Motoúlet 2013

Den 7. - 12. 7. 2013

Tento den byl naplánován jako projížďka po pobřeží a potom dálniční přesun k Lago di Garda. Po včerejší zkušenosti s provozem na pobřeží jsme si ovšem řekli, že necháme moře mořem a vydali se na sever v domnění, že tím zkrátíme přesun k Lago di Garda a zbytek odpoledne využije k odpočinku. Jenže cca 125 kilometrová trasa směr Savigliano spolu s hledáním nájezdu na dálnici směr Asti nás stála cca 3,5 hodiny jízdy (jediná výhoda byla nabrat cestou levnější benzín na Francouzském území). I když vlastně to byla pěkná cesta, klikatá. Kdybych se předtím ráno nevzbudil ve stanu se zjištěním, že vlastně nemůžu pořádně vstát, asi bych si to užil… teď i pod dávkou Vikingových brufenů jsem cestu spíš protrpěl. Dálniční přesun nás zavedl až ke kýženému jezeru, kde jsme vzali za vděk prvním kempem, i když nebyl zrovna levný. Podvečerní procházka k jezeru, pro Čáru i koupačka, večeře v pizzérce, chlazené pivko, bylo pěknou odměnou za ten vypečený den.
K večeři pizza v restauraci
Trasa: Ventimiglia – Cuneo – Savigliano – Alba – Asti – Piacenza – Desenzano del Garda – kemp u Lago di Garda
Ujetá vzdálenost: 420 km
Přenocování: 19,50,- €
Ostatní náklady: 14,- € večeře + dvě piva, 14,30€ dálnice

Den 8 - 13. 7. 2013

Včerejší přesun nás měl dostat blíže ke kopcům, tentokrát Dolomitským, které mají mnozí z nás už i dvakrát projeté. Pro občerstvení paměti volíme přímější cestu přes tři známá passa (Pordoi , Falzarego 2105 a Tre Croici). Zábavná je cesta od dálnice z Bolzana, kam jsme se přesunuli po lehkém nedorozumění za 12,5 € k silnici na Pordoi, kterou hledáme přejezdem kopce na Bolzanem po zapadlé silničce. Na Falzaregu si u sendviče s typickým místním špekem sdělujeme podobný dojem, že po těch cca 2600 km točíme ty zatáčky jenom proto, že tam jsou. A tak s Cortiny přes posledně zmiňované passo nabíráme směr Toblach. Tam se z mého Capouše začínají ozývat divné zvuky, které zprvu připisuji zanedbání mazání řetězu, což napravuji na zastávce u Aldi. Vikoš poradí, abych promázl i ložiska na zadním kole. Zvuky ustávají a tak se přesouváme do známého kempu v Lienzu, který byl naším výchozím bodem u minulé cesty. Večer ještě směňuji včera darovaný olej Čárově Varanovi za jeho sprej na mazání řetězu a dopřávám mu dokonalou lázeň.
K večeři těstoviny s kuřetem na smetaně (po kuřeti to jenom chutnalo)
Trasa: Lago di Garda – Trento – Bolzano – passa Pordoi – Falzarego – Tre Croici – Toblach - Lienz
Ujetá vzdálenost: 395 km
Přenocování: 10,50 €
Ostatní náklady: 12,50 € dálnice, sendvič a kávička 4,50€, pivko 2,50€

Den 9 - 14. 7. 2013

Den návratu volíme napřímo. Cestu přes Grossglockner zamítáme, protože prý stojí už 23€ a cesta na Kützbuhel je zavřená. Vydáváme se směrem na Spitall a pak A10 a levnější projezd tunely za 10€. Při projezdu tunelů Čára zjišťuje, že jeho kreditka je zastrčená v tankovacím automatu před Spitallem = telefon, blokace karty. Někde před Saltzburkem se zas ozývají ty divné zvuky z mého Caproše. Snažíme se diagnostikovat místo původu, ale moc se to nedaří. Kontrolujeme řetěz i obě rozety. Nakonec mažeme všechno, na co přijdeme, vším, co máme k dispozici a navzdory zvukům a mírnému cukaní v zadním kole se vydáváme na cestu k hranicím. Za Dolním Dvořištěm už mi kluci zezadu říkají, abych dál nejezdil, že mi zadní kolo háže a zvuky slyší i v helmě padesát metrů za mnou. Na českém signálu voláme servismanovi a ten na 99% potvrzuje rozlomené pouzdro na zadním kole. Radí sundat, vyčisti, promazat, nejlépe vazelínou, pokusit se dostat motku co nejblíže domovu. Jiný servisman nabízí odvoz na nehoráznou cenu. Zatímco obědváme výpečky tak se Viking vrhá do demontáže Capra… sundává zadní kolo a nachází ložisko na straně brzdového kotouče ve fázi rozkladu. Vyndává spousty šrotu a nechává uvnitř jen kuličky na oběžné dráze. Na místo transportuje tunu vazelíny a doufáme, že i vyžvejkaný simering udrží místo namazané. Montujeme kolo zpátky a vyrážíme na zkušební cestu do Budějovic… zdá se, že provizorní oprava se povedla… zvuky zmizely… kolo se chová trošku nestabilně, díky nepravidelně rozmístěným kuličkám, kupodivu spíše v menších otáčkách. Od 80 výš, jako by nic. Za Budějovicemi se odpojuje Viking směr Volduchy a já s Čárou pokračuju do Prahy. Přežíváme zácpu na silnici kolem Benešova italským způsobem (chvíli předjíždíme zleva chvíli zprava… jak bezpečnost povolí). Před Prahou se odděluje Čára a já si dávám poslední pauzu na první pumpě za Prahou směr HK. Rozhoduju se napálit to domů, ať dojedu či ne. 14. 7. 2013 ve 20:17 končí motoúlet 2013 šťastným návratem do HK.
K večeři – doma víno
Trasa: Lienz – Spitall – Saltzburg – Linz – Dolní Dvořiště – České Budějovice – Praha - HK
Ujetá vzdálenost: 684 km
Přenocování: doma
Ostatní náklady: tunely 10,-€, čokoláda 1,39 €

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE