Pohlednice ze Španěl

Letos jsem chtěl projet Turecko, dopadlo to ale jinak. Těsně před startem jsem přehodil výhybku a místo k jihovýchodu vyrazil na jihozápad - směr milované Španělsko. Rok jsem tam nebyl a už mi chybělo. Dva cestopisy z Pyrenejského poloostrova jsem už zveřejnil, proto budu stručný. Na pár krásných míst bych přesto rád upozornil.

Směr pramen Dunaje

Sledovat, jak se druhá největší evropská řeka stává menší a ještě menší mi přišlo zajímavé a navíc to bylo v mém směru. U Vídně jsem se tedy dotkl jeho břehu a poctivě se ho držel až do města Donaueschingen. Tam Dunaj vzniká soutokem dvou řek jménem Breg a Brigach. Aby mu nebylo líto, že vlastně nemá pramen, jeden symbolický mu v Donaueschingenu pěkně vyzdobili.

Colmar, Francie

Francie mne přivítala deštěm a při návratu se loučila pořádnými lijáky. Colmar, jedno z nejkrásnějších francouzských měst, za návštěvu stojí i v dešti. Chtěl jsem najít jednu restauraci s terasou nad řekou. Zhruba před deseti lety jsme tam večeřeli s mojí dcerou, která žila v té době ve Štrasburku a Colmar mi chtěla ukázat.

NP Auvergne a Vulcania

Přes krásné lázeňské město Vichy, v česku slavné díky stejnojmenné kosmetice,
jsem přijel do NP Auvergne v samém srdci Francie. Je to vulkanická oblast, zhruba 100 sopek tu spí na relativně velmi malém území. Nejvyšší a s krásným výhledem je Puy de Dome 1464 m.Dále na jih hory nabraly výšku a louky rozzářilo ohromné množství kvetoucích narcisů.Najel jsem v tomto krásném hornatém kraji po úzkých klikatých silničkách skoro 500 km, žádná rovinka nebyla snad delší nežli 150metrů. Přejel několik průsmyků a minul mnoho farem, často nabízejících kozí sýr. A také potkal pár podobných moto cestovatelů a cykloturistů.

Řeka Dordogne a Rocamadour

Krajina kolem řeky Dordogne je výjimečně přitažlivá. Dokladem by mohli být i angličtí imigranti, kteří se tu v hojném počtu zabydlují. Navštěvuji slavné poutní místo Rocamadour, počasí mi ale nepřeje. Fotky za moc nestojí, obrázek Rocamadour jsem si musel vypůjčit z internetu.

Španělsko,  2 500 km

San Sebastián je vstupní branou, město i kemp tu dobře znám.
http://www.strawberry-world.com/cz/spain/san-sebastian/index.html

Suvenýr

za sto Eur jsem si koupil, až cestou kolem pobřeží. Dojel jsem dýchavičný náklaďáček, za kterým se loudala dvě auta. Předjel bych je v pohodě všechny najednou, byl jsem ale v dobrém rozmaru, žádný spěch, tak jsem se zařadil před to poslední. A že tam byla plná čára, trochu jsem ji logicky musel přejet. K mému překvapení se za zadním sklem auta přede mnou rozblikal červený nápis STOP…
Píši tuhle příhodu proto, že plná čára se ve Španělsku hlídá a usmlouvat nedá. A že policie nejezdí vždycky s výstražnými nápisy na autě. Musel jsem uznat, že vzhled, vystupování i pohodová nekompromisnost španělského policisty si zasloužila obdiv.

Picos de Europa

Picos de Europa trochu připomíná Tatry, výškou i rozlohou. Spal jsem v kempu stejného jména, leží na cestě do srdce pohoří Fuente Dé.

Portugalsko

Slavná námořní minulost výrazně ovlivnila podobu mnoha Portugalských měst. Bohatství z kolonií v Africe, Jižní i Severní Americe, Indii..umožnilo stavět nádherné katedrály i velkolepé světské stavby.
Bom Jesus de Monte – poutní kostel nad městem Braga

Porto

Druhé největší město Portugalska si nejde nezamilovat. Před devíti lety jsem tu byl prvně - na kole a nad vynikající rybou oslavil své 56. narozeniny. Na další rybě jsem si tu pochutnal při cestě kolem Evropy před třemi lety. Také tentokrát, zbývalo pouze najít správnou hospůdku. Nemusí být nijak extra. S mořem je tahle zem spojena pupeční šňůrou, připravovat ryby se tu děti učí asi už v první třídě. Super a ohromná ryba + karafa červeného vína = 13 Eur.

Torre 

Nejvyšší horu Portugalska Torre- 1993m v pohoří  Serra da Estrela jsem v roce 2003 vyšlapal na kole také. Tentokrát to bylo rychlejší a mnohem méně namáhavé, mnohem menší uspokojení ale přineslo i dosažení vrcholu.

Fátima

13. května 1917 tu došlo k prvnímu zjevení Panny Marie
http://www.strawberry-world.com/cz/portugal/fatima/index.html
13. května 2012 jsem tu chtěl být i já. I Fátimu jsem už navštívil dříve, výročí dne prvního zjevení mělo být jedním ze zlatých hřebů mé cesty. A taky bylo. Z mého pohledu přišli či přijeli snad dva miliony věřících. Datum vyšlo na neděli, navíc bylo docela pěkně.

Španělsko podruhé,  4 200 km

Cestou napříč Portugalskem, z Fátimi ležící skoro u moře do španělské Meridy kousek za hranicemi, pozoruji, jak studený Atlantik ovlivňuje podnebí. Každých deset kilometrů stoupá teplota o 1 st.C. Za cca 200 km z 21 na 40.

Cordoba

Někde jsem četl, že je nejkrásnějším španělským městem a trochu jsem s tímhle tvrzením v duchu zápasil. Nejkrásnější je přece Sevilla! A tak jsem to jel znovu poměřit.Výsledek nechám na každém. Přišlo mi ale zajímavé, že i když se o vládu nad poloostrovem přetahovali především muslimové s katolíky, nejkrásnější bývají čtvrtě židovské.

Andalusie  

Je bezesporu vyvrcholením cest po Španělsku.  Už názvy zdejších měst – Malaga, Granada, Sevilla, Cádiz, Córdoba, voní pomeranči, olivami, mořem a dálkou.Bylo horko a bezvětří. Z mnoha malých továrniček se valil hustý černý kouř vonící po olivách. Často zalehl krajinu na kilometry daleko. Asi tak likvidují zbytky rozdrcených a vylisovaných oliv?! Moc příjemné to ale nebylo.

La Mancha,  5500 km

Do Afriky nemířím, další cesta odsud může tedy vést jenom na sever, k domovu.Donutit hornatou, kamenitou a vyprahlou španělskou krajinu aby sloužila, aby lidem dala nějakou úrodu, není jednoduché. Z tohoto pohledu je paradoxní, že v Evropě je bída tam, kde by měl být blahobyt.

Pyreneje

Pro přejezd Pyrenejí jsem si vybral silničku C 13 v oblasti  NP Aigues, vlevo od Andory. A na francouzské straně průsmyky Aspin a Tourmalet .

Francie,  6 500 km

Po přejezdu hřebene Pyrenejí mne čekal déšť, Tourmalet jsem projížděl navíc i v husté mlze. A co víc, mnělo to tak zůstat až skoro do Bruntálu.

Le Puy- En- Velay

Je velmi zajímavé město, nad které se vypínají tři mohutné lávové prsty. A na nich pak stojí obří sochy a kaple Svatého Michala. Je tu i katedrála Notre Dame s černou Madonou.Déšť byl ale mým věrným společníkem i tady. Druhý den jsem vzdal všechny plány, v lijáku zabalil stan, do GPS zadal heslo „Domů“ a vyrazil. Bohu žel mne cestou čekal ještě jeden silný zážitek.

Tečka za výletem

Můj nový Strom byl obut do pneumatik Bridgestone TW 110 / 150. Polovinu své cesty jsem jel v dešti a moje zkušenost s nimi byla excelentní! Ani sebemenší náznak nejistoty nebo uklouznutí, bylo jisté, že jim zůstanu navždy věrný. Nicméně na dálničním obchvatu Lyonu, za hustého deště a přesto v nejrychlejším pruhu ze tří, idylka dostala trhlinu. A moje nepromoky a hliníkový kufr taky. Naštěstí nic dalšího. Jak daleko jsme jeli odděleně, motorka napřed, já za ní, nevím. Když jsme se zastavili, stály i dva pruhy a první řidič spěchal nabídnout pomoc. Nebyla potřeba, samotného mne to překvapilo. Vrstva vody na silnici mi při klouzání po zádech přišla vhod. Za tři, čtyři minuty bylo po představení. Každopádně se ale pokorně vrátím k ověřeným Metzeler Tourance.

Doma,  9 000 km

Co napsat závěrem? Když se podívám na mapu Španělska s vyznačenými projetými silnicemi, vypadá jako pavučina. Nikam jsem nevyrážel raději a tenhle směr mohu každému, se znalostí věci, vřele doporučit. Občas je navíc skoro povinné proložit výlety do Alp něčím pořádným. Tak šťastnou cestu!