Květoš a Martin - cesta na sever 2017

19.2017 - den devátý

Ráno vstáváme v 9:00. Počasí je příjemné, 12°C, polojasno. K snídani vysočina s cereálním chlebíkem a k tomu kafčo. Balíme věci a uvažujeme, jestli nasadit nepromoky, i přesto, že je tak hezký den. Nakonec nepromoky necháváme v zavazadlech a vyrážíme směr Svolvear. Asi po dvaceti minutách jízdy musíme zastavit, neboť začíná opět pršet a ochlazuje se. Tady je počasí prostě nevyzpytatelné. Oblékáme nepromoky a pokračujeme směle dál, celou cestu doslova chčije. Na oběd dáváme Adventure menu - rychlý teplý oběd do 15 min, do toho pořád chčije a navíc nám začíná docházet benzín. Nikde žádná benzínka, jedeme takřka na výpary, navigace ukazuje nejbližší čerpačku 32 km. Rozhodli jsme se jet max. 60 km/h, abychom dojeli. S odřenýma ušima dorazíme k Shellce, Květoš na jednu nádrž najel na svém Suzuki Bandit rekordních 309,2 km. Kousek byl hned obchod, tak jsme si šli nakoupit nějaké pečivo, pití a kafé. Pivo vychází v Norsku na 90 Kč (nejlevnější) za 0,5l a chleba 95 Kč. Dnes najeto cca 320 km v totálním dešti. V dešti jsme stavěli i stan, zvládli jsme to v rekordním tempu, za 10 min jsme bydleli. K tomu ještě začíná být silný vítr, snad to stan ustane. Najeto 4212 km od domu.

20.6.2017 - den desátý

Kolem 10:00 se probouzíme do nekončícího deště, proti kterému hodláme protestovat a stále ležíme. Vyřídíme pár telefonátů s rodinou, dáváme kafé a něco na zub. Pršelo celou noc a stan prošel těžkou zkouškou, i když na pár místech pustil trošku kapek, dalo se v suchu přespat. Kolem půl jedenácté přestává pršet, rozhodneme se rychle nahodit nepromoky a začít balit. Pršet už znovu nezačalo, ale vzhledem k tomu, jak se tu rychle počasí mění, zůstáváme pohotově připraveni. Cestou jsme se zastavili v Trollím museu, které bylo přecpané turisty, tak nakonec pouze pár fotek a palba dál. Tento den byl jako za odměnu po té nekonečné dvoudenní sprše. Nádhera, která se nedá ani popsat, to se musí zažít. Při té kráse zjišťuji, že mi z přední pneu uteklo trochu vzduchu, hmm nevadí, vyřešíme. Příčinu jsem neobjevil, tak jsem tam pustil trochu norského vzduchu a jedeme směle dál, překvapivě drží! Kolem 16:00 přijíždíme do malého přístavu Moskenes, zjišťujeme, že trajekt už je pryč a info na webu nesedí, no co se dá dělat. Rozhodli jsme se mrknout úplně na konec výběžku lofotů a pokračujeme do města nebo vesničky se jménem Å. Cesta končí velikým parkovištěm, kde zahajujeme obědovou přestávku volíme opět Adventure menu - žemlovku, nic moc, ale dalo se. Po obědě vyrážíme udělat pár fotek k pobřeží, pak opět na stroje a hurá do přístavu. Kolem 20:00 odjíždí trajekt směr město Bødo. Okolo 0:45 úspěšně připlouváme a rozhodneme se ještě zatáhnout za řídítka a popojet cca 35 km za město. Kolem 1:30 rozbalujeme stan a jdeme spát, je krásně…Najeto 4380 km od domu.

21.6.2017- den jedenáctý

Vstáváme v 10:00, balíme stan a dáváme na snídani vysočinu s oblíbenou kávou. Vyrážíme k městečku Saltsstraumen, kde se pod mostem vysokým cca 40 m točí víry následkem zúženého místa, průlivem vody úžinou (příliv - odliv). Uděláme pár fotek, jdeme opět pozdě, a pokračujeme v jízdě směr Namsskogan. Cestou prší, svítí slunce, a zase prší. Pro nás již normální stav. Přijíždíme unavení a mokří po 437 km jízdy, tentokrát do kempu Nyheim camping, kde se ubytujeme v chatce. Zatopíme, sušíme mokré věci a jdeme hodit teplou sprchu, která po třech dnech bodne. Potom dáme gáblíček, tentokrát lečo s klobásou. Prohlídneme video, které jsme přes den natočili, přitom dáme pivko i pár panáků slivovice a v 1:30 ráno si jdeme lehnout. Najeto 4817 km od domu.

22.6.2017 - den dvanáctý

Vstáváme v 9:30, venku oblačno, teplota 10°C. Vylezeme z pelechu a hurá snídaně, dáváme si vepřovou konzervu a samozřejmě kávičku. Balíme usušené věci. Tašek s jídlem je čím dál méně, tak nám připadá, že po nabalení motorek nám něco chybí. Zásoba pití se taky tenčí, takže se není čemu divit. Ještě uklidit chatku a v cca 11:30 vyrážíme. Chceme ještě natankovat benzín u pumpy, na kterou jsme včera večer chtěli původně dojet. Asi po půl minutě jízdy od kempu, k našemu údivu, v hlubokém lese čerpačka, tak to by nás fakt nenapadlo. V Norsku bývají běžně pumpy 70 až 80 km od sebe a pak jsou třeba tři u sebe po 200 m. Tankujeme plnou a hurá směr město Dombås. Dnes byl docela velký přejezd, čekalo nás 527 km. Co bylo ale nejdůležitější, celou cestu nám svítilo sluníčko, od rána až do večera, a to jsme preventivně vyjížděli v nepromoku. Dnes nás čekal ještě jeden důležitý úkol. Po dojezdu na místo vyměnit na Květošové motorce olej a filtr. Dorazili jsme v 22:00, ještě že je v Norsku noc jako u nás den, takže bylo pořád světlo. Květoš vypustil olej a chtěl vyměnit filtr, jenže ten prevít nechtěl povolit ani za nic, takže trvalo hodinu, než si dal říct a musel mu pomoci norský kámen. Pak už byla sranda namontovat nový filtr, dolít olej a bylo vystaráno. Možná si říkáte, kam jsme vypustili ten původní olej, ale nejsme žádný prasata, takže olej šel pěkně do igelitky a z té následně do prázdných nádob od nového oleje. Následovala večeře, párky s chlebem, co jsme koupili v obchodě během dne a k tomu jedno pivko. Nakonec pouze rozbalit stan a v 1:30 hurá na kutě. Martin ještě zjistil, že má díru v nafukovací matraci a zkouší ji zalepit, ale nepodařilo se mu to. Jdeme spát, nějak už to dopadne. Najeto 5344 km od domu.

23.6.2017 - den třináctý

Balíme se v 9:00 a uvažujeme, co si dát na snídani. Vyhrála to vepřová konzerva z kaufu, ale žádná hitparáda to nebyla, horší vepřovou konzervu jsme neměli snad nikdy. Květoš ještě vyfotil mraveniště, vedle kterého jsme asi tak 20 m spali. Hold, když jsme večer stavěli stan, tak jsme nekoukali napravo ani nalevo. V 10:00 vyrážíme na Trolí stezku, cestou nás chytne neskutečný chcanec, který se s námi vleče celý den. Prakticky už na Trolí stezce jsme mokří, i když máme nepromoky, ale za tu nádheru, která Vás vtáhne, to rozhodně stojí. Serpentinami se blížíme až nahoru, kde zaparkujeme a pěšky se vydáváme k nádhernému výhledu, který je všude okolo Vás. Do toho vodopády padající ze skal. Prostě opravdová nádhera, která Vám vyrazí dech. Uděláme pár fotek a nějaké video. Nakoupíme v prodejně se suvenýry a už to na motorkách mažeme zpět do údolí, stále za vydatného deště. Ještě v údolí zastavujeme u dalšího obchodu, vyzkoušíme vysílat živě na facebooku a pak tradá směr Oslo. Kolem 18:00 jsme už mokří úplně durch a zastavujeme. Martin si mění mokré oblečení za suché. Květoš usoudil, že to nemá smysl. Rozhodujeme se, že strávíme noc v nějakém kempu. Kolem 19:00 přijíždíme k prvnímu. Kemp stojí za starou belu, nevzhledný a navíc nám borec nabízí chatku, která je čerstvě natřená, takže si člověk musí dávat pozor, aby se někde neotřel. Místnost sice velká, ale topení skoro žádné a my jsme potřebovali usušit věci. U okna se krčil pouze malý radiátor, tak na jedny kalhoty. S díkem odmítáme a pokračujeme dál s vědomím, že najdeme něco lepšího. Čas však neúprosně letí, ve 20:45 dorážíme do dalšího kempu, který byl ovšem úplně plný. Ještě jsme chvíli čekali, neboť nám majitel sdělil, že 2 chaty mají rezervaci do 21:00 a pokud nikdo nepřijede, tak nás ubytuje. Sedíme v malém přístřešku a každou minutu jsme informováni majitelem, že máme šanci na ubytování. Majitel pořád klepe na hodiny v telefonu, jako by je chtěl popohnat, blázen. Zní to asi neuvěřitelně ale ve 20:56 přijeli skopčáci, dvě auta a bylo po nadějích. Podle navigace další kemp za 40 km, takže nám nezbylo nic jiného, než postavit stan v lese, rozvěsit šňůry a usušit mokré věci v přírodě. Dáváme ještě večeři, Květoš guláš a Martin gulášovou polévku s chlebem. Do toho pár panáků proti kašli a uléháme v 1:20. Ujeto 510 km. Najeto 5854 km od domu.

24.6.2017 - den čtrnáctý

Ráno (11:45) se probouzíme do slunečného dne, vypadá to na cestu bez nepromoku. Teplota 18°C, dáváme snídani. Martin vytáhl konzervu s vědomím, že se jedná o vepřovou konzervu, ale on to byl maďarský guláš. Ze snídaně se tak rázem stal oběd. Sbalili jsme stan a než jsme vyjeli bylo 13:15. Cesta byla celý den slunečná, takže jsme si to užívali. Tento den jsme stihli přejet hranice Norska se Švédském. Ujeto 285 km. Stavili jsme se i v obchodě něco nakoupit, ale trefili jsme svátek ve Švédsku, takže obchody zavřené. Večer stavíme stan v lesíku. Probíráme cestu na zítra a také pořízené fotky a video. Ve 24:30 spánek. Najeto 6219 km od domu.

25.6.2017 - den patnáctý

Probouzíme se do dalšího dne, kolem 10:30 proběhne snídaně, balení a v 11:00 vyrážíme na poslední jízdu přes Švédsko k trajektu do města Trelleborg. Cestou nám opět vydatně prší, ale tohle už Vás nemůže po 14 dnech vody vůbec rozhodit. K trajektu přijíždíme se značnou rezervou, protože už se těšíme domů a nechceme při naší smůle, aby nám loď odplula. V koloně na loď proběhne poslední káva a hurá na palubu, v 23:55 vyplouváme směr Rostock - Německo. Najeto 6568 km od domu.

26.6.2017 - den šestnáctý

Připlouváme do Německa, po vydatné snídani vyjíždíme z lodi. Napadá mě jediná věc, hlavně dorazit domů ve zdraví a bez pokuty. Celou cestu totiž Květoš bojuje se sjetou přední gumou, která se při podhuštění dost smetla. A sakra… na výjezdu z přístavu Rostock vidíme po 16 dnech první policisty. Důkladně brali každé auto a cizince obzvlášť. Květoš marně seděl na mašině a houpal mašinou ze strany na stranu… Sakra, přišla na nás řada a teď to přijde… To mávnutí, že můžeme jet bez kontroly si pamatuji ještě teď. Než zvolám tu poslední větu, že jsme doma, musím vzpomenout na polskou panelovou dálnici o délce cca 74 km, která nás totálně odrovnala. Jízdou 60 - 80 km/h jsme to drkocání překonali. Tak, úspěšně jsme dorazili do cíle, tedy domů. Máme za sebou 7315 km za posledních šestnáct dní. Navštívili jsme Polsko, Německo, Švédsko, Finsko a Norsko.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE