Schwarzwald a Vogézy

Inspirací pro náš letošní cíl byl starší cestopis motorkáře pana Fryče zde na Motorkářích a jeho knižní podoba v „Alpském motorkářském průvodci - Hory a zatáčky“. Pro české mototuristy je tato oblast dosti málo známá, což je ale OBROVSKÁ škoda ! Takže hurá na německo-francouzsko-švýcarské pomezí !

Schwarzwald a Vogézy

Kapitoly článku

Přeskočím nyní celý cestopis i s událostmi, spojenými s cestou do Schwarzwaldu. Ono povídání o naší letošní cestě vlastně málem ani nevzniklo. V červenci totiž proběhl mezi mnou (Dušan) a Rosťou asi takový rozhovor:
D.: „Letos se na cestopis vykašlu… chtěl jsem v něm popsat, jak tu bylo krásně a místo toho máme velkou kaňku na naší výpravě…“
R.: „Naopak, musíš vše napsat! Kdyby aspoň jeden ze čtenářů si vzal ponaučení z našich zážitků, tak to přece za to stálo.“
A tak vlastně můžete číst dále…

 

Jaro 2017, 3 měsíce do odjezdu:
Po loňském výletu na Bodamské jezero (odkaz zde) a předloňské Slovinsko (odkaz zde) na mém skútru a dvou motorkách kolegů padlo doma očekávané rozhodnutí. Na další rok vezmeme s sebou všichni své partnerky a tím pádem budu muset upgradovat dopravní prostředek. Na podzim tak našel můj skútr TGB Xmotion 300 (překřtěný na verzi Adventure) novou majitelku a doma se koncem roku objevila starší Honda CBF 1000 A s kompletní cestovní výbavou včetně tří kufrů.

Červen 2017, pár týdnů před odjezdem:
Začal se nám rozpadat počet účastníků. Honzova Simona se domluvila s mojí manželkou Veronikou a prohlásily, že nemůžeme doma nechat děti a přišli jsme rázem o dvě účastnice. Takže pojedeme s Honzou jako vloni každý sólo. Ještě, že Rosťa a Iveta na Triumphu jsou stabilní dvojka. Krátce před odjezdem přichází další špatná zpráva- stálý člen našich minulých moto-výprav, jediný ženský element party, fotografka apod. Iveta- nemůže ze zdravotních důvodů s námi letos jet. Definitivní počet se proto ustálil na třech členech: Honza (choper- Yamaha MidnightStar 1300), Rosťa (cestovní enduro Triumph Tiger 800) a já- Dušan (Honda CBF 1000A).

1.den – úterý 18.7.2017: Vyrážíme !

Letos jsme zkusili odjezd trochu jinak. Po práci se scházíme kolem půl šesté večer u Rosti. Všichni připraveni a tak vyrážíme. První kilometry… a ztrácíme se už v Klatovech přes různé objížďky. No teda- ještě jsme ani nevyjeli z domova a hned bloudím (toto se mi bude během akce ještě mnohokráte opakovat…). Dotankovat ještě v Čechách a přes Domažlice a Klenčí pod Čerchovem míříme na německý Waldmünchen a dále směrem na Norimberk. Rosťa, z minulých let pověstný důkladnou přípravou cesty, vede a připravil nám skvělé kilometry do prvního přenocování. Nikdy bych neřekl, že se k Norimberku dá jet po polních cestičkách i dálnicích tak, že se nikdy nebudeme nudit. Zkrátka- i cesta může být cíl.  Cestou předjíždíme nádherný veterán- kabriolet Mercedes někdy z 40-tých let, uvnitř chlapi v kožených oblecích. Chvilkami se cítíme jak posunuti v čase. Kolem půl deváté přijíždíme k pěknému a čistému „zájezdnímu hostinci“ pár kilometrů pod Norimberkem – Penzion „Landgasthof Feihl“. Pan domácí už má pro nás připravenu večeři, dává na výběr a my jen kýváme, že něco dobrého k jídlu a hooodně tekutin. Hranolky a opečený wurst v kečupové omáčce má šmak a Honza splachuje silniční prach a horko pivíčkem, my s Rosťou jdeme do vína.
Dnes najeto asi 150km, ubytování 30 Euro za osobu + 15 Euro za večeři a pití.

2.den na cestě – středa:  Vítej Schwarzwalde !

Ráno po snídani se loučíme s domácími a vlastně všichni návštěvníci razí na svoji další cestu. Nás čeká necelých 500km a opět Rosťa chce, abychom si užili více státovek než dálničních tahů. Nicméně chvilka bloudění, přesvědčování navigace a hup- jsme na dálnici. Nu což, kousek popojedeme a pak sjedeme na státovky a zase kus dálnice. Aspoň nám to trochu utíká. Cestou řešíme drobné lapálie.

 

Při odjezdu z dálničního odpočívadla ztrácíme brýle a ani Rosťův návrat a hledání nevede k úspěchu.  V Německu probíhá v létě oprava snad všech cest, co tu mají a cestou proto minimálně 10x sjíždíme na „Umleitung-objížďky“. Perličkou jsou pak (prý tradiční) desítky kilometrů dlouhé kolony kolem Stuttgartu. Teploměr ukazuje více než 35 st. C, asfalt sálá a my toho začínáme mít docela dost. Až posledních asi 40 km sjíždíme z dálnice. Přes kopce a údolí míříme konečně Schwarzwaldem směrem na Freiburg, do vesničky Simonswald do Penzionu Schlossbergblick. Cesta přes kopečky je jako balzám na naši duši – tady se nám bude určitě líbit :-) !
Pan domácí nám po příjezdu otevírá dvojgaráž a uklízíme naše motorové oře do jejich domečku a sami jdeme vybalovat. Místo večeře na nás čekalo ve společenské místnosti osvěžující a milé přivítání. Na Honzu vychlazené třetinky Bieru a my si dáváme víno z Porýní. Padáme do postýlky a sníme o kopcích, které nás čekají další dny. Dnes najeto cca 500km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 19x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist