Den 5 (14.6.2012):
Když jsem ráno skládal stan, asi se na mě už nemohla dívat Francouzka z karavanu vedle, která mi přinesla horké kafe. Nabalil jsem věci na moto a šel do haly. Zhlédnul jsem panoramatický film, nakoupil pohledy, vyfotil se u globu a rychle vyrazil na jih.:) Měl jsem v plánu ještě túru na „pravý“ Nordkapp, je to výběžek ještě severněji. Bohužel v tomhle počasí to nemělo vůbec cenu.
Počasí se trochu zlepšilo až za tunelem. Zaplatil jsem za průjezd dalších 70 NOK. Potkával jsem spoustu sobů okolo silnice. Občas si vykračovali v klidu na silnici. Dojel jsem do Alta a rozhodl jsem se, že tu zůstanu v kempu. Chtěli 100 NOK + 20 NOK za žeton na sprchu. Postavil jsem si obydlí, dal horkou sprchu a uvařil jídlo. Najednou byla nálada úplně někde jinde. Navečer jsem si projel město a stavil se v muzeu pravěkých rytin. Jsou tam dvě stezky, na kterých jsou k vidění ony rytiny.
Denní km: 264/3844/9452
Počasí: ráno 5 °C, vichr, déšť a mlha, odpoledne 10 °C a prosvitovalo sluníčko
Trasa: Nordkapp-Alta
Den 6 (15.6.2012):
Ráno trochu sprchlo, ale nic dramatického. Vyrazil jsem kolem deváté a jel směr Narvik po E6. Silnice vedla od moře až do 400 m n. m., kde bylo ještě hodně sněhu a zamrzlá jezera. V plánu bylo podívat se do Tromsø, to jsem nakonec vynechal. Zastavil jsem se pouze u vodopádu, který jsem si předem našel. Dal jsem si několik km s XX po štěrku. Projel jsem Narvik a našel jsem skvělé místo přímo u moře. Rozbalil jsem bydlení, uvařil něco dobrého a šel spokojený spát.
Denní km: 611/4455/9452
Počasí: celý den zataženo, 10 °C u moře, 5 °C nad 300 m n. m.
Trasa: Alta-Narvik
Den 7 (16.6.2012):
Ráno vymetená obloha a 10 °C, co víc si přát? Odjel jsem v 7:30 směr
Lofoty. První cíl bylo městečko
Andenes. Jedna zatáčka za druhou, kvalitní asfalt, neskutečné výhledy v kombinaci se skvělým počasím připomínaly motorkářský ráj. Trochu to zkazilo až hledání benzinky. Ta první podle navigace byla mimo provoz a k další to bylo 30 km. Dojel jsem tam, ale zase to byl jen stojan na kartu. Moji kartu mi to navíc nebralo. Nikde nikdo a já už si nemohl dovolit hledat další. Čekal jsem na spasitele...:) Přijelo auto s norskou značkou, poprosil jsem je o použití jejich karty. Byli to Holanďani s půjčeným autem. Natankoval jsem si na jejich kartu a zaplatil jim hotově. Tímto jim ještě jednou děkuju!:)
Vydal jsem se směrem Moskenes. Z Hadsel do Fiskebo jsem jel lodí 25min (60NOK). Pokračoval jsem do Nusfjord, rybářské vesnice na seznamu UNESCO. To už byl jen kousek do vesnice s názvem A. Trajekt do Bodo jel z Moskenes. Čekal jsem na loď asi 2 hodiny s partou mladých Rakušáků. Ve 22:15 jsem se nalodil a zaplatil 273 NOK za lístek. Výhled z lodi na Lofoty byl úžasný. V 01:30 jsem vyjel v Bodo. Vyjel jsem z města a hledal místo na přespání. Rozložil jsem to na lesní cestě u silnice.
Denní km: 690/5145/9452
Počasí: celý den jasno 13 °C
Trasa: Narvik-Moskenes-Bodo
Den 8 (17.6.2012):
Ráno byla zamračená obloha a 16 °C. Jelikož jsem šel spát někdy ve tři, odjel jsem až kolem půl 11. Spal jsem kousek od vesnice Saltstraumen, kde jsou pod mostem nejsilnější vodní víry na světě. Bylo to hodně zajímavé, ale neviděl jsem je v plné síle.
Pokračoval jsem dál pobřežní cestou po silnici č. 17. E6 by sice byla rychlejší, ale nezajímavá. Cestou do Mo i Rana jsem projížděl dvěma tunely (jeden z nich 7,6km) a dvakrát jsem se svezl lodí (45 NOK a 84 NOK). Při čekání na druhou loď jsem se bavil se třemi Němci na H-D, kteří jeli něco podobného co já. Byli na srazu v Rize a na Nordkappu měli den přede mnou hezky. Nechápali, jak jsem mohl dojet na Nordkapp za 4 dny.:) S jedním z nich jsem se bavil i na lodi stylem anglicko-německy. Vypadlo z něj, že to není rodilý Němec, ale pochází ze Srbska. V tom ho napadlo, že vlastně může mluvit srbsky a bylo mu rozumět celkem dobře. Z lodi byl vidět na pobřeží malý globus, který značil překročení severního polárního kruhu zpět. Z Mo i Rana jsem jel po E6 směr Trondheim. Vyspal jsem se na odpočívadle v přístřešku na stole. Konečně jsem nemusel rozbalovat stan, což bylo fakt příjemný.
Denní km: 531/5676/9452
Počasí: přes den 20 °C a polojasno, večer déšť.
Trasa: Bodo-Jetvik-Mo i Rana-Majavath
Den 9 (18.6.2012):
Probudil jsem se do deštivého dne. Zabalil jsem si věci na moto a z karavanu, který byl celou noc na odpočívadle vylezl chlápek s malýma holkama a ptal se, jak se jsem se vyspal. Popřáli jsme si hezkou cestu a já vyrazil do Trondheimu. Byl to oprus, zase celý den v nemoku. Dojel jsem do Trondheimu a prohlédl si katedrálu. Pak mě ještě zaujaly domy u řeky.
Druhý den jsem měl v plánu projet Atlantskou cestu, chtěl jsem se tedy přiblížit co nejvíc k Molde. Pršelo a tak jsem zajel do kempu. Zaplatil jsem 120 NOK + 10 NOK za sprchu. Stavění stanu byla rychlovka, protože pořád pršelo. Vedle mě se usídlili cyklisti z Ruska, dva ve stanu a třetí hodil přes lavičku plachtu a zalezl si pod ní. Já si navařil i na další den, dal sprchu a kolem půlnoci usnul.
Denní km: 534/6210/9452
Počasí: celý den pršelo, 13 °C
Trasa: Majavath-Trondheim-Molde
Den 10 (19.6.2012):
Vstal jsem už v 6:30, ale odjel jsem až v 9. Vydal jsem se na Atlantskou cestu, která oficiálně začíná ve vesnici Bud. Ta cesta začíná být zajímavá až od Vevang. Kdo to pojedete, vemte to z Molde po silnici č. 64 do Vevang. Z této vesnice vede silnice přes ostrůvky a násypy, opravdu to stojí za to.
Vrátil jsem se do Molde, pokračoval jsem tunelem a pak lodí (47 NOK) až do Rauma. Nejdřív jsem si chtěl prohlídnout nejvyšší kolmou stěnu Evropy ze spoda. Bylo to jen pár km po silnici E136. Měl jsem štěstí, že vršek nebyl v mlze. Pohled to byl fascinující. Bylo tam porovnání s Eiffelovou věží, do stěny by se vešla 3x. Vrátil jsem se zpět do Rauma a pokračoval po silnici č. 63 na Trolí cestu. Každý, kdo jede do Norska by se tam měl zastavit. Po vyjetí spousty vraceček se nahoře naskytne neskutečný pohled do údolí.
Dál mě čekal Geirangerfjord. Musel jsem opět využít lodní dopravy (44 NOK) a po sjetí Orlí stezky (kde jsem byl málem protijedoucím autem vytlačen do moře) jsem se ocitl u jednoho z nejznámějších fjordů Norska. Za vesnicí jsem začal zase stoupat až k odbočce na vyhlídku Dalsnibba. Vjezd byl stejný pro auta i motorky 100 NOK. Vyjel jsem na vyhlídku, kde byl skvělý rozhled do okolí. Geiranger jako na dlani. Byla tam celkem zima a začal poletovat sníh. Sjel jsem dolů mezi obrovskými bariérami sněhu a napojil jsem se na silnici č. 15, která mě dovedla až do Lom. Tam se nachází velice známý dřevěný kostel. Přespal jsem na odpočívadle na silnici č. 55 kousek za Lom.
Denní km: 413/6623/9452
Počasí: ráno déšť, zbytek dne 17 °C
Trasa: Molde-Averoy-Molde-Rauma-Geiranger-Lom
POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE
Ráno vymetená obloha a 10 °C, co víc si přát? Odjel jsem v 7:30 směr Lofoty. První cíl bylo městečko Andenes. Jedna zatáčka za druhou, kvalitní asfalt, neskutečné výhledy v kombinaci se skvělým počasím připomínaly motorkářský ráj. Trochu to zkazilo až hledání benzinky. Ta první podle navigace byla mimo provoz a k další to bylo 30 km. Dojel jsem tam, ale zase to byl jen stojan na kartu. Moji kartu mi to navíc nebralo. Nikde nikdo a já už si nemohl dovolit hledat další. Čekal jsem na spasitele...:) Přijelo auto s norskou značkou, poprosil jsem je o použití jejich karty. Byli to Holanďani s půjčeným autem. Natankoval jsem si na jejich kartu a zaplatil jim hotově. Tímto jim ještě jednou děkuju!:)
