reline_unor



#MoroccoMotoTrip 2016

Víc než tři týdny na cestách v jedné stopě, z toho déle než 2 týdny přímo v Maroku. V téhle zemi jsme toho projeli opravdu hodně: přes pohoří Ríf, Střední a Vysoký Atlas až po duny Sahary a pobřeží Atlantiku.

Kapitoly článku

Den 1: pátek 16.9.2016

Ráno sraz v Luhačovicích na benzínce. Slušnej dream team: 4 lidi, 3 motorky, z toho 2 x KTM 990 Adventure a 1 x Honda 700 Transalp. Moje Honda VTR 250 tentokrát opravdu zůstává doma. V Maroku bysme obě byly brzdy. Takže tento trip budu za batůžek a za náhradního řidiče. Kéž by se nestalo nic, aby byl potřeba…

Hned první den plánujeme ukrojit nějakých 900 km. Čáru přejedem v Břeclavi, pak průjezd Rakouskem a chceme se dostat někam k Lago di Garda. Cesta by to nebyla špatná, kdyby nám v půlce (někde před Villachem) nezačalo pršet. Nebo spíš lejt. Nahazujeme nepromoky (největší vynález od dob kola) a netušíme, že už je dneska nesundáme. S Pajou na jeho oranžovém bizonu zn. KTM jedem v čele. Protože Paju déšť nebaví, jede čím dál rychleji J. Bega (bílá KTM) a František (Transalp) si na rychlost skoro ani nemají jak postěžovat, protože Paja moc nestaví. J Už za tmy dojíždíme na Lago di Garda, městečko Peschiera, hned po sjezdu z dálnice narážíme na cedule „Camp Cappuccini“. Najdeme ho snadno. Představa stavět stan v tom dešti, tmě a mokru je nesnesitelná. Bereme bungalov za 56 EUR za všechny čtyři a jsme vděční, že se v něm celou noc topí. Krásně nám vše uschne…

Den 2 + 3:

Po dešti ani památky, vítá nás modrá obloha. Hned je to motorkářovo ráno veselejší. Do Janova, odkud poplujem do Maroka, je to už jen nějakých 300 km. Dojíždíme v pohodovém tempu. V Janově je hned nad přístavem obrovské nákupní centrum. Kupujeme zásoby na dva dny a hlavně pivo. Na motorky to nabalujeme jak se dá, naštěstí s tím pojedeme fakt jen pár set metrů. Přístav v Janově je skvěle značený, sledujeme cedule a bez problémů projíždíme: někde nám kouknou do pasu, u jiné budky zkontrolují lodní lístek, jinde dostaneme na motorku samolepku Tanger. Brzy se řadíme na parkoviště před trajektem. Do odjezdu zbývají skoro 4 hodiny, jsme tu možná až moc brzo. Slunce nemilosrdně peče. Němečtí důchodci na harlejích se můžou potrhat smíchy z množství piv přikurtovaných na našich strojích, ale trochu trapně to komentují slovy „Czechoslovakia“. Aby si nevypili zásoby hned, chodí si kluci kupovat vychlazené pivo do německého zájezdového autobusu. :-)

Motorkáře do Tangeru nakládají skoro jako poslední. Před nás poslali ještě všechny, co jedou do Barcelony (a těch jich většina). S námi do Tangeru jedou skoro samí Němci a většina z nich na „GéeSách“. Cestu trvající 48 hodin s mezipřistáním v Barceloně (ovšem ven nás nepustili) jsme v rámci zahánění nudy byli nuceni prokalit a já se učila aspoň trochu francouzsky. Jediným rozptýlením bylo, když si na lodi druhý den plavby zřídili provizorní kancelář maročtí úředníci a vyřizovali víza a povolení na vjezd aut a motorek. Což je celkem dobrý nápad, alespoň se výrazně urychlí procedura na samotných hranicích.

Den 4:

K africkým břehům nás doprovázejí delfíni. Následuje několik stanovišť a budek celníků. Někde ověření víz, jinde D-16-TER dokumentu na dočasný vjezd motorek. K našemu překvapení mluví všichni anglicky, a i když nás občas jeden posílá tam a druhý jinam, velmi se snaží nám pomoci a asi do hodiny máme všechny vstupní formality hotovy. Startujeme navigaci a přichází první překvapení: přístav Tanger Med, kde jsme se právě vylodili, neznamená Tager Medina, ale Tanger Mediteran, což je samostatné nové městečko. Nejsme v Tangeru, ale asi 40 km východně od města. Naštěstí jsme se vylodili asi v šest večer, tma ještě není, a tak vyrážíme do toho pravého Tangeru, kde máme vytipovaný první kemp. V Tangeru se proplétáme uličkami v pravé večerní marocké špičce. Trochu křest ohněm, ale dobré. Bohužel v Begově KTM při té pomalé jízdě povážlivě stoupá teplota oleje. Raději zastavujeme, abychom počkali, než zchládne. Okamžitě k nám přistupuje chlápek, zda nechceme koupit hašiš. Což nebude naposledy během naší cesty… Kemp Miramonte v kopci nad mořem nacházíme celkem snadno. Sociálky nic moc, ale teplá sprcha se počítá. Součástí kempu je i restaurace, kde večeříme mořské speciality, ovšem za docela evropské ceny… 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (24x):


TOPlist