Nordkapp na Hondě CBF 500

1.den Prostějov – Rostock

Probudil jsem se před šestou, s mírnými obavami, přeci jen je to dost dlouhá cesta – a jedu sám. Najedl jsem se, oholil, oblékl do motooblečení – a zjistil, že začíná pršet. Navlékl jsem proto nepromok (obyčejný, z pracovních potřeb) a vyrazil vstříc Norsku. Hned za Brnem jsem zjistil, že zalít redukci miniUSB ve tvaru "L" (napájí navigaci, vyrobil jsem si ji, aby napájecí konektor nepřekážel v obalu navigace ) tepelným lepidlem nebyl nejlepší nápad – drát se zahřál, lepidlo rozteklo a měl jsem dost práce redukci vytáhnout z konektoru napájení, musel jsem dokonce použít zapalovač. Redukci jsem pak zahodil a připojil konektor přímo. Až do Berlína bylo polojasno s přeháňkami (některé silnější). Při jedné takové mi nepěkně ujelo zadní kolo na záplatě na dálnici a motorka se velmi nepříjemně rozvlnila..musím si dávat větší pozor. V Berlíně jsem se zastavil v místní pobočce Louis a koupil kvalitní nepromok s reflexními pruhy. Listovou měrku na ventily, co jsem si chtěl taky pořídit, neměli. Pak jsem ještě prošel "příjemnou" kombinací totálního propocení spodního oblečení při oblékání nepromoku a zmoknutí zvenčí, později jsem tak musel všechno vysušit na slunci (to se konečně ukázalo!) na odpočívadle mezi Berlínem a Rostockem. A pak už jen cesta do Rostocku, na terminál, na trajekt do Trelleborgu.
Aspoň že na nalodění vyšlo počasí, krásná modrá obloha a slunečno – doufám, že vydrží i dál. Nalodění proběhlo v poklidu (pozn. nikdy bych neřekl, jak výborně může posloužit padací rám i k jinému účelu, než ochraně před pádem, výborně se za něj kurtovala motorka k úchytům k podlaze). Pak už jen večeře, pivo, nalezení vhodného místa na přespání..a pak spát.
Najeto za den/celkově: 845/845 km

2.den Rostock – Gävle

Na zemi ve spacáku jsem se na trajektu vyspal překvapivě dobře. V 6:15 trajekt dorazil do Trelleborgu. Motorka byla na svém místě – ani se nepohnula. Vyjel jsem z terminálu, přeskládal batohy a vyrazil na cestu. Už vím, kde vynalezli tempomat – dálnice Malmö – Stockholm je široká, rovná, s malým provozem a předepsanou rychlostí 110, místy 120 km/h, což všichni plus mínus dodržují. Takže je to hodně velká nuda. Na této dálnici jsou benzinky v množství větším než malém. V Jönköpingu jsem nakoupil vodu a nektarinky a pokračoval dál. Průjezd kolem jezera Vättern byl opravdu krásný, kdybych nespěchal na sever, klidně bych se tu den zdržel. Pak následovalo pár dalších „köpingů“, oběd na odpočívadle (vařič pracuje skvěle!) následovaný chvilkou spánku, malá lekce tankování na kartu od ochotného Švéda – a konečně Stockholm. Průjezd vypadal impozantně – mosty, park, voda..někdy bych se tam rád podíval. Pak už jen cca 150 km cesty poloopuštěnou dálnicí se sluncem na obzoru, sjezd z dálnice a hledání místa na přespání. Všechna pěkná místa byla buď blízko domů, nebo v parku uprostřed vesnic. Nakonec jsem našel dvě vhodná místa, obě u silnice v lese. Na prvním bylo 87 miliard mušek a komárů na metr čtverečný, na druhém o dva komáry míň. Vyhrálo druhé místo. 
V poklusu jsem odstrojil sebe a moto, postavil stan, naházel dovnitř věci, skočil do stanu a rychle za sebou zapnul zip. Po večeři a porovnání věcí jsem si ještě dal slavnostní minidoutník a přemýšlel, zda si dát před spaním na mobilu nějakou hudbu, nebo video. Vyhrál Červený trpaslík (kterého sice znám nazpaměť, ale stejně..). Pak jsem rozmýšlel nad trasou a rozhodl se, že napřed zajedu do Tromsø a až poté udělám cestu na sever.

GPS souřadnice místa, kde jsem přenocoval: N 60.40086° E 17.23547°
Najeto za den/celkově: 795/1640 km

3.den Gävle – Lulea

Konečně jsem se pořádně prospal. Vstal jsem až po 9. hodině, v poklusu sbalil stan a věci (komáři a mušky opět všude) a vyrazil. Cesta kolem pobřeží byla krásná – nekonečné lesy střídaly výhledy na jezera a zátoky. U jednoho jezera jsem zastavil na odpočívadle a lehce se nasnídal. Pak zase dálnice.. Na jedné pumpě se najednou ozvalo „Ahoj!“. Nějaký český řidič TIRu poznal českou SPZ. Poradil mi, že na té pumpě je možnost dát si sprchu. Využil jsem toho a vypral termoprádlo (už smrdělo středně intenzivně) i sebe. Akorát mi pak vlasy schly až v helmě a vytvarovaly se podle interiéru. Po další cestě a obědo-večeři na odpočívadle jsem na další pumpě narazil na Švéda a Švédku na motorkách, kteří se se mnou dali do řeči. Holka mi říkala, kam jednou (moc jsem nerozuměl, ale bylo to jen v rámci Švédska). Pak jsme se na dálnici ještě několikrát potkali a zdravili, než za to tento pár víc „vzal“ a ujel mi. Po ujetí naplánované vzdálenosti jsem vzal naposled plnou nádrž a rozhodl se zkusit kemp. V prvním, na který jsem narazil, mě ale bába v recepci odmítla ubytovat, kvůli chybějící kempingové kartě a hotovosti švédských korun (něměl jsem žádné). No, aspoň jsem ušetřil 130 SEK. Odjel jsem z kempu, na plácku u benzinky ještě přestříkl řetěz a vyjel do venkovských končin hledat místo ke spaní. Zůstal jsem až na 3. vhodném místě. Bylo tam míň mušek jak předchozí den, ale zato mnohem víc komárů, a to se vyplatí! V poklusu jsem postavil stan,odstrojil motorku a vlezl do stanu. Najedl jsem se, vykouřil minidoutníček a zapsal denní kilometry. Zápis do deníku jsem prováděl skoro o půlnoci ve stanu, přesto bylo takové světlo, že šlo bez problémů psát i číst. No jo, skoro polární den. Zítra už snad bude opravdu polární!

GPS souřadnice místa, kde jsem přenocoval: N 65.27108° E 21.29202°
Najeto za den/celkově: 743/2383 km

4.den Lulea – Haersletta

Ráno mě probudilo doslova pálící slunce. Všudypřítomní komáři na mě evidentně venku přes noc počkali. Sbalil jsem věci a stan a vyrazil. V městě Pitea jsem v supermarketu nakoupil vodu a chleba. Při balení věcí na moto se se mnou chvíli bavil místní děda. Ptal se, kam jedu a popřál mi šťastnou cestu. Vyrazil jsem na sever, s krátkou pauzou na snídani. Za Luleou jsem odbočil na Kirunu. Hned po pár km cesty jsem uviděl svého prvního volně žijícího sobíka! (třikrát hurá!) Později jsem na silnici viděl ještě jednoho. Silnice na Kirunu je málo frekventovaná a dlouhá. Krajina se začala měnit – vegetace řídla a stromy byly stále menší, kolem cesty bylo později hlavně borůvčí a bažiny, řídce posety stromy. Sem tam byl krásný výhled na řeku či jezero. Když jsem začal být unavený, stavil jsem se na jednom vhodném místě u řeky na krátkou koupel. Voda ani nebyla tak studená, jak jsem čekal. Po další chvíli cesty jsem narazil na odpočívadlo s tabulí s upozorněním, že překračuji polární kruh. Konečně! 
Vyfotil jsem se a jel rychle dál, byly tam mraky dotírajících komárů a much. Po pár hodinách cesty zajímavou krajinou, okořeněných enduro-vložkou (mnohakilometrový úsek po zbroušené silnici pokryté kamením a štěrkem) a problémem s kartou na jedné benzince (nakonec vzali eura – ale vrátili mi SEK), jsem dorazil do Kiruny. Za Kirunou začínala dle mé mapy „Scenic route“ s pěknými výhledy do krajiny a bylo tomu skutečně tak. Úžasné výhledy na jezera, hory pokryté zbytky sněhu, vodopády na úbočí skal... Jak jsem jel dál, začalo se znatelně ochlazovat. Po obědo-večeři cesta pokračovala dál a výš – sníh už byl místy na skalách nedaleko silnice a oblohu pokryly temné mraky. Pak jsem přejel hranici do Norska a pod dojmem čerstvě zmoklé země a zimy jsem zadal na navigaci jako cíl nejbližší kemp. Po příjezdu do něj mi odmítla nastartovat motorka. Ani očištění kontaktů na akumulátoru nepomohlo. Roztlačit ale šla. Pravda, že jsem se k ní nechoval ideálně (zapomenuté zapnuté vyhřívání řídítek a světel při vypnutém motoru při ubytování v recepci kempu). Postavil jsem stan, konečně se osprchoval a oholil a šel spát. Zítra to musím nějak vyřešit. Možná bude třeba nová baterka.

GPS souřadnice místa, kde jsem přenocoval: N 68.47272° E 17.65623°
Najeto za den/celkově: 575/2958 km

5.den Haersletta – Lyngspollen

Ráno jsem vstal už po osmé, rychle se sbalil, roztlačil moto a vydal se směr Tromsø s cílem najít vhodný motoservis a případně koupit novou baterii. Na první pumpě jsem ani nevypnul motor a poptal se obsluhy. Dostal jsem tip na jeden obchod na trase do Tromsø. Tam mi prodavač ochotně našel, jaký typ akumulátoru by byl třeba, ale neměl ho na skladě. Tak jsem vyrazil do Tromso. Po cca 100 km jsem zastavil na pumpě nabrat benzín a s radostí zjistil, že motorka startuje. V Tromsø jsem nejprve zajel na univerzitu, kde jsem v listopadu a prosinci během polární noci strávil asi měsíc na stáži. Pozdravil jsem se se známými lidmi, chvilku s nimi probíral vše možné, pro šéfa ústavu tam nechal jako dar slivovici dovezenou z domu a pak jsem jel do obchodu, který mi doporučili, abych vyřešil problém s baterií. Tam akumulátory měli, dokonce i velikost (proměřeno s originálem), ale s malou kapacitou. Místní motorkář mi doporučil servis Hondy na druhé straně města. Odtud mě poslali do místního motoshopu (sami servisovali jen auta Honda). Tam akumulátor měli, ale byl problém s placením – platba pomocí Visa Electron nefungovala, hotovost NOK mi nevydali ani na benzince, ani v bankomatu (taktéž problém s kartou). Nakonec jsem po domluvě s klukem ze servisu došel k závěru, že moje baterie je OK (dnes jsem s ní startoval tak 15x a vše bez problémů, takže doufejme...). Dojel jsem si nakoupit do supermarketu, oblíbeného z předchozího pobytu, poté jsem si zajel na ostrov Hakøy, navštívit místo potopení německé bitevní lodi Tirpitz (úžasné místo při polární noci i polárním dni), udělal tam spoustu fotek a vyrazil směr Alta, s přestávkou na večeři.  Počasí bylo celý den vynikající. Všude okolo nádherné výhledy 
na fjordy, kéž by to vydrželo i nadále! K večeru jsem dojel k přívozu, poslední loď mi ujela před nosem. Vrátil jsem se cca 10 km zpět na předem vyhlédnutý plácek a postavil stan. Je tu krásně a klid, i komárů je jaksi míň (nicméně stále jsou).
GPS souřadnice místa, kde jsem přenocoval: N 69.49035° E 20.19813°
Najeto za den/celkově: 438/3396 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE