyšlo by to na stejno, místo deště nám na cestu svítilo sluníčko a nálada byla hned lepší. V Dolním Dvořišti jsme zastavili na ONU, kde jsme dotankovali poslední český benzín, koupili dálniční známku za 150Kč a lehce posnídali.

No všichni neposnídali, Pavlovi se nezdála Slávovo zadní guma a po dotazu,  zda jí doma před jízdou kontroloval a Slávovo odpovědi že ne, jsme tipovali jaký tlak v gumě má. Nikdo to však neuhádl, jelikož 1,4 nikdo nečekal. Po nafouknutí pneu na správný tlak,  jsme vyjeli směrem na jih krajinou zalitou sluncem. Z důvodu brzkého dosažení dnešního cíle cesty,  jsme zvolili nudný, ale rychlý přesun po dálnici. První zastávka byla na dálnici na pumpě OMW u Lindachu. Opět jen krátké protažení, odskočení a znovu do sedel.

Cesta po dálnici na motorce je nudná, ale kilometry rychle přibývají. Dle rad zkušených kamarádů motorkářů jsme se rozhodli v cizině dodržovat předpisy a tak jsme na dálnici dodržovali předepsaných 130km/h. Jen jednou jsem při předjíždění plechovky přidal na 150km/h a ejhle rakouský polda na motorce stojí na kraji, jako správný motorkář jsem ho pozdravil a čeklal na odpověď, nepřišla ?!  Až později jsem se dozvěděl od kluků, že mě nemohl pozdravit jelikož v ruce držel radar. Cesta dále ubíhala rychle a najednou byl sjezd č.115 na Bad Reichenhall a nám končila nudná část cesty po dálnici. Po opuštění dálnice jsme zastavili, abychom se domluvili s Lukášem na tankování, jelikož jeho MT-01 má menší nádrž a najednou koukám, chybí nám Radek, tak čekáme, voláme a nic. Po deseti minutách mu píšu sms, že se srazíme v Loferu. Když jsme tam dojeli Radek už tam byl a čekal na nás, jel po jiné silnici a tak jsme se minuli. Vše dobře dopadlo, byl čas na oběd a tak jsme zastavili u místního Sparu a poobědvali na parkovišti z kterého byl krásný výhled na hory.

Počasí bylo stále krásné a tak jsme se rozhodli, že rychle dorazíme do penzionu a dokud svítí sluníčko pojedeme na GG jelikož v neděli může být ošklivo a jet na GG za špatného počasí a nic nevidět nemá cenu. Já jsem se tak těšil, že jsem na kruháku u Sparu odbočil špatně a  tak jsme jeli jiným směrem. Na tuto mou chybu jsme přišli až po 20 km. Otočka a svižně zpět do Loferu na kruhák, správně odbočit na Zell am See a jet do penzionu. Díky mému zakufrování jsme přijeli do penzionu o hodinu později a na obloze se objevili dešťové mraky. Bylo tedy rozhodnuto, že na GG pojedeme v neděli hned ráno, Pavel naše rozhodnutí ještě podpořil předpovědí, že v dle jeho chytrého mobilu má být v neděli dopoledne hezky a tak bylo vše jasné. 

Ubytováni jsme byli ve Viehhofenu v penzionu Embacher a musím napsat, že recenze na tento penzion byli pravdivé, příjemná paní Embacher, pěkné pokoje, bohatá snídaně, motorky pod střechou a to vše za 22E. Hned po ubytování a rychlé sprše jsme šli na obhlídku okolí, abychom si dali pivko a něco k jídlu. Cestou k hospodě se nebe zatáhlo a začalo pršet a já byl pochválen, že jsem zabloudil protože jinak bychom v tu chvíli byli nahoře na GG a zmokli.
Po chvilce jsme našli hezkou restauraci, dali si pár piv, k jídlu někteří z nás ochutnali klasiku vídeňský řízek, který byl přes celý talíř a tak i cena 12E nebyla tak krutá. Na závěr Lukáš objednal pro všechny kořalku a šlo se na penzion do pelechů.
 

Den třetí 3.8.2014 "Grossglockner, Krimml, Kaprun" 323km

    Ráno jsme všichni vstali brzy a v 7:00  jsme snídali. Venku svítilo sluníčko a jen sem tam nějaký obláček kazil azurovou oblohu, to nás nažhavilo k rychlému odjezdu a během chvilky jsme to valili na Zell am See. Po projetí nekonečným tunelem jsme byli překvapeni počasím, které se během chvilky změnilo na šedou oblohu. S vírou,  že nahoře snad bude lépe, jsme jeli k mýtné bráně. Před mýtnou branou jsme zastavili a najednou bylo krásně, jak na objednávku. Domluvili jsme se, že se sejdeme nahoře a po zaplacení mýtného ve výši 24E,  jsme si jeli užívat nekonečné zatáčky a nádherná panoramata. A to jsme vůbec nevěděli, co nás nahoře a cestou čeká za krásy.

     Hned po pár zatáčkách jsem vzal za plyn, což se moc nelíbilo mému baťužku, ale neprotestoval, tak jsem si jízdu  začal užívat, nádherný asfalt a ty vracečky no krása, kdo tam byl ten ví a kdo nebyl si umí představit. Po chvíli jsme zastavili na focení panoramat a kluci jedoucí kolem nás si jízdu vychutnávali, jak bylo vidět na Radkovi, který jel bez držení řidítek.
 

Po pár snímcích jsme jeli dál na sraz na Edelweisspitze. Po příjezdu nahoru a zaparkování motorek bylo zajímavé sledovat rozzářené obličeje a nadšené výrazy. Holky volali "nádherná příroda a hory" a kluci jednohlasně "motorkářský orgasmus". Kdo tam byl, ten si umí představit, co to pro nás bylo, když jsme jezdili jen okolo komína a jediné zatáčky co si jezdíme užívat je na silnici Liběchov - Dubá a do Krušných hor.  Užili jsme si krásná panorama, na památku si vylisovali mince, udělali společnou fotku a jeli jsme na vyhlídku "France Kafky"  (jak jsem jí nechtíc přejmenoval a už jí to zůstalo).
 

Cestou jsme se zastavili u vodopádu a pak rovnou na ledovec a vyhlídku. Viděli jsme sviště, udělali společnou fotku a jelikož jsme toho měli ještě hodně v plánu, tak jsme jeli dolu a na penzion.
 

Na penzionu jsme si dali pozdní oběd a vyrazili k dalšímu naplánovanému cíli dnešního dne. Pavel a Lukáš se jeli podívat do Berchtesgadenu na Orlí hnízdo a my jsme se jeli kouknout na vodopády do městečka Krimml. V Krimmlu jsme našli neplacené parkoviště se skříňkami na věci, převlékli jsme se do civilu a šli na procházku podél vodopádů za 3E. Je to docela výšlap, ale stojí to za prohlídku, voda tady padá rychlostí 18000l/s.


Po prohlídce vodopádů se na parkovišti převlékáme zpět motohadrů, a kolem nás jede motorkář, zmizí za zatáčkou a my slyšíme jak to točí a jeho motorka řve někde nad námi. Říkám  si jedu tam taky, Sláva s Radkem se ochotně přidávají,  sundaváme kufry, baťužky necháváme na parkovišti a jedeme zkusit co tam je.  No dobře jsme udělali a všem mohu jen doporučit, pěkný asfalt a rychlé zatáčky. Vyřádili jsme se dosyta, nahoře se otočili u nějaké mýtné brány, fotku a jeli jsme zpět nabrat holky.
Cestou na penzion jsme se stavili ještě na Kaprunu, ale tam nic moc nebylo a jelikož se na obloze začali tvořit tmavé mraky, práskli jsme do koní a mazali na penzion. Na penzionu sprcha a hurá na pivko a večeři rozebírat zážitky dnešního dne. Po večeři jsme dopili zbytky alkoholu, já s Radkem jsme si dali vítězný doutník na balkoně, pokecali s partou tří kluků od Přerova a šlo se na kutě.
 

Den čtvrtý 4.8.2014 "Viehhofen - Most" 500km

     Tento den už byl jen přesunem domu do našeho rodného města. Jelikož nás čekala dlouhá cesta a po dálnici jsme jet už nechtěli, tak jsme museli vstávat brzy. Vyjeli jsme v 8:30 v komletní sestavě.

Nabrali jsme směr Passau a docela svižným tempem jsme se začali přesunovat domů.  Stavěli jsme podle potřeby na protáhnutí a dotankování. Kolem jedné hodiny jsme přejeli hranice ve Strážném, dali si kafíčko, natankovali za české a pokračovali směr na Strakonice, kde nás překvapil hezký úsek silnice, kde jsme si trochu připoměli alpské zatáčky. Po pár kilometrech jsme  zastavili na oběd, rozloučili jsme se a jeli domu. Před Prahou nás chytla krátká bouřka, ale my s vidinou, že domov je už blízko ani nestavěli a jeli dál. Domu jsme přijeli před šestou hodinou a i když zadek trochu bolel byli jsme šťastní.
 

Závěr

    Nakonec bych chtěl poděkovat všem účastníkům této společné jízdy. Mě se splnil sen a věřím, že i ostatní byli spokojení a že ty čtyři společné dny v sedlech se jim líbili. Motorky šlapaly jako hodinky, vše klaplo podle plánu a i přes nepříznivou předpověď počasí nakonec bylo hezky a nebýt krátké bouřky, tak jsme to celé odjeli bez deště. Číst cestopisy o Grossglockneru a prohlížet fotky je zajímavé, ale být tam a vidět to na vlasní oči, projet se nahoru a dolu, to je zážitek na celý život a určitě se tam ještě vrátím.

      "Byl jsem tam, jsem motorkář"
                                                                                                                     Chameleon "Six Panthers"





 


 


                                                                                                                                   
     





 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (25x):
Motokatalog.cz


TOPlist