Polsko kolem dokola

Již rok jsem přemýšlel nad nějakou delší cestou na své Hance (Honda CB 500 F), ale bál jsem se dlouhého cestování na překližce obalené látkou nazývané sedlem a dá se i říci nedostatečnému výkonu. Do doby před tímto výletem jsem nejvíce ujel v kuse 1500 km během 4 dní a byl to opravdu zápřah. Díky změně práce jsem se ale vykašlal na to, co jak bude a hodlal si odpočinout u tahání za plyn, ať to bude trvat týden či déle. Lákalo mne se podívat do Polska, o kterém toho moc nevím a navíc jsem nikdy neviděl Baltské moře. Dlouho jsem nepřemýšlel a sepsal inzerát na motorkáře do fóra. Ozvalo se vícero osob, ale ve výsledku jsme vyrazili pouze 3. Cíl byl jasný – objet Polsko kolem dokola, podívat se k moři a cestou hlavně tahat za plyn, nad ničím moc nepřemýšlet, vyčistit si hlavu, vypnout. Jestli výlet stál za to, posuďte sami.

Na cestu se ke mne připojili : Tomáš (Honda TransAlp 600), Luboš (Honda Shadow)

Pátek 3.8.2018 481 km Jihlava-Brno-Ostrava-Český Těšín-Bielsko Biala-Myšlenice

Ráno již mám vše nabaleno z předchozího dne a těším se jak malej Jarda. Vstávám v 6:30, abych stihl vše zkontrolovat, instalovat brašny na moto a setkat se s Tomášem na 8:00 v Jihlavě u Kaufu. Po setkání jedeme řežbu (do 120km/hod –dle motorek) za Brno na OMV na setkání s Lubošem, který jede ze Slovenska. Setkání dopadlo naštěstí dle plánu 9:00-9:30 a můžeme vyrazit směr Polsko. Vzhledem k tomu, že máme s sebou stany, je nám jedno kam dojedeme, pojedeme, jak nás to bude bavit a jak budeme moci.  Těsně po přejezdu za hranice si začínám za jízdy všímat 3 věcí. Zaprvé je na každých 100 m výrobna či prodej nábytku. Zadruhé to, že Polky jsou asi nejhezčí ženy v Evropě. Zatřetí, pokud se vyhnete hlavnímu tahu, jedete z města do města a to myslím opravdu. Cestovní rychlost se tedy většinou střídá ze 70 na 50. Utěšujeme se myšlenkou, že to určitě později bude jinak, nicméně do konce dne se situace moc nezměnila. Alespoň na cestě bylo na co koukat.

Kolem 7mé večer dorážíme do Myšlenic a máme dost. Hledáme půl hodiny místo na spaní, abychom to nakonec zabalili na parkovišti uprostřed města u řeky. Po zaparkování máme hroznou žízeň a rozmýšlíme se, jestli, když si necháme věci u motorek, je někdo neukradne. To bylo naposled, co jsme o tom přemýšleli. Jdeme na jedno čepované, které končí u čepovaných více a cca ve 22:00 jdeme stavět stan na parkovišti s Tomášem a Luboš 5 m od nás. Trochu nás kolem 23:00 rozruší dav 30 mladých jdoucích k řece. Modlíme se, aby nechtěli použít Luboše k rituálu, ale ráno byl OK a celý.

Sobota 4.8.2018 350 km Myšlenice-Tarnów-Tarnobrzeg-Zamošč

Vstáváme až kolem 8mé ranní a jdeme vařit kávu z plynového vařiče, pomalu se balíme a snídáme, abychom mohli vyrazit. Jedeme celodenní řežbu a cesta se začíná podobat předchozímu dni. Po 50 km máte 5 zatáček, ale hlavně, že se jede. Co nás také překvapilo, že vzhledem k provozu jsou Poláci asi nejohleduplnější řidiči, co jsem měl za svůj život čest vidět. Pouští se, kde je to možné, protože na výjezd z kdejaké vedlejší můžete čekat i 5-10 minut. Idea já pustím tebe a ty třeba příště mne se mi líbí a praktikujeme ji taky. Musím zmínit, že celý výlet jsme jeli většinou od rána do večera, abychom stihli celou zem dokola projet, takže zastávek mnoho není. Na jídlo a benzín stavíme v restauracích i obyčejných Biedronkách (markety).

Zastavujeme v solných dolech Wieliczka a dáváme si jemnou spršku vody pod rámem pro návštěvníky. Vzhledem k počtu lidí a dobou prohlídky jsme vyrazili dále. Pokud cestou v Polsku uvidíte takové dřevěné domky u silnice s občerstvením, rozhodně tam zastavte, dali jsme si výborné domácí pečené kolínko. Jedeme až do dnešního cíle Zamošč, kde vytahuji telefon a hledám camping. Naštěstí je kousek od nás a díky davu táhnoucího se od vody jedeme směrem opačným a za 10 min jsme na pláži campu Marina. Takové místo jsme nečekali. Oáza klidu uprostřed městečka. Rozhodně doporučuji. Cena za všechny a 2 stany 25 zlotých. Jdeme nejdříve postavit stan, pak koupačka a po koupačce pivo. Je třeba říci, že celý týden byly teploty nad 35 stupňů a večer, když nejsem pivař, jsem měl chuť na 1 točené. To sice nebylo, ale byly plechovky. Pár jich dáme a jdeme se podívat do horní části kempu, co se tam děje za randál. Probíhá rodinná oslava. Jakmile se blížíme, přijde k nám člověk, co tam točí, jestli si dáme pivo. Řekneme, že točené si samozřejmě dáme. Jakmile nás slyšel a zjistil, že jsme Češi, dává nám pivo zdarma. Za chvíli přišel jeho otec a ten zase jak zjistil, že jedeme na motorkách, tak nám řekne, ať si točíme sami. To by se Vám asi u nás nestalo, možná. Dáváme se do řeči česko-polské a zatím tolik nerozumíme, ale to se v průběhu výletu dost změnilo. Kolem půlnoci jdeme spát.

Neděle 5.8.2018 507 km Zamošč-Chelm-Biala Podlaska-Lomža-Pisz-camping u vody

Ráno vstáváme kolem 7mé ráno a vaříme kafe. Ke snídani houska z Biedronky se šunkou a sýrem z předchozího dne. Konečně sprcha v kempu, skládáme stany a vyrážíme. Už jsme se o tom bavili dříve, ale rozhodujeme se, že projedeme hraniční přechody podél Polska. Nestihli jsme pouze litevské hranice, na které nám nezbyla síla. Na cestě se s námi rozděluje Luboš, který se rozhoduje jet místo k hranicím rovnou k moři. Po cestě se již nepotkáme.

Podnebí se začíná měnit a tak i okolí. Místo nábytků už vidíme spíše farmy a místo měst malé vesnice. Rozmístění je už také od sebe delší. Po čase již jedeme i 10-15 km bez městečka. Ikdyž je Polsko placka, tak okolí 10 kilometrů lesa podél silnice mne velice uklidňuje. Kilometry lesů se střídají s vesnicemi s obřími kostely. Někdy s kostelem novým a starým před ním. Jedeme převážně rovinu a teprve v tento moment má člověk možnost začít přemýšlet. Udělal jsem dobře, že jsem jel sem do Polska, že jsem udělal to, co předcházelo tomuto výletu? Zatím nevím. Opět večer máme dost a hledám nejbližší kemp v okolí města Pisz. Nejbližší nalezený neakceptuji a jedeme na druhý. Tam zůstáváme u vody. Tomáš jede pro 4 pivka do Pisze, než postavím stan a nafouknu matrace. Ani je nedopijeme a padáme únavou, sic nás asi ve 2 ráno probudí ohromný řev z pařby v kempu. Kemp 26 zlotých celkem.

Pondělí 6.8.2018 360 km Pisz-přechod RUS Bartoszyce-Gdaňsk-Camping Orlinek

Ráno vstáváme již bez kávy, protože vařič míval u sebe Luboš, tak snídáme housku se sýrem a šunkou. Vydáváme se na hraniční přechod s Ruskem, abychom udělali povinné foto a jedeme řežbu směrem k moři. Dnes chceme dojet co nejdříve k moři a vykoupat se. Cestou ještě u Wislínky použijeme převoz z jedné strany na druhou na zkoušku místo cesty. Podél Gdaňsku vytahuji mobil a hledám něco nejbližšího. Camp Orlinek za cca 60 zlotých za vše se zdál jako životní volba, stejně jako když se rozhoduješ v reklamě na Jihlavanku, co budeš v životě dělat za práci. Po příjezdu do kempu vidíme billboard s názvem „Recsi na foky“ nebo obdobně. Ihned to přejmenováváme na „Rejsky na foky“ a provází nás to zbytkem cesty.

Stavíme stan a jdeme na koupačku k moři. Letos to prý studené není a moře je čisté. Je to paráda, moře hezky zchladí a pláže jsou čisté. Po koupačce jdeme vyzkoušet pirohy s masem a pivo Special. Radím pozor na něj, nevšiml jsem si, že má 7% a po 1 se začínám trochu motat. Dáme raději ještě 2 a jdeme spát. Nafukovací matrace použijeme jako polštáře pod hlavu.

Úterý 7.8.2018 225 km Orlinek-Gdaňsk-Gdyně-Hel-Leba camping

Tento den se chceme podívat na přístav v Gdaňsku. Měl jsem za to, že je velký a bude co vidět, nicméně Gdyňský přístav byl z mostu nad přístavem teprve nářez. Jeden by neřekl, co kontejnerů můžete na jednu obří bárku nacpat. Probíjíme se městem a naštěstí chytáme městskou špičku a kolonu po havárce. Na křižovatce z auta na Tomáše volají, že mu něco teče z motorky. Chladící kapalina. Motorka je z kolony a vedra přehřátá stejně jako my. Naštěstí jsme u podjezdu s chodníkem, kam na půl hodiny parkujeme a čekáme na zchlazení motorky. Při čekání za námi přijde postarší pán a ptá se, jestli jsme Češi. Ano. On na to, že Češi jsou přátelé Poláků a že nám přeje šťastnou cestu a dobrý návrat. Poděkoval jsem mu a přiznám se, že mne to docela vykolejilo a zbytek cesty o tom přemýšlím. Teprve teď začínám vidět rozdíl oproti tomu co znám a s čím jsem se setkal v domovině a tomu co je tu. Obyčejné lidské gesto, ať popřání dobré cesty, pozdravení či pomoci někomu cizímu, se mi zdá, od nás již zcela vymizelo.

Dále jedeme obhlídnout Hel. Cesta je stejná jak ve vnitrozemí, když pojedete podél moře, moře neuvidíte přes stromy, které lemují snad celé pobřeží. Cestou po poloostrově však již moře zahlédnete, stejně tak i množství různých kempů a tisíce lidí, kteří po pobřeží jezdí stezkami na kolech. Pokud byste chtěli místo na pořádnou akci a kde to bude žit, toto asi bude správné místo. Jinak, co jsme potkali v menších městečkách, většina restaurací zavírá ve 22:00 nebo dříve.

Jedeme dále do města Leba, kde už máme dost a rozhodujeme se nocovat. Většina kempů je plných a tak na recepci zjišťujeme, že si nejdříve máme najít místo na stan a pak až přijít. Potkáváme další bandu Čechů, kteří zde budou přespávat stejně na 1 noc jako my a bavíme se co dál. Bere tedy stany a na nejbližším místě rozkládáme a jdeme platit cca 65 zlotých. Ihned po převlečení koupačka. Opět super, moře nádherně ochladí člověka, který se udil v 38 stupních na motorce. Máme čas si zítra přispat a vyrazit klidně kolem poledne, takže jdeme na jídlo a cestou se stavíme na pivo. Jídlo cenově jako v ČR v malém městě a pivo a limo levné 3-4 zloté. Poté, co zavřeli restauraci, jsme vyrazili do města, kde je pouť. Při pohledu na autíčka jsme do nich museli jít. Pak jsme vyrazili do Port Leba Clubu s živou muzikou, kde hrál mladík na kytaru a zpíval. Opravdu se nám to líbilo, ale možná za to mohlo pivo special, co se tam čepovalo. O půlnoci již kecáme s obsluhou na baru a v blíže nespecifikovaném čase se ocitneme nazpět v kempu. Nafukovací matrace opět plní funkci polštáře.

Středa 8.8.2018 150 km Leba-Mielno camping

Ráno je krušné, Tomáše neobměkčí ani hláška „Rejsky na foky“.  Díky tomu máme dle mapy ze stopaře zanesenou v navigaci pouze část mapy. Dáme malou snídani, kterou kupuji v kempu a jdeme se koupat. Po koupačce procházka města za denního světla. Po další koupačce a dostatečnému odpočinku se jdeme sbalit a vyrážíme směr Mielno. Cestou několikrát stavíme, protože situace ze včerejšího dne udělala z dnešní cesty peklo. Proto to vzdáváme a po 150 km hledám blízký camping. Ceny mi přijdou podél moře dost obdobné. Vypadá to dobře v Mielnu. Nacházíme tedy nejbližší volný camping a po postavení stanu jdeme na koupačku. Půldenní koupačka nám prospěla a večer jdeme na večeři a podívat se, jestli se něco neděje na pláži.

Cestou po promenádě kecáme a potkáme pána kolem 60ti let, který poznává češtinu a říká nám, že celé molo je z plastu. No, chvíli se bavíme a zve nás se svojí ženou na pivo. Moc se nám po včerejšku nechtělo, ale jdeme se podívat do města. Dojdeme do restaurace s živou hudbou ala Eva a Vašek, než se rozpadli a s velkou tancovačkou. Jsme tam široko daleko nejmladší. Dáváme si tedy pár piv a paní nás táhne vedle do podniku na karaoke, že můžu zazpívat Helenku Vondráčkovou Dlouhá noc. To na mě bylo již moc a bereme pilu. Je 23:00 a ulice jsou úplně přecpané mladými Poláky. Dnes to balíme, jdeme spát, nebo tak to alespoň zde napíši. Matrace opět plní funkci polštáře.

Čtvrtek 9.8.2018 383 km Mielno-Swiebodzin-camping

Ráno koupačka, snídaně, sbalení a lehké lelkování na pláži. Dnešní dnem se dá říci dovolená pomalu končí a začínáme jet do vnitrozemí směrem domov. Pakujeme se a jedeme převážně po E65 a zkoušíme, jestli naše motorky zvládnou alespoň 140. Zvládnou, ale na mé Hance s malým štítkem to není zrovna komfortní a dost to se mnou cloumá. Proto jedeme zbytek cesty pouze řežbu (kolem 120 km/hod). Jedeme téměř celý den a u města Swiebodzin Tomáš vidí obří sochu Ježíše Krista. Zároveň vidíme i pekařské auto Tomáše Řepky.

 Jedeme se podívat na obří sochu a poté vyhledat camping asi 10 km od města u vody na koupačku. Místo jsme našli pěkné, i matrace na spaní jsme nafoukli po zápůjčce ventilátoru od sousedů, abychom byli na poslední den odpočatí. Obchod v kempu je už zavřený, tak se ptám domácího, jestli nemá 2 piva na prodej. Dal nám své poslední a odmítá si ode mne cokoliv vzít. V kempu do ranních hodin ohromná pařba, takže chvílemi spíme, chvílemi máme chuť tomu borcovi za stanem s kytarou zlomit ruce, aby toho už nechal, beztak šlo publikum už spát.

Pátek 10.8.2018 520 km Swiebodzim-Jihlava

Ráno vstáváme před 7:00 s předstihem, kdy v kempu všichni spí a vydáváme se na cestu domů. Tady již není moc co řešit, jedna dlouhá rovina domů a tempo řežba. Já dostal za Kolínem krizi a musel se jít lehnout a dát energeťák, abych pak nemusel ještě nocovat 20 km za barákem.

Posledních několik hodin jízdy jsem pak bilancoval nad tímto výletem a celkově nad všemi posledními událostmi, které se staly. Udělal jsem vlastně dobře, že jsem sem Vyrazil? Užil jsem si jízdu na motorce a vyčistil si hlavu? 3x ANO. Otázky pro ostatní motorkáře: Jsou tu stejně nádherné zatáčky jako když to budu řezat v Rakousku, Slovinsku nebo Itálii? Asi ne, Polsko je jedna velká rovina a přejíždíme téměř z města do města. Proč by sem tedy měl motorkář vůbec vyrazit na dovolenou? Já osobně bych se sem vrátil už jen kvůli lidem, kteří v Polsku žijí, jejich dobré náladě a jejich přístupu k životu a ostatním lidem a pokud si k jízdě vyberete dobrou partu, pak je vyhráno.

Je 22:38 neděle 12.8.2018 a já tu dopisuji do svého prvního cestopisu vše pro mne z této dovolené podstatné, dokud to nezapomenu. Tato dovolená ve mne zanechala pocit něčeho, co neumím pojmenovat, něčeho velice dobrého a také ve mne zanechala ohromný hlad, hlad vidět ještě více a nebudu lhát, zanechala ve mne i trochu deprese, že už je konec. Jsem si  ale jistý, že se do Polska minimálně k moři příští rok vrátím. Proto jsem pár hodin před psaním tohoto článku vyvěsil další inzerát na spolucestování na motorkáře. Kam? To je ve výsledku jedno, důležité je, že zase bude chvíli motat plynem a poznávat lidi a místa, které jsem zatím nepoznal.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE