europ_asistance_2024



Bavorsko od severu na jih

Kapitoly článku

Den 3

Tedy, ten penzion doporučuju. Papáníčko, pivíčko a snídaně. Milá obsluha. Ráno byla zima. Odmeknout skútra byl problém. Zámek byl jaksi namrzlý. Vyrážím něco po osmé hodině. Nurnberg jsem si rozmyslel. Zkrátím to. 
Pegnitz. Tak tohle město, to jen tak nezapomenu. Nejen že jsem asi půl hodiny hledal výpadovku, vlastní vinou. Lidé nechápali, kam vlastně chci jet. Začal mě navíc zlobit hlavní stojan. A já nadával a nadával. Za městem na křižovatce na Nurnberg, jen 55 km. Jak já byl naštvaný. Na ostrůvku jsem skůtra postavil na boční stojan a snažil se nahodit hlavní, aby nedrhnul o silnici. Už jsem chtěl volat asistenční službu. Jen jsem otravoval mechanika z Budějc a provolal si nějaké penízky. Nešlo mi to nahodit. Lehl jsem si pod skútra a pak teprve objevil, že stojan je prasklý. Zahrozil jsem a kopl do toho kusu pitomého železa, co překážel. Naskočil. Po menší svačince. Když jsem zjistil, že došlo pití, dostal jsem žízeň jak blázen. Do Plzně a nebo do Pasova? Mířím na Amberg. Stojan nedrhne. V jedné vesnici si kupuju minerálku. Konečně. Amberg, Schwandorf

Ve Schwandorfu tankuju. Vůbec už nefotím, vlastně není co. Všude jen rovina. V dálce Šumava. A tak projíždím další velké město. Regensburg. Zařazuji se dvakrát do blbého pruhu. Nakonec, cedule Passau, 120 Km. "No nazdar."
Hned za městem několik hloupých křižovatek, světelných. A konečně parkoviště a zpožděný oběd. Kamioňák z Plzně na mě troubí a ptá se: "Kam jedeš na té prdlavce."

Když jsem mu to vysvětlil, poklepal mě po rameni a dal mi ochutnat domácí uzené. Po něm jsem měl pořád žízeň. 

Projíždím Passau, stmívá se, chci jet ještě na Linz, ale ztrácím se. Jedu na druhý břeh. Okolo Dunaje do rakouského Rohrbachu, Bad Leonfelden a pak už domů

Je tma. Jedu opravdu rychle, i přes vesnici. Jenže musím zpomalit, už na mě mávají zastávkové děvy. Kaplice, Římov a doma. Dokázal jsem to. Tři dny, 826 km.

Poslední den, 403 km. Depky, jízda na doraz, žádné fotografie. A jedno kafíčko v pizzerii. Škoda, jedno teplé jídlo by bodlo.  

Další týden jsem udělal rekord, 514 km za jeden den. Morava, Lednice- Valtice.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (17x):


TOPlist