K Baltu na 125 ccm

Pátek 7.8.

Dnes jsou 3 velké cíle: navštívit Gierlož, dojet k ruské hranici a k břehu Baltského moře. Vyrážíme proto, když kemp se teprve probouzí. Přes Mragowo a Ketrzyn, kde je zámek a krásná obrovská bazilika, přijíždíme ke vstupu do Vlčího doupěte (Wilczy szaniec) u Gierlože. Je to areál desítek bunkrů a staveb ukrytých v lese, sloužící jako kasárna pro německé vojáky. V jedné z budov byl spáchán nezdařilý atentát na Hitlera dne 20. VII. 1944 provedený Majorem Claus von Stauffenberg. V obrovském areálu jsme dvě hodiny a přes zákaz nelze odolat průzkumu pobořených objektů. Zjišťujeme, že poblíž u obce Stawki se nachází další monumentální bunkry a zdymadlo.

Vydáváme se i k nim po hrozné cestě vedoucí malebnou krajinou. Další uchvacující podívaná na betonové monumenty a další z Mazurských jezer. Za Stawkami opravujeme jedné polce kolo a po chvíli opět po písčitých cestách vedoucích poli a lesy míříme do ruského pohraničí. Navigace selhává, protože selhává její nabíjení. Kolin zapíná svoji navigaci, která se celý den dobíjí na půl hodiny použití, až nakonec nacházíme silnici do Michalkowa. Značku zákazu vjezdu do hraničního pásma kolin projel bez povšimnutí, avšak neunikl oku polského vojáka, který se jal ho sledovat na krosce. Focení nám zakázal, takže jsme se museli otočit a pokračovat k moři. Vzdáváme hledání další cesty vedoucí k hranici. Projíždíme městem Korsze s parní lokomotivou a Lidzbarkem Warminskim, kterému dominují krásné stavby z červených cihel. Objíždíme Elblag a před setměním dorážíme do kempu u městečka Jantar na břehu Baltského moře. Je těžké v přeplněném areálu plném písku a stromů najít volné místo na stanování. Až za tmy a svitu měsíce dorážíme na pláž se zaslouženým plasťákem v ruce. Po zjištění, že Balt není zase tak studený, usedáme k večeři ze stánku na zdejší „promenádě“, která je nakonec o třech chodech, protože jsme celý den neměli pořádné jídlo. Pak zaslouženě uléháme do spacáků.

Jez. Mokre – Ketrzyn – Gierlož – Stawki – Michalkowo – Lidzbark Warmiński – Elblag – Jantar
Ujetá vzdálenost: 361 km
Průměrná rychlost: 62 km/h

Sobota 8.8.

Ráno nemohu dospat a tak v 7h vyrážím na procházku po pláži. Je téměř prázdná (až na odpadlíky z plážové diskotéky a staršího chlapíka s detektorem kovu). Světlý písek svítí v ranním slunci. Ideální na koupání a focení. Po snídani vyrážíme na vzájemné foto již s přeplněnou pláží a bohužel bez strojů, protože sypký písek je neproniknutelný. Vydáváme se k přívozu přes Wislu, na kterém nás fotí starší anglický manželský pár na kolech. Na levém břehu vlévající se Wisly je v mapě zakreslen maják. Touha po hezkém obrázku nás, motorek a moře nás žene do zákazu vjezdu. Setkáváme se ale s bořícím se pískem a všudypřítomnou šípkovou růží. V parném dni jízda připomínala výlet na Saharu. Vzdáváme své úsilí a vláčíme pod sebou motorky zpět k nějaké zpevněné cestě. Mít jakoukoli těžší motorku, už bychom ji nevyhrabali. Pokračujeme podél Wilsy na jih a tím začíná návrat domů. Máme před sebou náročnou cestu, protože zítra chceme být doma. Do Malborku jedeme po 55ce a nádherný červený hrad – největší svého druhu v Evropě, obdivujeme jen ze silnice. Poté se nechtěně napojujeme na E75, čehož nelitujeme. Cesta ubíhá rychle a provoz je řídký. Přejíždíme na stejně pohodlnou E261 přes krásné město Bydgoszcz až do Gniezna. Začíná být hodně hodin, tak ve vesničce, kterou projíždíme, hledáme motel. Je to velice nevzhledná budova na návsi a po zjištění ceny jedeme dál do Jarocinu. Všechny místní hotely jsou mimo naše možnosti. Nakonec hledáme místo v blízkém lese až narážíme na samotu. Paní za plotem se ptáme, jestli je tu nějaký kemp. Její odpovědí je, že pokud máme stany, můžeme zůstat u ní na zahradě. Postavili jsme stany, v tom slyšíme zevnitř hádku. Rozsvítilo se světlo a ze dveří se vynořila postarší paní. Pozdravili jsme, neřekla ani slovo a šla zpět. Doteď asi hledá, jestli jí něco nechybí…

Jantar – Malbork – Bydgoszcz – Gniezno – Jarocin
Ujetá vzdálenost: 400 km
Průměrná rychlost: 62 km/h

Neděle 9.8.

Ráno vstáváme v 6h a za půl hodiny už zanecháváme vzkaz s poděkováním a odjíždíme. Na pumpě dáváme snídani. Na jedné autobusové zastávce, kde jsme si protahovali kosti, k nám přišel chlapík z protějšího domu a nabízel nám kafe nebo čaj na zahřátí. Času nebylo nazbyt, tak jsme ho museli odmítnout. Zanedlouho jsme byli ve Wroclawi. Je to krásné město se zdobným historickým náměstím. Poslední polský oběd byl u nějaké vesničky v malé restauraci u silnice. Poláci zřejmě nemají ve zvyku jíst mimo domov, takže restaurace se hledají těžko. V obci Lagiewniki se naše cesty rozcházejí. Hranice se blíží a emoce sílí. Snad zase brzy příště.

Jarocin – Wroclaw – Náchod – Hradec Králové (Praha)
Ujetá vzdálenost: 308 km
Průměrná rychlost: 64 km/h

Kolin: Měl jsem to domů o kousek dále, ten den jsem ujel 463 km. Týden na malém nepříliš pohodlném sedadle slabé motorky je dost náročný, ale stojí to za to. Obrovská výhoda je nízké hmotnosti. Při pár offroad vložkách se hodil lehký stroj. Kromě mojí gumy jsme ani jeden neměli žádný defekt. Yamaha umí. Já měl spotřebu 2,64 l/100km, možná to bude tím, že mám vstřikování. Zase jsem utratil víc za jídlo a další věci (mraky sladkostí a cigára). Nemám to přesně spočítané, ale kolem 5000 s benzínem, nepočítám vybavení, co jsem si koupil, ale to mi zůstalo.
Polsko je země, která se vám vryje do srdce. Je plná přátelských lidí, kteří by vám hned chtěli pomoci, i když to ani nepotřebujete. Turisty je bohužel opomíjená, i když ceny jsou i pro Čecha velice příjemné. Silnice jsou udržované a s pověstnou agresivitou a nevypočitatelností polských řidičů jsme se nesetkali (až na jednoho psa - ten neřídil, jen vběhnul). Krajina a kultura na severu a zvláště na východě je téměř nepoznamenaná průmyslem a odolává tlaku západu. Snad ještě dlouho odolávat bude. Příště se vydám hlavně na východ.

Celková ujetá vzdálenost: 2198 km, kolin 2480 km
Cena benzínu: cca 29 Kč/l
Průměrná spotřeba: YBR 2006 - 2,9 l/100 km, YBR 2007 - 2,64 l/100 km
Výdaje na benzín: cca 1900 Kč
Ostatní výdaje: cca 2000 Kč

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE