Trojmiasto Gdansk-Sopot-Gdynia aneb Polska 2015 na Royal Enfieldu

Motovíkend na indické motorce k Baltskému moři

Trojmiasto Gdansk-Sopot-Gdynia aneb Polska 2015 na Royal Enfieldu

Kapitoly článku

Tak a je to za námi. Konstatuji za letošním motovíkendem v Polsku, který jsem absolvoval na motocyklu Royal Enfield. Myšlenou vyjet si k Baltskému moři jsem otěhotněl na jaře letošního roku. Řekl jsem si, že když to zvládnou kluci, myšleno dojet na Enfieldu z Indie do Česka, co bych nezvládl zlomek délky této trasy. Vlastně na indické poměry jako bych navštívil známého vedle ve vesnici. Původně jsem zamýšlel vydat se na cestu sám ale kontaktoval jsem svého kamaráda Lukáše alias Guryho ze střední školy, zda by taktéž nevyrazil na své Suzuki TL 1000 se mnou. Po jednom telefonátu bylo jasno. Jedeme oba. Termín jsme stanovili na poslední víkend v srpnu 28.-30.8.2015. Termín se blížil a já začal s jedinou přípravou na motorce.Vyměnil jsem olej a natáhnul provizorní autozásuvku pro dobíjení telefonu s GPS, kdyby bylo potřeba (a taky že bylo). Je pátek 28.8.2015 a původní čas odjezdu z 02:00 hodin ráno byl z pracovních důvodů přesunut na 14:00. Lukáš dorazil až v 15:00 ze Zlína kde bydlí. Doladili jsme ještě připevnění zavazadel, domlouváme komunikaci a já zaubírám místo vůdčího alfasamce v čele a v 14:30 vyrážíme přes Havířov na Bohumín. V Ostravě za křižovatkou mě Suzuki TL předjíždí se znamením - okamžitě zastavit. Zastavuji tedy u krajnice. První porucha. Něco ti teče z motorky! Analizuji problém. Příčinou je vypěněný Birell v plechovce, který mi v batohu sám doslova explodoval. Nasedáme na motorky a pokračujeme. V Ostravě ještě tankujeme a již bez problému pokořujeme hranici s Polskem a najíždíme na dálnici A1. Paráda, krásná široká cesta jako by ji snad včera otevřeli. Tak jestli povede až do Gdanska, tak to bude skvělé, říkám si. Bohužel, nevedla. Asi po 130 km tato highway končí, najíždíme na rozbitou cestu směr Lodz. V Czestochové nás čeká první zastávka na oddech, dávám si druhý Birell, který mi zbyl, dáváme foto a pokračujeme v cestě. Zde nás také chytla celkem velká kolona, kterou jsem jakživa neviděl. Bylo to tady cugrund ucpané od začátku města až po jeho konec. Naštěstí v protisměru. V našem pruhu jsme alespoň trochu popojížděli a občas kličkovali jako zajíci po takzvaném "třetím" pruhu. Suzuji TL s trochu děravým chladičem začíná vařit. Po zdárném projetí městem konečně zastavujeme na tankování v Tuszine, začíná se stmívat. Zde již oblékáme reflexní vesty. Opravuji zadní světlo, jelikož se mi patice vlivem vibrací vyklepala ze žárovky a já nesvítil. V Lodzi je už tma a vzduch začíná smrdět deštěm a začíná lít, a to celkem dost. Okamžitě to stáčíme na nejbližší benzinku pod střechu. Po 20 minutách déšť slábne a my dále vyrážíme za svým cílem. V dešti jsme nějak špatně odbočili ale po chvíli najíždíme opět na autostradu A1, Suzuki začíná opět vařit a my přistavujeme u krajnice a dolíváme do chladiče vodu. Za tři minuty u nás zastavuje dodávka – Pomoc drogova Autostrada A1, pouští majáky. V tuto dobu jsme již byli skoro na odjezdu, tak házíme blinkr a pokračujeme i s tou dodávkou, která za námi jela ještě dobrých 10 km. Po 50 km je po dešti neb v oblasti kde nyní jsme vůbec nepršelo. Je již pozdě večer a my přijíždíme k mýtné bráně, bereme lístek a jedeme ukrutnou rychlostí Enfieldu, místy i 90km/hodinu. Mimochodem "devadesátka" byla moje největší rychlost, kterou jsem vyvinul. Jinak se jelo 70-85. Pouze při předjíždění jsem motor rozbušil na větší rychlost než je 90. Toto je motorka do Indie, kde to stačí. Čtyřkvaltová převodovka toho více nepředvede ale to je stejně jedno, protože nad 90 celá motorka vibruje jako robertek od nymfomanky. V polovině cesty před výjezdem z mýtné brány zastavujeme na odpočívadle. Opravuji zde uklepané kontakty uzemnění u pravých blinkrů.

Oprava blinkrů

Nahazuji na sebe další mikinu, ponožky, je 13 stupňů a klepem se oba zimou. Ani jsem skoro nemohl mluvit a klepali se mi zuby. Znovu musím pochválit dálnici A1 z které jsem byl hodně překvapený. Ostatní cesty stály za nic ale ta dálnice je fantazie. Je hodně po půlnoci a my přijíždíme k výjezdu na mýtné bráně, kde nás zkásnou 29,90 Zlotých (platí se dle ujetých km a je jedno jestli autem nebo na motorce). Gdansk je však stále daleko a my díky zimě a únavě zvažujeme přenocování někde – kdekoliv. Jenže kde nic tu nic, ani louka ani les, ani ženská ani pes. Tak nakonec míjíme ceduli konec Gdanska a přijíždíme do cílového městečka Sopot. Únava stoupá a my stále nemůžeme najít vhodné místo k odpočinku. Před cedulí Gdynia se na nás usmívá štěstí. Krásné parkoviště a za ním památník se sokolíkem s dvěma lavičkami před ním.  V tu chvíli to byl Hotel Imperial, protože jsme již byli neskutečně utahaní.

Hotel Imperial "Před sokolíkem" aneb i bezdomovec chce se mnou sdílet moji lavičku

Zamykáme motorky a jdeme si alespoň trochu odpočinout. Po půl hodině se z křoví objevuje postava. Na mol opilý bezdomovec, který si to špacíruje rovnou k mojí lavičce. Na otázku "Jest to tutaj wolne?" Nie jest! Tutaj szpim ja, dostává odpověď a sedám si. Ten však přisedá ke mně a dáváme se do řeči. Řešíme běžné věci jako odkud jsme, co tu děláme. Po čtvrt hodině to vzdávám, protože nejeví známky odchodu a vedle mě usíná. Nasedáme na motorky a odjíždíme přímo do kempu, který jsem našel díky GPS, jinak bysme tam netrefili. Kemp jsme tak našli během 20 minut, jenže je před 6 hodinou ranní. Otvíračka je až v 7:00. Jdeme tedy na pláž, která je 50 m od kempu. Vychází sluníčko, vychutnáváme si nádherný výhled na moře. Dáváme se do řeči s nějakým polákem od Polského Slezska, který si přišel vyfotit východ slunce a prosíme ať nás oba taky blejskne.

Mušličky ;-) a že jich tam bylo (hlavně přes poledne)

Procházíme okolí a jdeme zpět ke kempu. Vrátný otevírá bránu a my chceme se ubytovat. V tom ale nastává problém. Jelikož jsme si nesměnili ani jeden Zlotý v Česku v domění, že toto učiníme za hranicí v Polsku, tak jsme během těch 700 km na cestě nepotkali ani jednu směnárnu a všechno jsme dosud platili kartou. Jsme již hooooodně unaveni a tak prosíme, že postavíme stan a jak se vyspíme zajedeme do Gdanska směnit keš a zaplatíme. Není problém ale jako zástavu chce náš pas nebo občanku. Tak to jsme tak nějak lidově v háji. Bez dokladů na motorce směňovat peníze nepojedeme, všude ve městě se to hemžilo cajty (i na motorkách). Takže opět nasedáme na motorky a jedeme do 16 km vzdáleného Gdanska, kde hledáme kantora, neboli směnárnu. Během hledání směnárny potkávám dva Poláky - něchce pan Zlotuvky? Jakmile se dovídá, že jsem z Čech dále otravuje – dam panowi fajny kurz, pietnaszcze korun za zlotuvke. Jo milý zlatý, za 15 Kč Zlotý, to si strč do p... (patřičných míst). Raději počkám za otevření směnárny, kde je zlotý za něco přes šest korun, říkám si. Nakonec jsme v hledání směnárny úspěšní, našli jsme 6 směnáren vedle sebe ale otevíračky jsou nejblíže v 9:00 hodin. Zamykáme tedy motorky a teď již na hranici kómatu z únavy jdeme na prohlídku města, kde to opět balíme v parku s výhledem a ony směnárny. Před devátou se otevírá první z nich a my s úsměvem razíme cestku k nim. Úsměv nás však brzy přechází po zhlédnutí tabule s kurzem. 1 Zlotý za 16 Kč. To se asi spletli nebo co. Jdeme vedle, tam je kurz 15,80 Kč. Ono na severu to mají kluci naši polští s přirážkou více než 100%. Děkujeme a míříme do nejbližšího bankomatu, kde vybíráme každý 50 Zl. Což jsme mimochodem mohli udělat již před několika hodinami a už hezky spát v kempu. Na mobilu vytáčím číslo manželky ať se mi mrkne na účet, kolik to sebralo, v přepočtu 6,35 Kč za Zlotý, takže paráda (nakonec na účtu přibyl ještě poplatek 81,- Kč za výběr, takže vyšel zhruba na 8 Kč).

Nezbylo nic jiného než "szukat" bankomat a vybrat z něho

Z tohoto plyne ponaučení, bez peněz do jiného státu nelez ani nejeď. Ještě zavítáme do místního obchodu Biedrunka na jídlo. Po desáté hodině přijíždíme do kempu, kde nás konečně pouští, panička za okénkem má radost z mého polského příjmení. Stavíme stan a v 11:00 zaléháme k hodinovému odpočinku.

Kemp

Budík na mobilu zvoní přesně v 12:00, vstáváme a musíme dohnat hektické dopoledne. Máme na to cca 8 hodin, zítra ráno se jede zpět domů. Vyrážíme tedy pěšky na pláž, kde je překvapivě na konec prázdnin dost lidí, někteří se i čachtají v moři. Zkouším vodu, která má tak 16 stupňů. Ale když už jsem tady, vrhám se do ní taky. Lukáš toto ihned vzdává a do vody jde jen po kolena.

Voda byla opravdu studená a v důsledku toho se mi po této koupeli scvrknul i obsah plavek

Po hodinovém plážovém odpočinku vyrážíme na motorce do přístavu v Gdyni, na slavný torpédoborec Blyskawica. Nastavuji na GPS přístav, kde také zanedlouho přijíždíme, ale po torpédoborci ani památka. Všude jen jeřáby a nástupiště na trajekty. V GPS vyhledávám Orp Blyskawica, no tak snad je to ono a znovu se celým městem plahočíme rovnou do centra, kde jsme úspěšně hledanou loď našli. Chci koupit vstupenky za poslední peníze, co mi zbyly (asi 12 Zl), jenže vstupenka stojí 10 Zl, tak znovu hledám bankomat. Za 20 minut jeden objevuji, vybírám dalších 50 Zl a hurá na tu loďku. Prohlídka byla opravdu fajnová, všem doporučuji. Po zhlédnutí Blyskawice fotíme ještě fregatu Dar morza a plachetnici LéQuýDón (asi soudruzi z Vietnamu připluli). Nakupujeme suvenýry, pohlednice, magnetky na ledničku. Také potkáváme dědulu převlečeného za skřítka, který se dotěrně rád fotí s kolemjdoucími, povypráví básničku a pak je pěkně vychcaně zkasíruje. Skřítka jsme proto přejmenovali na Czerwego Czuraczka a tento se stává také jakýmsi symbolem celé akce. Cestou zpátky do kempu hledáme ještě hračkářství, protože jsem malému doma slíbil, že mu dovezu angličák Fiat Maluch. Stáčíme to k shopingparku s 250 obchody ale ani jedno hračkářství. Tak to nakonec vzdávám a jede se zpět do kempu, kde v budce s jídlem a různými věcmi nacházím autíčka polské provenience, Malucha ale nemají, kupuji alespoň Fiat 125P. Blíží se sedmá hodina, bereme plechovkové pivo a jdeme na pláž, kde i v tuto dobu je stále rušno. Přiťukáváme si a užíváme opět pohled na krásnou písečnou pláž a moře. Po pivečku se ubíráme do sprchy, zaplachtováváme motorky a jde se spát. Ráno budíček v 6:00 a dlouhá cesta zpět. Zpáteční cesta šla ale tak nějak rychleji, nabíráme benzín v Gdansku a najíždíme na autostadu A1. Cestou zastavujeme na Shellce a kupujeme ještě nějaké autíčka pro děti, tentokráte jsem koupil ještě Warszavu a kolega 2 stejné auta, protože má dva kluky, kteří by se jinak o ně porvali. Mýto se na zpáteční cestě neplatilo, do 23:59 je dálnice zdarma, marně mačkám tlačítko pro lístek. Za mnou troubí auto ať už táhnu. Pak mi to dochází při pohledu na ostatní, kteří vedle volně projíždějí. Na benzín zastavujeme až v Lodzi, kde si dáváme i rychlý oběd. Pak už skoro jedním zátahem jedeme do ČR, při nájezdu na poslední úsek A1 před Ostravou mě Lukáš opouští, protože jet stále 80sátkou na litrové motorce musí být o nervy. Lukášovi za toto patří dík, protože opravdu dodržoval dohodnutý odstup a moji pozici vůdčího samce a ani se nepokoušel nějakým způsobem naznačovat ať jedu rychleji. Jelikož má ještě cestu do Zlína což je dalších 150 km, tak až nyní přitahuje za plyn.

Oba do svých domovů přijíždíme ve stejnou dobu v 18:30. Royalka zvládla celou cestu praktický bez větších problému. Je to zkrátka indická holka s britským šlechtickým původem. Krom těch světel vůbec nezlobila a jela jak z praku. Lukášova Suzuki také poslouchala až na ten chladič, kdy několikráte vařil. Ono jet s děravým chladičem a nefunkčním ventilátorem a vědět o tom, to je taktéž odvaha ale taky to TLko bez problému zvládlo.

Počínaje letoškem jsme se dohodli na tradici. Každý rok zavítáme do sousedního státu po směru hodinových ručiček, takže dvanáctou hodinu máme za sebou - Polsko, příští rok nás čeká Slovensko. Děkujeme tímto také za podporu ze strany našich manželek a těšíme se na další neméně vydařené cesty.
 

Cesta v datech za mě:

Motorka si vzala cca 1/2 litru oleje.
Celkem najeto 1440 Km
Cesta tam cca 13,5 hodin
Cesta zpět cca 11,5 hodin

Finance:

Benzín:
28/8 OrlenTuszyn 10,70l 52,22 Zl 341,28Kč (31,89Kč za 1l)
29/8 Shell Pelplin 9,68l 50,24 Zl 327,11Kč (33,79Kč za 1l)
30/8 Shell Gdansk 8,43l 41,10 Zl 267,60Kč (31,70Kč za 1l)
30/8 Diana SpLodz 12,76l 60,87 Zl 396,21Kč (31,05Kč za 1l)
Benzín celkem: 1332,20 Kč

Jídlo:
29/8 Biedronka 15,96 Zl 109,25Kč
30/8 Pití na benzince 5,00 Zl 32,55Kč
Jídlo celkem: 141,80 Kč

Bankomat:
29/8 ING Gdansk 50,00 Zl 325,55Kč + 81,63Kč poplatek za výběr (8,1436 Kč za 1 Zl)
29/8 WBK Gdynia 50,00 Zl 325,55Kč + 81,63Kč poplatek za výběr (8,1436 Kč za 1 Zl)
Bankomat celkem: 814,36 Kč

Dálniční mýto:
29/8 Autostrada A1 29,90 Zl 194,68Kč
Mýtné celkem: 194,68 Kč

Kemp (placeno kešem) vybráno z bankomatu: 56 Zl za oba/1 noc

CELKEM NÁKLADY V POLSKU: 2483,04 Kč

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.50
Známkováno: 14x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist