Výlet do Němec na jedno odpoledne
Text: Brejlovec | Zveřejněno: 16.5.2012 | Zobrazeno: 20 094x
Rozhodnutí si zajet do Německa uzrálo, když jsem na E-Bay koupil set modelových vagónů v malé a lehounké krabičce a prodejce chtěl za poslání 25 €. Byl z Drážďan a já jsem se chtěl už dávno podívat do musea v Sebnitz, což je téměř na cestě. Tedy dvě mouchy jednou ranou!
Kapitoly článku
Úterý 18.10.2011 - odpoledne
Ono uháněl není přesné. V Německu jsem vždycky užíval autobahn a docela mně překvapilo, že když je v obci značka 30, že to všichni dodržují a nikdo nejede třeba 35. Ale Sebnitz je jen kousek a hned na poprvé jsem se trefil k firmě Tillig a do jejího muzea.
Trochu jsem se zdržel a tak hurá do Drážďan. Tady nastal první problém. Těsně za Sebnitz jsem měl odbočit na silnici jiného čísla a ta byla napříč překopaná. Všichni tam odbočili a pak se spořádaně vraceli. Žádná značka Umleitung, dost divné v precizním Německu, a tak nemaje mapu, musel jsem improvizovat podle postavení slunce. Nejdřív na sever a jak jen to šlo zpět na západ, spíš jihozápad. Asi po 10 km se mi podařilo napojit se na správné číslo.
Další zádrhel byl v Drážďanech. Najednou koukám že jedu po špatné Straße a mířím do centra. Tam jsem nechtěl, nějak jsem si zapomněl poznamenat v kolik ten obchodník zavírá a prošvihnout bych to fakt nechtěl. Ono orientovat se tam jen podle vytištěné mapy (na černobílé tiskárně, bez brejlí a jen při zastavení na červenou) moc nejde. Tak opět orientace podle intuice. Mám přejet řeku a řeka teče v údolí, tudíž musím dolů z kopce. Na první dostatečně důležité křižovatce jsem odbočil a pak už to šlo dobře.
Nejdříve tedy byla rušná Straße včetně tramvají a autobusů, pak bez, dál po hlavní, která se změnila na vedlejší. Pak jen ulice bez označení, která končila slepou a byl jsem na místě. Pravé DDR sídliště. A tady byl poslední zádrhel, na zdi byl jen firemní box na poštu. Už jsem si říkal že budu muset použít telefon i když vím, že s mojí znalostí němčiny by výsledek byl nulový. Zamkl jsem Draka, že to obejdu a ono jo. Na druhé straně paneláku byl bazar. Tady jsem použil angloněmčinu už suverénně. „Ich kaufe your Artikell, Waggen Set. I am from Prag". Možná až moc suverénně, koukal jak vrána, ale nakonec pochopil, že jsem ten blázen z Prahy s přilbou v ruce, co si přijel pro tu krabičku osobně. Vagónový set byl super, ještě nerozbalený, za fakt dobrou cenu a navíc se už nějaký rok nevyrábí. Teprve po zaplacení se majitel bazaru zpamatoval a docela dobrou angličtinou poděkoval za obchod a popřál šťastnou cestu.Zpáteční cesta v pohodě, hned kousek za sídlištěm byl velký ukazatel na dálnici. Za chvíli jsem přejel hranici a dal si krátkou pauzu za Lovosicemi. Ty čtyři kruháky těsně za sebou jsou opravdu zážitek, obzvláště kamioňáci si to musí užívat. Čas utíkal dál a tak jsem opět vyrazil, nejkratší cestou, po dálnici. Teplota spadla na 20 stupňů a to vzducháči vyloženě vyhovuje. Jel jsem tak 110 km/hod a Drak předl jako kocour.Z cesty vyplynulo pár poznatků. Drak je prima motorka, navigace je nutnost a do Sebnitz pojedu znova.
Navigaci jsem zakoupil. Po přečtení několika fór, recenzí a ošmatání produktů, vyšla vítězně Garmin 1490. Klad je velký display, zápor absence jakéhokoliv zvukového výstupu, což starší typy měly. Nakonec mně přesvědčila doživotní aktualizace map. Ale to je moje soukromé stanovisko.
V Sebnitz mají od podzimu 2011 do 29.09 letošního roku výstavu zaměřenou na české dráhy a české modely. A že se jich za poslední dobu vyrojilo. Mimo to, zakoupené náhradní díly jsem téměř spotřeboval. Tak tedy znovu na jaře!